Na hradě Hukvaldy se lidem otevřel renovovaný palác

Hrad Hukvaldy patří mezi nejnavštěvovanější památky v Moravskoslezském kraji. Lidé, kteří ho navštívili o uplynulém víkendu, měli možnost jako první nahlédnout do paláce, který byl po několik let uzavřený.

Zřícenina hradu Hukvaldy nabízí návštěvníkům nové prostory. Prohlédnout si teď mohou útroby paláce, které byly dosud veřejnosti nepřístupné.

Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Návštěvníci mají možnost nově si prohlédnout prostory renesančního paláce, které až doposud byly uzavřeny. Tím otevřeným samozřejmě rozšíříme i ten prohlídkový okruh. Ty prostory můžeme využít k různým výstavám, k svatebním obřadům, různým workshopům a konferencím.”

Anketa: Přijeli jsme z Frenštátu pod Radhoštěm a že se tady bude něco nového otevírat, to jsme se dozvěděli na internetu. No jako pěkné, fakt pěkné. Vyplatí se přijít podívat a doufáme, že se to bude dále rozšiřovat.”

Anketa: “My jsme věděli, že se to bude dneska otevírat. Jsme z Frýdku a chtěli jsme se podívat, jak to bude vypadat a myslím si, že to splnilo překvapení pro mě. já jsem si to neuměla představit, ale je to super. A doufám že tady budou nějaké akce, ať to stojí za to.”

Karin Veselá, vedoucí odboru kultury a památkové péče MSK: “Tady tahle ta stavba měla tu obrovskou výhodu, že se tady sešla dobrá parta lidí, a to fakt jak ze strany toho partnera Považského muzea, tak vlastně i ti, co stavbu prováděli, dozorovali, ale největší zásluha je samozřejmě na Muzeu Beskyd, které mělo ty nervy, šlo do toho a nakonec to úspěšně dokončili a dneska tady můžeme stále předtím unikátem, protože zasadit okna do hradu, není samozřejmostí.”

Právě moderní okna na hradní zřícenině budí velkou pozornost.

Karin Vitásková, ředitelka Muzea Beskyd: “Ten hrad má své kořeny z období středověku. Až do dnešní doby procházel neustálým stavebním vývojem a proto můžete vidět i různé typy, tvary, velikosti těch oken. A to nejzajímavější je tady, že se nám dochovala významná část nového období z období renesance, kde vidíte opravdu ty pískovcové jak překlady, tak lemování těch oken. A to znamenalo, že už tady třeba původně v opravdu tom středověku místo zasklení byly třeba kůže, dřevo a materiály, které my si nedovedeme představit, oni tam vkládali tak, aby se cítili uvnitř komfortně. A potom už opravdu v té renesanci byly ty první zasklení, tak pro to vidíte třeba opravdu už nějaké dělící příčky v rámci těch oken. Takže je potřeba mít na paměti i tento historický vývoj. Proto nebylo naší snahou to dávat do nějaké podoby oken, ale opravdu zdůraznit ten současný stav. Proto v oknech vidíte jenom jednoduché minimalistické zasklení."

Uvnitř nově otevřeného paláce lidé uvidí historickou studnu a výstavu exponátů nalezených na hradě.

Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Úlomky, které tam jsou teď vystavené, jsou samozřejmě tady z hradu. Jsou to nálezy z hradu a jeho okolí. A ta roucha, která tam jsou, tak ta jsou zapůjčena částečně i z Považského muzea.”

---

Stožáry nové lanovky v Bílé přenáší vrtulník

Nad beskydskou obcí Bílá opět burácí těžký pracovní vrtulník. Po nedávné demontáži staré lanové dráhy se teď instalují stožáry nové lanovky.

Parta montérů, kteří stožáry instalují, je dobře sehraná. Zavěšení jednotlivých dílů i ukotvení ve svahu netrvá déle než několik vteřin a vrtulník se vrací pro další náklad. V pondělí však práci komplikovalo deštivé počasí.

Zdeněk Heuschneider, pilot: “Ta montáž je vždycky složitější, než demontáž. Dneska jsou trochu složité podmínky, protože není úplně dobré počasí a začalo pršet. Začíná se dělat nízká oblačnost, takže asi budeme muset práci přerušit a počkat na lepší počasí.”

V průběhu léta proběhla stavba dolní a horní stanice lanovky. Do provozu by měla být celá lanová dráha uvedena v prosinci.

Martin Kacíř, marketingový manažer Ski areálu Bílá: “Všechno připravujeme, abychom 16. prosince stihli Grand opening, to znamená velké slavnostní otevření nové šestisedačkové lanovky s nějakým doprovodným programem.”

Nová lanovka bude v provozu celoročně a cestujícím poskytne především vyšší komfort.

Martin Kacíř, manažer Skiareálu Bílá: “Bude vyhřívaná s bublinou a s tím, že v prvních dvou letech bude přepravní kapacita stejná, jako na původní lanovce, tedy 2400 lidí hodinu. Pokud se nám podaří udělat další sjezdovku, tak by se zvýšila kapacita až na 2800 lidí za hodinu.”

Nejen vlekaři z Bílé doufají, že nadcházející zima bude příznivější, než ta minulá, kterou provázely opakované oblevy.

---

Studenti a dobrovolníci tentokrát zalesňují Javorník

V Beskydech se stále nacházejí lesy, které jsou poškozené různými kalamitami. Na vině byl kůrovec nebo houba václavka. Tam, kde dřevorubci museli vykácet větší množství stromů, se teď vysazují nové lesy. Biskupské lesy to společně s krajem pojaly jako osvětovou akci pro veřejnost.

Do vysazování stromů na holých svazích Beskyd se opět pustili studenti a také dobrovolníci z řad veřejnosti. Poté, co bylo dokončeno zalesňování Ondřejníku, se tato akce za podpory Moravskoslezského kraje koná v lokalitě pod Velkým Javorníkem.

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita se změnila proto, protože na Ondřejníku jsou už více méně všechny holiny zalesněny. zbývá jen několik málo hektarů holin, které jsou však pro sázení veřejností nevhodné. Ať už, protože jsou menšího charakteru, nebo jsou v nevhodném terénu. Tuto lokalitu, kde je kalamitní holina, což je výsledek řádění kůrovce a václavky, jsme vybrali protože je vhodná pro sázení sazenic se školami s dětmi. Je tady mírný terén. Dnes sázíme buk a borovice. Jsou to dřeviny, které do budoucna mají lepší výhled pro svůj růst, než smrk."

Jenda Popelka, student, Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek: “Přijeli jsme z Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek sadit stromky.”

Adam Rusňák, student Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek: “Nejdříve jsme museli vykopat díru, zasadili jsme do ní stromek a pak jsme ho zahrabali.”

Jan Křižan, student Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “My jsme tady přišli v rámci ekologického projektu a budeme sadit stromky.”

Ivo Herman, ředitel Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “Dostali jsme nabídku osázet naši krásnou přírodu tady v Beskydech. A tak jsme se domluvili, že proč ne. Environmentální výchovu ve škole máme, tak jsme tady vyslali 4 třídy, celkem 70 žáků, kteří se podíleli zkrášlení těchto lesů. Myslím si, že studenti tuto výzvu přijali s nadšením.”

Zatímco v pátek tradičně sázejí stromky studenti, v sobotu se mohou zapojit dobrovolníci. Kvůli kapacity je vhodné se předem rezervovat, ale ruku k dílu mohou přiložit i kolemjdoucí.

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita bude podobná a podobná bude i skladba výsadby. Takže také buk a borovice. U těchto akcí je důležité, aby jak studenti, tak i širší veřejnost si uvědomili, jak to v tom lese chodí. Že my jako lesáci nemáme pouze za cíl ten les vykácet, dřevo prodat a po nás potopa, Ale opravdu, že lesy se musí důsledně obnovovat, a to nejen podle toho, co nám říká zákon, ale i podle nejlepšího vědomí a svědomí hospodáře.”

Protože holých svahů po kůrovci, václavce i větrných polomech je v Beskydech více, bude se dobrovolnické sázení konat i v dalších letech.

---

V Palkovicích odhalili pomník Masarykovi a Švehlovi

Za slavnostní atmosféry byl v Palkovicích opětovně odhalen pomník připomínající někdejšího prezidenta T. G. Masaryka a předsedu vlády Antonína Švehlu. Původní pomník zničili nacisti.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Památník v Palkovicích jsme znovu odhalovali po 85 letech, protože původní skoro totožný památník byl odhalen v roce 1938, akorát že už v roce 1940 ho Němci samozřejmě zlikvidovali, protože se jim nelíbil ani pan Švehla, ani pan Masaryk jako světový demokrat. Takže byl zlikvidován a my jsme po 85 letech, nebo v podstatě po 105 letech od založení republiky, jej znovu obnovili, protože cítíme potřebu v současné době něco takového dělat. Ta doba je skoro stejná jako v roce 1938. Relativní přepych, ale začínají se objevovat v Evropě a ve světě války tak, jak to bylo v tom třicátém osmém roce. Tehdy nacionalismus nebo nacismus, fašismus a dneska zase jiné důvody pro války. Takže jsme opravdu cítili potřebu tento památník znovu obnovit. A udělali jsme to takovou malou slavností v pondělí v poledne, protože jsme potřebovali tady dostat děti z Palkovic a Myslíku. Protože, kdo jiný, než ty děti, by to měly vnímat, že ta demokracie tu je a že je třeba ji nějak aspoň trošku hlídat, aby se nám nerozplynula mezi prsty.”

Michaela Šebelová (STAN), poslankyně Parlamentu ČR: “Osobně jsme velmi ráda, že obec Palkovice si připomíná naši historii a jsem ráda, že mě pozvali na odhalení tohoto památníku, protože byť naše republika dnes již je jiná, byli jsme založení nově před 30 lety, ale pořád odkazujeme na Masarykovskou demokratickou liberální první republiku, k jejímž kořenům se hrdě hlásíme a proto je na místě si 105. výročí založení tohoto státu připomínat, abychom si připomínali, co bylo dobré v naší historii a poučili se z chyb vlastních do budoucnosti. A jsem ráda, že vedení obce naše historie není lhostejná a že tento pomník bude připomínkou do budoucnosti dalším generacím a naším dětem, protože ty jsou naše budoucnost.”

Nový pomník navrhl Michael Kocych z Frýdku-Místku. Pomník byl odhalen ve Švehlově aleji, která v centru obce odolala několika přestavbám.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: “Ta alej byla vysazena v roce 1938, tak jak zároveň s tím pomníkem, protože v té době se v Palkovicích dělala regulace říčky Olešné, postavilo se takzvané návsí, které se potom zničilo při přestavbě cesty, ale ta Švehlova alej tady je od roku 1938, takže my jsme cítili tu potřebu ten pomník umístit právě tady.”

---