Barely s motorovým olejem někdo vyhodil do lesa
K ekologické havárii se schylovalo u jezera poblíž Dolu Lazy v Orlové. Někdo se tam zbavil odhadem necelých 500 litrů starého motorového oleje. Černou skládku s nebezpečným odpadem teď musí zlikvidovat správce lesa.
Tři barely s motorovým olejem odvezl neznámý pachatel místo k odborné ekologické likvidaci do lesa v odlehlé části Orlové, kde je ponechal svému osudu. K ekologické havárii nedošlo jen díky včasnému nahlášení a řešení. Z jednoho sudu už olej prosakoval, uniklé množství však bylo velmi malé.
Martin Kania, velitel MP Orlová: “Městská policie Orlová přijala oznámení o uložení nebezpečného odpadu na lesním pozemku v Orlové-Lazích v blízkosti vodní plochy Liberďok. Jednalo se o kovové sudy s obsahem nějakých olejových látek. Na místo byla vyslána hlídka městské policie, která vše zadokumentovala ve spolupráci se zaměstnanci odboru životního prostředí městského úřadu a věc jim byla následně postoupena.”
Úředníci orlovské radnice o nebezpečném odpadu informovali správce lesa, který bude muset na své náklady odpad zlikvidovat.
Lenka Brzyszkowská (ANO), starostka Orlové: “O tomto problému víme, řešila to městská policie ve spolupráci s naším životním prostředím. Ti kontaktovali vlastníka pozemku a ten přislíbil odstranění těchto sudů v co nejbližší možné době.”
Rychlé řešení v tomto případě zabránilo případnému úniku ropných produktů do nedalekého jezera a úhynu ryb.
Přehrada Nové Heřminovy má územní rozhodnutí
22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
Luční trávníky se v centru Ostravy osvědčily
Luční trávníky se v Moravské Ostravě a Přívozu osvědčily. Ukázaly to jejich kontroly. Zatímco v roce 2019, kdy se s loukami začalo, nebyl v obvodu téměř žádný hmyz, dnes v nich najdeme i vzácné druhy.
Entomologové jásají. Do centra Ostravy se vrací pestrá paleta hmyzu včetně vzácných druhů. Je to zejména tím, že v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz každým rokem zvyšují počet lučních trávníků.
Petr Kuś (ANO), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Luční trávníky jsme v obvodě začali udržovat v roce 2019, kdy jsme vysadili kokrhel, který potlačuje růst plevelů a tím podporuje přirozený růst lučních bylin. Rostou tady sedmikrásky, kopretiny, vlčí máky a další byliny.”
Čím pestřejší je bylinná skladba, tím je více hmyzu a tím pádem i ptáků, ovoce i obojživelníků.
Petr Kočárek, entomolog, OU: “Tady na tom trávníku, na kterém opravdu nebylo téměř nic předtím, tak před chviličkou jsme tady měli chráněné zlatohlávky tmavé, měli jsme tady několik druhů čmeláků, létají tady modrásci jehlicoví teď v tuhle chvíli, několik druhů okáčů, slunéčka sedmitečná ještě naše domácí původní a řada druhů brouků, takže je to docela pestré.”
Martina Kittnerová, mistr provozovny veřejné zeleně TS: “Luční trávníky jsou koseny jednou, max. 2x do roka a teď při té kontrole jsme zjistili, že opravdu ten proces, který byl nastartován v roce 2019, tak má kýžený efekt.”
Luční trávníky budou v obvodu dál přibývat. Zlepšují totiž nejen biodiverzitu, ale také klimatické podmínky.
Studénka bude s odpady bojovat systémem Door to Door
Studénka se v oblasti odpadového hospodářství chystá začít zavádět systém door to door. Ten by měl principem snadné dostupnosti nádob na separaci téměř u každého domu více motivovat obyvatele ke třídění.
Jak snížit množství komunálního odpadu, tím se i ve Studénce zabývají delší dobu. Radnice nechala zpracovat Studii optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Nyní zastupitelé schválili přistoupení k systému třídění door to door, jehož princip spočívá v tom, že by občané měli mít nádoby i na třídění přímo u každého domu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “První pohled je z hlediska rodinných domů, tam je to asi jednodušší, zde by měli občané dostat popelnice na směsný komunální odpad, na papír, plast a na bioodpad. To by měl mít každý u svého rodinného domku. Další fáze je sídlištní zástavba, tam je to trošku problematické z hlediska prostoru.”
I mezi panelovými domy by mělo vzniknout více míst s menšími kontejnery na komunální i tříděný odpad a naopak z města zmizí velká popelnicová hnízda. Realizace systému door to door proběhne v příštím roce.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Za rok 2021 bylo množství vyprodukovaného komunálního odpadu na občana zhruba 162 kilogramů, v roce 2022 ta hodnota byla už na 178 kilogramech. V těch dalších letech je obrovský předpoklad, že pokud bychom nezavedli žádnou změnu, tak na tom skládkovném budeme doplácet ta penále, která legislativa ukládá.”
Aktuálně tu obyvatelé vytřídí 40 procent odpadu, dle zákona by to od roku 2025 mělo být 60 procent.
Startuje pátá výzva kotlíkových dotací
Startuje pátá výzva kotlíkových dotací. Rada kraje v pondělí odsouhlasila podmínky výzvy, na základě které mohou zájemci od 31. července letošního roku do 30. srpna roku 2024 žádat o dotaci na výměnu neekologického kotle. Za předchozí čtyři výzvy bylo v MS kraji vyměněno přes 21 tisíc kotlů.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Včelařská akademie přijme v září další studenty
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín už tradičně pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém vítám předsedu Včelařského spolku Moravy a Slezska a vášnivého včelaře Václava Sciskalu. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Sciskalo, Vaším celoživotním mottem je "Včelaření je stále oblíbený koníček, který navíc přináší sladkou odměnu." Jak dlouho už Vám tu sladkou odměnu včely přináší?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Už bude více jak 40 let.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abyste byl takový vášnivý a celoživotní včelař, čím Vás včely musí upoutat? Protože je to hodně práce.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ne, není to hodně práce, ale musíte hodně vědět. Protože včela je úžasný tvor, ale včelstvo je skvělý organismus. Když toto pojmete, začnete o tom přemýšlet, hloubat a chtít to ovládat. Ale když se to naučíte ovládat, včely Vás z jiné strany překvapí a řeknou Vám: "Pane, nás nebudete ovládat, pouze můžete s námi spolupracovat."
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se dnes budeme bavit také o Včelařské akademii, kterou organizuje Včelařský spolek společně se Slezskou univerzitou v Opavě a Ostravskou univerzitou, konkrétně Přírodovědeckou fakultou. S jakým cílem?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Chceme zájemcům o včelaření představit obor v ucelené podobě, aby nebyli překvapeni, když si včely pořídí a aby nebyli zklamáni, kolik peněz je to stálo a kolik peněz šlo nazmar. Protože včelaření je finančně náročný koníček jako všechny koníčky. Ten efekt z toho včelstva se nedostaví okamžitě a spoustu vlivů ovlivňuje výsledek. My chceme v rámci našeho systematického vzdělávání těm zájemcům říct, co musí, co můžou, čeho by se měli vyvarovat a nějak jim tu cestičku umést, aby tam nebyly ztráty. Aby zůstali u toho, protože to je opravdu trvalý koníček. A voňavý.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když srovnáte ten první ročník a teď po těch pěti letech, jaký je zájem o akademii?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Pořád je, ale trošičku upadá. My jsme v prvním ročníku měli 28 posluchačů a teď v posledním ročníku máme jenom 16 nebo 17.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Čím to je?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Asi YouTube a Google akademii válcují, ale na druhou stranu, já si myslím, že tyto akademie nemůžou naši akademii konkurovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme ten školní rok Včelařské akademii trošku více popsat.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Začínáme v říjnu vždy první sobotu v měsíci a říjen až únor věnujeme teoretické části, kdy včelařům, nebo těm zájemcům, přibližujeme právní otázky, předpisy související s chovem včel, veterinární předpisy, hygienu atd. Ale samozřejmě taky i zootechniku, kde jim vysvětlujeme, jak to v úlu chodí. Přes tu zimu si to všechno projdeme a potom od března, jak už přichází jaro, se scházíme na včelnici a pod vedením zkušeného včelaře zkouší a v praxi aplikují to, co si vyzkoušeli v teorii. Oni potom v červenci skončí a mohou si pořídit včely. Někteří si je na jaro pořídí a už mají ten základ. A na tomto základě může stavět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jací studenti se do akademie hlásí? Jsou to ti, kteří chtějí opravdu včelařit s láskou, anebo ti, kteří chtějí včelařit pro peníze.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Včelařit pro peníze se nedá po absolvování kurzu. Já tvrdím, že nejdříve musíte opravdu ty včely pochopit, včelařit nějaký pátek s 5-10 včelstvy. Potom si můžete pořídit 200-300 včelstev a začít to dělat pro peníze. Pokud někdo přichází s tím, že jde do kurzu proto, že chce na tom vydělávat nebo chce, aby ho to živilo, tak my se mu věnujeme, jako kdyby to chtěl dělat s láskou. Protože i ti, kteří to dělají pro peníze, nakonec to dělají s láskou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaši studenti, za těch několik let, co už funguje Včelařská akademie, vracejí se s nějakými dotazy nebo scházíte se s nimi a předáváte jim další zkušenosti?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: My kromě této akademie organizujeme pravidelná cyklická setkání, kde mohou nejenom absolventi naší akademie, ale i ostatní členové spolku nebo i včelaři, kteří nejsou v našem spolku, chodit k nám. Máme webové stránky s informacemi, kdy se scházíme, kde se scházíme a čím se budeme zabývat. Nenecháváme lidi napospas a pravidelně v sezoně jednou měsíčně se sejdeme a probíráme aktuální otázky, problémy. Mají možnost přijít se svým problémem a v kolokviu zkušených včelařů to probrat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že počet studentů je trošku nižší, než byste si představoval a než byl na začátku. Já to trošku otočím. Je třeba mít každý rok nové včelaře? Je tolik území, kde by ty úly mohly být, aby i včely měly dost potravy?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: To jste uhodila hřebíček na hlavičku, protože opravdu té potravy a živnosti včelstev ubývá. Víceméně my se snažíme i v rámci toho našeho vzdělávaní vést k tomu, aby obohacovali krajinu, aby vysazovali kytky, vysazovali hmyzosnubné keře tak, aby potrava byla. A taky aby včelstva umísťovali tam, kde je potrava. Je zbytečné to stavět v Mošnově na letišti, jezdit je krmit, když to můžu postavit o pár kilometrů vedle, kde je krásná příroda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude letos dost medu?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Nebude. Jde o to, že únor, březen a duben rozhodují o tom, kolik bude medu a jestli vůbec bude. Letos nám v březnu pomrzl akát a už nekvete. Pomrzly nám javory začátkem března kvůli mrazíkům. Také ovocné stromy, které letos velice špatně kvetly. Švestky nejsou, meruňky nejsou, broskví něco málo máme a jablek máme málo. Medu nebude nebo bude málo, a proto si ho budeme více vážit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za krásnou tečku za naším rozhovorem a díky za Váš čas.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Barely s motorovým olejem někdo vyhodil do lesa
K ekologické havárii se schylovalo u jezera poblíž Dolu Lazy v Orlové. Někdo se tam zbavil odhadem necelých 500 litrů starého motorového oleje. Černou skládku s nebezpečným odpadem teď musí zlikvidovat správce lesa.
Tři barely s motorovým olejem odvezl neznámý pachatel místo k odborné ekologické likvidaci do lesa v odlehlé části Orlové, kde je ponechal svému osudu. K ekologické havárii nedošlo jen díky včasnému nahlášení a řešení. Z jednoho sudu už olej prosakoval, uniklé množství však bylo velmi malé.
Martin Kania, velitel MP Orlová: “Městská policie Orlová přijala oznámení o uložení nebezpečného odpadu na lesním pozemku v Orlové-Lazích v blízkosti vodní plochy Liberďok. Jednalo se o kovové sudy s obsahem nějakých olejových látek. Na místo byla vyslána hlídka městské policie, která vše zadokumentovala ve spolupráci se zaměstnanci odboru životního prostředí městského úřadu a věc jim byla následně postoupena.”
Úředníci orlovské radnice o nebezpečném odpadu informovali správce lesa, který bude muset na své náklady odpad zlikvidovat.
Lenka Brzyszkowská (ANO), starostka Orlové: “O tomto problému víme, řešila to městská policie ve spolupráci s naším životním prostředím. Ti kontaktovali vlastníka pozemku a ten přislíbil odstranění těchto sudů v co nejbližší možné době.”
Rychlé řešení v tomto případě zabránilo případnému úniku ropných produktů do nedalekého jezera a úhynu ryb.
Přehrada Nové Heřminovy má územní rozhodnutí
22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
Luční trávníky se v centru Ostravy osvědčily
Luční trávníky se v Moravské Ostravě a Přívozu osvědčily. Ukázaly to jejich kontroly. Zatímco v roce 2019, kdy se s loukami začalo, nebyl v obvodu téměř žádný hmyz, dnes v nich najdeme i vzácné druhy.
Entomologové jásají. Do centra Ostravy se vrací pestrá paleta hmyzu včetně vzácných druhů. Je to zejména tím, že v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz každým rokem zvyšují počet lučních trávníků.
Petr Kuś (ANO), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Luční trávníky jsme v obvodě začali udržovat v roce 2019, kdy jsme vysadili kokrhel, který potlačuje růst plevelů a tím podporuje přirozený růst lučních bylin. Rostou tady sedmikrásky, kopretiny, vlčí máky a další byliny.”
Čím pestřejší je bylinná skladba, tím je více hmyzu a tím pádem i ptáků, ovoce i obojživelníků.
Petr Kočárek, entomolog, OU: “Tady na tom trávníku, na kterém opravdu nebylo téměř nic předtím, tak před chviličkou jsme tady měli chráněné zlatohlávky tmavé, měli jsme tady několik druhů čmeláků, létají tady modrásci jehlicoví teď v tuhle chvíli, několik druhů okáčů, slunéčka sedmitečná ještě naše domácí původní a řada druhů brouků, takže je to docela pestré.”
Martina Kittnerová, mistr provozovny veřejné zeleně TS: “Luční trávníky jsou koseny jednou, max. 2x do roka a teď při té kontrole jsme zjistili, že opravdu ten proces, který byl nastartován v roce 2019, tak má kýžený efekt.”
Luční trávníky budou v obvodu dál přibývat. Zlepšují totiž nejen biodiverzitu, ale také klimatické podmínky.
Studénka bude s odpady bojovat systémem Door to Door
Studénka se v oblasti odpadového hospodářství chystá začít zavádět systém door to door. Ten by měl principem snadné dostupnosti nádob na separaci téměř u každého domu více motivovat obyvatele ke třídění.
Jak snížit množství komunálního odpadu, tím se i ve Studénce zabývají delší dobu. Radnice nechala zpracovat Studii optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Nyní zastupitelé schválili přistoupení k systému třídění door to door, jehož princip spočívá v tom, že by občané měli mít nádoby i na třídění přímo u každého domu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “První pohled je z hlediska rodinných domů, tam je to asi jednodušší, zde by měli občané dostat popelnice na směsný komunální odpad, na papír, plast a na bioodpad. To by měl mít každý u svého rodinného domku. Další fáze je sídlištní zástavba, tam je to trošku problematické z hlediska prostoru.”
I mezi panelovými domy by mělo vzniknout více míst s menšími kontejnery na komunální i tříděný odpad a naopak z města zmizí velká popelnicová hnízda. Realizace systému door to door proběhne v příštím roce.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Za rok 2021 bylo množství vyprodukovaného komunálního odpadu na občana zhruba 162 kilogramů, v roce 2022 ta hodnota byla už na 178 kilogramech. V těch dalších letech je obrovský předpoklad, že pokud bychom nezavedli žádnou změnu, tak na tom skládkovném budeme doplácet ta penále, která legislativa ukládá.”
Aktuálně tu obyvatelé vytřídí 40 procent odpadu, dle zákona by to od roku 2025 mělo být 60 procent.
Startuje pátá výzva kotlíkových dotací
Startuje pátá výzva kotlíkových dotací. Rada kraje v pondělí odsouhlasila podmínky výzvy, na základě které mohou zájemci od 31. července letošního roku do 30. srpna roku 2024 žádat o dotaci na výměnu neekologického kotle. Za předchozí čtyři výzvy bylo v MS kraji vyměněno přes 21 tisíc kotlů.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Včelařská akademie přijme v září další studenty
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín už tradičně pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém vítám předsedu Včelařského spolku Moravy a Slezska a vášnivého včelaře Václava Sciskalu. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Sciskalo, Vaším celoživotním mottem je "Včelaření je stále oblíbený koníček, který navíc přináší sladkou odměnu." Jak dlouho už Vám tu sladkou odměnu včely přináší?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Už bude více jak 40 let.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abyste byl takový vášnivý a celoživotní včelař, čím Vás včely musí upoutat? Protože je to hodně práce.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ne, není to hodně práce, ale musíte hodně vědět. Protože včela je úžasný tvor, ale včelstvo je skvělý organismus. Když toto pojmete, začnete o tom přemýšlet, hloubat a chtít to ovládat. Ale když se to naučíte ovládat, včely Vás z jiné strany překvapí a řeknou Vám: "Pane, nás nebudete ovládat, pouze můžete s námi spolupracovat."
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se dnes budeme bavit také o Včelařské akademii, kterou organizuje Včelařský spolek společně se Slezskou univerzitou v Opavě a Ostravskou univerzitou, konkrétně Přírodovědeckou fakultou. S jakým cílem?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Chceme zájemcům o včelaření představit obor v ucelené podobě, aby nebyli překvapeni, když si včely pořídí a aby nebyli zklamáni, kolik peněz je to stálo a kolik peněz šlo nazmar. Protože včelaření je finančně náročný koníček jako všechny koníčky. Ten efekt z toho včelstva se nedostaví okamžitě a spoustu vlivů ovlivňuje výsledek. My chceme v rámci našeho systematického vzdělávání těm zájemcům říct, co musí, co můžou, čeho by se měli vyvarovat a nějak jim tu cestičku umést, aby tam nebyly ztráty. Aby zůstali u toho, protože to je opravdu trvalý koníček. A voňavý.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když srovnáte ten první ročník a teď po těch pěti letech, jaký je zájem o akademii?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Pořád je, ale trošičku upadá. My jsme v prvním ročníku měli 28 posluchačů a teď v posledním ročníku máme jenom 16 nebo 17.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Čím to je?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Asi YouTube a Google akademii válcují, ale na druhou stranu, já si myslím, že tyto akademie nemůžou naši akademii konkurovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme ten školní rok Včelařské akademii trošku více popsat.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Začínáme v říjnu vždy první sobotu v měsíci a říjen až únor věnujeme teoretické části, kdy včelařům, nebo těm zájemcům, přibližujeme právní otázky, předpisy související s chovem včel, veterinární předpisy, hygienu atd. Ale samozřejmě taky i zootechniku, kde jim vysvětlujeme, jak to v úlu chodí. Přes tu zimu si to všechno projdeme a potom od března, jak už přichází jaro, se scházíme na včelnici a pod vedením zkušeného včelaře zkouší a v praxi aplikují to, co si vyzkoušeli v teorii. Oni potom v červenci skončí a mohou si pořídit včely. Někteří si je na jaro pořídí a už mají ten základ. A na tomto základě může stavět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jací studenti se do akademie hlásí? Jsou to ti, kteří chtějí opravdu včelařit s láskou, anebo ti, kteří chtějí včelařit pro peníze.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Včelařit pro peníze se nedá po absolvování kurzu. Já tvrdím, že nejdříve musíte opravdu ty včely pochopit, včelařit nějaký pátek s 5-10 včelstvy. Potom si můžete pořídit 200-300 včelstev a začít to dělat pro peníze. Pokud někdo přichází s tím, že jde do kurzu proto, že chce na tom vydělávat nebo chce, aby ho to živilo, tak my se mu věnujeme, jako kdyby to chtěl dělat s láskou. Protože i ti, kteří to dělají pro peníze, nakonec to dělají s láskou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaši studenti, za těch několik let, co už funguje Včelařská akademie, vracejí se s nějakými dotazy nebo scházíte se s nimi a předáváte jim další zkušenosti?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: My kromě této akademie organizujeme pravidelná cyklická setkání, kde mohou nejenom absolventi naší akademie, ale i ostatní členové spolku nebo i včelaři, kteří nejsou v našem spolku, chodit k nám. Máme webové stránky s informacemi, kdy se scházíme, kde se scházíme a čím se budeme zabývat. Nenecháváme lidi napospas a pravidelně v sezoně jednou měsíčně se sejdeme a probíráme aktuální otázky, problémy. Mají možnost přijít se svým problémem a v kolokviu zkušených včelařů to probrat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že počet studentů je trošku nižší, než byste si představoval a než byl na začátku. Já to trošku otočím. Je třeba mít každý rok nové včelaře? Je tolik území, kde by ty úly mohly být, aby i včely měly dost potravy?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: To jste uhodila hřebíček na hlavičku, protože opravdu té potravy a živnosti včelstev ubývá. Víceméně my se snažíme i v rámci toho našeho vzdělávaní vést k tomu, aby obohacovali krajinu, aby vysazovali kytky, vysazovali hmyzosnubné keře tak, aby potrava byla. A taky aby včelstva umísťovali tam, kde je potrava. Je zbytečné to stavět v Mošnově na letišti, jezdit je krmit, když to můžu postavit o pár kilometrů vedle, kde je krásná příroda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude letos dost medu?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Nebude. Jde o to, že únor, březen a duben rozhodují o tom, kolik bude medu a jestli vůbec bude. Letos nám v březnu pomrzl akát a už nekvete. Pomrzly nám javory začátkem března kvůli mrazíkům. Také ovocné stromy, které letos velice špatně kvetly. Švestky nejsou, meruňky nejsou, broskví něco málo máme a jablek máme málo. Medu nebude nebo bude málo, a proto si ho budeme více vážit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za krásnou tečku za naším rozhovorem a díky za Váš čas.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
