Dobrý den, v programu TV Polar nastal ten pravý čas na školní magazín Studuj u nás. Začneme soutěží Marlenka Cup v Opavě, soutěžit budeme i v Poháru Linde ve Frýdku-Místku a nakonec uvidíme, jak se žáci z Karviné zajímají o transformaci kraje.

Cukráři soutěžili ve tvorbě na téma Dubajská čokoláda

Mladí cukráři se v Opavě utkali v tradiční soutěži Marlenka Cup. Letos se uskutečnil už 8. ročník a zájem byl opět velký.

Dubajská čokoláda. Tak znělo zadání letošního ročníku Marlenka cupu. O nejlepší dezert ala dubajská čokoláda se utkalo 14 budoucích cukrářů ze všech 7 krajem zřizovaných škol, které nabízejí obor Cukrář. Soutěž tradičně pořádala Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Soutěží celkem 14 žáků, z každé školy dvojice. Je přípravná část, kdy se žáci připravují na vlastní pódiové vystoupení, to je právě v prostorách, ve kterých se nalézáme a přivezou si sebou polotovary, které si vyhotoví, protože cukrařina je obor náročný a dlouhý, nestihli by jsme to v jednom dni a potom nahoře je čeká pódiové vystoupení, kde mají čas a kde si dokonce při svém vystoupení mohou zvolit hudbu, aby se jim lépe pracovalo.”

Na pódiové vystoupení měli soutěžící 40 minut. Všichni to v daném čase zvládli. Důležité bylo, aby dubajská čokoláda obsahovala vše, co do ní patří. Za každou chybějící surovinu se jim strhávaly body.

anketa: soutěžící žáci: “Já jsem udělal dubajskou perlu, je v něm co je v dubajské čokoládě, pistáciový vklad a pražská šlehaná šlehačka, Já jsem nebyl nervózní, takže jenom teď jsem nervózní. Já jsem s tím spokojený.”

“Mohlo to být lepší vzhledem k tomu, že jsem měla problém s troubou na crumble, která mi nepekla, takže to mohlo být lepší a moc nejsem spokojená s čokoládou, že jsem ji mohla udělat líp a hezčí a dělala jsem kakaové sable s pistáciovou křupavou vrstvou a sezamovým krémem.”

“Dubajská čokoláda je o tom, že tam jsou ty nudle, takže aby to křuplo, takže jsem tady osmažila nudle a pak jsem to zamíchala s pistáciovou pastou a sezamovou pastou. To jsem nakombinovala s čokoládovým sladem, aby to bylo i s tou čokoládou a dala do tartaletky, aby mi to udělalo takovou pěknou misku. Mám radost, myslela jsem si, že to nestihnu, ale stihla jsem to.”

Eliška Dernerová, předsedkyně odborné poroty: “Máme v zadání á la dubajská čokoláda dezert, aby z toho byl, takže celá ta škála co už můžete vidět je poměrně zajímavě zpracovaná. Každý máme 100 bodů, 50 bodů je na chuť, zbytek je příprava, práce, inovace, čistota pracoviště a odborná prezentace.”

Nšan Avetisjan, generální ředitel, Marlenka: “Tento ročník je zajímavé téma, je to asi celosvětový trend, dubajská čokoláda. Je to fajn, že se snaží držet trošku těch i moderních trendů, takže každý se na to může podívat na youtube živě, ale je to v dobrém duchu, nevidím žádnou rivalitu mezi soupeři a to mi dělá radost.”

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Cukrář, myslím si, že je přece jenom obor pro nás důležitý, protože cukrářů ubývá a těch kvalitních cukrářů také, čili jsme rádi, že tato soutěž je a že opravdu už má dlouholetou tradici- Máme opravdu síť škol, které v MSK jsou, a dá se říct, že v každém okrese máme minimálně jednu školu, která se zabývá gastro obory.”

Tato prestižní soutěž je pro žáky nejen motivací, ale také příležitostí setkat se s přístupem a prací svých protějšků na jiných školách.

Mezinárodní soutěž O zlatý pohár ve svařování ve F-M

Střední odborná škola Frýdek-Místek hostila 26. ročník mezinárodní soutěže ve svařování. Letos se zapojilo 96 studentů technických škol ze čtyř zemí. Soutěž poprvé proběhla v úplně nových školních dílnách. Svařovalo se čtyřmi metodami i virtuálně a soutěž měla i teoretickou část.

Studenti technických oborů, kteří se učí svařovat, poměřili síly v mezinárodní soutěži na Střední odborné škole ve Frýdku-Místku.

Samuel Bagala, soutěžící: "Soutěžím v metodě 111, tedy obalenou elektrodou. Budu svařovat tupý spoj a obvodový svar na potrubí."

Ján Salaj, vedoucí týmu SOŠ technická, Tlmače: "Mám tady tým tří chlapců. – jeden soutěží v metodě 111, druhý ve 135 a třetí ve 141. Už mají zkušenosti z předchozích soutěží, u nás i u vás, která byla loni, Zlatý pohár Linde."

Letos se zapojilo 96 studentů z 41 škol z Česka, Slovenska, Německa i Ukrajiny.

Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Jedná se o mezinárodní soutěž ve svařování s názvem Zlatý pohár Linde. Soutěžící svařují dva zkušební vzorky – tupý spoj ve svislé poloze a přírubový spoj, také v poloze svislé. Oba vzorky posuzuje hodnotitelská komise."

Pavel Šmíra, člen hodnotitelské komise: "Momentálně hodnotíme vzorky, které byly svařené metodou TIG. Sledujeme, jak kvalitně studenti zavařili – jestli mají nějaké vady, ať už přípustné nebo nepřípustné. Na základě toho určíme, který svářeč měl nejlepší vzorky."

Soutěžící si mohli vybrat, ve kterých metodách chtějí soutěžit. TIG (141), MAG (135), obalená elektroda (111) a plamen (311). nebo virtuální trenažér. Čeští studenti měli ještě teoretickou část.

Co třeba patří mezi nejčastější chyby?

Pavel Šmíra, člen hodnotitelské komise: "Objevují se zápaly, studené spoje, nevyplněný kořen, nezavařený kořen."

Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Je to důležité hlavně kvůli srovnání dovedností mezi soutěžícími. Zároveň je to i propagace technických oborů jako je strojní mechanik, instalatér a podobné obory, které vyučují svařování kovů."

Ján Salaj, vedoucí týmu SOŠ technická, Tlmače: "Soutěž je také perfektně připravená, jako každý rok. Já tady už chodím 20 let a soutěž je 26. ročník. Takže jsem se zúčastnil většinu této soutěže. A je to perfektně připravené. A teď je to v nových dílnách, takže předpokládám, že to bude ještě lepší a úspěšnější."

Medailové pozice v soutěži obsadilo 9 studentů z Česka, 5 ze Slovenska a 1 z Ukrajiny.

Studenti v rámci projektu ARV prošli Důl ČSA

Karviná i letos pokračuje ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze v rámci mezinárodního konsorcia projektu ARV pro energetiku a udržitelnost. Do projektu je aktivně zapojena i karvinská mládež, která se v rámci něj přišla podívat do dolu ČSA, aby se dozvěděla něco o jeho minulosti i současnosti.

Dvacet šest mladých studentů a šest učitelů mělo možnost seznámit se s moderními koncepty v rámci energetiky, udržitelnosti, stavebnictví a architektury nebo transformace regionu. V rámci letošního ročníku projektu ARV zavítali do bývalého dolu ČSA, kde si mohli vyzkoušet takzvanou trasu horníka a dozvědět se něco o perspektivě prostorů, pro které v praktické části mohli sami vytvořit návrh své vize. Letošní partneři projektu se rozšířili o DIAMO, s.p. a POHOPARK, z.s., který připravuje revitalizaci bývalého dolu Gabriela.

Michal Sikora, projektový manažer ARV a ředitel projektu POHOPARK: “V rámci projektu ARV, který děláme ve spolupráci s městem Karviná a ČVUT, se snažíme žákům karvinských škol ukázat jednak hornictví a to, co se tady dělo, ale potom i tu budoucnost, energetiku, udržitelnost a transformaci regionu. Letošní ročník je hlavně postaven na té transformaci na tom, co se bude dít s důlními díly po tom, co skončí.”

Hlavní myšlenkou bylo ukázat a připomenout mladým lidem, kde vlastně žijí a zároveň sdělit, že i Karviná má budoucnost, přestože těžba se utlumuje a nastává jiné období.

Tomáš Indrei, mluvčí společnosti Diamo: “My se samozřejmě nebráníme vůbec žádným nápadům, nehledě na to, že tady v Moravskoslezském kraji je to ožehavé téma, a myslím si, že je velmi dobře, že se mladí lidé zajímají o budoucnost regionu a všichni vnímáme, že ta transformace toho regionu probíhá už nějakých deset, dvacet let. V podstatě v tuto chvíli se mluví o tom, že by tady bylo zachováno nějakých osm objektů, měla by být zachována trasa horníka, ale Národní památkový ústav dostal v podstatě za úkol, aby vypracoval jakousi udržitelnost toho projektu, protože státní podnik Diamo nemůže financovat v podstatě tento důl do budoucna, naším úkolem je likvidovat ty bývalé doly a vracet přírodě její tvář.”

Zástupci Českého vysokého učení technického se rozhodli vrátit se do Karviné nad rámec projektu, protože viděli obrovskou zpětnou vazbu studentů.

Barbora Hejtmánková, Výzkumné centrum energeticky efektivních budov ČVUT: “Tady to má obrovský potenciál. Když asi projedete po Evropě, co jsou doly, a vlastně i co jsme ukazovali teď studentům, jaký jsou možnosti s tou krajinou a s těma budovami dělat, tak ten potenciál je obrovský. A jestli se to pohne i tady, tak je to spousta turistů, co sem přijede a je to obrovský potenciál, co se s tím dá dělat. Takže proto jsme i volili tu prezentaci pro studenty tak, abychom je inspirovali, abychom jim řekli, jaký to má zákoutí, jaký potenciál, jaké jsou možnosti, a chceme, aby si zkusili i se sami zamyslet, byť to budou vzdušné zámky, ale aby se zkusili zamyslet, co by se tu dalo dělat, co jim tu třeba chybí, a třeba to někoho inspiruje, a rozhodne se, že v tom chce pokračovat.”

Odpolední program, který pokračoval na Lodičkách, měl za cíl nechat studenty pracovat samostatně v týmech a dát volný prostor jejich kreativitě. Týmy mezi sebou soutěžily v propracovanosti a efektivitě projektů, přesto byly ceněny všechny nápady.

Marie Káňová a Kateřina Antalová, vítězný soutěžní tým: “My jsme vymysleli Zoo a dali jsme ho do dolu Gabriela.” “Celkově jsme se snažili vymyslet, jak realizovat staré stavby a dát je vlastně do nového nějakého původu.”

Teodora Kalužová a Adéla Kladničková, soutěžní tým: “Mě to velice bavilo, naučila jsem se pracovat ve skupinách a dělat jakoby prezentace a vést to před lidmi, čeho se většinou bojím, takže mi to pomohlo a velice jsem si to užila, stejně jako tu prezentaci v Dolu ČSA.” “Já jsem se naučila ty skupiny a bylo to celkem dobré spolupracovat, i ta prezentace mě bavila, takže dobrý.”

Státní podnik Diamo dále pokračuje v likvidaci černouhelných dolů, které do budoucna možná naleznou nové využití na poli jiných než technických projektů. Cílem projektu ARV je znázornit především mladým lidem, že cestou může být právě perspektiva těchto objektů pro jakékoli jiné využití.

Redakčně upraveno / zkráceno.