Projekt Školáci k zubaři pomáhá v péči o dětský chrup

Ve Stonavě byl spuštěn pilotní projekt Školáci k zubaři, který dětem umožňuje pravidelnou stomatologickou péči.

Je pátek osm hodin ráno. Stonavští školáci nasedají do autobusu. Společně jedou do Ostravy na zubní kliniku. Ve Stonavě totiž byla v rámci pilotního projektu Školáci k zubaři oprášena po třiceti letech praxe hromadných dětských preventivních stomatologických prohlídek.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta Stonavy: „Já jsem ještě ve funkci starosty zaznamenal určitou potřebu rodičů a dětí, zajistit si zubního lékaře, což nebylo jednoduché. My například ve Stonavě nemáme zubního lékaře a takových obcí je víc. V médiích se objevují články, že je nedostatek zubních lékařů a zejména děti je nemají. Proto jsme se rozhodli pro takovou akci.“

Zájem o takovouto preventivní stomatologickou prohlídku projevilo zhruba 14 procent rodičů. Společně se stonavskými žáky do zubní ordinace na prohlídku svého chrupu dorazili i zájemci ze školy v nedaleké Doubravě.

anketa, stonavští školáci: „Já jsem byl u zubaře naposledy před čtyřmi lety.“ „Já jsem byla naposledy u zubařky před rokem.“ „Chodím pravidelně, byl jsem asi před půl rokem. Mám rád své zoubky, takže o ně rád pečuju.“

Hromadné povinné zubní prohlídky dětí základních škol byly v České republice zrušeny v roce 1992. Ne všichni rodiče jsou ale tak zodpovědní, aby pravidelně s dětmi zubaře navštěvovaly, navíc mnohdy není ani kam. V celém Moravskoslezském kraji nemá svého zubaře přibližně sto tisíc obyvatel a to včetně dětí. Podle stomatologa Lubomíra Berana, který se do pilotního programu zapojil je stav chrupu školáků a předškoláků alarmující.

Čtyřicet pět kaz a čtyřicet šest kaz.

Lubomír Beran, stomatolog a majitel ostravské zubní kliniky: „V případě, že by se to neřešilo rok, dva roky, tak to bude strašné. Přijde třeba o šestku, tam je ten kaz hlubší. To dítě vlastně ve věku, kdy bude mít dvanáct, třináct let, tak najednou se zjistí, že se už trhají zuby.“

Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: „Co je důležitějšího, než je prevence u malých dětí, odhalovat případné nedostatky, které se týkají zubní problematiky. Hlavně i ta edukace, aby se nebály v podstat chodit na prohlídky a naučily se čistit zoubky.“

Michal Vojáček, ředitel odboru zdravotní péče Regionální pobočky VZP Ostrava: „Ta včasná výchova, vypěstování těch návyků je důležité pro celoživotní chování, dneska malých dětí, do budoucna dospělých pacientů.“

Stomatologové na zubní klinice dětem kromě prohlídky chrupu provedli i jednoduché zákroky. V případě složitějších zásahů pak budou vše řešit individuálně s rodiči. Podle organizátorů pilotního projektu Školáci k zubaři se jedná o jakousi vlaštovku k navrácení se k preventivnímu programu péče o chrup školních dětí.

---

Děti na karnevalu oslavily svátek babiček a dědečků

Děti z obou tříd mateřské školy na Dolanech si v sále Domu PZKO užily pohádkový karneval. Tradičně ho spojily s oslavou Dne babiček a dědečků. Program byl velmi bohatý. Přišel i klaun Hopsalín.

Halo pane Karnevale, račte dále, račte dále ….

Velký sál stonavkého domu PZKO se ve čtvrtek 23.března zaplnil dětmi z mateřské školy na Dolanech. Na svůj karneval přišli nejen v doprovodu svých rodičů, ale i prarodičů. Děti totiž karneval spojily s oslavou dne babiček a dědečků.

Helena Skutková, vedoucí učitelka MŠ Dolany: „Dolaňáček už v předchozích letech spojil karneval s oslavou Dne babiček a dědečků. Chtěli jsme vyjádřit poděkování a úctu za to, jak se babičky a dědečci starají a pomáhají rodičům s jejich dětmi.“

Karneval byl pojat v pohádkovém stylu. Děti předvedly společně nacvičený taneček a některé si samy doma s rodiči připravily pěkné vystoupení.

Milá máma mojí mámy. Šťastné chvíle, když je s námi ….

Helena Skutková, vedoucí učitelka MŠ Dolany: „Rodiče byli tak ochotní, že využili období jarních prázdnin, kdy byla školka mimo provoz a v této době připravili děti na pěkné vystoupení. Byly básničky, písničky, zhlédli jsme také pohádku, kde jsme ocenili krásné rekvizity, byl i taneček.“

Připravíme prstíčky, počítáme kytičky…

Na karneval spojený s oslavou Dne babiček a dědečků zavítal stonavskými dětmi velmi oblíbený klaun Hopsalín. Společně se tančilo i soutěžilo.

Pro prarodiče byla připravena tombola, kde každý něco vyhrál. Velmi bohatá byla i dětská tombola.

Radka Štolfová, učitelka MŠ Dolany: „Výtěžek z tomboly bude zase použit pro děti do školky. Zakoupíme si třeba nové hračky, nebo pojedeme na výlet. Prostě si to s dětmi nějak užijeme.“

Celou akci zorganizovala Rada rodičů, ve spolupráci s vedením mateřské školy a ochotnými rodiči, kteří se do přípravy karnevalu zapojili.

Jiří Litomyský, předseda Rady rodičů MŠ Dolany: „Bylo to časově velice náročné. Trvalo to asi měsíc, nějaké komunikace mezi rodiči a školkou. Tím bych chtěl poděkovat všem, kdo se na tom podílel. Protože každý to dělal ve svém volném čase.“

---

Lektorzy „Hasiku” w PSP w Stonawie

Polską szkołę w Stonawie odwiedzili lektorzy projektu Hasík. Uczniowie dowiedzieli się, jak postępować w czasie zagrożenia pożarem.

Jana Sikora, lektor projektu Hasík: „Jest to projekt edukacyjny w szkołach podstawowych w drugiej i szóstej klasie, gdzie zawsze mamy dwie lekcje, a dzieciom mówimy coś o strażakach, o ich pracy, o tym, jak się mają zachować w razie pożaru.”

Najważniejsza jest znajomość numeru telefonu i odwaga przywołać sobie pomoc. Lektorzy zapewniali, że wystarczy zadzwonić, o resztę zatroszczą się wyszkoleni strażacy.

Roman Raš, lektor projektu Hasík: „O to, co się pali, już zapytają strażacy tam po drugiej stronie telefonu. Dowiedzą się od wołającego, który może ulec panice, gdzie się znajduje. Oni to już z niego wyciągną, nie trzeba się bać.”

ankieta, uczniowie PSP: „Strażacy mają numer 150, czyli zero na końcu, jak wąż.”

Mowa była też o tym, jak uczeń ma poinformować strażaka o miejscu, gdzie się znajduje, jeśli jest w obcej miejscości i nie zna okolicy.

Roman Raš, lektor projektu Hasík: „Jeżeli jest dziecko gdzieś, gdzie tego nie zna, nie zna ulicy, musi się porozgladać koło siebie. Powiedzieć im, widzę tu kościół, widzę tu boisko sportowe. Strażacy już znajdą to potem na takiej mapie, oni mają mapę, oni to sobie poszukają w tej np. Stonawie. Oni go ku temu naprowadzą, żeby im to powiedział, gdzie to dokładnie jest.”

Projekt edukacyjny Hasík powstał dwadzieścia pięć lat temu. Również nasi lektorzy nieraz spotykali się na lekcjach z zaskakującymi odpowiedziami.

Jana Sikora, lektor projektu Hasík: „Zaskoczy nas zawsze, kiedy pytamy, co jest pracą strażaka a usłyszymy, że ściągnięcie kotka z drzewa, to nie, oczywiście to też jest nasza praca, ale nie ta najważniejsza. Albo kiedy dzieci powiedzą, że wiedzą, że nie powinny brać do rąk zapałek, zapalniczki, a i tak zapalają świeczki.

ankieta, uczniowie PSP: „Ja kiedyś zapalałem ogień. A mogą dzieci mieć w ręce zapałki. Nie.” „Ja się nigdy nie bawiłam zapałkami.”

Sprawdzaliśmy, co po tej pokazowej lekcji uczniowie sobie zapamiętali.

ankieta, uczniowie PSP: „Kiedy będę mieć na ubraniu ogień, to mam sobie zakryć oczy i usta i walać się po ziemi.” „Ogien dobry jest wtedy, gdy gotujesz i on ci ogrzewa jedzenie, a ogień zły jest wtedy, gdy się coś zapali.” „Np. jak się spalisz w palec, to musisz zaraz powiedzieć rodzicom i dać palec pod zimną wodę albo położyć na niego przez szmatkę coś z zamrażarki.“ „Musi się uważać na ten ogień, bo gdyby się nie uważało, to może się zapalić koszulka, a potem nie ma się nigdzie uciekać, tylko legnać se na trawę i zamknąć oczy i przewalać się.”

Na koniec rada pani Janki, jak najłatwiej zapamiętać ważne numery:

Jana Sikora, lektor projektu Hasík: „Już w podstawówce nauczyłam się wiersza, który mi bardzo pomaga, a to jest wiersz: 150 wołaj, gdy się pali szkoła, 155, gdy złamałeś pięść, 158, gdy ktoś okradł Zosię.”

---