Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, vítejte u nového dílu seriálu TRANSFORMACE KRAJE. Moravskoslezský kraj intenzivně pracuje na svém ambiciózním plánu vybudovat na území regionu funkční vodíkový ekosystém, tzv. vodíkové údolí. Jde o realizaci řetězce od výroby přes distribuci až po spotřebu vodíku. Další podrobnosti se dozvíte z rozhovoru s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckou. Dobrý den pane náměstku, téma je jasné, budeme se bavit o vodíkovém údolí. Pojďme na začátku vysvětlit našim divákům, když se řekne vodíkové údolí, co si pod tím mají představit?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Každý, kdo jezdí na benzín a naftu, ví, že se to těží někde v Rusku, v Kataru nebo v Saúdské Arábii. Ropa se přiváží do rafinerie, kde se zpracuje, pak ji rozvážejí tankery na pumpy. Každý si představí, jak vzniká benzín. U vodíku je to podobné, akorát my to chceme koncentrovat do jednoho místa. To znamená vyrábět vodík na malém prostoru, ať už samotná výroba, distribuce a potom i spotřeba. Ten používaný pojem, vodíkové údolí, je proto, že průběh je podobný, jako když teče řeka. Někde se vodík vyrobí, uskladní se, převeze se, spotřebuje se. Proto vodíkové údolí a my ho chceme v našem kraji, protože chceme být co nejvíce soběstační. Vodík je v podstatě jediné palivo, které si dokážeme vyrobit sami, aniž bychom ho museli vozit odněkud.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak a kde v Moravskoslezském kraji vodík vyrobíme?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Bavíme se o nějakých etapách. Do roku 2030 to budou malé jednotky tun, které chceme používat na dopravu, ale po roce 2030 už ho musí přibývat, protože EU říká našim průmyslníkům, že musí používat zelený vodík zelený. Po roce 2040 už by tady měl proudit vodík místo plynu, takže postupně bude toho vodíku více. Je otázka, jestli se nám podaří vyjednat nějakou výjimku v Evropě, protože ta zatím říká, že musíte vyrábět vodík pouze ze sluníčka a z větru, což je u nás velmi složité, protože dneska nevyrobím vůbec nic, protože venku sněží a nefouká, takže by autobusy na vodík nemohly ani vyjet. Složitější je skladování toho vodíku, to nejde dělat donekonečna. Chceme po Evropské komisi, aby nám umožnila v našich uhelných regionech vyrábět vodík z odpadu, kterého tady máme opravdu hodně. Ať už to jsou uhelné kaly nebo důlní metan a z toho vyrábět vodík, na který se bude jezdit, čímž bychom uzavřeli cirkulární ekonomiku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je výroba vodíku složitá?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Není, ta je známá už stovky let. Velmi zjednodušeně, vezmu elektrodu, strčím ji do vody a voda se mi rozloží na kyslík a vodík. Ještě u toho vzniká teplo, které chceme taky využívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z fondu Spravedlivé transformace a je vyčleněna jedna miliarda. Vy jste se někde nedávno vyjádřil, že je to málo pro vodíkové údolí.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Založili jsme Vodíkový Klastr, ve kterém je asi 30 firem, které mají zájem investovat do vodíkových technologií a spočítali jsme, že aby to mohlo fungovat, potřebujeme nějakých 30 miliard. Větší část z toho musí dát ti soukromníci, část použijeme z modernizačního fondu, kde jsou velké peníze z povolenek a abychom to vůbec dokázali odstartovat, použijeme právě část z té vodíkové miliardy. Nejprve na projekty a potom na první plničky a výrobny vodíku, ať už v Krnově pro vlaky nebo na Karvinsku pro autobusy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zůstanu u těch autobusů, protože jsem se dočetla, že pakliže by autobusy jezdily na vodík, měly by být údajně menší. Jenom pro 40 osob a jejich provoz by měl být dražší, je to tak?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Kdybychom vyměnili všech 500 krajských autobusů, které jsou dneska na plyn, za vodík, dopláceli bychom o miliardu korun víc. To prostě není možné. Trojčlenka spotřeba-cena-kilometry je jednoduchá. Pokud bychom chtěli používat vodík, nemůžeme používat velké autobusy, které jezdí za 11 kg vodíku na 100 km. Museli bychom použít meněší autobusy, které jezdí za půlku. Byla by to kombinace, která tady dosud není, protože při ceně autobusu 6 milionů korun nikdo neřešil, jestli stojí 5 nebo 6, ale u vodíku a spotřeby už to dává smysl dělit. Byť za opravy zaplatím o něco více, nebo bude složitější manažovat flotilu autobusů, ale ta čistota vzduchu za to stojí. Pokud má povolenka na CO2 být i na naftu, každý z nás má platit od roku 2028 asi šest korun za litr. Když to přepočtu na krajské autobusy, tak se vodík ekonomicky určitě vyplatí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor. Moravskoslezský Vodíkový Klastr je sdružení osob a firem, které se snaží s vodíkem podnikat a zároveň ukazovat cestu jeho využití. Vodík se rýsuje jako komodita, která začíná nahrazovat klasické energetické toky a reaguje i na zvyšující se potřebu energií. Vodíkový Klastr vznikl na podzim roku 2022 a jeho hlavním a aktuálním cílem je integrace vodíku do regionální a městské hromadné dopravy a následně do průmyslu a domácností. Zatímco se Moravskoslezský kraj zhostil funkce zakládajícího člena, dalších 29 členů, kteří v Klastru působí nebo jsou zapojeni do jeho činnosti, jsou privátní a podnikatelské subjekty.

Daniel Minařík, předseda představenstva MS Vodíkového Klastru: Máme tady stále silný metalurgický průmysl, který je závislý na uhlí v primární formě, protože ji používá pro výrobu železa, oceli a všech procesů, které tam jsou. Tyto procesy můžou být přímo nahrazeny vodíkem. Bavíme se třeba o tzv. přímé redukci železné rudy vodíkem, náhrada uhlíku je jedna ku jedné. Vodík slouží jako energetické medium. Společnosti umí například dovézt obnovitelný vodík, to je takový, který je vyroben prostřednictvím zelené energie, v jakékoliv formě, ne pouze plynné, ale jsou tady i zástupné nosiče. Může to být amoniak, metanol atd. Umí takovéto palivo sem dovézt a využít ho ve svých energetických provozech tak, aby postupně snižovali uhlíkovou stopu a byli konkurenceschopní. Druhý segment podnikatelů nebo zájmů jsou v našem Moravskoslezském kraji už rozvíjeny. Dovolím si to uvést na příkladu tradičního výrobce nákladních silných aut, kteří aplikují vodíkový pohon do svých výrobků, protože je po této technologii a po vozidlech, například i vlakových, velká poptávka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Žádný region v Česku není tak daleko jako Moravskoslezský kraj. Regionální doprava je už z velké části převedená z nafty na CNG a dalším krokem by měl být vodík. Už také i proto, že za svých 600 autobusů regionální dopravy bude již brzy Moravskoslezský kraj platit emisní povolenky, které se promítnou do cen fosilních paliv. Vodík je tedy cesta dekarbonizace dopravy.

Daniel Minařík, předseda představenstva MS Vodíkového Klastru: Průmyslové podniky se musí především soustředit na to, abychom uměli v nejbližších třech letech dosáhnout v Moravskoslezském kraji alespoň nějakého zlomkového množství vyrobeného obnovitelného vodíku. Ten nám bude sloužit i pro to, abychom prokázali třeba pro rozvoj velkých projektů, které by byly financovány např. přímo z Evropské komise, že umíme tohle v regionu rozvinout a aplikovat. Kdybychom řádově vzali vodík a aplikovali ho do našich regionálních nebo městských prostředků dopravy vč. vlaků, máme v Moravskoslezském kraji jedinou trať v ČR, kde je vodík uplatnitelný i konkurenceschopný vůči akumulátorovému vlaku a to je na trati mezi Krnovem a Olomoucí. Bavíme se o ne větším množství, než je třeba nějakých 15-20 tun vodíku denně. Ve chvíli, kdy se budeme bavit o integraci do průmyslových procesů, bude to řádově o stovkách tun vodíku denně, který potřebujeme udělat. Dneska je to zacíleno především na to, abychom pokryli potřebu regionální dopravy, abychom si uměli říct, že jsme soběstační.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jedna miliarda z Fondu spravedlivé transformace bude věnována na podporu pilotních projektů, které budou směřovány do vodíkové mobility. V roce 2027 by se měl v Moravskoslezském kraji začít vyrábět vodík pro vodíkové vlaky. V témže roce vstoupí pro oblast vodíku v platnost evropská legislativa. Tolik deset transformačních minut. Mějte pohodové poslední dny letošního roku.

Redakčně upraveno / zkráceno.