Na první pohled nenápadná stavba, která ale dlouhodobě ovlivňuje podobu řeky i krajiny kolem ní. Jez Ráj na řece Olši v Karviné vznikl v roce 1932 a jeho úkolem bylo především odvádět vodu do náhonu Mlýnka, který dodnes zásobuje soustavu rybníků v Karviné. Zároveň pomáhal držet stabilní tok Olše a chránit okolní území.
Časem se ale začalo ukazovat, že původní konstrukce jezu už nestačí a zásadní roli sehrály i poklesy terénu způsobené hlubinnou těžbou. Právě to byl moment, kdy padlo rozhodnutí o jeho kompletní obnově.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: "V roce 1970 proběhla první rekonstrukce a v roce 2023, na konci léta jsme zahájili celkovou rekonstrukci."
Aby bylo možné jez postavit, musela se Olše na čas přestěhovat. Vzniklo provizorní koryto, které vodu odvedlo mimo staveniště. Řeka byla sevřená mezi dvě hráze a její síla se na čas podřídila stavbě. Ani tak ale nešlo všechno podle plánu. Voda si několikrát vzala prostor zpět a staveniště třikrát zaplavila. I to patří k příběhu této stavby.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Byly přelité jímky, vyplavené staveniště a zhotovitel se s tím musel, samozřejmě ve spolupráci s projektantem a investorem, nějak srovnat. A to, že za ty tři roky nebo dva a půl roku stavby třikrát musel tuhle situaci řešit, není úplně jednoduché. A přišly do toho i povodně ze září 2004, které byly v místě více než stoleté, takže tyto průtoky určitě komplikovaly významným způsobem provádění stavby. K té stavbě samotné je třeba říct, že hlavním bodem je jezové těleso, které má délku 42 metrů, přeliv na hraně má výšku 1,7 m. Samozřejmě, není to jenom přeliv, jsou to také ostatní doplňkové konstrukce. Všechny ty práce bylo třeba dělat ve vhodných klimatických podmínkách."
Nový jez dnes stojí o něco níže po proudu než ten původní. Je robustnější, přesnější, navržený tak, aby odolal nejen času, ale i proměnám krajiny. Jeho železobetonové těleso doplňuje kamenný obklad a navazují na něj upravené břehy i vývar, který tlumí energii vody. Důležitou součástí je také rybochod. Ten vrací řece něco, co jí původně stavba brala. Možnost volného pohybu ryb.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Rybochod je komůrkového typu, sklon pro ryby je1:15 a jsou tam ještě uklidňující místa, kde ryba při tom přechodu, hlavně proti proudu, si může odpočinout a může potom pokračovat v migraci směrem dál proti proudu."
Proměnou prošel i odběr vody do mlýnky. Nový objekt umožňuje přesnější regulaci a náhon samotný byl vyčištěn a upraven, aby voda mohla proudit bez překážek.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Mlýnka protéká celou Karvinou. Aby se do ní ta voda dostala, tak je tady zřízený odběrný objekt a ten zase musí být nějakým stylem ovládaný. Takže jsou tady dvě tabule, které regulují průtok do toho vodního toku tak, aby v době sucha té vody tam teklo dost a v době zvýšených průtoků to nezpůsobovalo nějaké vytopení."
Během prací na obnově jezu se muselo kácet. Povodí Odry jako investor pak v souladu se zákonem zajistil náhradní výsadbu za 1 milion korun. Krajina se tak postupně vrací do rovnováhy.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: "Tato stavba byla zahájena nejen proto, že vlastně rekonstrukce už byly ve velmi špatném stavu, ale také se jedná o odstraňování důlních škod. Proto jsme se také domluvili se společností OKD na spolufinancování. Ta celková stavba stála zhruba 94 milionů korun."
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: "OKD spolupracovala na formální přípravě celého projektu a účastnila se i řízení na výběr dodavatelů. Na budování jezu se podílíme téměř polovinou celkových nákladů, konkrétně 41 miliony korun."
Je to tak i příběh odpovědnosti za krajinu, která byla v minulosti výrazně ovlivněna průmyslem.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Byla snaha tady zpřístupnit ten jez pro širokou veřejnost i s okolními pozemky. Poté, co budou zatravněné, tak budou sloužit pro rekreaci místních. Vede tady cyklostezka po levém břehu, celkem frekventovaná, na Český Těšín."
Jez Ráj tedy znovu plní svou funkci. Zároveň se ale stává místem, které není uzavřené jen technikům a vodohospodářům. Je otevřené i lidem jako připomínka toho, jak se krajina proměňuje a jak ji lze znovu citlivě utvářet.
---
Na první pohled nenápadná stavba, která ale dlouhodobě ovlivňuje podobu řeky i krajiny kolem ní. Jez Ráj na řece Olši v Karviné vznikl v roce 1932 a jeho úkolem bylo především odvádět vodu do náhonu Mlýnka, který dodnes zásobuje soustavu rybníků v Karviné. Zároveň pomáhal držet stabilní tok Olše a chránit okolní území.
Časem se ale začalo ukazovat, že původní konstrukce jezu už nestačí a zásadní roli sehrály i poklesy terénu způsobené hlubinnou těžbou. Právě to byl moment, kdy padlo rozhodnutí o jeho kompletní obnově.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: "V roce 1970 proběhla první rekonstrukce a v roce 2023, na konci léta jsme zahájili celkovou rekonstrukci."
Aby bylo možné jez postavit, musela se Olše na čas přestěhovat. Vzniklo provizorní koryto, které vodu odvedlo mimo staveniště. Řeka byla sevřená mezi dvě hráze a její síla se na čas podřídila stavbě. Ani tak ale nešlo všechno podle plánu. Voda si několikrát vzala prostor zpět a staveniště třikrát zaplavila. I to patří k příběhu této stavby.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Byly přelité jímky, vyplavené staveniště a zhotovitel se s tím musel, samozřejmě ve spolupráci s projektantem a investorem, nějak srovnat. A to, že za ty tři roky nebo dva a půl roku stavby třikrát musel tuhle situaci řešit, není úplně jednoduché. A přišly do toho i povodně ze září 2004, které byly v místě více než stoleté, takže tyto průtoky určitě komplikovaly významným způsobem provádění stavby. K té stavbě samotné je třeba říct, že hlavním bodem je jezové těleso, které má délku 42 metrů, přeliv na hraně má výšku 1,7 m. Samozřejmě, není to jenom přeliv, jsou to také ostatní doplňkové konstrukce. Všechny ty práce bylo třeba dělat ve vhodných klimatických podmínkách."
Nový jez dnes stojí o něco níže po proudu než ten původní. Je robustnější, přesnější, navržený tak, aby odolal nejen času, ale i proměnám krajiny. Jeho železobetonové těleso doplňuje kamenný obklad a navazují na něj upravené břehy i vývar, který tlumí energii vody. Důležitou součástí je také rybochod. Ten vrací řece něco, co jí původně stavba brala. Možnost volného pohybu ryb.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Rybochod je komůrkového typu, sklon pro ryby je1:15 a jsou tam ještě uklidňující místa, kde ryba při tom přechodu, hlavně proti proudu, si může odpočinout a může potom pokračovat v migraci směrem dál proti proudu."
Proměnou prošel i odběr vody do mlýnky. Nový objekt umožňuje přesnější regulaci a náhon samotný byl vyčištěn a upraven, aby voda mohla proudit bez překážek.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Mlýnka protéká celou Karvinou. Aby se do ní ta voda dostala, tak je tady zřízený odběrný objekt a ten zase musí být nějakým stylem ovládaný. Takže jsou tady dvě tabule, které regulují průtok do toho vodního toku tak, aby v době sucha té vody tam teklo dost a v době zvýšených průtoků to nezpůsobovalo nějaké vytopení."
Během prací na obnově jezu se muselo kácet. Povodí Odry jako investor pak v souladu se zákonem zajistil náhradní výsadbu za 1 milion korun. Krajina se tak postupně vrací do rovnováhy.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: "Tato stavba byla zahájena nejen proto, že vlastně rekonstrukce už byly ve velmi špatném stavu, ale také se jedná o odstraňování důlních škod. Proto jsme se také domluvili se společností OKD na spolufinancování. Ta celková stavba stála zhruba 94 milionů korun."
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: "OKD spolupracovala na formální přípravě celého projektu a účastnila se i řízení na výběr dodavatelů. Na budování jezu se podílíme téměř polovinou celkových nákladů, konkrétně 41 miliony korun."
Je to tak i příběh odpovědnosti za krajinu, která byla v minulosti výrazně ovlivněna průmyslem.
Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek - Místek, Povodí Odry, s. p.: "Byla snaha tady zpřístupnit ten jez pro širokou veřejnost i s okolními pozemky. Poté, co budou zatravněné, tak budou sloužit pro rekreaci místních. Vede tady cyklostezka po levém břehu, celkem frekventovaná, na Český Těšín."
Jez Ráj tedy znovu plní svou funkci. Zároveň se ale stává místem, které není uzavřené jen technikům a vodohospodářům. Je otevřené i lidem jako připomínka toho, jak se krajina proměňuje a jak ji lze znovu citlivě utvářet.
---
