Stonavský expres
- Zpravodajství ze Stonavy od reportéra/kameramana Jiřího Brzósky a reportérky Otýlie Tobolové
- Stonaváci letos hromadně darovali krev
- Ve sportovní hale se odehrál vánoční florbalový turnaj
- Świąteczny talk show ze Stefanią Piszczek
Stonava si připsala další významné prvenství. Jako vůbec první obec se zapojila do projektu mobilních odběrů Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava a umožnila tak místním občanům darovat krev přímo v místě bydliště.
Obec Stonava se v letošním roce zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní hromadný odběr krve přímo v místě bydliště dárců. Sál stonavského Domu PZKO se tak na jeden den proměnil v improvizovanou odborovou místnost.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "Oslovili jsme sportovce, oslovili jsme naše dobrovolné hasiče. Ti se k akci přidali. Nakonec to využili i někteří občané Stonavy a přišli také darovat krev."
Projekt mobilních odběrů funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava už více než rok. Jeho cílem je přiblížit se dárcům co nejvíce a odbourat bariéry, které jim v darování brání.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů, Krevní centrum FNO: "Mobilní odběr je specifický tím, že my se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde."
anketa, dobrovolní dárci krve: "Je fajn dělat takové akce. Hlavně to přivede lidi, kteří třeba pravidelně nechodí." "Šli bychom tak jako tak. No a že to je tady, jak je to pro nás lepší." "Chodím darovat dalo by se říct pravidelně." "Vzala jsem to jako příležitost, že tady přijeli do Stoavy, a tak jsem si řekla, že když jsem darovala kdysi, tak to zopakuju." "Dneska už mám 188. odběr. Karviná, Ostrava, různě a Stonavu jsem podpořil tím, že je to rodná obec."
Celý proces odběru má jasně daný postup a zdravotníci si ho přivezli kompletně s sebou.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů, Krevní centrum FNO: "Dárce nejprve vyplní dotazník, potom ho zaevidujeme do našeho systému, zvážíme, změříme zásoby železa, změříme mu teplotu. Potom jde na vyšetření k lékaři. No a poté už jde vlastně k samotnému odběru, který tedy trvá opravdu krátkou dobu. Je to zhruba 5 až 7 minut."
Ne každý, kdo přijde darovat krev, ale nakonec může usednout do odběrového křesla. O všem rozhoduje lékař na základě vyšetření a vyplněného dotazníku.
Pavel Čermák, lékař, Krevní centrum FNO: "On vyplní předem dotazník a já ho zpovídám. Nejprve z všeobecných věcí, z anamnézy a tak dále. A potom spolu kontrolujeme ten dotazník, jestli je všechno v pořádku. Nejčastější je, že je nižší krevní obraz, než má být, a v tom případě toho dárce nemůžeme vzít. Stejně tak časté je cestování ze zemí, kde je povinná karanténa."
Pokud dárce úspěšně projde lékařskou kontrolou, usedá do odběrného křesla. Zdravotníci mu nejprve odeberou vzorky krve do zkumavek a poté následuje samotný odběr.
Barbora Edelsbergerová, sestra, Krevní centrum FNO: "470 mililitrů krve a zkumavky na krevní skupinu, pohlavní choroby, infekční choroby a krevní obraz ještě bereme."
Do Stonavy dorazili k odběru krve nejen pravidelní dárci, ale i ti, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dobrovolní dárci krve: "Jelikož už mám nějaký věk, tak to nějak je omezené, ale chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to teda vyšlo, že mi to dovolili, že mohu darovat." "Daruji poporvé, trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." "Dneska jsem na odběrech poprvé a přimělo mě k tomu asi to, že chci darovat krev. No, je to fajn, je to na dobrou věc a tak by to mělo být." "Chtěl jsem darovat krev, chtěl jsem to vyzkoušet. Měl jsem z toho trochu strach, ale zatím to je v pohodě." "Vždycky jsem měl jakoby chtíč darovat krev. Akorát jsem se neodhodlal prostě obětovat ten čas a zajít do té nemocnice. Takže tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem toho jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se Krevnímu centru Fakultní nemocnice Ostrava osvědčily. Během prvního roku díky nim zdravotníci získali stovky jednotek krve. Stonavase tak stala příkladem, že i obce mohou významně pomoci zachraňovat lidské životy.
---
Závěr letošního roku se ve stonavské sportovní hale nesl ve znamení florbalu. Místní florbalový oddíl, působící pod hlavičkou stonavského sportovního klubu, zde uspořádal již 2. ročník vánočního turnaje.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Loňský turnaj byl takový první pokus většího turnaje s pěti týmy, a vydařilo se. Bylo krásně, všichni byli spokojeni, hráči, funkcionáři, všechno. Tak jsme letos uspořádali zase turnaj. Zase o těch Vánocích. Řekli jsme si, že ty Vánoce jsou fajný čas, že všichni - bramborový salát, řízečky, ryba - takže to musíme vyběhat. Takže to je takový prostě vánoční, ať se zase dostaneme do formy. Před druhou půlkou sezony."
Celodenního klání se zúčastnilo celkem šest týmů.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Loňský vítěz NCHP tým, to znamená nedělní chvilka poezie. Pak je náš domácí tým Florbal Stonava, Plyrs Team, je tady Fencers Havířov a je tady Old Guard. A ještě z Bohumína přijeli Red Devils."
Zápasy nabídly řadu dramatických momentů plných bojovnosti, nasazení a týmového ducha, což ocenili nejen samotní hráči, ale i přítomní diváci. Pravidla turnaje zůstala stejná jako v loňském roce.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Nechali jsme to tradičně každý s každým, s tím, že hraje se 2x10 minut, aby se to stihlo. Takže takový menší čas, ale všichni si zahrají do syta."
Bronzovou příčku si vybojoval NCHP Team, na druhém místě skončil Old Guard. Putovní pohár pro vítěze si letos odvezl tým Red Devils Bohumín. Domácí Florbal Stonava obsadil čtvrté místo.
---
Bohaterką spotkania świątecznego członków i sympatyków koła PZKO w Stonawie była tym razem emerytowana nauczycielka Stefania Piszczek.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „Przedstawiać się wam chyba nie muszę, bo mnie wszyscy znają, tym bardziej że przychodzi jakaś moda na Piszczkową pod koniec tego roku.”
Stefania Piszczek była w tym roku nominowane do Nagrody Kongresu Polaków „Tacy jesteśmy.“ Pomysł zaproszenia ją na świąteczne talk show zrodził się jednak dużo wcześniej.
Aleksandra Opioł, moderatorka spotkania: „W zeszłym roku dosyć wysoko postawiliśmy poprzeczkę, i prezes wpadł na pomysł, żeby pani Piszczkowa poopowiadała o zwyczajach świątecznych.“
Pani Stefania opowiedziała o Wigilijach jej rodziny w czasie II wojny światowej. Kiedy wojna wybuchła, miała zaledwie siedem lat.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „Przyszło gestapo i zabrało mojego ojca do Oświęcimia. Ale nie tylko mojego - wszystkich tych, którzy nie podpisali volkslisty. Mój ojciec z zawodu był mularzem, i oni właśnie takich ludzi potrzebowali, więc nie było naszego ojca na Wigilii w 1940 roku.“
W rodzinie pani Stefanii utrzymywno zwyczaj stawiania na stole pustego talerza.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „A mnie, jako siedmioletnie dziecko, zawsze bardzo to ciekawiło, i pytałam się mamy po raz kolejny, dlaczego my mamy jeden talerz pusty. A mama mi zawsze powiedziała: ´To jest dla zbłąkanego wędrowca´.“
Tym wędrowcem był w tę Wigiliję jej ojciec, który przyszedł z obozu. W 1942 roku jednak całą rodzinę wywieziono do Rzeszy. Do domu rodzina wróciła dopiero po wojnie.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „To była pierwsza Wigilia w 1945 roku taka prawdziwa, gdy - chociaż nie było z czego, ale sąsiedzi przyszli z pomocą - było na naszym wigilijnym stole dwanaście potraw. Tak jak powinno być.“
W atmosterę świąteczną wprowadziły później zebranych kolędy w wykonaniu chóru Stonawa.
Andrzej Feber, senator i wicewójt Stonawa: „Ja sobie pamiętam, bo u nas był sklep, jak ludzie czekali w kolejkach na karpia, karp nie przyjechał, czekali na drugi dzień, ale byli szczęśliwi, że go mają. A byliśmy szczęśliwi z tego, że mamy drzewko, że pod tym drzewkiem było coś, na co rodzice oszczędzali przez cały rok.“
Spotkanie zakończono wspólną kolacją i składaniem sobie życzeń przy łamaniu się opłatkiem.
Wojciech Feber, prezes koła PZKO Stonawa: „Życzę, żeby ten następny rok był przynajmniej tak dobry, jak ten rok obecny.“
---
Stonava si připsala další významné prvenství. Jako vůbec první obec se zapojila do projektu mobilních odběrů Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava a umožnila tak místním občanům darovat krev přímo v místě bydliště.
Obec Stonava se v letošním roce zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní hromadný odběr krve přímo v místě bydliště dárců. Sál stonavského Domu PZKO se tak na jeden den proměnil v improvizovanou odborovou místnost.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "Oslovili jsme sportovce, oslovili jsme naše dobrovolné hasiče. Ti se k akci přidali. Nakonec to využili i někteří občané Stonavy a přišli také darovat krev."
Projekt mobilních odběrů funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava už více než rok. Jeho cílem je přiblížit se dárcům co nejvíce a odbourat bariéry, které jim v darování brání.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů, Krevní centrum FNO: "Mobilní odběr je specifický tím, že my se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde."
anketa, dobrovolní dárci krve: "Je fajn dělat takové akce. Hlavně to přivede lidi, kteří třeba pravidelně nechodí." "Šli bychom tak jako tak. No a že to je tady, jak je to pro nás lepší." "Chodím darovat dalo by se říct pravidelně." "Vzala jsem to jako příležitost, že tady přijeli do Stoavy, a tak jsem si řekla, že když jsem darovala kdysi, tak to zopakuju." "Dneska už mám 188. odběr. Karviná, Ostrava, různě a Stonavu jsem podpořil tím, že je to rodná obec."
Celý proces odběru má jasně daný postup a zdravotníci si ho přivezli kompletně s sebou.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů, Krevní centrum FNO: "Dárce nejprve vyplní dotazník, potom ho zaevidujeme do našeho systému, zvážíme, změříme zásoby železa, změříme mu teplotu. Potom jde na vyšetření k lékaři. No a poté už jde vlastně k samotnému odběru, který tedy trvá opravdu krátkou dobu. Je to zhruba 5 až 7 minut."
Ne každý, kdo přijde darovat krev, ale nakonec může usednout do odběrového křesla. O všem rozhoduje lékař na základě vyšetření a vyplněného dotazníku.
Pavel Čermák, lékař, Krevní centrum FNO: "On vyplní předem dotazník a já ho zpovídám. Nejprve z všeobecných věcí, z anamnézy a tak dále. A potom spolu kontrolujeme ten dotazník, jestli je všechno v pořádku. Nejčastější je, že je nižší krevní obraz, než má být, a v tom případě toho dárce nemůžeme vzít. Stejně tak časté je cestování ze zemí, kde je povinná karanténa."
Pokud dárce úspěšně projde lékařskou kontrolou, usedá do odběrného křesla. Zdravotníci mu nejprve odeberou vzorky krve do zkumavek a poté následuje samotný odběr.
Barbora Edelsbergerová, sestra, Krevní centrum FNO: "470 mililitrů krve a zkumavky na krevní skupinu, pohlavní choroby, infekční choroby a krevní obraz ještě bereme."
Do Stonavy dorazili k odběru krve nejen pravidelní dárci, ale i ti, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dobrovolní dárci krve: "Jelikož už mám nějaký věk, tak to nějak je omezené, ale chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to teda vyšlo, že mi to dovolili, že mohu darovat." "Daruji poporvé, trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." "Dneska jsem na odběrech poprvé a přimělo mě k tomu asi to, že chci darovat krev. No, je to fajn, je to na dobrou věc a tak by to mělo být." "Chtěl jsem darovat krev, chtěl jsem to vyzkoušet. Měl jsem z toho trochu strach, ale zatím to je v pohodě." "Vždycky jsem měl jakoby chtíč darovat krev. Akorát jsem se neodhodlal prostě obětovat ten čas a zajít do té nemocnice. Takže tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem toho jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se Krevnímu centru Fakultní nemocnice Ostrava osvědčily. Během prvního roku díky nim zdravotníci získali stovky jednotek krve. Stonavase tak stala příkladem, že i obce mohou významně pomoci zachraňovat lidské životy.
---
Závěr letošního roku se ve stonavské sportovní hale nesl ve znamení florbalu. Místní florbalový oddíl, působící pod hlavičkou stonavského sportovního klubu, zde uspořádal již 2. ročník vánočního turnaje.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Loňský turnaj byl takový první pokus většího turnaje s pěti týmy, a vydařilo se. Bylo krásně, všichni byli spokojeni, hráči, funkcionáři, všechno. Tak jsme letos uspořádali zase turnaj. Zase o těch Vánocích. Řekli jsme si, že ty Vánoce jsou fajný čas, že všichni - bramborový salát, řízečky, ryba - takže to musíme vyběhat. Takže to je takový prostě vánoční, ať se zase dostaneme do formy. Před druhou půlkou sezony."
Celodenního klání se zúčastnilo celkem šest týmů.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Loňský vítěz NCHP tým, to znamená nedělní chvilka poezie. Pak je náš domácí tým Florbal Stonava, Plyrs Team, je tady Fencers Havířov a je tady Old Guard. A ještě z Bohumína přijeli Red Devils."
Zápasy nabídly řadu dramatických momentů plných bojovnosti, nasazení a týmového ducha, což ocenili nejen samotní hráči, ale i přítomní diváci. Pravidla turnaje zůstala stejná jako v loňském roce.
Adam Nalewajka, předseda, Florbal Stonava: "Nechali jsme to tradičně každý s každým, s tím, že hraje se 2x10 minut, aby se to stihlo. Takže takový menší čas, ale všichni si zahrají do syta."
Bronzovou příčku si vybojoval NCHP Team, na druhém místě skončil Old Guard. Putovní pohár pro vítěze si letos odvezl tým Red Devils Bohumín. Domácí Florbal Stonava obsadil čtvrté místo.
---
Bohaterką spotkania świątecznego członków i sympatyków koła PZKO w Stonawie była tym razem emerytowana nauczycielka Stefania Piszczek.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „Przedstawiać się wam chyba nie muszę, bo mnie wszyscy znają, tym bardziej że przychodzi jakaś moda na Piszczkową pod koniec tego roku.”
Stefania Piszczek była w tym roku nominowane do Nagrody Kongresu Polaków „Tacy jesteśmy.“ Pomysł zaproszenia ją na świąteczne talk show zrodził się jednak dużo wcześniej.
Aleksandra Opioł, moderatorka spotkania: „W zeszłym roku dosyć wysoko postawiliśmy poprzeczkę, i prezes wpadł na pomysł, żeby pani Piszczkowa poopowiadała o zwyczajach świątecznych.“
Pani Stefania opowiedziała o Wigilijach jej rodziny w czasie II wojny światowej. Kiedy wojna wybuchła, miała zaledwie siedem lat.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „Przyszło gestapo i zabrało mojego ojca do Oświęcimia. Ale nie tylko mojego - wszystkich tych, którzy nie podpisali volkslisty. Mój ojciec z zawodu był mularzem, i oni właśnie takich ludzi potrzebowali, więc nie było naszego ojca na Wigilii w 1940 roku.“
W rodzinie pani Stefanii utrzymywno zwyczaj stawiania na stole pustego talerza.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „A mnie, jako siedmioletnie dziecko, zawsze bardzo to ciekawiło, i pytałam się mamy po raz kolejny, dlaczego my mamy jeden talerz pusty. A mama mi zawsze powiedziała: ´To jest dla zbłąkanego wędrowca´.“
Tym wędrowcem był w tę Wigiliję jej ojciec, który przyszedł z obozu. W 1942 roku jednak całą rodzinę wywieziono do Rzeszy. Do domu rodzina wróciła dopiero po wojnie.
Stefania Piszczek, emerytowana nauczycielka: „To była pierwsza Wigilia w 1945 roku taka prawdziwa, gdy - chociaż nie było z czego, ale sąsiedzi przyszli z pomocą - było na naszym wigilijnym stole dwanaście potraw. Tak jak powinno być.“
W atmosterę świąteczną wprowadziły później zebranych kolędy w wykonaniu chóru Stonawa.
Andrzej Feber, senator i wicewójt Stonawa: „Ja sobie pamiętam, bo u nas był sklep, jak ludzie czekali w kolejkach na karpia, karp nie przyjechał, czekali na drugi dzień, ale byli szczęśliwi, że go mają. A byliśmy szczęśliwi z tego, że mamy drzewko, że pod tym drzewkiem było coś, na co rodzice oszczędzali przez cały rok.“
Spotkanie zakończono wspólną kolacją i składaniem sobie życzeń przy łamaniu się opłatkiem.
Wojciech Feber, prezes koła PZKO Stonawa: „Życzę, żeby ten następny rok był przynajmniej tak dobry, jak ten rok obecny.“
---