Stáhnout video

Eko magazín

  • Záchranné programy zoologických zahrad
  • Trash Hero likviduje černé skládky
  • Mláďata čápa černého v Bartošovicích
  • Třídička odpadu v Havířově se začne stavět za dva roky: Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko a.s.

Renáta Eleanora Orlíková : První červnový díl EKO magazínu přichází na vaše obrazovky. Dobrý den. Tentokrát se zaměříme na záchranné programy zoo. V Karviné likvidují černé skládky technické služby a také dobrovolníci z TRASH HERO. Ukážeme vám narozená čapí mláďata a v besedě probereme havířovský projekt třídičky odpadů.

Záchranné programy zoologických zahrad

Renáta Eleanora Orlíková : Už dávno neplatí, že zoologické zahrady slouží k umístění zvířat proto, aby se návštěvníci na ně chodili dívat. Dnešní zoo slouží jako centra vzdělávání a odpočinku a jejich hlavním posláním se stala snaha o záchranu zvířecích druhů. Mnohé z nich totiž z přírody mizí, často i kvůli pytlákům. V Záchranných programech, na kterých participuje i ostravská zoo, platí pro mnohé laiky nepochopitelně tvrdá pravidla. Zoo Ostrava je zapojena do několika desítek národních i mezinárodních projektů. Hlavním cílem je dlouhodobě udržet stabilní a geneticky variabilní populaci ohrožených druhů zvířat v lidské péči.

Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: “Z těch projektů, které se týkají těch v lidské péči je celá řada, je jich několik desítek různých programů pro několik druhů zvířat. Podílíme se také asi na 15 projektech takzvaně in situ, tedy v místě výskytu zvířat, například na Madagaskaru, Senegalu…., v JIhovýchodní Asii, je tam nejvíce ohrožených druhů zvířat,”

Renáta Eleanora Orlíková : Ostravská zoo je zapojená i do záchranného programu rysa karpatské a participovat s Hnutím Duha a brněnskou Mendelovy univerzitou na ochraně a monitoringu volně žijících rysů.

Adéla Obračajová, zooložka: Pro rysy karpatské je zřízen mezinárodní program chovný, jehož cílem je udržet geneticky zdravou populaci. Takzvaně záložní populaci, aby ji bylo v budoucnu možné v případě potřeby použít a posilovat jimi volně žijící populace. Z toho důvodu máme obrovskou zodpovědnost, aby ta naše populace v zoologických zahradách byla zdravá a byla připravená na takovou věc

Renáta Eleanora Orlíková : Ostravská zoo úspěšně odchovala 20 rysů karpatských. Tři byli vypuštěni do volné přírody, 11 bylo umístěno do evropských zoologických zahrad, kde se úspěšně rozmnožili. Šestice rysů ovšem takové štěstí neměla. Po vyčerpání všech možností jak je udržet naživu, museli zoologové přistoupit k nelehkému kroku, který doporučil mezinárodní koordinátor chovu a utratit je.

Adéla Obračajová, zooložka: To rozhodnutí není jen na nás. To je samozřejmě vědecky podloženo a musíme ho respektovat. Každopádně pokud není možnost umístit do jiné renomované zoologické zahrady zvířata, která máme k dispozici, tak samozřejmě se spousta lidí bude ptát dobře, tak proč nemůžeme ta zvířata vypustit do volné přírody. Když rys je i v Zoo Ostrava, když je tady regionálně velmi blízký. Je to kočkovitá šelma, kterou samozřejmě všichni obdivujeme. Vlastně nemůžeme jenom tak bezmyšlenkovitě pouštět zvířata do volné přírody aniž bychom na to byli připraveni, aniž by všechny instituce, autority, které společně o takových věcech musí rozhodovat. Tak abychom to prostě udělali jenom tak a řekli si: no tak my nemáme kam dát tak je pustíme do volné přírody. To prostě nejde. Musí být na to nějaký plán a také musí být vlastně možné ta zvířata do té přírody pustit. Musí vymizet ty příčiny kvůli kterých z té volné přírody mizí. A právě ten případ teďka ilustruje, že ten nelegální odstřel nebo případně jiné případy, které ilustrují to, že rysy často zahynou na dálnicích nebo železnicích, že to prostě problém je.

Renáta Eleanora Orlíková : V Evropě je více než 50 zoologických zahrad, které chovají celkem 130 kusů rysa karpatského. Ten se velmi dobře rozmnožuje. Každý rok se jedné samici narodí dvě až tři mláďata. Geny ostravského páru rysů karpatských jsou v chovném programu zastoupeny v takové míře, že aktuálně není pro jejich potomky možné umístění v jiných zoologických zahradách. Také proto mezinárodní koordinátor dal pokyn k eutanázii poslední tři roky po sobě.

Adéla Obračajová, zooložka: Zvládli jsme chov natolik dobře, že za to musíme zaplatit teď nějakou daň, je to daň za úspěch. V přírodě by si to regulovala příroda sama tím, že by všem odrostlým rysům nedovolila přežít, ale my je tady zahrnujeme vším co můžeme, mají dostatek potravy, jsou pod veterinární péčí a nemáme žádný jiný nástroj, který by ten zásah udělal.

Roman Horský, ředitel zlínské ZOO: Při rozhodování co se zvířaty jsme v kontaktu s koordinátorem chovu. V mnohých případech už nelze zvířata umístit, protože jsou chovy úspěšné. Bohužel potom přichází ta situace, kdy evropské zoo nejsou nafukovací a my ta zvířata musíme vyřadit z chovu. Není to jen zoo Ostrava, například my jsme podobnou situaci řešili v minulých dnech u určitého druhu kopytníků.

Renáta Eleanora Orlíková : Nabízí se otázka, zda by pro zvířata nebyla možná kastrace nebo antikoncepce. Zkušení chovatelé a odborníci ví, že je nutné zvířatům vytvářet podmínky pro přirozené chování včetně rozmnožování a péče o potomky. Právě tato část životního koloběhu je pro ně obohacující. U samic, kterým byla aplikována antikoncepce se ukázalo, že jen velmi těžce obnovují reprodukční proces. Navíc antikoncepční přípravky mají nežádoucí vedlejší účinky a ovlivňují psychiku i fyziologii zvířat.

Petr Čolas, ředitel Z00 Ostrava: Pokud ta zvířata nechcete kastrovat, a to nechcete, pokud ta zvířata nechcete mrzačit dalšími jinými metodami, tak jim musíte nechat se rozmnožovat, jinak to nejde. V ostravské zoo nikdy nezabíjíme mláďata, jedině v případě, že by byl ohrožen život matky. Pokud je možné umístění v rámci repatriačních programů, tak zvířata velmi rádi poskytneme.

Renáta Eleanora Orlíková : Divoká populace, která je ve volné přírodě ohrožena nebo jí dokonce hrozí zánik, má šanci na budoucnost v záchranných programech a závisí na zdravé populaci v lidské péči. Cílem těchto programů je primárně vytvořit jakousi genetickou databanku druhu. Bez zoologických zahrad by dnes ve volné přírodě nebyly desítky druhů zvířat.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Trash Hero likviduje černé skládky

Renáta Eleanora Orlíková : Černé skládky likviduje v Karviné kromě pracovníků Technických služeb i parta dobrovolníků. Hlásí se k celosvětovému hnutí Trash Hero, v překladu Odpadkový hrdina. Prozatím uklidili 33 míst a nasbírali téměř 24 tun odpadu. V KArviné hnutí Před rokem a půl ji založil Martin Špaldoň a od té doby zorganizoval společně s dalšími občany Karviné 33 úklidů černých skládek.

Martin Špaldoň, Trash Hero: Nasbírali jsme skoro 23,5 tun vytříděného odpadu, snažíme se ho třídit tak, aby část toho odpadu byla ještě použitelná. Vyhlídneme si lokalitu , kde je odpad, zjistím, které firmě patří pozemek a snažím se s ní dohodnout, za jakých podmínek by ho mohla odvézt, s tím, že když sbíráme odpad, tak ho vždy vážíme, máme statistiku v celé organizaci Trash Hero.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mláďata čápa černého v Bartošovicích

Renáta Eleanora Orlíková : Bartošovická záchranná stanice má od 15. května otevřeno a navíc hlásí nové přírůstky. V polovině května se vyklubala mláďata čápů černých. Ze čtyřkusové snůšky se vylíhla dvě mláďata, dvě vajíčka jsou neoplozená. Čapí miminka se mají k světu, jsou vitální a prospívají.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Renáta Eleanora Orlíková : Hostem ekomagazínové besedy je Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko. Dobrý den, vítejte pane řediteli.

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Dobrý den z Havířova.

Renáta Eleanora Orlíková : A naším tématem je zařízení na zpracování komunálního odpadu. To zařízení už jsme představovali našim divákům. Bavili jsme se v loňském roce, říkali jsme si, že se něco takového chystá. Rok uplynul a já se vás dneska ptám, v jakém stavu příprav celé zařízení momentálně je?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Takže celý projekt se posouval kupředu byť to není vidět. Vlastně projekt se posunul už do té fáze, jak tomu říkáme vystoupil z inkubátoru. Byla založena na konci loňského roku nová společnost Cevyko a.s.. Je to akciová společnost, kde jsou tři akcionáři, ale je to společnost vlastně vlastní a ovládají čistě municipality. Není tam žádný soukromý investor. Cílem společnosti je vlastně vybudovat a provozovat potom to zařízení.Centrum využití komunálních odpadů.

Renáta Eleanora Orlíková : Cevyko není náhodný název. Je to zkratka Centrum pro.... Můžete mě doplnit?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Je to zkratka slov jako "Centrum využití komunálních odpadů", což je vlastně ta nit, která nás celou dobu provází a je to náš cíl, kterého chceme dosáhnout.

Renáta Eleanora Orlíková : Proč ty přípravy trvají tak dlouho? Protože vím, že stavět se má až prakticky za dva roky a loni jsme se bavili, že vlastně přípravy jsou na startovní čáře. Tak co trvá tak dlouho?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Trvá dlouho, tak celý ten proces je velmi náročný, co se týče vyjednávání. Samozřejmě problematika odpadů je velmi složitá a promítá se i silně do komunální politiky, která do toho samozřejmě zasahuje. Takže ta jednání nejsou jednoduchá. Je to tedy poměrně finančně nákladný projekt. Proto si velmi dáváme záležet na tom, aby byl co nejkvalitněji připraven. Fyzická výstavba nějakého takového zařízení nebo takové technologie není ani tak náročná, co se týče fyzické výstavby. To znamená, že nastoupí dělníci, technika a začnou něco realizovat na tom daném pozemku nebo území, ale mnohem náročnější a delší je samotná ta příprava toho. Takže my se teď potýkáme vlastně od toho založení společnosti Cevyko s tím, abychom se připravili na proces EIA. Připravujeme podklady a zpracováváme dokumentaci pro stavební povolení, územní řízení pro realizaci stavby. Samozřejmě pilujeme technologie, tak, aby bylo co nejlepší a dosáhli jsme, co nejlepších výsledků.

Renáta Eleanora Orlíková : Na začátku, než se celý projekt začínal zpracovávat bylo podepsání memoranda mezi Havířovem, Veolií a Karvinou. Trvá stále to partnerství a rozšířilo se i o další obce, protože to bylo také vaším záměrem, abyste vlastně pokrývali, co největší území Karvinska.

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Že to memorandum bylo vlastně jenom jeden z prvků celého toho projektu. Nebyla to, jakoby ta stěžejní věc. Cílem toho memoranda bylo, aby významní partneři a tím i hlavní, i kdyby lokální hráči, byli schopni najít nějakou cestu jakou by se mohlo jít a jak bychom mohli, co nejlépe ten proces s odpady zrealizovat. To se naplnilo. Cílem memoranda bylo najít nějaký způsob, ten byl popsán, byly předloženy závěrečné zprávy těch pracovním týmům a tím pádem to memorandum skončilo. Byli jsme tam v partnerství s Veoliou, která je významná energetická společnost tady na Karvinsku. Má svůj záměr na vybudování multipalivového kotle, který chce využívat alternativní palivo, což je směr, který nás velmi zajímal a je pro nás významný a byly tam také města Havířov a Karviná, což jsou největší producenti komunálních odpadů tady na Karvinsku. Jak jsem říkal, ten proces měl nějaký závěr. Ten byl vydán a tím vlastně jak kdyby to memorandum bylo naplněno a skončilo. Dál už z těch výstupů, které z toho memoranda jsou se aplikovali do toho projektu Cevyko a na jejich základě se pokračuje dál.

Renáta Eleanora Orlíková : Znamená to, že ať jenom dokončíme i druhou část té otázky. Mají zájem i další obce na Karvinsku, aby se připojily k vznikajícímu projektu a měli tak garantováno, že jejich komunální odpad bude zpracováván ekologicky a dále využíván?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: V tom projekt je už oficiálně z Karvinska město Havířov, město Rychvald, Orlová a obec Stonava, což jsou dá se říct, zakládající obce z Karvinska, ve společnosti Cevyko. Nyní vedeme další jednání s dalšími obcemi a městy.

Renáta Eleanora Orlíková : Pane ředitel, možná jsem špatně rozuměla nebo jste neřekl Karvinou. Karviná je stále velkým hráčem celého projektu nebo z toho vypadla?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Karviná momentálně v tom projektu není. Karviná řekla, že chce počkat na to jaká legislativa bude přijata. Jaké budou směry, a tak je zatím v nějaké vyčkávací fázi.

Renáta Eleanora Orlíková : Pane řediteli, já vám děkuji za rozhovor i za váš čas, který jste věnoval dnešnímu dílo EKO magazínu. Na viděnou.



Mohlo by Vás také zajímat