Dobrý den, právě začíná pořad Dopravní revue.
V Opavě je zprovozněna nová okružní křižovatka
V sobotu 12. června byla zprovozněna nová okružní turbo-křižovatka, která spojuje jižní obchvat Opavy se silnicí I/11. Nahradila staré křížení ve tvaru T. Na tomto místě se v minulosti stalo několik vážných nehod.
Při posledním sčítání dopravy v roce 2016 tímto místem projelo zhruba 18.600 vozidel za den. Frekventované křížení s poměrně vysokou nehodovostí začal řešit Moravskoslezský kraj už v roce 2013.
Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “Došlo k tomu, že v roce 2016 bylo sice stavební povolení, ale nebyly vyřešeny finanční prostředky. Následně v 10. měsíci 2018 došlo k jednání mezi Opavou, krajským úřadem a ŘSD, kde jsme se dohodli na budoucí situaci kolem Opavy. Díky tomu došlo k uspíšení realizace tohoto turbokruhového objezdu, protože investorem se stalo ŘSD, kdy 30. 9. loňského roku předalo staveniště společnosti STRABAG.”
Průběh stavby na začátku zkomplikovaly říjnové deště, voda tehdy zaplavila staveniště. 18. listopadu loňského roku byla zprovozněna silnice z hlavního tahu mezi Opavou a Komárovem. Letos v dubnu začala fungovat první polovina nové okružní křižovatky.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Hlavní trasa měří 417 metrů a ve vedení úseku novostavby vznikl tříramenný kruhový objezd přivádějící provoz ze silnice II/461 (výhledově I/46). Nové křížení snižuje riziko ohrožování či omezování řidičů a důležitým přínosem je plynulejší průjezd dopravy bez kolon známých z dřívějších dob.”
Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “Zprůjezdní to napojení daleko plynuleji tak, aby docházelo k napojení těch vozidel, která přijíždějí od Hradce nebo od Olomouce a pojedou na Komárov nebo na Opavu, tak tím plynuleji projedou tou novou křižovatkou, protože ten kruhový objezd je takový specifický. On má pouze tři silnice, které se na něj napojují a to uspořádání je vyřešeno i dopravním značením tak, aby směr od Komárova do Opavy nebyl omezován právě příjezdem vozidel od sídliště Kylešovice.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Při podpisu smlouvy se zhotovitelem bylo ušetřeno cca 8,9 milionu Kč, protože předpokládaná cena stavby byla standardně vypočítána na zaokrouhlenou sumu 45,7 milionu Kč a výsledná částka klesla na 36,8 milionu Kč (vše bez DPH).
Staví se další úsek D48, potíže jsou u Nového Jičína
Začala modernizace silnice I/48 na dálnici mezi Bělotínem a Rybím. Úsek v délce více než 13 kilometrů má být hotov do konce roku 2023. S komplikacemi se realizace potýká přímo u Nového Jičína, kde nejsou dořešeny majetkové vztahy.
Před půl rokem skončila stavba dálnice D48 v úseku Rybí - Rychaltice. Teď pokračuje v opačném směru na Bělotín. Vznikne tu více než 13 kilometrů dálnice vedoucí Přerovskem a Novojičínskem.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Ta stavba se skládá ze dvou úseků, od Bělotína po Palačov, a potom od Dubu směrem na Nový Jičín. Ta stavba je přerušena pěti kilometry uprostřed, kde se bude stavět v rámci Palačovské spojky. Tu bychom chtěli zahájit v příštím roce.”
Náročná bude realizace dálnice nad železničním koridorem, a dořešena není krátká části Nový Jičín - Rybí.
Stavět se zatím nezačalo a jen tak nezačne přímo v úseku u Nového Jičína. Vyskytly se zde komplikace v přípravě stavby.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Důvodem těchto problémů jsou majetkové vztahy, sjezdy, které jsou na tomto území, ale také možnost připojení velké křižovatky a budoucího obchvatu směr Šenov, Kunín.”
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “V tuto chvíli těžko predikovat, kdy se stavba zahájí, ale já věřím, že ty problémy se nám podaří všechny odstranit a s Novým Jičínem najít takovou cestu, abychom v té dohledné době dokázali postavit těch zbylých dva a půl kilometrů, které v tuto chvíli budou chybět ke kompletní dostavbě dálnice D48.”
Celý modernizovaný úsek bude důležitou spojnicí mezi D1 a Frýdkem-Místekm.130 kilometrovou rychlostí by tu řidiči měli projet na konci roku 2023.
ŘSD připravuje nadchod pro zvěř na Jablunkovsku
Ředitelství silnic a dálnic ČR připravuje stavbu nového ekoduktu v migračním pásmu Jablunkovské brázdy. Nadchod zvěři usnadní migraci a také se sníží riziko střetu s projíždějícími vozidly. Bude široký 47 a dlouhý 66 metrů.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “S ohledem na minimalizaci rozpětí polí byly vybrány dva oblouky doplněné mezilehlou podpěrou umístěnou v současném středním dělícím pásu silnice I/11. Kvůli zkrácení doby výstavby je upřednostněna prefabrikovaná varianta posazena na velkoprůměrových pilotách. Nedílnou součástí projektu je rozsáhlý návrh vegetačních úprav pomocí původních dřevin, aby bylo docíleno maximálního efektu začlenění migrační trasy do okolí. Kromě zatravnění se také počítá s neprůhlednou bariérou, která zabrání rušení zvěře světlem anebo hlukem z vozovky.”
Přípravy vysokorychlostní tratě v MSK pokračují
Také v Moravskoslezském kraji pokračuje příprava stavby celorepublikové vysokorychlostní tratě. Zástupci Správy železnic ve středu 16. června jednali na krajském úřadě.
Martin Švehlík, ředitel Odboru přípravy VRT, Správa železnic ČR: “My jsme si dneska odnesli řadu vzájemných úkolů tak, abychom to opravdu dál posouvali, abychom v roce 2025 mohli zahájit výstavbu tohoto projektu.”
Koridor bude oplocený, nejrychlejší vlaky na něm pojedou více než 300 kilometrů za hodinu. Vysokorychlostní trať v Moravskoslezském kraji povede celou Moravskou branou.
Marek Pinkava, Odbor přípravy VRT, Správa železnic ČR: “Je snaha, aby ta trasa co nejméně fragmentovala krajinu, takže je navržena buď podél stávající trati, koridoru anebo podél dálnice. V rámci studie proveditelnosti bylo prověřováno i možné napojení do železniční stanice Hranice na Moravě nebo ekvivalentně tomu zřízení terminálu přímo na vysokorychlostní trati v oblasti Lipníku nad Bečvou a Oder na území Moravskoslezského kraje.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “V podstatě už jsou dva body určené do Polska, kde možná za dva, za tři roky už přesně budeme vědět, kudy ta trať povede a může se otevřít uzávěra a Bohumín může začít stavět.”
Martin Švehlík, ředitel Odboru přípravy VRT, Správa železnic ČR: “My abychom to stihli, tak se musíme přiblížit a připravit na to, že v roce 2023 nebo 2024 vypíšeme velkou soutěž na společné řešení toho projektu a už výstavby, abychom opravdu v roce 2025 mohli zahájit tu výstavbu. Česká republika se v současné době snaží dostat do hlavní sítě evropské transevrpské sítě, které mají k tomu roku 2030 být dokončeny ze své podstatné části, takže to nás vede k tomu akcelerovat tu přípravu a velmi probloubit a dále zdokonalovat tu komunikaci.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “Dojde ke zkrácení jízdní doby občanů do Prahy a nejen do Prahy, ale i do Olomouce. Ale hlavně se uvolní ty konvenční tratě, protože ty už dnes jsou přetížené a ve své podstatě ty tratě budou volnější.”
Tématu se budeme podrobně věnovat v příštích dílech Dopravní revue.
Stavbaři vyřešili problémy s mosty na obchvatu Třince
S nečekanými problémy se museli vypořádat stavbaři, kteří budují poslední úsek silnice I/11 mezi Třincem a dálnicí D48 u Třanovic. I přes zdržení slibují, že finální část obchvatu bude hotová nejpozději do konce příštího roku.
Stavbě posledního úseku obchvatu Třince mezi Nebory a napojením na dálnici D48 hrozilo zpoždění. Důvodem bylo vypořádávání pozemků a především úprava technické dokumentace pro zakládání mostů a jejich konstrukci podle evropských norem. Mostů je v posledním úseku hned několik.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Právě výstavba těch mostních objektů je to kritické místo celé stavby. Ale zde vidíte, dostáváme se už ze země nahoru. Tvoří se pilíře na těch kritických stavebních objektech a jakmile bude mostní konstrukce a začne stavba vozovky, tak si myslím, že nebrání nic tomu, abychom splnili harmonogram a dokončili stavbu na konci příštího roku.”
Na včasnou dostavbu úseku tlačí město Třinec a především menší obce, přes které teď jezdí veškerá doprava a zejména tisíce kamionů.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: “Nemusí být na podzim příštího roku hotové výsadby, nemusí být protihlukové stěny a všechno, co by mělo být s ukončením stavby spojené. Pro nás je důležité, aby před zimou byl třetí úsek průjezdný.”
Stavbaři ujišťují, že problémy byly pouze technické a nehrozí nedostatek peněz.
Zbyněk Hořelica, ředitel Státní fond dopravní infrastruktury: “Prostředků bude dostatek. Státní fond dopravní infrastruktury má pro ŘSD letos rekordní rozpočet přes 60 miliard a samozřejmě tato stavba je v rámci tohoto rozpočtu úplně pokrytá. Pro letošní rok to cirka 1,3 miliardy, která je vyhrazena čistě na tuto stavbu. Pokud by se ukázalo, že bude potřeba navýšit finanční zdroje, kdyby se urychlily dejme tomu jednotlivé práce, tak jsme připravení takzvaným rozpočtovým opatřením ten rozpočet určitě upravit.”
Jednou z variant je, že poslední úsek obchvatu bude zprovozněn i v částečném režimu, jen aby se zatíženým obcím ulevilo.
To je vše z našich témat, na viděnou příště.
Redakčně upraveno / zkráceno.