Eko magazín

  • Experti nedoporučují nanonástřiky ve školách a mateřinkách
  • Vodohospodáři připravili přehrady na jarní příval vody
  • Vznikají nové aleje v Poodří
  • Prachožrout JEFF loni sesbíral 175 tun prachu
  • Poodří letos slaví 30 let svého vzniku Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří

Dobrý den u nového dílu Eko magazínu, pořadu, který se věnujeme ekologickým tématům...Města ustupují od nanonástřiků ve školských zařízeních, zjišťovali jsme podrobnosti. Vodohospodáři připravili přehrady na jarní tání sněhu a v rozhovoru s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny se dozvíte, co se děje v Poodří, které letos slaví 30. narozeniny. Témat je více, tak zůstaňte s námi až do konce.

Experti nedoporučují nanonástřiky ve školách a mateřinkách

Nanočástice oxidu titaničitého mají na ošetřeném povrchu zničit bakterie, viry a spory plísní a snižovat tak přenos nemocí. To teď ale experti z obou ostravských univerzit, Zdravotního ústavu v Ostravě a Státního zdravotního ústavu rozporují. Zveřejnili zamítavé stanovisko k aplikaci nástřiku nanočástic oxidu titaničitého ve školách a mateřinkách. A k tomuto názoru se připojil i ostravský magistrát, který ředitelům nedoporučil ošetřovat povrchy ve třídách nanonástřiky.

Ve snaze udělat pro děti to nejlepší nechávala řada školských zařízení v MS kraji aplikovat nanonástřiky a ne zrovna za malé peníze. Podle společnosti, která je provádí, by měly nanonástřiky stěn pomoci zajistit větší čistotu a prevenci onemocnění. Ovšem podle odborníků zatím neexistují podklady, na základě kterých by se dalo vyhodnotit riziko dlouhodobého pobytu v takto ošetřených interiérech. Podle odborníků je nezbytné nejprve podrobněji sled ovat případná zdravotní rizika.

JANA KUKUTSCHOVÁ, výzkumnice v oboru rizik nanomateriálů VŠB - TU Ostrava: "Děti tomu mohou být vystaveny a ty částice se mohou uložit někde v organismu. My nevíme kde, a to dítě má vyhlídky na další život s tímto někde v těle po dalších 60, 70, 80 let. Naším stanoviskem je vyčkat, než budou data, zda je to bezpečné."

EDUARD JEŽO, ředitel Zdravotního ústavu Ostrava

V Ostravě už byly nástřiky nanočástic oxidu titanu aplikovány v nemocnicích, dopravních prostředcích a na asi 30ti školách a mateřinkách. Rodičům některých dětí se to ale nelíbilo, stejně jako loni v Krnově, kde rodiče dokonce sepsali proti aplikaci nanonástřiků petici. Zastupitelstvo pak rozhodlo, že se v krnovských školských zařízeních aplikovat nebudou. I ostravský magistrát si nechal prověřit dopady na zdraví dětí po aplikaci nástřiku nanočástic oxidu titaničitého (TiO2) ve školkách a školských zařízení. U dětí se imunitní systém teprve rozvíjí a jsou náchylnější k možnému vzniku chronických onemocnění. Oslovení experti nanonástřiky ve školách a mateřinkách nedoporučují.

ANDREA HOFFMANNOVÁ, náměstkyně primátora Ostravy: "Na základě tohoto posudku se město rozhodlo nedoporučit používání těchto nanonástřiků, protože není prokázána účinnost. Neznamená to ale že jsou špatné."

PETR MICHÁLEK, Nano4people s.r.o.

Podle expertů může mít aplikovaný oxid titaničitý ve formě nanočástic pozitivní účinek pro likvidaci choroboplodných zárodků jen za specifických podmínek, kterých lze ve školách dosáhnout jen velmi těžko. Navíc není jasné, jak by nanonástřiky na stěnách a površích mohly snížit šíření respiračních onemocnění, která se šíří vzduchem.

Vodohospodáři připravili přehrady na jarní příval vody

Zatímco v nižších polohách se sníh už nedokázal udržet, v Beskydech a Jeseníkách ho ještě v polovině dubna napadlo až nečekaně hodně. Potom přišla obleva, která společně s deštěm zvýšila hladiny vodních toků. Vodohospodáři museli na příval vody připravit přehrady.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “My máme všechny nádrže naplněny na zásobní prostory, to znamená retenční prostory na všech přehradách jsou připraveny pro případné tání sněhu a zvýšené průtoky. Na Žermanicích, Těrlicku a Olešné v tuto chvíli reagujeme na zvýšené a přítoky a mírně odpouštíme tak, abychom manipulovali podle manipulačních řádů a byli připraveni na případné pozvolné tání, které je avizováno na příští týden.”

Vznikají nové aleje v Poodří

    Nová stromořadí dubů a hrušní vznikají poblíž Studénky na Novojičínsku. Ochránci ze spolků Arnika a ČSOP Studénka vysadili 350 sazenic z místních školek. Výsadbami v Evropsky významné lokalitě Poodří spolky udržují pestrou krajinu. Zároveň vznikají nové biotopy pro chráněné druhy živočichů.

    Prachožrout JEFF loni sesbíral 175 tun prachu

      Lidem v Ostravě-Porubě se daleko lépe dýchá. Zásluhu má na tom tak zvaný prachožrout Jeff, který celý loňský rok zbavoval ulice prachu. Malé univerzální vozidlo, které si lidé sami pojmenovali v anketě, sesbírá více než kubík prachu denně. Na podzim, kdy se práší více, až 3 kubíky.

      PAVEL JANKŮ, vedoucí odboru technických služeb a zeleně: “Pokud jezdí celý den a pokud čistí ulice, které nebyly zametené. Za loňský rok Jeff ujel přes 2 tisíce kilometrů. Když bysme to přepočítali k šířce záběru čistícího stroje, tak to dělá nějakých dva a půl milionů metrů čtverečních za rok, které vyčistil. Máme smlouvu s ostravskými komunikacemi, odvážíme smetky na skládku ostravských komunikací.”

      MARTIN KOPŘIVA, řidič, Technické služby Ostrava-Poruba: “Opatrně se s tím musí, protože musíte hlídat, co naberete. Jako jestli to jsou kameny a někde i stříkačky bývají a takové věci. Ta cestovní, ta je myslím 35, ale pracovní, ta je tak 5 až 10 km."

      Poodří letos slaví 30 let svého vzniku Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny Janem Klečkou. Dobrý den.

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: Dobrý den.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A témat máme dneska více. Začneme opravami rybníků. Na těch už se pracuje od roku 2019, rybníky jste museli vypustit, vytěžit bahno a opravovali jste i břehy a příjezdové trasy. Tak jak to aktuálně v těch místech vypadá?

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: Upravovaly se rybníky v přírodní rezervaci Bažantula, je to vlastně první ze série oprav, které bychom chtěli v Poodří provádět. Jsou čtyři rybníky. Šlo tam o to, že za poslední desítky let ta údržba se prakticky neprováděla a tím, že rybník je nějaké technické dílo, tak se bez údržby neobejde. Takže stav hrází a objektů na rybnících byl špatný, rybníky zarůstaly jinak, než my bychom si představovali. Takže byl připravený nějaký plán, velký projekt, asi přes padesát milionů, kdy ty rybníky se dávaly zpátky do pořádku. Ta akce byla ukončena na podzim loňského roku, rybníky momentálně jsou už ve stavu opět funkčním, byly nám zase předány zhotovitelem zpátky do správy a my na nich začínáme hospodařit. To hospodaření bude ze začátku takové pozvolné, budeme ty rybníky pomalu napouštět a budeme se snažit, aby vývoj na nich probíhal směrem, který si představujeme, který maximálně podpoří rozvoj biodiverzity.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na Vás navážu, protože návštěvníkům se najednou otevřel úplně jiný pohled na to území, dokonce se až někteří podivují, že to tam takhle mělo vypadat nebo vypadalo, tím že to bylo zarostlé tak viděli to území úplně jinak. Já sama jsem se tam byla podívat a přemýšlela jsem, jestli jste tam náhodou nemodelovali něco nového?

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: No to území skutečně vypadá jinak, měli jsme z toho i trochu obavu, jak vlastně na to bude veřejnost reagovat, protože tam byla svým způsobem už taková divočina, ty stromy měly spoustu let, bylo to zarostlé, zapojené a teď je tam v podstatě novostavba, hráze čisté, jsou tam sice výsadby, ale není tam vlastně vůbec nic, všechno je vidět. Takže na první pohled to působí hodně technicky, jako kdyby to byl nějaký park na sídlišti, ale v tom vodním prostředí se to velmi rychle bude měnit. Tam je dostatek zdrojů odkud tam mají nalétnout nová semena, nové rostliny. Je tam dostatek vlhkosti, takže vegetace se velmi rychle na těch obnažených plochách zapojí a věříme, že během několika let to bude vypadat zase přírodně.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za jak dlouho dobu to bude vypadat tak, jak vy říkáte přírodně, a podotázka, budete to udržovat v nějakých mezích, anebo to necháte na přírodě a za desítky let se znova do toho zasáhne v takovém velkém rozsahu jako v minulých měsících?

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: Tam skutečně v minulosti byl problém s tím, že se nezasahovalo a došlo k tomu, že hráze zarostly dřevino-vegetací a stromy značných průměrů za ty desítky let. A problémy potom ve chvíli, kdy na hrázi dojde k nějaké poruše, třeba činností bobra, ale i vody nebo stromů, tak dojde k poškození a je potřeba se k hrázi dostat nějakou technikou. Přes tu vodní pláň to není možné ani po vypuštění, protože je neúnosná vlastně jak je to bahno zvodnělé, tak se technika do něj boří, po hrázi zarostlé stromy taky neprojede, takže je velmi těžké potom něco takového na rybnících řešit. To byl jeden z hlavních důvodů té stavby, abychom tady tyto věci vyřešili. To znamená určitě budeme udržovat průjezdnost těch hrází, aby se aspoň menší technika dostala po celém obvodu rybníka. No a další věc je potom to vlastní zarůstání, které budeme chtít nějak regulovat. Jsou různé druhy, které mají různé ekologické nároky na své prostředí. A právě bychom chtěli podpořit rozvoj takového prostředí, které je potřebné pro druhy, které jsou u nás málo rozšířené, jsou vzácné. Je naším úkolem v rámci evropské ochrany přírody tyto druhy chránit. To je právě případ třeba motáka pochopa nebo nebo bukače velkého, to jsou ptačí druhy, které máme jako předmět ochrany Evropsky významné lokality. A právě pro ně jsou rákosí klíčovým limitem pro jejich zachování existence v území.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste před chviličkou zmínil některé chráněné ptáky, kteří žijí v Poodří, zmiňte další druhy, kterým se právě v tomto území velmi dobře daří.

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: No já jsem chtěl zmínit dva takové druhy, které si myslím, že jsou zajímavé i pro širší veřejnost a to jsou velké druhy ptáků, kterým v posledních letech se u nás daří a to jednak orel mořský, který už tu hnízdí více let a dlouhodobě tady bylo jedno hnízdo v koňské oboře, které mimochodem v loňském roce spadlo, to znamená už není osídlené, ale objevily se dvě další hnízda, takže orlům se u nás líbí a ta populace má potenciál se zde zachovat. A vidět orla, největšího vůbec z orlů u nás, s rozpětím křídel víc než dva metry, tak je zážitek. Asi se to nedá splést s kánětem nebo s něčím jiným, že i laik pozná, že to je orel. V Poodří se vyskytují běžně nebo je běžné se s nimi setkat s tím, že zalétají třeba až na území Ostravy, to znamená i tady ve městě se potkáte s orlem mořským. A druhým takovým druhem je jeřáb popelavý, to je zase jeden z největších ptáků u nás, přes pět kilo, schopen se ubránit i divočákovi, to málokterý druh hnízdící na zemi dokáže. A v minulosti jeřábi hnízdili i na severu a východě Evropy, postupně v posledních desetiletích ta hranice jejich výskytu se posunuje směrem na jih a je už to tak daleko, že už se objevují i u nás. Několik let se u nás vyskytovali asi mladší jedinci, ale v posledních několika letech už dochází i k hnízdění.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor i za novinky, které jste sdělil divákům EKO magazínu

      Jan Klečka, ředitel reg. pracoviště AOPK ČR, CHKO Poodří: Také děkuji za pozornost. Těším se příště na shledanou.


      Redakčně upraveno / zkráceno.



      Mohlo by Vás také zajímat