Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začíná diskuzní fórum na Polaru tentokrát s tématem lékařské fakulty v Ostravě. Dobrý den vám všem u televizních obrazovek. V našem studiu vítám Martina Gebauera, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, Jana Latu, rektora Ostravské univerzity, Rastislava Maďara, děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity, Jiřího Havrlanta, ředitele Fakultní nemocnice Ostrava, Pavla Bartoše, prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Aleše Zbožínka, ředitel regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Ostrava. Na začátek příspěvek o lékařské fakultě.
Příspěvek: Lékařská fakulta Ostravské univerzity je jednou z šesti fakult této vysoké školy. Vznikla v roce 2010 přeměnou Fakulty zdravotnických studií. Začátek fungování Lékařské fakulty v Ostravě doprovázely neshody mezi akademiky. Setrvání Lékařské fakulty v Ostravě vážně poškodily také manipulace při přijímacím řízení v dalších letech. Kontrolní komise Národního akreditačního úřadu odhalila, že fakulta ke studiu opakovaně přijala studenty, kteří v rámci přijímací zkoušky nezískali alespoň minimální celkový počet bodů. Během osmi let bylo údajně na fakultu přijato nejméně pětatřicet studentů, kteří přijímačky neudělali. 9. července 2020 rozhodl Národní akreditační úřad o neudělení akreditace magisterského oboru všeobecné lékařství a fakulta tedy nemůže přijímat nové studenty. Hlavním důvodem je její nedostatečné personální obsazení. Sama Ostravská univerzita úřad ještě před rozhodnutím požádala o přerušení projednávání žádosti o akreditaci a dostala tak šanci pokusit se ji získat dříve. Se ztrátou akreditace souvisí také odvolání děkana Arnošta Martínka, který se obrátil na soud a ten ho do funkce vrátil předběžným opatřením. Po rozhodnutí o neudělení akreditace nakonec Arnošt Martínek abdikoval. Novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity byl jmenován v polovině října letošního roku epidemiolog Rastislav Maďar. Získá Lékařská fakulta v Ostravě zpět akreditaci? Co by znamenala ztráta Lékařské fakulty pro region?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A otázka pro vás pánové. Dovedete si představit, že by lékařská fakulta v Ostravě vůbec nebyla? Jaká by to byla ztráta pro Moravskoslezský kraj? Pane rektore, začněte vy.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Pochopitelně všechno je možné. Představit si dovedeme všechno. Nakonec ta situace s koronavirem před rokem jsme si nedovedli představit a ta situace je tady. Nicméně jsem přesvědčen, že lékařská fakulta získá akreditaci, protože změny ke kterým došlo v posledních měsících jsou výrazné a pro region by to byla ztráta nesmírná. O tom patrně ještě bude řeč.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gebauere, co na to říkáte vy z pozice náměstka Moravskoslezského kraje?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj je opravdu zřizovatel osmi nemocnic, které jako všechny ostatní opravdu počtem zdravotního a zdravotnického personálu, jak lékařského tak nelékařského, tak by to opravdu byla citelná ztráta pro zdravotnictví v Moravskoslezském kraji v případě, že by k tomuto kroku došlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane děkane, na vás se asi budou upínat všechny oči. Takže uvidíme, co se vám podaří, aby lékařská fakulta v Ostravě opravdu setrvala.
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: No jak zmínil už pan rektor. Udělalo se velké množství práce v posledních týdnech a měsících. Myslím si, že se udělal obrovský posun samozřejmě za pár týdnů a měsíců, krátkých měsíců se nedá úplně všechno vyřešit. Dejme tomu některé věci jsou tady, visí tady už několik let, takže všechno se to snažíme ve spolupráci s rektorátem, s vedením univerzity ve spolupráci s vedením fakultní nemocnice dostat do ledna, což je za krátkou dobu do takové formy, aby to bylo akceptovatelné minimálně na přechodné období a věříme, že za to přechodné období ještě posuneme do takové úrovně, aby už potom ta akreditace byla na standardní délku doby, která se uděluje jiným lékařským fakultám.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, vy si dovedete představit, že by fakultní nemocnice neměla svoji lékařskou fakultu?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Tak už z toho názvu vyplývá, že fakultní nemocnice a lékařská fakulta je spojenou nádobou a samozřejmě jak to tady říkal pan rektor. Dovedeme si představit cokoliv, ale v tomto ohledu si to představit nedovedu. Ať už z pohledu toho, že Moravskoslezský kraj je jeden z nejlidnatějších krajů v České republice a nedostatek lékařů i nelékařů ve zdravotnických zařízeních, které jsou v našem kraji, ať už je to zřizovatel Moravskoslezský kraj nebo jiný zřizovatelé, tak je nedostatek zajištění personálu v těchto nemocnicích, takže z tohoto pohledu vidím, že je důležité, aby tady lékařská fakulta měla všeobecný směr. Aby vychovala další generaci lékařů, kteří se zapojí plynule do provozu těchto zdravotnických zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pana Bartoši, zkuste se podívat na lékařskou fakultu očima široké veřejnosti. Co znamená ztráta pro Moravskoslezský kraj?
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Právě o tom jsem chtěl hovořit, protože naše sdružení spolu s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a Svazem podnikatelů průmyslových podniků Moravy a Slezska udělalo takovou anketu jaké projekty by se měly řešit v následujícím období, které souvisí jednak se snad pomalu končícím koronavirem nebo ze stabilizaci koronaviru a s dalším vývojem v našem regionu a velké množství odpovědí bylo v duchu stabilizujme lékařskou fakultu. Kraj ji potřebuje, chceme aby tu studovali studenti, naši studenti. Já jsem možná zapomněl, že už to je deset let, takže bych chtěl poděkovat všem, kteří stáli u zrodu lékařské fakulty a ač může být pohled na předposledního děkana různý, tak bych chtěl poděkovat panu Martínkovi, který pro tu fakultu udělal strašně moc a díky za to, že ta fakulta existuje a přál bych novému panu děkanu a celé fakultě a nakonec i ostravské univerzitě, aby nepolevila v tom úsilí a to dnešní setkání vidím velmi pozitivní v tom, že se tady deklaruje jakýsi společný zájem všech tří hlavních hráčů té univerzity, fakulty a fakultní nemocnice a nakonec i Moravskoslezského kraje a pojišťovny, že to bude pokračovat úspěšně dál a že ta fakulta najde svoje dlouhodobé místo. Děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Zbožínku, vy zastupujete největší zdravotní pojišťovnu. Jak vidíte ztrátu lékařské fakulty v případě, že by to nastalo. A jaká to ztráta pro Moravskoslezský kraj by byla?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Z pohledu zdravotních pojišťoven bylo velmi přínosné, že lékařská fakulta v našem regionu vznikla. Protože my evidujeme opravdu v posledních letech velmi velký úbytek lékařů a to vzhledem k demografii a lékařská fakulta v místě, to znamená v Ostravě je přirozeným zdrojem lékařské kapacity pro tu generační obměnu a navíc, tak jak zaznělo studentů, kteří mají k tomu regionu vztah. To znamená předpoklad, že zde zůstanou během svých praxí, už spolupracují s nemocnicemi, vyhledávají si i obory případná umístění ,kde by následně po studiu chtěli začít pracovat. A není to tak, že pokud odejdou z toho regionu, tak velmi často vzhledem k podmínkám, které jak se říká ochutnali někde jinde, tak už se často třeba i nevrátí. Proto je velmi důležité, aby lékařská fakulta v Ostravě zůstala zachovaná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínil úbytek lékařů. Dá se říct nějaké čísla nebo nějaká data pro naše diváky?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Já o tom budu možná hovořit následně. Jedná se zejména o to, že v řadě oborů je velmi vysoký věkový průměr lékařů a s postupem času samozřejmě byly to i populační silnější ročníky tito lékaři budou ubývat. Jedná se zejména o primární péči, kde vnímáme úbytky o desítky lékařů ročně. Ta situace se bude ještě zhoršovat. V nemocnicích je ta situace podobná zejména u interních oborů. A přestože podle smluv zatím vnímáme, že kapacity jsou zajištěny dostatečně, tak často se stává, že při různých rozvojových záměrech nemocnic narážíme právě na to, že je to postaveno pouze na třeba na jednom lékaři, který pokud by z nemocnice odešel nedej bože onemocněl, tak často dostáváme informace, že musí pozastavit funkci celého oboru a následné vyhledávání těchto lékařů potom destabilizuje situaci v jiných zařízeních, protože jsou často takzvaně přetahování.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, kdo zodpovídá za personální obsazení v krajských nemocnicích?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: To je otázka celkem ošemetná, protože de iure za to zodpovídá ředitel jako statutární zástupce nemocnice, ale samozřejmě Moravskoslezskému kraji není jedno, jestli se opravdu některé nemocnice potýká nebo nepotýká s nedostatkem personálu a snaží se v podstatě vytvářet nebo motivovat ty ředitele a management, aby vytvářeli nějaké motivační programy pro nábor nových lékařů, kteří by se měli přijít třeba z jiných regionů. Aby opravdu nedocházelo k tomu, co už tady padlo. K tomu vykrádání mezi námi. V podstatě udělat takovou odbočku. Za poslední čtyři roky se podařilo opravdu se domluvit s těmi největšími hráči tady na trhu medicínském, takže opravdu už tady k tomuto nedochází a fungujeme na principu gentlemanství a za to děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V podstatě je to jenom o té motivaci? Nemáte jinou možnost, jak pomoct dosazovat lékaře, chybějící lékaře, jak už tady padlo.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: My jsme před dvěma nebo třemi lety se domluvili s Ostravskou univerzitou na tom, že kraj začal financovat studium pro dalších pět studentů, kteří jsou tzv. nad rámec tabulek, kdy je vlastně financoval a z části jejich studium. Lékařská fakulta mohla přijmout o pět studentů víc. Logicky samozřejmě o těch pět studentů může více graduovat, takže v tomto Moravskoslezský kraj pomohl při domluvě s tou Ostravskou univerzitou takto. Samozřejmě ty náklady na vzdělání jednoho studenta nejsou malé. Takže alespoň takto jsme se dohodli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jakou roli hrají v této záležitosti zdravotní pojišťovny?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Teď myslíte v otázce personálního obsazení? Samozřejmě sledování nebo garanci personálního obsazování má pojišťovna ve své smluvní politice, protože zajištění personálního věcného a technického vybavení dle vyhlášky je základním minimálním předpokladem uzavření smlouvy respektive její prodlužování. Co se týká nemocnic, tam samozřejmě jsou nastavené minimální limity na požadované vzdělání lékařů, jejich počty na dané počty lůžek, v daných odbornostech, takže toto všechno sledujeme. Samozřejmě narážíme na to, že mnohdy jsou úvazky lékařů sdíleny, ať už i v rámci jednotlivých zařízení a různých oddělení. Ambulantní sektor respektive lůžková část ale také s privátními ambulancemi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete být třeba nějak konkrétní? Existují třeba nějaké tabulky počtu lékařů na dané oddělení, kolik jich musí nemocnice mít?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Je to přesně definováno vyhláškou. Teď neřeknu přesně ta čísla, ale je přesně definovano, že na 30 lůžek na stanici je potřeba tolik a tolik lékařů první atestace, respektive lékaře druhé atestace v daném oboru, případně specializované sestry. Když to bude na interním oddělení, tak případně geriatrickou sestru a tak dále, takže toto všechno podle počtu lůžek a kapacit toho zařízení my sledujeme a je to nepodkročitelné minimum pro zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kterých lékařů, které specializace v Moravskoslezském kraji chybí nejvíce?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Tak jak jsem zmínil v úvodu, tak samozřejmě nejhorší situace je u primární péče, stomatologů, u praktických lékařů pro dospělé a není uspokojivá situace ani u praktických lékařů pro děti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co to znamená ta uspokojivá situace, kolik jich tady chybí?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Jsou to desítky lékařů. Na nás se zhruba ve stomatologické péči obrací asi 800 pacientů ročně pro zajištění péče.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A co jim radíte? Jak jim pomáháte v této záležitosti?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Rolí zdravotní pojišťovny je zajistit samozřejmě tu péči, bohužel ta situace v našem regionu není jednoduchá, proto se snažíme, navoláváme lékaře ze smluvní sítě, zda by ještě naše pojištěnce přijali. Bohužel není výjimkou, kdy právě třeba u stomatologie zajišťujeme tu péči i v Olomouckém kraji, respektive dokonce v Brně v Jihomoravském kraji, protože zdejší síť je saturovaná, lékařů ubývá a prostě nové pacienty nepřijímají. Snažíme se motivovat stomatology, ale i praktické lékaře programy, které Všeobecná zdravotní pojišťovna má. Je to o unifikaci za nově registrované pacienty, za prodloužení ordinačních dob, ale bohužel ani tyto motivátory často nestačí, protože fyzicky ti lékaři tady nejsou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Lato, slyšel jste, že chybí lékaři opodstatněnost lékařské fakulty. Nemusíme dále o tom hovořit. Nicméně jsme tady proto, abychom dále podpořili fungování lékařské fakulty. Proč by měli medici studovat na lékařské fakultě Ostravské univerzity?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Těch důvodů je pochopitelně několik. My máme problémy respektive akreditace má problémy s obsazením profesorských, případně docentských míst. To je pochopitelně důležité pro výuku, ale profesor má jednu přednášku, dvě přednášky za semestr a praktická výuka je u lůžka. A tady ta výuka nikdy nebyla zpochybněna respektive kvalita výuky nikdy nebyla zpochybněna ani kvalita absolventů a naopak medici si velmi pochvalují, že jsme menší fakulta a ten přístup vyučujících respektive lékařů je velice dobrý. Nedávno, bohužel to nebylo v rámci covidu ještě publikováno. Skupina, tedy mladí lékaři dělali anketu mezi studenty, jak jsou připraveni na klinickou práci a studenti Lékařské fakulty Ostravské univerzity z toho vyšli výborně a toto je jeden důvod. Ta výuka je opravdu dobrá a jestliže mají přednášku od jednoho profesora méně nebo více myslím si, že to není zásadní a druhý pochopitelně důvod je Ostrava, která se rozvíjí v posledních letech velmi. Okolí skvělé a myslím si, že i fakulta a univerzita vůči studentům dělá celou řadu věcí, které na jiných univerzitách nebo fakultách nezažili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik studentů pro dokreslení, kolik studentů mediků lékařské fakulty zůstává dále působit po absolvování studia v kraji?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: To by asi byla otázka na pana děkana a nemám přesná čísla, ale myslím si, že v minulých letech to bylo kolem téměř osmdesáti procent, což je obrovské číslo. A tak jak bylo řečeno, jedna věc je pohled Akreditační komise nebo pohled akademický, ale druhý pohled je nesmírně důležitý je politicky i lidský. A jestliže tedy ti studenti absolvovat nebudou, budou studovat titíž studenti v Brně nebo v Praze. Tak je známo, že zhruba osmdesát procent studentů zůstává v tom městě nebo v kraji kde studuje. Tito studenti se nám nevrátí. To je situace o které se mluvilo, jinak bude nepoměrně horší. Tato situace z hlediska budoucnosti opravdu není dobrá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je reálné, aby 80 procent studentů a absolventů lékařské fakulty nadále zůstávalo v kraji a působilo?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Já si myslím, že to reálné je a je to vysoce žádoucí a navíc my máme možnost v průběhu studia s nimi pracovat. Oni už navazují kontakty, ať už v rámci konkrétních klinik, oddělení nebo dokonce s lékaři primární péče. Já bych byl rád, aby tady, když je tady pan ředitel, aby se mluvilo o nemocnicích, i s panem náměstkem, tak abychom zmínili to, co už bylo tady zdůrazněno několikrát. Vemte si jeden praktický lékař pro dospělé má tisíc, dva tisíce pacientů v tomto intervalu, takže když vypadne deset, dvacet ročně. Kolik desítek tisíc lidí v podstatě mohou přijít o svého praktického lékaře. Ne vždy je tam kontinuální náhrada, kam ten člověk se může přihlásit. Přitom primární péče je prevence, to znamená ona za jistých okolností když funguje dobře, díky ní potom méně pacientů končí s nějakým pokročilým onemocněním v nemocnici a v podstatě i je to jaksi segment medicíny, které i zlevňuje celou medicínu. Takže i když ti soukromí lékaři jsou v podstatě často každý sám na sebe, jenom organizování v rámci nějakého sdružení a navíc ještě slouží pohotovost lékařskou službu první pomoci a tak dále. Takže to jsou věci, které my také potřebujeme regionu. Abych se vrátil k té původní otázce. Já si myslím, že to, že drtivá většina našich studentů tady v regionu skončí, že na to se skoro můžeme spolehnout. Tady jaksi ten region má tak obrovskou poptávku v budoucích let, takže se o ni budou ucházet skutečně už v rámci studia. A ještě je tady jedna věc. Musíme si uvědomit, že mluvíme o lékařské fakultě, protože studijní program Všeobecné lékařství dává fakultě název medicínská lékařská fakulta, stejně tak jako dává název nemocnice fakultní. Ale na naší fakultě je celkem více než 1700 studentů, z toho medici představují jednu třetinu. Ano, jsou pro nás ta vlajková loď, ale my současně potřebujeme výchovu lékařů i pro zajištění vzdělávání těch dalších studijních programů, kterých je více než 20. Z toho vlastně určitý problém má jenom ten jeden- Všeobecné lékařství a na to, abychom udrželi výchovu sester, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, radiologů, o ochraně veřejného zdraví, to znamená hygieniků a tak dále a tak dále potřebujeme tady dostávat stále nové lidi, abychom se nedostali do situace, že stávající garanti nám zestárnou a nikdo do Ostravy nepůjde z jiných regionů, protože každý ten region bude zápasit, bude se snažit udržet ty svoje absolventy tam ve své blízkosti, ve svém kraji. Takže my potřebujeme je i pro udržení chodu všeobecného lékařství, pro zajištění zdravotní péče a současně i pro další existencí naší fakulty a nejenom všeobecného lékařství, ale těch všech ostatních zdravotních oborů. Všeobecná sestra, porodní asistentka... aby nezaniklo to, že stále mluvíme o medicíně a lékařské fakultě, což je extrémně důležité a je to pro nás teď priorita. Ale že ta fakulta funguje, stojí na dobrých základech. Když vyřešíme ten jeden problém, tak to pomůže i těm ostatním.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, vy už jste hovořil o tom, že lékařská fakulta a fakultní nemocnice jsou spojené nádoby. Jaká ta provázanost nemocnice a fakulty Lékařské fakulty je?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Tak ta provázanost je velká. Jsou obory, které se studují, jak tady říkal pan děkan, jednak nelékařské obory se studují na lékařské fakultě a potom všeobecné lékařství. Ta provázanost vznikla už v těch takzvaných teoretických oborech, kdy studenti lékařské fakulty všech těch oborů samozřejmě chodí na praxi do Fakultní nemocnice, která všem těm studentům umožňuje dostat se velice blízko, jak v těch teoretických oborech a potom následně v těch klinických oborech velice blízko k lůžku toho pacienta a vidí tu reálnou medicínu. Naši lékaři a zdravotníci ostatní se věnují těmto studentům velice intenzivně v malých skupinkách, takže vybavení, které nemocnice má poskytuje opravdu veliký obzor moderní medicíny, že se dostanou velice blízko k tomu. To znamená fakultní nemocnic opravdu je vybavena. Ať už teda personálně, aby zvládala tu vlastní výuku, jak říkal pan rektor, že tu školu dělají ti asistenti, kteří školskou terminologií a ti lékaři se věnují naplno těmto studentům v malých skupinkách. To znamená opravdu se dostávají velice blízko k tomu. Tady to padlo, že 80 procent zůstává v regionu. Je to pravda. Já jsem se díval na čísla asi tři čtyři roky zpátky, co jsou první absolventi lékařské fakulty v Ostravě, zase teďka budu mluvit o všeobecném směru, tak jsou to desítky absolventů, kteří zůstávají v regionu. Těch 80 procent jsou desítky nových lékařů. S tím, že například u Fakultní nemocnice můžu uvést, že zhruba přichází po absolutoriu v těch měsících toho srpna, září, října zhruba 40 až 45 nových lékařů a z toho dvě třetiny těch lékařů jsou z ostravské fakulty a další část těch desítek potom zůstává v nemocnicích krajských nebo v městské nemocnici, takže to asi k tomu. My samozřejmě se snažíme motivovat tak jak to říká pan náměstek Gebauer. Motivovat lékaře, aby v tom našem regionu zůstali ve vztahu třeba k Fakultní nemocnici i tím, že jednak kromě základny, když jsem děla v těch oborech na moderním pracovišti fakultní nemocnice, tak má možnost samozřejmě ještě se dostat k další tedy nástavbové části a to je potom otázka vědy a výzkumu, která je ve spolupráci s Lékařskou fakultou a oni je motivují.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: A pan Bartoš chtěl něco ještě doplnit.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Já bych to doplnil trošku ještě ze širšího pohledu. Náš kraj má jeden z problémů úbytek našich občanů, klesá poměrně rychle a je třeba se podívat na to, co jsou základní momenty, proč se člověk rozhoduje žít v tom kraji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je jedna z věcí, proč lidé odcházejí?
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Určitě ano, třeba ten problém se zubaři je podle mě tak veliký, že kdyby se vědělo všeobecně, že tady je dost zubařů, tak ti lidé tu snadněji zůstanou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale ti nechybí jenom v Moravskoslezském kraji.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Právě. To je výhoda nebo nevýhoda? Na jedné straně výhoda, ale je tu šance přesvědčit občany. Ano, máme tady fakultu, která vzdělává lidi, oni tu zůstanou. Budeme to mít, ale musíme to naplnit. Další věc je, že ti lidé chtějí mít slušné místa pracovní. Určitě zdravotnictví dneska vytváří slušná místa. Další podmínka je bezpečnost, je přece chloubou našeho kraje, že máme výborný integrovaný záchranný systém a myslím si, že právě ta přítomnost lékařské fakulty a záchranného systému vytváří společně jakýsi synergický efekt té bezpečnosti, což taky není zanedbatelné. Podobný efekt bychom mohli hledat celou řadu a já myslím, že to je strašně důležité pro změnu image kraje. A k tomu určitě napomáhá věda a výzkum. Protože tady chybí výzkumná pracoviště. My tu máme v kraji jediný ústav Akademie věd. To je ústav geoniky. Ale tady chybí tyto pracovní místa, které by lákaly ty lidi, aby tady chodili. A poslední, co musím říct. Co si myslím, že v naší republice až tak moc nefunguje. Na rozdíl od Německa údajně už za dob Bismarka je v ústavě ustanovení, že centrální vláda musí dbát, aby ve všech regionech, ve všech zemích spolkových byla přibližně podobná ekonomická síla. A u nás se ty nůžky zase rozvíjejí silně. V neprospěch našich nebo těch okrajových krajů. Takže těch motivací je strašně moc a já jsem rád, že tady se situace stabilizuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste pane Zbožínku chtěl něco doplnit?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Já bych ještě doplnil tady tu situaci, že to co říkal pan kolega ta situace Moravskoslezského kraje je nezáviděníhodná a z několika. Nebudu tady zmiňovat samozřejmě přítomnost těžebního těžkého průmyslu, která i díky restrukturalizaci měla v minulosti velmi těžké dopady na životní prostředí, tak opravdu z našeho regionu to evidujeme se odstěhovalo velmi velké počty obyvatel a to z některých okresů ještě více než průměrně za celý Moravskoslezský kraj. Ono díky tomu odstěhování, protože přece jenom mobilní obyvatelstvo je zejména mladší, tak dochází k většímu zahušťování a bohužel k tomu negativnímu demografickému vývoji, který následně vytváří novou poptávku po některých druzích péče. A ono to potom souvisí samozřejmě vzhledem k tomu, že populace stárne a stárnou i ti lékaři. A ten nový tlak a nové požadavky v nových nebo v jednotlivých odbornost, tak zejména toho interního lékařství v dlouhodobé péči, geriatrické péči, ošetřovatelství, tak vytváří ten tlak na nové pozice a ti lékaři pak tady právě chybí. Není to tedy jenom tím, že by se odstěhovali, ale i tou novou poptávkou po těchto nových službách, která se bohužel bude ještě zhoršovat nebo zvětšovat. A na druhou stranu díky těm věkovým průměrům v těch jednotlivých odbornost u těch lékařů bude docházet ještě ke zhoršování toho stavu, protože ty populačně silnější ročníky nenahradí zřejmě ty počty absolventů. A navíc pokud by tady lékařská fakulta nebyla, tak by ten deficit byl ještě větší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Maďare, už tady padlo, že lékařská fakulta nemá aktuálně akreditaci na obor všeobecné lékařství. Podaří se vám ji získat?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: My věříme, že ano. Děláme všechno proto a je to náš hlavní úkol. A já osobně, jak jste se ptala na začátku si to představit neumím nebo ani si to nechci představovat, že by to tak nedopadlo. Je přerušené akreditační řízení. My ho musíme obnovit v lednu. V lednu se musí znovu požádat o obnovu. Podá se to cestou pana rektora. S tím, že potom ještě další řízení, posuzování toho spisu bude probíhat několik měsíců pravděpodobně. Ale my věříme, že v září 2020 jednak k nám nastoupí první ročník studentů Všeobecného lékařství a teď už skutečně děláme extrémně moc pro to, aby to tak bylo. Absolutní jistotu mít nemůžeme, protože na některé věci skutečně je potřeba trochu více času, ale myslím si, že už by to nemělo být ve věci tak zásadního charakteru, abychom nemohli dostat povolení nabírat studenty medicíny, alespoň na nějakou dočasnou dobu. S tím, že budeme procházet určitými kontrolními fázemi, jak plníme ten zbytek těch dalších potřebných změn všeho druhu. V podstatě, aby ta fakulta se po dvou, třech letech dejme tomu dostala do režimu v jakém jsou jiné lékařské fakulty v České republice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Lato, už tady padlo, že jedna z věcí, kterou Národní akreditační úřad lékařské fakultě vytýkal bylo personální obsazení. Jací pedagogové učí na lékařské fakultě?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Obecně na fakultách učí několik typu pedagogů, profesoři a docenti, kteří právě jsou vyžadováni pro to, aby byli garanty jednotlivých oborů a jednotlivých programů a potom asistenti a v našem případě lékaři u lůžka, tak jak jsme o tom mluvili. Tahleta bitka byla největší a v podstatě akceptovatelná, ale já bych chtěl říct, že od léta se udělalo skutečně nesmírně práce i z hlediska personálního obsazení. To obsazení v tuto chvíli není dokonalé, jak o tom mluvil pan děkan a to ani nejde, protože v některých oborech v Česku neexistují respektive jich je tak málo profesoři a docenti, že nemáme šanci je získat. Ale došlo k výraznému zlepšení. Já mohu porovnat ty dva akreditační spisy. Ten první, který jsme předkládali v létě a druhý, který je nyní připravován a už několik měsíců funguje komise, která se teď schází každý týden, kde je pan ředitel nemocnice, pan děkan, proděkani, zástupci Senátu, zástupci rektora univerzity, takže vím a jsem informován o tom, jak ten vývoj akreditačního spisu probíhá a už nyní je to enormní rozdíl. Jednak v personálním zabezpečení, jednak to personální zabezpečení souvisí s vědou, s kvalitou vědy, z hlediska vědy to co se připravuje už reálně zcela na fakultě opět je to enormní posun. Snažíme se o to mít nějaké záruky budoucího vývoje. To znamená, aby akreditační úřad věděl, že sice v tuto chvíli není ta situace optimální, ale v lednu, v únoru, v březnu a za půl roku se stane něco. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ty změny jsou velké v porovnání s tím původním stavem, že akreditaci lékařská fakulty získá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že jedna z věcí, proč lidé odcházejí z kraje je právě to, že nemají dostatečnou lékařskou péči. Co proto dělá kraj. Aby to tak nebylo?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já tento názor nesdílím, že to je o nedostatečné lékařské péči, protože tyto problémy jsou opravdu i v jiných koutech naší republiky. Já věřím tomu, že lidé odcházejí s úbytkem pracovních míst a jak se postupně utlumuje těžký průmysl, to je hlavní důvod. A Moravskoslezský kraj se snaží zatraktivnit vůbec žití v Moravskoslezském kraji. Já si myslím, že z hlediska třeba těch deseti let všichni můžou zjistit, že jak Jeseníky, tak Beskydy se stávají atraktivními jako turistický cíl samotná Ostrava se sportovním vyžitím, se sportovními akcemi, a s kulturními akcemi hlavně které jsou celostátní a na kterých většinou participuje i Moravskoslezský kraj. Tak opravdu ten turismus, sport a kultura můžou udržet tady ty lidi a myslím si, že toto je opravdu to nejdůležitější v podstatě vytvářet tu pozitivní image toho kraje, aby opravdu ti lidé odsud neodcházeli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane děkane, už tady z úst pana ředitele Havrlanta padlo, že důležité pro spolupráci lékařské fakulty a Fakultní nemocnice je také věda a výzkum. Máte nějaké konkrétní výstupy spolupráce?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Ano, vedle toho, že řešíme personální záležitosti a granty, tak skutečně druhou významnou paralelní oblastí je a nebo nejvýznamnější dokonce bych mohl říc s tím personálním obsazením i je posílení vědy a výzkumu. To se děje jednak na předgraduální úrovni, kde my už aplikujeme do vlastní výuky medicínu hned prvních deset semestru jaksi výchovu ke vědě a vědeckému bádání. I kvůli tomu, abychom posílili tu vědu, jak na lékařské fakultě, tak ve Fakultní nemocnici mladými kolegy, kteří potom budou v tom pokračovat. Doufáme, že i po skončení studia potom dává se větší důraz na studentskou vědeckou činnost, budou dokonce medici u nás muset si připravit něco jako malou diplomovou práci, kterou budou muset obhajovat, aby se to naučili a aby potom potenciální další z nich mohli pokračovat v doktorském studiu například. Je tady nový vědecký projekt Lerko, který je de facto univerzitní, který zahrnuje velkou část lékařské fakulty a snad i některých jiných, kdy to bude taková vlajková loď pro ty další roky vědeckého vývoje lékařské fakulty ve spolupráci s Fakultní nemocnicí připravujeme společné stipendijní programy, společné startupové projekty, kdy se na tom podílíme finančně obě instituce a snažíme se přitáhnout elitní vědce sem do našeho regionu, aby potom nějakou dobu postupně vycházeli z našich dotací a potom požádali o vlastní granty a které je budou živit a budou produkovat excelentní výzkum. Takže toto jsou oblasti, které jenom velmi ve stručnosti, protože to by bylo na dlouhou dobu, které jsou pro nás klíčové, ale snažíme se i vůči národnímu akreditačnímu úřadu deklarovat to, že to posílení vědy s čímž souvisí potom kritéria kterými nás budou v budoucnu hodnotit. Ta věda bude velmi významná, počet publikací, kvalitních publikací, podle kvartilu a tak dále. Takže aby viděli, že nejenom jaksi narychlo napravujeme věci, které jsou nám vytýkány, ale současně jak v personální politice, tak v oblasti vědy nastavuje dlouhodobé systémy, které by měly zabránit tomu, aby ta fakulta se do této situace dostala za dva, tři roky nebo kdykoliv jindy v budoucnu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, vy jste chtěl ještě něco doplnit?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Jen k doplnění. Ta vědecká výchova už mediků je vlastně nová věc, kterou nové vedení do té činnosti budoucí zařazuje. Není to úplně obvyklé na lékařských fakultách. To znamená je to opravdu velmi pozitivní. A ten projekt, o kterém pan děkan hovořil. Je to tedy projekt, který připravujeme ve spolupráci s krajem. A co je na tom zajímavé. Je to projekt nejenom lékařské fakulty, ale současný přírodovědecké fakulty a to je vždycky ta synergie výborná. Pochopitelně pomáhá výstupům a opět spolupráce v rámci naší univerzity, která je přece jenom menší a ty kontakty jsou bližší. Může být snazší mezi různými fakultami než na velkých univerzit. Pozitivum tohoto projektu, tedy předpokládám a doufám, že vlajkovou lodí přírodovědných oborů Ostravské univerzity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové už tady padlo. Jaké jsou motivy k tomu, aby studenti studovali na lékařské fakultě. Padlo tady také to, že 80 procent absolventů lékařské fakulty zůstává v kraji. Nicméně co říkáte tomu, že se stává, že zdravotnický personál, ať to jsou sestry nebo lékaři odcházejí do zahraničí. Možná za lepším výdělkem. Nezměnili byste na tom něco? Co na to říkáte? Mám tady příklad, že například zatímco lékaři studují zdarma, tak budoucí piloti musí z domácího rozpočtu zaplatit často více než jeden milion korun pro získání své kvalifikace napříč. Můžete tedy zodpovědět, co byste na tom změnili nebo třeba je na tom něco změnit a motivovat lékaře, aby zůstávali v České republice v Moravskoslezském kraji. Pane Gebauere?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já se obávám, že vaše otázka zůstává na velmi tenkém ledě. Co se týče financování nebo spolufinancování vysokých škol a nejsme tady od toho a toto nám nepřísluší, protože to není opravdu tak jednoduchá otázka, jestli opravdu jako spolufinancovat školu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba na tom něco měnit?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já bych ještě opravdu dokončil tu myšlenku, kdy už opravdu student se nepodílí na platbě svého asistenta, ale samozřejmě veškeré výukové materiály a všechno se musí zaplatit, takže už i tak vlastně nějakou formou se spolupodílíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale milion to určitě asi není.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Milion to určitě není, samozřejmě pilot dopravního letadla je je natolik specifická záležitost, kterou tady nemůžeme srovnávat třeba s medicínou nebo se školstvím, s učiteli. Takže opravdu to si myslím, že je neporovnatelné. Já bych byl spíš pro to, aby opravdu jako každý absolvent české vysoké školy měl za úkol strávit úvodní část svého života produktivního v České republice a vrátit to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, váš názor.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Je to velmi složitá otázka. Je to několik věcí, první věc je platba. Já si myslím že k platbě za studium v České republice v následujících x letech nedojde z nejrůznějších důvodů. To je rozhodnutí politické a prostě to nebude. Druhá věc je, jak motivovat studenty, kteří vystudují, aby zůstali v České republice. To co říká pan náměstek si myslím, že není reálné, aby oni měli povinnost zde zůstat. To znamená, jediná cesta je aby lékaři měli takové podmínky, aby nemuseli z ekonomických důvodů nebo nechtěli z ekonomických důvodů odcházet do Německa nebo do Anglie. Ale bohužel se to patrně bude dít a děje se to na celém světě. V Anglii studují lékaři z východní Evropy a Indové. U nás už začínají být lékaři z východních zemí. Bohužel díky ekonomickým rozdílům ten posun je a bude a jediná cesta je jednak ekonomické podmínky lékařů a zdravotníků aby byly dobré, což si myslím, že se v posledních letech snad zlepšuje. A druhá. Zjednodušit následné vzdělávání. Vzdělávání lékařů je nezbytné. Všichni víme, že musí dělat první atestaci, druhou atestaci a ten systém, který byl v minulých letech opakovaně měněn není optimální pro mladé lékaře a tam si myslím, že je druhý důvod, který by pomohl proto, aby lékaři zůstávali v České republice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostatní pánové přikivují a asi pravděpodobně s vámi souhlasí. Závěrečná otázka a velmi krátká odpověď pánové. Může nastat situace, že by lékařská fakulta v kraji nebyla?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Tak stát se může všechno. Samozřejmě je to proces, který mají v rukách jak akreditační komise, tak tady zástupci ostravské fakulty. Nicméně znovu zdůrazňuji, byla by to obrovská škoda.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Souhlasím, že by to byla obrovská škoda, ale podívejme se na tady trošku jinak. Přece stát má zodpovědnost za zdravotní péči v České republice. A neříkám, že by se mělo ohnout akreditační řízení nebo něco, ale to je o podmínka, jaké se vytvoří. Jak tady padla i spousta námětů, které by se měly řešit. Já si myslím, že v tomto je udržet tady tu lékařskou fakultu a viděl bych tu ještě jednu obrovskou výhodu. My tu máme tři státní vysoké školy, mezi nimi by mohla vzniknout taková synergie různých technologií, různých výzkumných aktivit a podobně, že by to ten kraj skutečně mohl zase pozvednout o kousek dál. Je to příležitost, které je třeba se chopit.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: My ve spolupráci s univerzitou a s Lékařskou fakultou děláme všechno pro to, abychom to zvládli. Jeden z těchto nedostatků který je, je personální dovybavení jednotlivých kateder a jednotlivých grantů oborů. Tady děláme všechno pro to, abychom to v čase, který samozřejmě se nepočítá na dny a týdny a abychom to v čase byli schopni zajistit tak, aby v novém akademickém roce tady byli noví medici v prvním ročníku.
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Já věřím, že taková situace nenastane, takže já budu pozitivní.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Ty změny, které se udály za toho půl roku jsou velké. Já jsem si jist, že to obhájí a pokud ne, tak to bude do budoucna obrovský problém pro zabezpečení lékařské péče v Moravskoslezském kraji.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Úzce spolupracujeme jak s lékařskou fakultou respektive s univerzitou, tak i s Fakultní nemocnicí. Vzhledem k tomu, že vím opravdu jaké úsílí činí všechny tyto složky tohoto systému, tak jsem přesvědčený o tom, že opravdu k této situaci nedojde. Fakulta ji dostane zpět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Diskuzní fórum končí a já vám děkuji za vaše názory ze kterých jasně vyplynulo, že lékařská fakulta Ostravské univerzity musí v Ostravě setrvat a že vydáte vše nebo uděláte vše pro to, aby se tak stalo. Děkuji Vám i za váš čas a vám diváci děkuji za to, že jste se na nás dívali a zůstali až do konce a pokračujte s televizí Polar i nadále. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začíná diskuzní fórum na Polaru tentokrát s tématem lékařské fakulty v Ostravě. Dobrý den vám všem u televizních obrazovek. V našem studiu vítám Martina Gebauera, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, Jana Latu, rektora Ostravské univerzity, Rastislava Maďara, děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity, Jiřího Havrlanta, ředitele Fakultní nemocnice Ostrava, Pavla Bartoše, prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Aleše Zbožínka, ředitel regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Ostrava. Na začátek příspěvek o lékařské fakultě.
Příspěvek: Lékařská fakulta Ostravské univerzity je jednou z šesti fakult této vysoké školy. Vznikla v roce 2010 přeměnou Fakulty zdravotnických studií. Začátek fungování Lékařské fakulty v Ostravě doprovázely neshody mezi akademiky. Setrvání Lékařské fakulty v Ostravě vážně poškodily také manipulace při přijímacím řízení v dalších letech. Kontrolní komise Národního akreditačního úřadu odhalila, že fakulta ke studiu opakovaně přijala studenty, kteří v rámci přijímací zkoušky nezískali alespoň minimální celkový počet bodů. Během osmi let bylo údajně na fakultu přijato nejméně pětatřicet studentů, kteří přijímačky neudělali. 9. července 2020 rozhodl Národní akreditační úřad o neudělení akreditace magisterského oboru všeobecné lékařství a fakulta tedy nemůže přijímat nové studenty. Hlavním důvodem je její nedostatečné personální obsazení. Sama Ostravská univerzita úřad ještě před rozhodnutím požádala o přerušení projednávání žádosti o akreditaci a dostala tak šanci pokusit se ji získat dříve. Se ztrátou akreditace souvisí také odvolání děkana Arnošta Martínka, který se obrátil na soud a ten ho do funkce vrátil předběžným opatřením. Po rozhodnutí o neudělení akreditace nakonec Arnošt Martínek abdikoval. Novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity byl jmenován v polovině října letošního roku epidemiolog Rastislav Maďar. Získá Lékařská fakulta v Ostravě zpět akreditaci? Co by znamenala ztráta Lékařské fakulty pro region?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A otázka pro vás pánové. Dovedete si představit, že by lékařská fakulta v Ostravě vůbec nebyla? Jaká by to byla ztráta pro Moravskoslezský kraj? Pane rektore, začněte vy.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Pochopitelně všechno je možné. Představit si dovedeme všechno. Nakonec ta situace s koronavirem před rokem jsme si nedovedli představit a ta situace je tady. Nicméně jsem přesvědčen, že lékařská fakulta získá akreditaci, protože změny ke kterým došlo v posledních měsících jsou výrazné a pro region by to byla ztráta nesmírná. O tom patrně ještě bude řeč.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gebauere, co na to říkáte vy z pozice náměstka Moravskoslezského kraje?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj je opravdu zřizovatel osmi nemocnic, které jako všechny ostatní opravdu počtem zdravotního a zdravotnického personálu, jak lékařského tak nelékařského, tak by to opravdu byla citelná ztráta pro zdravotnictví v Moravskoslezském kraji v případě, že by k tomuto kroku došlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane děkane, na vás se asi budou upínat všechny oči. Takže uvidíme, co se vám podaří, aby lékařská fakulta v Ostravě opravdu setrvala.
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: No jak zmínil už pan rektor. Udělalo se velké množství práce v posledních týdnech a měsících. Myslím si, že se udělal obrovský posun samozřejmě za pár týdnů a měsíců, krátkých měsíců se nedá úplně všechno vyřešit. Dejme tomu některé věci jsou tady, visí tady už několik let, takže všechno se to snažíme ve spolupráci s rektorátem, s vedením univerzity ve spolupráci s vedením fakultní nemocnice dostat do ledna, což je za krátkou dobu do takové formy, aby to bylo akceptovatelné minimálně na přechodné období a věříme, že za to přechodné období ještě posuneme do takové úrovně, aby už potom ta akreditace byla na standardní délku doby, která se uděluje jiným lékařským fakultám.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, vy si dovedete představit, že by fakultní nemocnice neměla svoji lékařskou fakultu?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Tak už z toho názvu vyplývá, že fakultní nemocnice a lékařská fakulta je spojenou nádobou a samozřejmě jak to tady říkal pan rektor. Dovedeme si představit cokoliv, ale v tomto ohledu si to představit nedovedu. Ať už z pohledu toho, že Moravskoslezský kraj je jeden z nejlidnatějších krajů v České republice a nedostatek lékařů i nelékařů ve zdravotnických zařízeních, které jsou v našem kraji, ať už je to zřizovatel Moravskoslezský kraj nebo jiný zřizovatelé, tak je nedostatek zajištění personálu v těchto nemocnicích, takže z tohoto pohledu vidím, že je důležité, aby tady lékařská fakulta měla všeobecný směr. Aby vychovala další generaci lékařů, kteří se zapojí plynule do provozu těchto zdravotnických zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pana Bartoši, zkuste se podívat na lékařskou fakultu očima široké veřejnosti. Co znamená ztráta pro Moravskoslezský kraj?
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Právě o tom jsem chtěl hovořit, protože naše sdružení spolu s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a Svazem podnikatelů průmyslových podniků Moravy a Slezska udělalo takovou anketu jaké projekty by se měly řešit v následujícím období, které souvisí jednak se snad pomalu končícím koronavirem nebo ze stabilizaci koronaviru a s dalším vývojem v našem regionu a velké množství odpovědí bylo v duchu stabilizujme lékařskou fakultu. Kraj ji potřebuje, chceme aby tu studovali studenti, naši studenti. Já jsem možná zapomněl, že už to je deset let, takže bych chtěl poděkovat všem, kteří stáli u zrodu lékařské fakulty a ač může být pohled na předposledního děkana různý, tak bych chtěl poděkovat panu Martínkovi, který pro tu fakultu udělal strašně moc a díky za to, že ta fakulta existuje a přál bych novému panu děkanu a celé fakultě a nakonec i ostravské univerzitě, aby nepolevila v tom úsilí a to dnešní setkání vidím velmi pozitivní v tom, že se tady deklaruje jakýsi společný zájem všech tří hlavních hráčů té univerzity, fakulty a fakultní nemocnice a nakonec i Moravskoslezského kraje a pojišťovny, že to bude pokračovat úspěšně dál a že ta fakulta najde svoje dlouhodobé místo. Děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Zbožínku, vy zastupujete největší zdravotní pojišťovnu. Jak vidíte ztrátu lékařské fakulty v případě, že by to nastalo. A jaká to ztráta pro Moravskoslezský kraj by byla?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Z pohledu zdravotních pojišťoven bylo velmi přínosné, že lékařská fakulta v našem regionu vznikla. Protože my evidujeme opravdu v posledních letech velmi velký úbytek lékařů a to vzhledem k demografii a lékařská fakulta v místě, to znamená v Ostravě je přirozeným zdrojem lékařské kapacity pro tu generační obměnu a navíc, tak jak zaznělo studentů, kteří mají k tomu regionu vztah. To znamená předpoklad, že zde zůstanou během svých praxí, už spolupracují s nemocnicemi, vyhledávají si i obory případná umístění ,kde by následně po studiu chtěli začít pracovat. A není to tak, že pokud odejdou z toho regionu, tak velmi často vzhledem k podmínkám, které jak se říká ochutnali někde jinde, tak už se často třeba i nevrátí. Proto je velmi důležité, aby lékařská fakulta v Ostravě zůstala zachovaná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínil úbytek lékařů. Dá se říct nějaké čísla nebo nějaká data pro naše diváky?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Já o tom budu možná hovořit následně. Jedná se zejména o to, že v řadě oborů je velmi vysoký věkový průměr lékařů a s postupem času samozřejmě byly to i populační silnější ročníky tito lékaři budou ubývat. Jedná se zejména o primární péči, kde vnímáme úbytky o desítky lékařů ročně. Ta situace se bude ještě zhoršovat. V nemocnicích je ta situace podobná zejména u interních oborů. A přestože podle smluv zatím vnímáme, že kapacity jsou zajištěny dostatečně, tak často se stává, že při různých rozvojových záměrech nemocnic narážíme právě na to, že je to postaveno pouze na třeba na jednom lékaři, který pokud by z nemocnice odešel nedej bože onemocněl, tak často dostáváme informace, že musí pozastavit funkci celého oboru a následné vyhledávání těchto lékařů potom destabilizuje situaci v jiných zařízeních, protože jsou často takzvaně přetahování.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, kdo zodpovídá za personální obsazení v krajských nemocnicích?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: To je otázka celkem ošemetná, protože de iure za to zodpovídá ředitel jako statutární zástupce nemocnice, ale samozřejmě Moravskoslezskému kraji není jedno, jestli se opravdu některé nemocnice potýká nebo nepotýká s nedostatkem personálu a snaží se v podstatě vytvářet nebo motivovat ty ředitele a management, aby vytvářeli nějaké motivační programy pro nábor nových lékařů, kteří by se měli přijít třeba z jiných regionů. Aby opravdu nedocházelo k tomu, co už tady padlo. K tomu vykrádání mezi námi. V podstatě udělat takovou odbočku. Za poslední čtyři roky se podařilo opravdu se domluvit s těmi největšími hráči tady na trhu medicínském, takže opravdu už tady k tomuto nedochází a fungujeme na principu gentlemanství a za to děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V podstatě je to jenom o té motivaci? Nemáte jinou možnost, jak pomoct dosazovat lékaře, chybějící lékaře, jak už tady padlo.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: My jsme před dvěma nebo třemi lety se domluvili s Ostravskou univerzitou na tom, že kraj začal financovat studium pro dalších pět studentů, kteří jsou tzv. nad rámec tabulek, kdy je vlastně financoval a z části jejich studium. Lékařská fakulta mohla přijmout o pět studentů víc. Logicky samozřejmě o těch pět studentů může více graduovat, takže v tomto Moravskoslezský kraj pomohl při domluvě s tou Ostravskou univerzitou takto. Samozřejmě ty náklady na vzdělání jednoho studenta nejsou malé. Takže alespoň takto jsme se dohodli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jakou roli hrají v této záležitosti zdravotní pojišťovny?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Teď myslíte v otázce personálního obsazení? Samozřejmě sledování nebo garanci personálního obsazování má pojišťovna ve své smluvní politice, protože zajištění personálního věcného a technického vybavení dle vyhlášky je základním minimálním předpokladem uzavření smlouvy respektive její prodlužování. Co se týká nemocnic, tam samozřejmě jsou nastavené minimální limity na požadované vzdělání lékařů, jejich počty na dané počty lůžek, v daných odbornostech, takže toto všechno sledujeme. Samozřejmě narážíme na to, že mnohdy jsou úvazky lékařů sdíleny, ať už i v rámci jednotlivých zařízení a různých oddělení. Ambulantní sektor respektive lůžková část ale také s privátními ambulancemi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete být třeba nějak konkrétní? Existují třeba nějaké tabulky počtu lékařů na dané oddělení, kolik jich musí nemocnice mít?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Je to přesně definováno vyhláškou. Teď neřeknu přesně ta čísla, ale je přesně definovano, že na 30 lůžek na stanici je potřeba tolik a tolik lékařů první atestace, respektive lékaře druhé atestace v daném oboru, případně specializované sestry. Když to bude na interním oddělení, tak případně geriatrickou sestru a tak dále, takže toto všechno podle počtu lůžek a kapacit toho zařízení my sledujeme a je to nepodkročitelné minimum pro zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kterých lékařů, které specializace v Moravskoslezském kraji chybí nejvíce?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Tak jak jsem zmínil v úvodu, tak samozřejmě nejhorší situace je u primární péče, stomatologů, u praktických lékařů pro dospělé a není uspokojivá situace ani u praktických lékařů pro děti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co to znamená ta uspokojivá situace, kolik jich tady chybí?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Jsou to desítky lékařů. Na nás se zhruba ve stomatologické péči obrací asi 800 pacientů ročně pro zajištění péče.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A co jim radíte? Jak jim pomáháte v této záležitosti?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Rolí zdravotní pojišťovny je zajistit samozřejmě tu péči, bohužel ta situace v našem regionu není jednoduchá, proto se snažíme, navoláváme lékaře ze smluvní sítě, zda by ještě naše pojištěnce přijali. Bohužel není výjimkou, kdy právě třeba u stomatologie zajišťujeme tu péči i v Olomouckém kraji, respektive dokonce v Brně v Jihomoravském kraji, protože zdejší síť je saturovaná, lékařů ubývá a prostě nové pacienty nepřijímají. Snažíme se motivovat stomatology, ale i praktické lékaře programy, které Všeobecná zdravotní pojišťovna má. Je to o unifikaci za nově registrované pacienty, za prodloužení ordinačních dob, ale bohužel ani tyto motivátory často nestačí, protože fyzicky ti lékaři tady nejsou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Lato, slyšel jste, že chybí lékaři opodstatněnost lékařské fakulty. Nemusíme dále o tom hovořit. Nicméně jsme tady proto, abychom dále podpořili fungování lékařské fakulty. Proč by měli medici studovat na lékařské fakultě Ostravské univerzity?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Těch důvodů je pochopitelně několik. My máme problémy respektive akreditace má problémy s obsazením profesorských, případně docentských míst. To je pochopitelně důležité pro výuku, ale profesor má jednu přednášku, dvě přednášky za semestr a praktická výuka je u lůžka. A tady ta výuka nikdy nebyla zpochybněna respektive kvalita výuky nikdy nebyla zpochybněna ani kvalita absolventů a naopak medici si velmi pochvalují, že jsme menší fakulta a ten přístup vyučujících respektive lékařů je velice dobrý. Nedávno, bohužel to nebylo v rámci covidu ještě publikováno. Skupina, tedy mladí lékaři dělali anketu mezi studenty, jak jsou připraveni na klinickou práci a studenti Lékařské fakulty Ostravské univerzity z toho vyšli výborně a toto je jeden důvod. Ta výuka je opravdu dobrá a jestliže mají přednášku od jednoho profesora méně nebo více myslím si, že to není zásadní a druhý pochopitelně důvod je Ostrava, která se rozvíjí v posledních letech velmi. Okolí skvělé a myslím si, že i fakulta a univerzita vůči studentům dělá celou řadu věcí, které na jiných univerzitách nebo fakultách nezažili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik studentů pro dokreslení, kolik studentů mediků lékařské fakulty zůstává dále působit po absolvování studia v kraji?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: To by asi byla otázka na pana děkana a nemám přesná čísla, ale myslím si, že v minulých letech to bylo kolem téměř osmdesáti procent, což je obrovské číslo. A tak jak bylo řečeno, jedna věc je pohled Akreditační komise nebo pohled akademický, ale druhý pohled je nesmírně důležitý je politicky i lidský. A jestliže tedy ti studenti absolvovat nebudou, budou studovat titíž studenti v Brně nebo v Praze. Tak je známo, že zhruba osmdesát procent studentů zůstává v tom městě nebo v kraji kde studuje. Tito studenti se nám nevrátí. To je situace o které se mluvilo, jinak bude nepoměrně horší. Tato situace z hlediska budoucnosti opravdu není dobrá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je reálné, aby 80 procent studentů a absolventů lékařské fakulty nadále zůstávalo v kraji a působilo?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Já si myslím, že to reálné je a je to vysoce žádoucí a navíc my máme možnost v průběhu studia s nimi pracovat. Oni už navazují kontakty, ať už v rámci konkrétních klinik, oddělení nebo dokonce s lékaři primární péče. Já bych byl rád, aby tady, když je tady pan ředitel, aby se mluvilo o nemocnicích, i s panem náměstkem, tak abychom zmínili to, co už bylo tady zdůrazněno několikrát. Vemte si jeden praktický lékař pro dospělé má tisíc, dva tisíce pacientů v tomto intervalu, takže když vypadne deset, dvacet ročně. Kolik desítek tisíc lidí v podstatě mohou přijít o svého praktického lékaře. Ne vždy je tam kontinuální náhrada, kam ten člověk se může přihlásit. Přitom primární péče je prevence, to znamená ona za jistých okolností když funguje dobře, díky ní potom méně pacientů končí s nějakým pokročilým onemocněním v nemocnici a v podstatě i je to jaksi segment medicíny, které i zlevňuje celou medicínu. Takže i když ti soukromí lékaři jsou v podstatě často každý sám na sebe, jenom organizování v rámci nějakého sdružení a navíc ještě slouží pohotovost lékařskou službu první pomoci a tak dále. Takže to jsou věci, které my také potřebujeme regionu. Abych se vrátil k té původní otázce. Já si myslím, že to, že drtivá většina našich studentů tady v regionu skončí, že na to se skoro můžeme spolehnout. Tady jaksi ten region má tak obrovskou poptávku v budoucích let, takže se o ni budou ucházet skutečně už v rámci studia. A ještě je tady jedna věc. Musíme si uvědomit, že mluvíme o lékařské fakultě, protože studijní program Všeobecné lékařství dává fakultě název medicínská lékařská fakulta, stejně tak jako dává název nemocnice fakultní. Ale na naší fakultě je celkem více než 1700 studentů, z toho medici představují jednu třetinu. Ano, jsou pro nás ta vlajková loď, ale my současně potřebujeme výchovu lékařů i pro zajištění vzdělávání těch dalších studijních programů, kterých je více než 20. Z toho vlastně určitý problém má jenom ten jeden- Všeobecné lékařství a na to, abychom udrželi výchovu sester, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, radiologů, o ochraně veřejného zdraví, to znamená hygieniků a tak dále a tak dále potřebujeme tady dostávat stále nové lidi, abychom se nedostali do situace, že stávající garanti nám zestárnou a nikdo do Ostravy nepůjde z jiných regionů, protože každý ten region bude zápasit, bude se snažit udržet ty svoje absolventy tam ve své blízkosti, ve svém kraji. Takže my potřebujeme je i pro udržení chodu všeobecného lékařství, pro zajištění zdravotní péče a současně i pro další existencí naší fakulty a nejenom všeobecného lékařství, ale těch všech ostatních zdravotních oborů. Všeobecná sestra, porodní asistentka... aby nezaniklo to, že stále mluvíme o medicíně a lékařské fakultě, což je extrémně důležité a je to pro nás teď priorita. Ale že ta fakulta funguje, stojí na dobrých základech. Když vyřešíme ten jeden problém, tak to pomůže i těm ostatním.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, vy už jste hovořil o tom, že lékařská fakulta a fakultní nemocnice jsou spojené nádoby. Jaká ta provázanost nemocnice a fakulty Lékařské fakulty je?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Tak ta provázanost je velká. Jsou obory, které se studují, jak tady říkal pan děkan, jednak nelékařské obory se studují na lékařské fakultě a potom všeobecné lékařství. Ta provázanost vznikla už v těch takzvaných teoretických oborech, kdy studenti lékařské fakulty všech těch oborů samozřejmě chodí na praxi do Fakultní nemocnice, která všem těm studentům umožňuje dostat se velice blízko, jak v těch teoretických oborech a potom následně v těch klinických oborech velice blízko k lůžku toho pacienta a vidí tu reálnou medicínu. Naši lékaři a zdravotníci ostatní se věnují těmto studentům velice intenzivně v malých skupinkách, takže vybavení, které nemocnice má poskytuje opravdu veliký obzor moderní medicíny, že se dostanou velice blízko k tomu. To znamená fakultní nemocnic opravdu je vybavena. Ať už teda personálně, aby zvládala tu vlastní výuku, jak říkal pan rektor, že tu školu dělají ti asistenti, kteří školskou terminologií a ti lékaři se věnují naplno těmto studentům v malých skupinkách. To znamená opravdu se dostávají velice blízko k tomu. Tady to padlo, že 80 procent zůstává v regionu. Je to pravda. Já jsem se díval na čísla asi tři čtyři roky zpátky, co jsou první absolventi lékařské fakulty v Ostravě, zase teďka budu mluvit o všeobecném směru, tak jsou to desítky absolventů, kteří zůstávají v regionu. Těch 80 procent jsou desítky nových lékařů. S tím, že například u Fakultní nemocnice můžu uvést, že zhruba přichází po absolutoriu v těch měsících toho srpna, září, října zhruba 40 až 45 nových lékařů a z toho dvě třetiny těch lékařů jsou z ostravské fakulty a další část těch desítek potom zůstává v nemocnicích krajských nebo v městské nemocnici, takže to asi k tomu. My samozřejmě se snažíme motivovat tak jak to říká pan náměstek Gebauer. Motivovat lékaře, aby v tom našem regionu zůstali ve vztahu třeba k Fakultní nemocnici i tím, že jednak kromě základny, když jsem děla v těch oborech na moderním pracovišti fakultní nemocnice, tak má možnost samozřejmě ještě se dostat k další tedy nástavbové části a to je potom otázka vědy a výzkumu, která je ve spolupráci s Lékařskou fakultou a oni je motivují.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: A pan Bartoš chtěl něco ještě doplnit.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Já bych to doplnil trošku ještě ze širšího pohledu. Náš kraj má jeden z problémů úbytek našich občanů, klesá poměrně rychle a je třeba se podívat na to, co jsou základní momenty, proč se člověk rozhoduje žít v tom kraji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je jedna z věcí, proč lidé odcházejí?
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Určitě ano, třeba ten problém se zubaři je podle mě tak veliký, že kdyby se vědělo všeobecně, že tady je dost zubařů, tak ti lidé tu snadněji zůstanou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale ti nechybí jenom v Moravskoslezském kraji.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Právě. To je výhoda nebo nevýhoda? Na jedné straně výhoda, ale je tu šance přesvědčit občany. Ano, máme tady fakultu, která vzdělává lidi, oni tu zůstanou. Budeme to mít, ale musíme to naplnit. Další věc je, že ti lidé chtějí mít slušné místa pracovní. Určitě zdravotnictví dneska vytváří slušná místa. Další podmínka je bezpečnost, je přece chloubou našeho kraje, že máme výborný integrovaný záchranný systém a myslím si, že právě ta přítomnost lékařské fakulty a záchranného systému vytváří společně jakýsi synergický efekt té bezpečnosti, což taky není zanedbatelné. Podobný efekt bychom mohli hledat celou řadu a já myslím, že to je strašně důležité pro změnu image kraje. A k tomu určitě napomáhá věda a výzkum. Protože tady chybí výzkumná pracoviště. My tu máme v kraji jediný ústav Akademie věd. To je ústav geoniky. Ale tady chybí tyto pracovní místa, které by lákaly ty lidi, aby tady chodili. A poslední, co musím říct. Co si myslím, že v naší republice až tak moc nefunguje. Na rozdíl od Německa údajně už za dob Bismarka je v ústavě ustanovení, že centrální vláda musí dbát, aby ve všech regionech, ve všech zemích spolkových byla přibližně podobná ekonomická síla. A u nás se ty nůžky zase rozvíjejí silně. V neprospěch našich nebo těch okrajových krajů. Takže těch motivací je strašně moc a já jsem rád, že tady se situace stabilizuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste pane Zbožínku chtěl něco doplnit?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Já bych ještě doplnil tady tu situaci, že to co říkal pan kolega ta situace Moravskoslezského kraje je nezáviděníhodná a z několika. Nebudu tady zmiňovat samozřejmě přítomnost těžebního těžkého průmyslu, která i díky restrukturalizaci měla v minulosti velmi těžké dopady na životní prostředí, tak opravdu z našeho regionu to evidujeme se odstěhovalo velmi velké počty obyvatel a to z některých okresů ještě více než průměrně za celý Moravskoslezský kraj. Ono díky tomu odstěhování, protože přece jenom mobilní obyvatelstvo je zejména mladší, tak dochází k většímu zahušťování a bohužel k tomu negativnímu demografickému vývoji, který následně vytváří novou poptávku po některých druzích péče. A ono to potom souvisí samozřejmě vzhledem k tomu, že populace stárne a stárnou i ti lékaři. A ten nový tlak a nové požadavky v nových nebo v jednotlivých odbornost, tak zejména toho interního lékařství v dlouhodobé péči, geriatrické péči, ošetřovatelství, tak vytváří ten tlak na nové pozice a ti lékaři pak tady právě chybí. Není to tedy jenom tím, že by se odstěhovali, ale i tou novou poptávkou po těchto nových službách, která se bohužel bude ještě zhoršovat nebo zvětšovat. A na druhou stranu díky těm věkovým průměrům v těch jednotlivých odbornost u těch lékařů bude docházet ještě ke zhoršování toho stavu, protože ty populačně silnější ročníky nenahradí zřejmě ty počty absolventů. A navíc pokud by tady lékařská fakulta nebyla, tak by ten deficit byl ještě větší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Maďare, už tady padlo, že lékařská fakulta nemá aktuálně akreditaci na obor všeobecné lékařství. Podaří se vám ji získat?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: My věříme, že ano. Děláme všechno proto a je to náš hlavní úkol. A já osobně, jak jste se ptala na začátku si to představit neumím nebo ani si to nechci představovat, že by to tak nedopadlo. Je přerušené akreditační řízení. My ho musíme obnovit v lednu. V lednu se musí znovu požádat o obnovu. Podá se to cestou pana rektora. S tím, že potom ještě další řízení, posuzování toho spisu bude probíhat několik měsíců pravděpodobně. Ale my věříme, že v září 2020 jednak k nám nastoupí první ročník studentů Všeobecného lékařství a teď už skutečně děláme extrémně moc pro to, aby to tak bylo. Absolutní jistotu mít nemůžeme, protože na některé věci skutečně je potřeba trochu více času, ale myslím si, že už by to nemělo být ve věci tak zásadního charakteru, abychom nemohli dostat povolení nabírat studenty medicíny, alespoň na nějakou dočasnou dobu. S tím, že budeme procházet určitými kontrolními fázemi, jak plníme ten zbytek těch dalších potřebných změn všeho druhu. V podstatě, aby ta fakulta se po dvou, třech letech dejme tomu dostala do režimu v jakém jsou jiné lékařské fakulty v České republice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Lato, už tady padlo, že jedna z věcí, kterou Národní akreditační úřad lékařské fakultě vytýkal bylo personální obsazení. Jací pedagogové učí na lékařské fakultě?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Obecně na fakultách učí několik typu pedagogů, profesoři a docenti, kteří právě jsou vyžadováni pro to, aby byli garanty jednotlivých oborů a jednotlivých programů a potom asistenti a v našem případě lékaři u lůžka, tak jak jsme o tom mluvili. Tahleta bitka byla největší a v podstatě akceptovatelná, ale já bych chtěl říct, že od léta se udělalo skutečně nesmírně práce i z hlediska personálního obsazení. To obsazení v tuto chvíli není dokonalé, jak o tom mluvil pan děkan a to ani nejde, protože v některých oborech v Česku neexistují respektive jich je tak málo profesoři a docenti, že nemáme šanci je získat. Ale došlo k výraznému zlepšení. Já mohu porovnat ty dva akreditační spisy. Ten první, který jsme předkládali v létě a druhý, který je nyní připravován a už několik měsíců funguje komise, která se teď schází každý týden, kde je pan ředitel nemocnice, pan děkan, proděkani, zástupci Senátu, zástupci rektora univerzity, takže vím a jsem informován o tom, jak ten vývoj akreditačního spisu probíhá a už nyní je to enormní rozdíl. Jednak v personálním zabezpečení, jednak to personální zabezpečení souvisí s vědou, s kvalitou vědy, z hlediska vědy to co se připravuje už reálně zcela na fakultě opět je to enormní posun. Snažíme se o to mít nějaké záruky budoucího vývoje. To znamená, aby akreditační úřad věděl, že sice v tuto chvíli není ta situace optimální, ale v lednu, v únoru, v březnu a za půl roku se stane něco. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ty změny jsou velké v porovnání s tím původním stavem, že akreditaci lékařská fakulty získá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že jedna z věcí, proč lidé odcházejí z kraje je právě to, že nemají dostatečnou lékařskou péči. Co proto dělá kraj. Aby to tak nebylo?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já tento názor nesdílím, že to je o nedostatečné lékařské péči, protože tyto problémy jsou opravdu i v jiných koutech naší republiky. Já věřím tomu, že lidé odcházejí s úbytkem pracovních míst a jak se postupně utlumuje těžký průmysl, to je hlavní důvod. A Moravskoslezský kraj se snaží zatraktivnit vůbec žití v Moravskoslezském kraji. Já si myslím, že z hlediska třeba těch deseti let všichni můžou zjistit, že jak Jeseníky, tak Beskydy se stávají atraktivními jako turistický cíl samotná Ostrava se sportovním vyžitím, se sportovními akcemi, a s kulturními akcemi hlavně které jsou celostátní a na kterých většinou participuje i Moravskoslezský kraj. Tak opravdu ten turismus, sport a kultura můžou udržet tady ty lidi a myslím si, že toto je opravdu to nejdůležitější v podstatě vytvářet tu pozitivní image toho kraje, aby opravdu ti lidé odsud neodcházeli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane děkane, už tady z úst pana ředitele Havrlanta padlo, že důležité pro spolupráci lékařské fakulty a Fakultní nemocnice je také věda a výzkum. Máte nějaké konkrétní výstupy spolupráce?
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Ano, vedle toho, že řešíme personální záležitosti a granty, tak skutečně druhou významnou paralelní oblastí je a nebo nejvýznamnější dokonce bych mohl říc s tím personálním obsazením i je posílení vědy a výzkumu. To se děje jednak na předgraduální úrovni, kde my už aplikujeme do vlastní výuky medicínu hned prvních deset semestru jaksi výchovu ke vědě a vědeckému bádání. I kvůli tomu, abychom posílili tu vědu, jak na lékařské fakultě, tak ve Fakultní nemocnici mladými kolegy, kteří potom budou v tom pokračovat. Doufáme, že i po skončení studia potom dává se větší důraz na studentskou vědeckou činnost, budou dokonce medici u nás muset si připravit něco jako malou diplomovou práci, kterou budou muset obhajovat, aby se to naučili a aby potom potenciální další z nich mohli pokračovat v doktorském studiu například. Je tady nový vědecký projekt Lerko, který je de facto univerzitní, který zahrnuje velkou část lékařské fakulty a snad i některých jiných, kdy to bude taková vlajková loď pro ty další roky vědeckého vývoje lékařské fakulty ve spolupráci s Fakultní nemocnicí připravujeme společné stipendijní programy, společné startupové projekty, kdy se na tom podílíme finančně obě instituce a snažíme se přitáhnout elitní vědce sem do našeho regionu, aby potom nějakou dobu postupně vycházeli z našich dotací a potom požádali o vlastní granty a které je budou živit a budou produkovat excelentní výzkum. Takže toto jsou oblasti, které jenom velmi ve stručnosti, protože to by bylo na dlouhou dobu, které jsou pro nás klíčové, ale snažíme se i vůči národnímu akreditačnímu úřadu deklarovat to, že to posílení vědy s čímž souvisí potom kritéria kterými nás budou v budoucnu hodnotit. Ta věda bude velmi významná, počet publikací, kvalitních publikací, podle kvartilu a tak dále. Takže aby viděli, že nejenom jaksi narychlo napravujeme věci, které jsou nám vytýkány, ale současně jak v personální politice, tak v oblasti vědy nastavuje dlouhodobé systémy, které by měly zabránit tomu, aby ta fakulta se do této situace dostala za dva, tři roky nebo kdykoliv jindy v budoucnu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, vy jste chtěl ještě něco doplnit?
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Jen k doplnění. Ta vědecká výchova už mediků je vlastně nová věc, kterou nové vedení do té činnosti budoucí zařazuje. Není to úplně obvyklé na lékařských fakultách. To znamená je to opravdu velmi pozitivní. A ten projekt, o kterém pan děkan hovořil. Je to tedy projekt, který připravujeme ve spolupráci s krajem. A co je na tom zajímavé. Je to projekt nejenom lékařské fakulty, ale současný přírodovědecké fakulty a to je vždycky ta synergie výborná. Pochopitelně pomáhá výstupům a opět spolupráce v rámci naší univerzity, která je přece jenom menší a ty kontakty jsou bližší. Může být snazší mezi různými fakultami než na velkých univerzit. Pozitivum tohoto projektu, tedy předpokládám a doufám, že vlajkovou lodí přírodovědných oborů Ostravské univerzity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové už tady padlo. Jaké jsou motivy k tomu, aby studenti studovali na lékařské fakultě. Padlo tady také to, že 80 procent absolventů lékařské fakulty zůstává v kraji. Nicméně co říkáte tomu, že se stává, že zdravotnický personál, ať to jsou sestry nebo lékaři odcházejí do zahraničí. Možná za lepším výdělkem. Nezměnili byste na tom něco? Co na to říkáte? Mám tady příklad, že například zatímco lékaři studují zdarma, tak budoucí piloti musí z domácího rozpočtu zaplatit často více než jeden milion korun pro získání své kvalifikace napříč. Můžete tedy zodpovědět, co byste na tom změnili nebo třeba je na tom něco změnit a motivovat lékaře, aby zůstávali v České republice v Moravskoslezském kraji. Pane Gebauere?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já se obávám, že vaše otázka zůstává na velmi tenkém ledě. Co se týče financování nebo spolufinancování vysokých škol a nejsme tady od toho a toto nám nepřísluší, protože to není opravdu tak jednoduchá otázka, jestli opravdu jako spolufinancovat školu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba na tom něco měnit?
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Já bych ještě opravdu dokončil tu myšlenku, kdy už opravdu student se nepodílí na platbě svého asistenta, ale samozřejmě veškeré výukové materiály a všechno se musí zaplatit, takže už i tak vlastně nějakou formou se spolupodílíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale milion to určitě asi není.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Milion to určitě není, samozřejmě pilot dopravního letadla je je natolik specifická záležitost, kterou tady nemůžeme srovnávat třeba s medicínou nebo se školstvím, s učiteli. Takže opravdu to si myslím, že je neporovnatelné. Já bych byl spíš pro to, aby opravdu jako každý absolvent české vysoké školy měl za úkol strávit úvodní část svého života produktivního v České republice a vrátit to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane rektore, váš názor.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Je to velmi složitá otázka. Je to několik věcí, první věc je platba. Já si myslím že k platbě za studium v České republice v následujících x letech nedojde z nejrůznějších důvodů. To je rozhodnutí politické a prostě to nebude. Druhá věc je, jak motivovat studenty, kteří vystudují, aby zůstali v České republice. To co říká pan náměstek si myslím, že není reálné, aby oni měli povinnost zde zůstat. To znamená, jediná cesta je aby lékaři měli takové podmínky, aby nemuseli z ekonomických důvodů nebo nechtěli z ekonomických důvodů odcházet do Německa nebo do Anglie. Ale bohužel se to patrně bude dít a děje se to na celém světě. V Anglii studují lékaři z východní Evropy a Indové. U nás už začínají být lékaři z východních zemí. Bohužel díky ekonomickým rozdílům ten posun je a bude a jediná cesta je jednak ekonomické podmínky lékařů a zdravotníků aby byly dobré, což si myslím, že se v posledních letech snad zlepšuje. A druhá. Zjednodušit následné vzdělávání. Vzdělávání lékařů je nezbytné. Všichni víme, že musí dělat první atestaci, druhou atestaci a ten systém, který byl v minulých letech opakovaně měněn není optimální pro mladé lékaře a tam si myslím, že je druhý důvod, který by pomohl proto, aby lékaři zůstávali v České republice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostatní pánové přikivují a asi pravděpodobně s vámi souhlasí. Závěrečná otázka a velmi krátká odpověď pánové. Může nastat situace, že by lékařská fakulta v kraji nebyla?
Aleš Zbožínek, ředitel Regionální pobočky VZP Ostrava: Tak stát se může všechno. Samozřejmě je to proces, který mají v rukách jak akreditační komise, tak tady zástupci ostravské fakulty. Nicméně znovu zdůrazňuji, byla by to obrovská škoda.
Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj MS kraje: Souhlasím, že by to byla obrovská škoda, ale podívejme se na tady trošku jinak. Přece stát má zodpovědnost za zdravotní péči v České republice. A neříkám, že by se mělo ohnout akreditační řízení nebo něco, ale to je o podmínka, jaké se vytvoří. Jak tady padla i spousta námětů, které by se měly řešit. Já si myslím, že v tomto je udržet tady tu lékařskou fakultu a viděl bych tu ještě jednu obrovskou výhodu. My tu máme tři státní vysoké školy, mezi nimi by mohla vzniknout taková synergie různých technologií, různých výzkumných aktivit a podobně, že by to ten kraj skutečně mohl zase pozvednout o kousek dál. Je to příležitost, které je třeba se chopit.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: My ve spolupráci s univerzitou a s Lékařskou fakultou děláme všechno pro to, abychom to zvládli. Jeden z těchto nedostatků který je, je personální dovybavení jednotlivých kateder a jednotlivých grantů oborů. Tady děláme všechno pro to, abychom to v čase, který samozřejmě se nepočítá na dny a týdny a abychom to v čase byli schopni zajistit tak, aby v novém akademickém roce tady byli noví medici v prvním ročníku.
Rastislav Maďar, děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity: Já věřím, že taková situace nenastane, takže já budu pozitivní.
Jan Lata, rektor Ostravské univerzity: Ty změny, které se udály za toho půl roku jsou velké. Já jsem si jist, že to obhájí a pokud ne, tak to bude do budoucna obrovský problém pro zabezpečení lékařské péče v Moravskoslezském kraji.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: Úzce spolupracujeme jak s lékařskou fakultou respektive s univerzitou, tak i s Fakultní nemocnicí. Vzhledem k tomu, že vím opravdu jaké úsílí činí všechny tyto složky tohoto systému, tak jsem přesvědčený o tom, že opravdu k této situaci nedojde. Fakulta ji dostane zpět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Diskuzní fórum končí a já vám děkuji za vaše názory ze kterých jasně vyplynulo, že lékařská fakulta Ostravské univerzity musí v Ostravě setrvat a že vydáte vše nebo uděláte vše pro to, aby se tak stalo. Děkuji Vám i za váš čas a vám diváci děkuji za to, že jste se na nás dívali a zůstali až do konce a pokračujte s televizí Polar i nadále. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
