Skončila revitalizace rybníku Štěpán na Hlučínsku za 36 milionů korun. Z místa se teď stala oáza klidu a zároveň tam probíhá unikátní způsob ochrany ptačích hnízd před predátory. Odborníci z Arniky mají pětiletý projekt se záchranou brouka páchníka v Poodří úspěšně za sebou a Střední zahradnická škola Ostrava otevřela před nedávnem nové laboratoře.

Revitalizovaný rybník Štěpán pomůže podpořit biodiverzitu

Skončila revitalizace rybníku Štěpán na Hlučínsku za 36 milionů korun. Kraj ji financoval s přispěním evropské dotace. Rybník a jeho okolí je teď atraktivnější a také významně pomůže zadržování vody v krajině. Zároveň tam probíhá unikátní způsob ochrany ptačích hnízd před predátory.

Hlavně kvůli nedostatku srážek ubývalo v minulých letech na rybníce Štěpán volné vodní hladiny, břehy zarůstaly a zhoršovaly se podmínky pro hnízdění ptáků. Zároveň ubývalo ryb a ztrácela se rozmanitost, protože některé rostlinné druhy ustoupily těm dominantnějším. Z rybníka se postupně stával mokřad. A to byly impulzy pro to, aby se s přírodní rezervaci zařazenou mezi evropsky významné lokality NATURA 2000, něco začalo dělat. V roce 2015 vznikl nápad, jak tuto lokalitu zachránit.

Ivona Kneblová, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny, SCHKO Poodří: “Agentura ochrany přírody tento rybník sleduje už asi 30 let a viděli jsme, jak se mění v mokřadní charakter. Předmětem ochrany je ale rybník a tento je jeden z nejlepších v MS kraji, takže jsme ho chtěli nějakým způsobem zachránit. Společně s kolegou botanikem Lukavským jsme vymysleli, jak to celé nastavit, aby to fungovalo. Tento rybník je specifický tím, že je nebeský a nemá přítok a na něj navazují cenné mokřady. Pro nás to byla velká výzva, připravit návrh projektu, plán péče, který projektant zpracuje.”

Jiří Mižďoch, vedoucí střediska Dolní Benešov, Rybářství Hodonín: “Na začátku byl rybník, který vlivem klimatických změn trpěl nedostatkem vody, takže docházelo k zazemňování rybníka, chov ryb tak nebyl úplně možný. Proto jsme přistupovali k čerpání vody z řeky Opavy. A v té době přišel kraj, že by se rybník mohl revitalizovat jako evropsky významná lokalita. My jsme to uvítali, osm let se na tom pracovalo a dnes tady stojíme a je to velmi potěšující pohled.”

Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: “Byla to poměrně dlouhá doba, muselo všechno připravit a vykomunikovat. Majitel nejdříve nechtěl o projektu slyšet, ale když viděli projekt, tak šli tomu naproti a teď jsou rádi. A jak u každého jiného projektu jsme museli plánovat tak, abychom neublížili těm druhům, které tady sídlili. Velmi se dbalo na to, aby se nezasahovalo v době, kdy rozmnožují obojživelníci, takže to musely být klidová období. Třeba piskoř pruhovaný, to byl jeden z takových zvláštních okamžiků, kdy se tady z toho dna musely ryby vyzdvihnout a přenést jinam, aby se jim neublížilo.”

Celý projekt spočíval v odtěžení sedimentů, upraveny byly břehy rybníka a v jeho bezprostřední blízkosti byly vyhloubeny tůně. Vznikly dva nové ostrovy pro hnízdění ptáků a želvy bahenní, která se v této oblasti přirozeně vyskytuje. Součástí projektu bylo i opatření, které má zabránit ničení ptačích snůšek divokými prasaty.

Adrian Czernik, biolog: “Před celou stavbou jsme dělali monitoring a zjistili jsme, že ty původní ostrovy navštěvují hodně prasata a ty sežraly všechno, co mohly, včetně mláďat i vajec ptáků, kteří tam hnízdili. Prasata jsou velmi dobří plavci, takže není problém si pro potravu zaplavat. Predárotů je spousta a my jsme si dali za cíl omezit aspoň prasata. Takže jsou tam využity gabionové sítě. Jsou v nich vyřezané otvory, abychom věděli jak na ně reagují ptáci. Máme tam fotopasti a už teď víme, prasata se tam určitě nedostávají.”

Toto antipredační opatření je v rámci republiky unikátní a jeho fungování budou biologové sledovat. Úspěšnost revitalizace bude posuzovat také monitoring rostlin a živočichů.

Ivona Kneblová, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny, SCHKO Poodří: “První efekt je velice dobrý. Rybník se bude vyvíjet. První rok vypadá nádherně, potom se to stabilizuje. Zatím jsme maximálně spokojeni a uvidíme, jakým směrem se bude rezervace vyvíjet, ale nastartováno je to velmi dobře. Je tu spousta chráněných druhů rostlin, jako kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, za rybníkem je louka s orchidejemi, velmi vzácné rákosiny, které jsou velmi důležitým ekosystémem pro ptáky.”

Adrian Czernik, biolog: “Nové vybudované ostrovy jsou udělány pro racky, kterých v ČR ubývá. Původní ostrovy využívají aktivně husy. Tři páry labutí velkých, kachna divoká, a další druhy kachen, husa polní, potápka roháč, potápka černokrká, a další. Záleží na tom jaký je porost, hnízdění v srpnu bude pro ně atraktivnější. Tím, že tady je regulovaný chov ryb, je tady velké množství obojživelníků a pro ně se dělaly tůňky.”

Jiří Mižďoch, vedoucí střediska Dolní Benešov, Rybářství Hodonín: “Teď se navrátíme k tomu modelu extenzivního hospodaření, i teď musíme rybník čerpat a vzhledem ke kvalitě a velikosti teď nově celého prostoru pro ryby, to bude možné. Je tu násada kapra z jednoletého na dvouletý, máme tu ročka štiky, kterým to tady vyhovuje, to zarostlé prostředí, k tomu přisazuje i bílou rybu, tak zvanou plotici perlína, aby štika měla potravu. A vše jen v omezeném množství. Vyskytuje se tady piskoř pruhovaný jako významný chráněný druh, lidem možná utajená, velmi zajímavá ryba, která je schopná dýchat i střevně. Je to noční ryba a i té se tu daří a revitalizace byla spojená s obnovením prostředí pro tuto rybu.”

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní MS kraje pro životní prostředí: “Po dobu tří let teď budeme sledovat jak se tady daří hospodařit, udržovat biodiverzitu a budme sledovat také náš pilotní projekt, tzn. gabionové sítě, které jsme natáhli kolem ostrovů tak, aby se zabránilo divokým prasatům poškozovat snůšky vajec vodních vajec. To tady byl poměrně velký problém. Takže máme ještě co dělat a já se těším na výsledky a doufám, že se osvědčí i ty sítě a my ten projekt budeme moct předat dál.”

Obnovená volná vodní hladina má nyní plochu 15 hektarů. Rozsáhlý projekt za více než 36 milionů korun financoval Moravskoslezský kraj z evropských zdrojů.

Malý brouk páchník jako prostředník záchrany biotopu v Poodří

Zámek Nová Horka u Studénky na Novojičínsku byl místem konání semináře, který zrekapituloval pětiletý projekt týkající se záchrany brouka páchníka v Poodří. V rámci projektu se podařilo vysadit dva tisíce stromů, které mu poskytují domov.

Marcela Klemensová, manažerka projektu, Arnika: “Hlavním cílem projektu bylo zlepšit biotopy, to znamená místa, kde může přežívat brouk páchník v Poodří. Tradičně se jednalo o dvě věci, zlepšení stávajících biotopů, to jde zejména o hlavacení starých vrb, což prodlouží jejich životnost, a také o zlepšování okolí starých dubisek. A, to je typické pro Moravskoslezský kraj, lípy a invaze jmelí. Takže ve spolupráci s odbornými arboristy jsme osekávali jmelí na těch perspektivních stromech.”

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře, ve kterých se budou zahradníci učit moderní metody pěstování rostlin. Nejen o nich už se za chvíli budeme bavit s ředitelem Janem Šenkem. Dobrý den, vítejte.

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já jsem v úvodu řekla, že máte nové laboratoře, buďte konkrétní a popište našim divákům, co to jsou za laboratoře a jak pomohou ve výuce?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Máme tři nové laboratoře. Ty dvě byly součástí projektu, který jsme organizovali díky pomoci zřizovatele. Ta jedna laboratoř, kterou jsme si v rámci jiného krajského projektu dělali svépomocí. K těm hlavním dvěma laboratořím, o kterých už byla nakonec ve vaší televizi řeč, máme laboratoř hydroponickou, která je o pěstování rostlin na umělých živných roztocích. Tím nosným médiem byla samozřejmě voda a v ní rozpuštěné živiny stimulátory. Řešíme otázku pH, to znamená reakce kyselosti zásaditosti toho roztoku a obsahu živin v tom roztoku rozpuštěných. Samozřejmě pak ještě je to hydroponická laboratoř, ale ona může být kompletně zatemněné a my zkoumáme účinky spektrálního složení světla na růst a vývoj rostlin. Je to otázka jejich prodlužovacího růstu, jejich úspěšného zakořeňování, vývoje, kvetení apod. Všechny tyto výzkumné činnosti jdou trošku nad rámec naší školy a my se je snažíme řešit ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, Přírodovědeckou fakultou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jste díky těm novým laboratořím více konkurenceschopní jiným školám podobného typu?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Já si myslím, že určitě tyto laboratoře pomohou zatraktivnit nejen obor, protože máme dva obory, obor přírodovědné lyceum, ale i obor zahradnictví, protože rozšiřují možnosti uplatnění žáků v praxi. My ty laboratoře máme teď otevřené necelého půl roku a máme je jako nabídku studentům pro trošku lepší obzory v obou těchto oborech, jak v oblasti přírodních věd, tak v oblasti zahradnictví. Budeme se snažit, aby ti žáci a budoucí absolventi školy získali základní zkušenosti s pracemi v laboratorních podmínkách, neboť je to otázka hygienické náročnosti apod. Čili s těmi pracemi a s možnostmi ovlivňování vývoje rostlin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z praktického pohledu otázka: znamená to, že vaši studenti mají díky dispozici nové laboratoře i rozšířenou výuku? Čili více předmětů nebo více hodin v jakémsi předmětu?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Ano, částečně. Nejedná se snad o více předmětů. My jsme už v letošním školním roce, čili ještě před oficiálním otevřením laboratoří, zavedli poměrně atraktivní předmět meristematické množení rostlin, ale i na druhou stranu je třeba přiznat, že ty laboratoře svojí kapacitou neumožňují obsazení třeba celou třídou dvaceti pěti třiceti žáků. Máme v tomhle volitelném předmětu dvanáct žáků a jsme za to rádi. Je to tak akorát přesně kapacita té učebny a v těchto podmínkách jsme schopni zvládnout hygienu a všechny další podmínky, které jsou nezbytné pro pěstování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, přejděme k pěstebním podmínkám nebo pěstební činnosti vašich studentů, protože vy si to, co vypěstujete, nenecháváte pro sebe, ale ty jsou rostliny vidět nejen po celé Ostravě, ale lidé si je také mohou v některých dnech ve vaší školní prodejně nakoupit.

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Ano, je tomu tak. My veškeré toto pěstování děláme v tzv. hlavní činnosti školy. Čili žáci se učí pěstovat rostliny, ať už jsou to květiny nebo zelenina, ovocné rostliny, zeleninu v polních podmínkách, naučí se vysévat, učí se i rozmnožovat vegetativně, to znamená částmi rostlin. Ty rostliny, které vypěstujeme, nabízíme k prodeji. Naše škola jednak nabízí v podstatě stále oblíbeným zdrojem materiálu pro velkoobchod. To znamená, že nabízíme institucím, firmám, které se zabývají realizací, údržbou zeleně, třeba pěstování květin, ozelenění obcí, měst, proto u nás nakupují ve velkoobchodních podmínkách. My ale navíc nabízíme stejný sortiment i běžnému zákazníkovi v naší vlastní maloobchodní prodejně, která je součástí školního zahradnictví.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou perspektivu má obor zahradnictví?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Já si myslím, že velkou. Vždycky, když jsou nějaké burzy škol nebo výstavy Flora Olomouc a podobně, o tom hovořím. Já si myslím, že koneckonců každý, kdo chodí s očima otevřenýma kolem měst, obcí, vidí narůstající počet satelitních městeček, intenzivní rodinnou výsadbu. To všechno jsou možnosti pro firmy, které se zabývají právě realizací, údržbou zeleně. Oblibu samozřejmě trvalou u zákazníků mají řezané květiny. Je pravda, že většinu těch řezaných květin dovážíme, ale prodáváme je také ve své vlastní prodejně. Hlavně prodáváme aranžmá z těchto rostlin zhotovená. Pochopitelně naše škola se snaží nabídnout i základní sortiment pokojových květin. Děláme trvalky, v současné době velmi oblíbené ve veřejné zeleni jsou trvalky, které jsou vysazovány snad v každém městě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jde ruku v ruce s tím, co jste teď řekl, to znamená s perspektivou oboru zahradnictví, také zájem o vaší školu, o studium na vaší škole?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Určitě ano. My v oboru zahradnictví máme dva obory. Jeden je ukončený závěrečnou zkouškou, nazývá se zahradník a druhý obor je zahradnictví a ten je zakončený maturitní zkouškou. Zájem proti minulým letům, pokud mohu hodnotit zejména třeba 4 až 6 let zpět, narostl, byť třeba ne tak výrazně, jak bychom si přáli. Myslím si ale, že tak, jak je kapacita naší školy, kapacita školního zahradnictví a konečně i těch laboratoří. Takže jsme takto spokojení s tímto počtem žáků. V jednotlivých třídách je vždycky minimálně 25-30 žáků, což je, myslím si, optimální stav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zůstávají i ti studenti v tom oboru pracovat? Je o ně zájem?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Zájem o ně je mimořádný. Zejména ze strany našich bývalých absolventů, už starších absolventů, kteří mají vlastní firmy a neustále nás kontaktují jako školu s tím, že by rádi nějakého nového adepta, kterého jim doporučíme a tak podobně. Takže zájem je obrovský. Na druhé straně musíme vzít v úvahu i tu skutečnost, že řada žáků odchází na vysoké školy, odchází studovat, což je jejich samozřejmě právo a je to také rozšiřování zase další kvalifikace. Odchází, ale bohužel z našeho hlediska i do jiných oborů, ať už tam odchází pracovat, anebo tam odchází třeba za dalšími studii.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když odchází na vysokou školu a zůstávají v oboru, jaké mají šance, Čili kam je vede to studium další na vysoké škole?

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Já myslím, že ty šance se násobí, protože žák, který je v oboru v zahradnictví, pokud mám mluvit za tento obor, vzdělán i vysokoškolsky, má ty obzory neskutečně rozšířené. Vysoká škola, tedy Mendelova univerzita zejména, odkud mám asi nejčerstvější informace, nabízí v této chvíli sedm různých zaměření oborů, které nějakým způsobem souvisejí se zahradnictví. Takže ty možnosti jsou obrovské.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí Vám i Vašim studentům.

Jan Šenk, ředitel Střední zahradnické školy v Ostravě: Děkujeme. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.