Dobrý den u nového dílu Ekomagazínu. Dnes zavítáme na výstavu zahrádkářů ve Stonavě, uvidíte nové pítko, které je pro cyklisty umístěné u slepého ramene Odry ve Výškovicích a v závěrečném rozhovoru s technickým náměstkem Břetislavem Turečkem z Povodí Odry se dozvíte, jaká je aktuální hydrologická situace v MS kraji.

Nové pítko na cyklostezce ve Výškovicích

V Ostravě-Jihu se podařilo dokončit další projekt z participativního rozpočtu. Radost z něj mají zejména cyklisté. Na cyklostezce u slepého ramene Odry ve Výškovicích totiž mohou nově využívat pítko pro občerstvení.

Pítko na ulici K Odře v Ostravě-Výškovicích už je v provozu. Slouží nejen k občerstvení turistů, ale i jejich čtyřnohých miláčků. Jde o vítězný projekt participativního rozpočtu z roku 2020.

Obyvatel Ostravy-Jihu: “Každopádně určitě je to super nápad a víc takových míst po cestě domů někde z výletu občerstvit se, napít se čerstvé vody, super.”

V ulici K Odře nepřibylo jen pítko. Nově tady byla nainstalována také cyklopumpa, kterou mohou využívat jak cyklisté, tak maminky s kočárky.

Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-JIh: “Městský obvod Ostrava-Jih má velkou výhodu, že navazuje na řadu přírodních lokalit, kam se dá krásně projet na kole. Proto podporujeme cyklistiku nejen budováním cyklostezek, ale také třeba právě výstavbou míst cyklopump, kde se dá doplnit v případě potřeby vzduch. Tady je to místo čtvrté."

Stonavští zahrádkáři vystavovali své výpěstky

Stonavští zahrádkáři se pochlubili svými výpěstky. Je to každoroční tradice, na kterou už lidé ve Stonavě čekají. Na výstavě si mohou lidé koupit mimo jiné med od místních včelařů.

Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Chceme se zase trošku připomenout a ocenit ty pěstitele jak zeleniny, tak ovoce. Chceme, aby se lidé přišli podívat, co se ještě dneska na zahrádce může urodit.“

Zájem veřejnosti, prohlédnout si výpěstky je každoročně velký. Letos bylo co obdivovat.

Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „Rajčata byly úplně perfektní, papriky byly úžasné a brambory jsou letos luxusní.“

anketa, návštěvníci výstavy: „Je to tady moc pěkné.“ „Mají věci, které jsou nádherné. Třeba fenykl, rajčata nebo dýně.“ „Výstava se mi moc líbí, obdivuji všechno. Je ovšem nutno zdůraznit, že to nepřijde samo sebou, že je třeba hodně práce, píle a zodpovědnosti, aby ta zahrádka dávala takovou úrodu, jak tady vidíme.“

Jediné co letos na výstavě ovoce a zeleniny chybělo, byly dýně goliáš. Ty letos do obřích rozměrů nevyrostly.

Anděla Štulová, místopředsedkyně MO ČZS Stonava: „I když se to dalo do pole, tak chvíli to stálo. Nakvétat začaly později. Urodily se, ale menší.“

Hydrologická situace v Moravskoslezském kraji: Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní léto bylo velice teplé a srážkově podprůměrné, přesto na některých místech díky lokálním intenzivním srážkám bylo vody až moc. Téma pro Břetislava Turečka, technického ředitele státního podniku Povodí Odry. Dobrý den.

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, jaká je hydrologické situace aktuálně v Moravskoslezském kraji, respektive v povodí řeky Odry? Máme dostatek vody?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: V současnosti za poslední měsíc, to znamená srpen letošního roku, nám spadly na naše povodí významné srážky. Pohybovaly se od třiceti do dvě stě padesáti milimetrů, nebyly teda rozloženy rovnoměrně. Nejméně těch srážek vypadlo v Zadních Beskydech a v povodí Horní Moravice a naopak nejvíc jich bylo v Rychlebských horách, dále v okolí Rejvízu a potom v Ostravsko-karvinské pánvi. I když ty srážky některé měly přívalový charakter s velice rychlým odtokem, ta situace se významně zlepšila. Naše povodí charakterizuje stanice Bohumín na Odře, takže tam kupříkladu dnes protékat třicet tři metrů krychlových za sekundu, což je dlouhodobý měsíční průměr. Takže ta situace se významně zlepšila hydrologicky. Dále, co se týče nádrží, ty mají velmi dobrou až výbornou naplněnost z osmdesáti až sto procent.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je dobrá zpráva. Co všechno vy v Povodí hlídáte a sledujete, abychom vody měli dostatek?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Pokud se jedná o ty vhodné vodní nádrže, tam na těch vodních nádržích, na přítocích do těch vodních nádrží sledujeme průtoky výšky, hladin, teploty, srážky. Tyto veličiny potom dále vstupují do řídících systémů a podle nich se potom regulují přehrady a ty spolupracují ve vodohospodářské soustavě Povodí Odry. Samozřejmě, že musíme mít vyhodnoceny i statistické veličiny z dlouhodobého hlediska tak, abychom měli teotické nalepšovací účinky s příslušnou zabezpečeno části. To vše nám potom zajišťuje dostatek vody, která se potom rozděluje pro obyvatelstvo na pitnou vodu, pro průmysl na zlepšování průtoků ve vodních tocích, pod přehradami k tomu, aby byla lepší jako z těch vodních tocích, k rekreaci, nakonec i k výrobě elektrické energie. Takže možná jenom pro příklad my v současnosti zajišťujeme pro náš průmysl asi sedmnáct set litrů za sekundu dodávky vody. Pro výrobu pitné vody, osmnáct set litrů za sekundu a pro odtok z přehrad do vodních toků kolem 2 700 litrů za sekundu. To znamená, celkem je to přes šest tisíc litrů za sekundu, kterou prakticky garantujeme tuto vodu se stoprocentní zabezpečeností

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s kvalitou vody? Hlídáte také kvalitu?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Kvalita vody? Snažíme se ji hlídat, snažíme se ji ovlivňovat aktivně. To znamená, že máme stanovená ochranná pásma vodárenských nádrží, aby se minimalizoval výnos nebezpečných látek, aby se předcházelo preventivně haváriím, které se můžou v těch povodních samozřejmě vždycky stát. Snažíme se i pomocí biomanipulací a dosazování ryb ovlivňovat, aby byla zdravá rybí osádka, aby tam byla biologická rovnováha v těch vodních nádržích, a to přispívalo k jakosti vody. Máme rozsáhlý monitoring, to znamená všechny ty nádrže a přítoky do nich monitorujeme, abychom věděli, jaké máme trendy jakosti vody. Takže to vše přispívá k tomu, že potom, já si myslím, že jakost vody je velmi dobrá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často tu jakost vody měříte? V jakých intervalech? Jestli to je několikrát za den nebo jednou denně, jednou týdně? Neumím si představit.

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Standardně v letním období to bývá většinou jednou za čtrnáct dnů. Dělá se to jak v zátopě vodní nádrže, tak na přítocích. Samozřejmě, že k tomu vždycky třeba děláme namátkově i průzkumný monitoring. To znamená, že se zaměříme na nějakou oblast a třeba potom máme sběrné vzorky, které jsou sbírány kontinuálně, třeba za celý víkend a podobně, abychom měli o tom dílčím povodí nějakou podrobnější, informaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdyby se stalo, že na měříte nevyhovující kvalitu vody, nevím, jestli se to někdy už stalo, nebo může se to stát, co potom bude následovat?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Prakticky se to nestalo, protože my ty nádrže máme umístěné poměrně vysoko v horách, takže to lidského osídlení je tam velice nízké a ta kvalita vody je velice dobrá. Ale kdyby se to stalo, snažili bychom se jít po tom přítoku a hledat tu příčinu, dále vzorkováním. Potom se snažit zpřísnit ta opatření v těch ochranných pásmech, aby se ta věc preventivně vyřešila. Ale v posledních letech si nejsem vědom, že by něco takového nastalo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že letos máme vody dostatek. Co když není takové léto, jaké bylo letos? Je sucho, jak dlouho jsou schopny nádrže v Moravskoslezském kraji dodávat vodu?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Ty vodní nádrže obecně mají tu výhodu, že když je v tocích té vody nadbytek, ta voda se akumuluje. To znamená, že se v té nádrži zadrží. Když je té vody nedostatek, potom s ní můžeme hospodařit a rozdělovat ji na ty účely, o kterých jsem mluvil. Naše nádrže dohromady disponují objemem vody kolem 300 milionů kubíků vody, což je obrovské číslo. Jsou řízeny ve víceletém režimu. Minimálně ty dvě klíčové, to znamená v Beskydech údolní nádrž Šance a v Jeseníkách údolní nádrž Slezská Harta. Prakticky jsou schopné odolávat takovému suchu, které třeba bylo kupříkladu u nás bylo nejhlubší sucho 2015, 2016 několik let. Takže i kdyby byla letos třeba suchá zima, té vody máme pořád pro všechny ty účely od pitné vody přes průmysl, nalepšování vodních toků dostatek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme to obrátit. Teď se bavíme o tom, že co by bylo, když by bylo sucho a co se děje s těmi nádržemi, když je vody dostatek a hrozí třeba záplavy?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Možná ještě začnu tím, že jsem říkal, že v tom srpnu byly ty srážky přívalové, to znamená, že i někde bylo nadbytek. Řeknu dva příklady vypadlo třeba u Suchdolu nad Odrou na malé vodní nádrži Kletné v povodí této nádrže

srážka za dvě hodiny kolem pětapadesáti milimetrů. To způsobilo na tom vodním toku prakticky stoletou vodu a ta malá vodní nádrž zafungovala perfektně. To znamená utlumila tu přívalovou povodeň a bezeškodně ji odvedla do jiného povodí. Takže kupříkladu občané Suchdolu nad Odrou nebyli vůbec postiženi. Druhý příklad v ten stejný den spadla přívalová srážka v podhůří Rychlebských hor a zatížila Vojtovický potok v Bernarticích u Javorníku. Opět tam byla odstraněna povodňová škoda z roku 2009 a dopadlo to na výbornou. To znamená bezeškodně. To koryto, které bylo na to připraveno, tu velkou přívalovou vodu převedlo. Tam se jednalo o povodeň, možná mezi padesátiletou až dvacetiletou vodou. Jinak obecně samozřejmě na jedné straně se snažíme ty nádrže mít naplněny, ale na druhé straně je tam vždy vyhrazený prostor pro akumulační, pro tlumení velkých vod a povodní. To potom vchází do řízení povodňového pomocí, srážko tokových modelů ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem se potom řídí ty nádrže a vydávají se predikce o předpokládaných povodňových situacích integrovanému za záchrannému systému a povodňovým orgánům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to z toho, co jste říkal ohledně toho, když padly ty přívalové srážky, že jsou koryta připravená, že na těch korytech pracujete tak, mimo jiné teda, aby zvládly tu velkou vodu?

Břetislav Tureček, technický ředitel, Povodí Odry, s. p.: Pracujeme na nich průběžně, ať už údržbou nebo opravami a samozřejmě i investicemi. Řekl bych, že asi největším problémem je majetkoprávní vypořádání. Pokud se nám podaří ty připravované stavby majetkoprávní připravit, potom se nám daří tady ty úpravy zhotovit a řekl bych, že připravovat ty vodní toky právě na takové přívaly.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor.

Redakčně upraveno / zkráceno.