Dobrý den u sledování nového dílu Ekomagazínu. MS kraji se připravuje na využití komunálních odpadů k výrobě tepla a elektřiny. Zpracovávat je bude společnost OZO, která staví novou třídící linku komunálních odpadů, doplněnou o výrobu tzv. tuhých alternativních paliv vhodných pro teplárny. Využívat je bude společnost Veolia v nových moderních kotlech.

OZO staví třídící linku na zpracování komunálního odpadu

Odpadů, které končí na skládkách a mohly by být využity, je obrovské množství. Už dávno se ví, že skládkování komunálního odpadu není efektivní ani rozumné. Je to dostupný a levný zdroj energie. V Česku ho zatím ale neumíme dostatečně využít.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Úkolem je odklonit odpady ze skládky a to je zásadní problém, když něco chcete odklonit, tak musíme mít kam. Spolupráce s energetiky je jediná, kdy můžeme ty energeticky využitelné frakce odklonit.“

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: „Právě k tomu má sloužit ta nová linka, kterou budeme stavět od listopadu, chtěli bychom ji dokončit v polovině příštího roku a následně odpad, který končí na skládce, už budeme třídit a vyrábět z toho TAPy.“

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Především se skládá z části třídící, to je novinka, že umíme zpracovat i směsní komunální odpady, v první části dojde k vytřídění na materiálově a energeticky využitelné frakce a teprve ve druhé části z těch energeticky využitelných budeme vyrábět palivo, tzn. musíme jej ještě dočistit tak, jak energetici potřebují.“

TAP neboli tuhé alternativní palivo už se vyrábí a využívá v cementárnách, ale zatím jen z průmyslových odpadů. Z těch komunálních – to bude průlom. Chyběla k tomu legislativa i zájem ze strany měst a obcí.

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: „My jsme nachystaní vyrábět TAPy už 20 let, jenom nebyly teplárny, které by měly zájem ty odpady využívat. Dnešní situace tomu nahrává, teplárny zjišťují, že odpady hoří, tak jsme rádi, že můžeme tu naši vizi realizovat.“

TAP mají výhřevnost podobnou uhlí, mohou tedy částečně nahradit fosilní paliva. Mezi přednosti tuhých alternativních paliv z odpadů patří také jejich plynulá dostupnost po celý rok a nízké emise.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „V MS plánu odpadového hospodářství tato alternativa je zmíněná, takže my jsme v souladu s plánem MS kraje.“

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia Energie ČR: „V MS kraji vzniká cca 650 tisíc tun komunálního odpadu, s energetickým potenciálem je 190 tisíc tun a měli bychom ještě přičíst tzv. výměty, které vznikají z recyklace. Když to sečteme, tak energetický potenciál je 250 tisíc tun za rok.“

Využívání nerecyklovatelných odpadů k výrobě tepla a elektřiny ctí principy cirkulární ekonomiky a pomůže snížit závislost alespoň části obyvatel na nejistém a drahém plynu a neekologickém uhlí. Posilování palivové soběstačnosti se stává stěžejní pro všechny regiony.

Šípkový podzim - soutěž ZOO

Letos už počtrnácté vyhlásila ostravská zoologická zahrada soutěž ve sběru podzimních plodů – Šípkový podzim. Sbírají se pouze šípky jeřabiny a žaludy. Za 13 uplynulých let lidé pro zoo nasbírali přes 15 tun plodů. Nejvíce bylo žaludů, které v zoo pravidelně zpestřují jídelníček jelenům, medvědům a prasatům.

MS kraj plánuje rozjezdit vodíkové autobusy

Jednání s podtitulkem vodík proběhlo počátkem září. Na konferenci se rozvíjelo téma jak mít zeleně a levně energii pro život. MS kraj má v plánu rozjezdit vodíkové autobusové linky.

Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “Jsme připraveni celé vodíkové údolí s firmami vybudovat, ale říkáme, že jediným zájmem kraje je doprava. Nechceme řešit ostatní využití vodiku, protože pouze dopravu máme ve své režii. Zatím to vypadá tak, že opravdu v roce 2023 by mohla odstartovat vodíková technologie fyzicky. V roce 2029 by mohly být všechny autobusy na vodík.”

Karel Borovec, zástupce ředitele, Výzkumné energetické centrum: “Uvažuje se o spoluspalování ze zemním plynem. Je to v legislativě EU, která musí povolit výstavbu kotlů na spalování zemního plynu, ale s tím, že do 4 let od uvedení do provozu by měly už spoluspalovat vodík z 30% a po čtyřech letech dále už skoro 100%. Bohužel tyto technologie jsou v počátcích, takže nevím, jestli ten plán není hodně ambiciózní, ale snažíme se i v tomto směru podnikat nějaké výzkumné aktivity, takže doufejme, že se to do čtyřech let podaří uvést do provozu tak, aby to bylo provozu schopné a bezpečné.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Moravskoslezský kraj hledá možnosti, kde ušetřit za energie. Jednou z nich je výroba elektřiny ze slunce a také otázka spotřeby černého uhlí v Moravskoslezském kraji. Do kdy se bude těžit uhlí? Více k tématům náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka. Dobrý den.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Já Vám přeji hezký den ze solárního hnízda Moravskoslezského kraje. Otázka je jednoduchá, odpověď jednoduchá. K solární energiím nás nutí peněženka, protože zatímco asi všichni ví, kolik stojí i zastropovaná cena elektřiny, z toho sluníčka pořád ta elektřina je za necelé tři koruny, nějakých 80 euro za megawattů a ta elektřina je tady pořád, byť víme, že samozřejmě nesvítí pořád sluníčko a je to prostě otázka skutečně ekonomická, proč do toho kraj jde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Úřad má v majetku stovky budov, na jejichž střechách by mohly být nainstalovány fotovoltaické elektrárny. Kde chcete začít a na kolika budovách potom do budoucna by solární panely mohly být umístěny? Možná, že taková podotázka, jsou už některé budovy takto vybaveny?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: My dnes začínáme, protože jak vidíte za mnou i přede mnou, už tady soláry jsou a fungují, ale v podstatě vždy to byl nějaký doplněk k nějaké celkové revitalizaci budovy. Nikdy to nebylo myšleno moc ekonomicky, protože základním problémem kraje je, že škola funguje pouze v pracovní dny dopoledne a o prázdninách vůbec a nejvíc sluníčka je shodou okolností o prázdninách. Takže ono opravdu nedávalo skoro žádný smysl ekonomicky to instalovat na střechy škol a případně dalších krajských budov. Ale ta situace se mění právě s příchodem komunitní energetiky. Pokud mimo ty školy, najdeme ideálně bazén, domov důchodců, obchod, který tu elektřinu potřebuje třeba odpoledne, třeba o víkendu, tam se naskýtá opravdu velice dobrá možnost ušetřit, protože škola prodá elektřinu levně sousedovi a soused jí zase možná v pracovní dny dopoledne prodá škole. Takže toto je model, kterým chceme jít a to je něco trošku jiného, než bylo v minulosti, kdy jsme instalovali soláry v rámci třeba zeleným úsporám, ale byl to takový zlomeček a malá část celkové investice do škol.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Když to jenom shrnu, znamená to podle toho, co říkáte, kraj bude soláry instalovat na školách, ale bude možná primárně nejdřív hledat ty školy, které neprodají ještě to energii, kterou nebudou moci využít. Je to tak?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: To dává ten největší význam, protože je velmi těžké v letě prodávat elektřinu do sítě ČEZu. ČEZ té elektřiny v létě má hodně. Opravdu naše vize je tu elektřinu prodávat sousedům a nikoliv do té veřejné sítě. To je i to, co řekněme jeden možná řekneme jeden z mála dobrých nápadů Green Dealu, právě podpora té komunitní energetiky, ať to dává velký smysl. Nejenom teda škola versus bazén, ale možná škola versus fabrika, která stojí u školy, možná škola versus bytový dům, který stojí vedle školy. Je to určitě smysluplné v nemocnicích, domovech důchodců, tam kde ta spotřeba elektřiny je kontinuální. Takže ty první projekty, které budeme mít, opravdu budou na školách s tím, že předpokládáme prodej elektřiny nějakým sousedům a samozřejmě v nemocnicích. Tím pilotem by měla být nemocnice Karviná, ve které je spousta nájemců, kteří opravdu také tu elektřinu potřebují. Vedle karvinské nemocnice čistička odpadních vod, je tam Tesco, takže nabízí se opravdu široká škála možností, kde tu elektřinu, pokud ji bude hodně, udat, když to řeknu takto.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Možná je na místě otázka, kolik se díky solárům na střechách ušetří. ročně?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Já bych to trošku přehodil. My víme, že se nám ty soláry zaplatí i při zastropované ceně elektřiny, řekněme v horizontu dvou až tří let. Pokud by ta cena nebyla zastropovaná, ta návratnost je někde v řádech měsíců. Ale já opravdu myslím, máme spočítáno, že ta návratnost je zhruba mezi dvěma až šesti lety, podle toho, jak moc je nutné tu střechu opravit. Protože tam je ten kámen úrazu, my jsme si prošli všech 1 221 krajských budov a u 600 z nich víme, že tam nikdy žádný solár být nemůže, protože ta střecha na to není buď dobře orientovaná anebo je řekněme konstruovaná, že tam žádné panely být nemůžou, ale všude tam, kde to jde, včetně třeba Bruntálsku zámku, byť je to památka chráněna, tam jdou použít solární panely, samozřejmě trošku jinačí než ty, co jsou za mnou. Takové ty, které vypadají jako jako ta originální střešní krytina. Takže vytipovali jsme zhruba 300 budov, kde by solární panely by použit mohly a z nich jsme vytipovali padesát, pod kterými se skrývá největší spotřeba elektřiny. Asi nemá smysl ty slova dodávat tam, kde není žádná spotřeba. Takže my pak jako těch 50 budov, které máme, tam do nich chceme jít a tam si myslím, že ta návratnost bude mezi třemi až šesti lety, a to konkrétně číslo úspory je nějakých 20 až 25 procent elektřiny ročně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Pojďme k dalšímu tématu. Mimo to chce kraj také prosadit prodloužení těžby uhlí v našem regionu. Do jaké doby by pak uhlí mohlo se u nás tedy v kraji těžit?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: To je takové fakt, strašně těžko se mi o tom mluví, protože prosazovat těžbu uhlí asi není to co... Velmi těžko mi to jde z úst, protože všichni jsme si vědomi toho, co těžba uhlí znamená. Devastace krajiny, prach ve vzduchu a podobně. Nicméně ta realita dnešního dne je jasná. Plyn není, teplo z plynu je neúčelně drahé, buďme rádi za to uhlí, které máme. Řeknu za sebe, byť je to složité, těžili jsme 200 let, pojďme těžit ještě 203 a přežijeme to složité období, dokud plynu zase nebude dost. Jakmile plynu bude dost, jakmile se postaví potrubí, které ten plyn, ať už z Norska nebo odněkud z Asie přivedou, tak potom těžbu ukončíme a hlavně potom ukončujeme spalování toho uhlí, protože potom už nebude potřeba. Já si fakt myslím, že po roce 2028 tady žádné uhlí potřeba nebude, vyjma koksoven, protože plynu bude dost a budeme moct uskutečnit ty věci, které Veolia chce, tzn. přejít z topení uhlím na plyn, případně biomasu, případně na odpady.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Pojďme ještě ale uvést některá fakta. Proč je těžba uhlí pro Moravskoslezský kraj nepostradatelná? Proč je třeba uhlí podpořit nebo těžbu uhlí podpořit déle než do plánovaného roku 2025?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Je to úplně jednoduché. Veolia už to řekla, Veolie řekla: "My chceme jít do plynu" a začali dělat všechno pro to, aby třebovickou teplárnu, karvinskou teplárnu, všechny teplárny, které mají, předělali na plyn. Ale dřív než v roce 2028 to nebude. To není tak, že si zajdu do Tesca a koupím si plynový kotel. Musí se k těm teplárna natáhnout plynová trubka. To znamená udělat projekt na přivaděč plynu, zrealizovat ten přivaděč. Samozřejmě, jde to přes soukromé pozemky, budou tam složité soudní spory, budou tam výkupy, takže i při nejlepší vůli se podaří plynovou trubku do těch tepláren přidat až někdy kolem roku 2027, 2028. Do té doby se tam nedá topit ničím jiným než uhlím. Takže pokud nebude uhlí v Ostravě zmrznou, to říkám se vší vážností, která je, protože pokud by tady ten panelák, který je vedle, lidé by si chtěli topit něčím jiným, možná první patro zapne přímotopy a když zapne přímotopy a to druhé, tak ten barák vyhoří.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Já ještě možná naťuknut, téma kotlíkových dotací mají v tuto chvíli své opodstatnění, aby lidé rušili své, byť staré nebo kotle jiných emisních tříd, než jsou povoleny a přecházely na plynové nebo na čerpadla?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Dobrá otázka, principiálně ano, ale asi těžko někomu vysvětlovat, že má přejít na plyn, když plyn za prvé není a za druhé je asi desetkrát dražší než než to uhlí. Takže myslím si, že v kotlíkových dotacích nastane určitě útlum. Ale pokud mám informace, z těch krajských několika tisíců, řekněme volných míst je drtivá většina už obsazena a lidé se postupně ty kotlíky mění, ale teď musím stručně říct, že je to rozhodování velmi složité.

Renáta Eleonora Orlíková, TV polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor a vy, milí diváci, se můžete těšit na další díl magazínu. Na viděnou.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.