Dobrý den, i v tomto týdnu jsme pro vás připravili premiéru nového pořadu TV Polar Energie a kraj. V ní začneme rozhovorem s odborníkem na kvalitu ovzduší Petrem Jančíkem, zjistíme, kde ve světě se nejvíce spaluje černé uhlí a na závěr si budeme povídat o budoucnosti našeho kraje v době pouhelné.

60 procent prachu v MSK pochází z Polska

Můžete srovnat kvalitu ovzduší v MSK dnes a v roce 1990?

Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB-TUO: „Já jsem v té době létal na větroni a když jsme letěli přes Třebovice, tak jsme slyšeli škváru, jak nám ťuká do křídel. V té době bylo v ovzduší velké množství hrubých částic. Co se týká jemných částic, které zůstávají v plicích, tak v tom velký rozdíl není. V roce 1990 to bylo pouze o několik desítek procent více než nyní.“

Co nás nejvíce trápí?

Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB-TUO: „Ty nejjemnější částice prachu.“

Vliv průmyslu na kvalitu ovzduší?

Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB-TUO: „Vytvořili jsme systém řízení kvality ovzduší a tam vidíte na každém místě v regionu, co tam převládá. Na hranici s Polskem je toho jemného polétavého prachu hodně, z Polska ho přichází 60 procent. V Radvanicích a Bartovicích ovlivňuje ovzduší těžký průmysl. Koksovny a další hutní procesy hodně náš vzduch znečišťují. A dalším velkým problémem jsou lokální topeniště, které překračují i dvakrát třikrát limity.“

Chceme region bez spalování uhlí, jak moc tento krok zkvalitní ovzduší?

Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB-TUO: „V Polsku jsou obrovské klastry lokálních topenišť a tam kdyby se přešlo na jiný zdroj vytápění, máme po problému.“

Co děláte v současné době v Rusku?

Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB-TUO: „Já jsem tady na dlouhodobé stáži ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů. Mimo jiné jsou tady odborníci, kteří zkoumají složky životního prostředí. Analyzujeme mechy, které nám ukazují, jak je ovzduší znečištěné.“

Čína, Indie a USA letos spálí rekordní množství uhlí

Tři největší spotřebitelé uhlí na světě, Čína, Indie a Spojené státy, očekávají v letošním roce zvýšení jeho spalování. To může znamenat značkou překážku pro plnění Pařížské dohody, která si klade za cíl omezit emise skleníkových plynů a bojovat tak s postupujícím globálním oteplováním.

Spotřeba uhlí by v Číně, Indii i Spojených státech měla podle odhadů letos vzrůst na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19. Důvodem je také vyšší spotřeba některých průmyslových odvětví, která by se měla vrátit na úroveň z roku 2019.

Elektrárny v USA by podle amerického Energetického úřadu měly v letošním roce spotřebovat až o 16 procent více uhlí než v roce 2020. V roce 2022 by se spalování mělo navýšit ještě o další tři procenta. Mohou za to zejména vyšší ceny zemního plynu, které jsou oproti loňskému roku až o 40 procent vyšší a ceny by se podle analytiků neměly příliš měnit ani do konce roku 2022. Společnosti tak vůči zemnímu plynu našly alternativu v uhlí, jehož spalování je nyní levnější. Dalším důvodem vyšší očekávané spotřeby je ale i návrat zpět k normálu po několikaměsíční pandemii.

Změny v tomto směru neplánuje ani Čína a Indie. Ty se globálně na spalování uhlí podílí asi dvěma třetinami. Tyto země tak nadále počítají s uhlím jako s dominantním zdrojem pro výrobu energie. Přesto však Čína i Indie postupně více investují i do obnovitelných zdrojů, jako je zejména solární a větrná energetika. Do konce roku 2060 pak chce být Čína uhlíkově neutrální. Indie však podobný záměr doposud neoznámila.

MS kraj není na život bez uhlí připraven

Teď nás čeká telemost s Tomášem Pastrňákem, členem pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD. Tady je.

Proč jste se stal členem skupiny, která má řešit konec uhlí v regionu?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Spolupracujeme s krajem na řešení této problematiky, protože se přenáší i do dalších firem.“

Co je největším problémem přechodu od uhlí k alternativním zdrojům?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Největším problémem je, že se nenašla levnější alternativa než černé uhlí. Nahradit to alternativními zdroji bude ekonomicky náročné.“

Jak se osvědčuje nové poradenské centrum pro firmy navázané na OKD?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Já jsem velmi spokojen, jak to funguje. První impuls byl ze strany krajského úřadu. Máme vytipovaných 250 firem, kterých se to týká, a s dvaceti už intenzivně komunikujeme.“

S čím jim můžete nejvíce pomoci?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Nejdůležitější je změna struktury fungování těch firem. Musí se změnit podnikatelské portfolio. Budou se muset rekvalifikovat lidé a přinese to i požadavky na investice.“

Je náš region schopen se úplně zbavit černého uhlí?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Technologicky to zcela nelze. Uhlí je nenahraditelné v hutích a vkoksárenství. V teplárenství a v energetice si nějakou dobu vystačíme s dovozy a pak musíme přestavět kotle atd. A vytápění obyvatelstva, tam to bude nejjednodušší.“

Který zdroj by pro nás byl nejvhodnější?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „V průmyslu obtížně, v energetice si umím představit plyn, kogenerační a paroplynové jednotky, uvažuje se o malých jaderných blocích. Efektivní se jeví spalování odpadů.“

Dá se očekávat, že elektřina a teplo bude dražší?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Obávám se, že ano. Spalování uhlí je velice ekonomické, byť problematické kvůli ovzduší. Ale nic levnějšího zatím neexistuje, takže ceny půjdou určitě nahoru.“

Co má vaše skupina ještě všechno na starosti?

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „My propojujeme podnikatele tak, abychom drželi jednotnou linii, chystáme se na zahraniční mise a propojovat regiony a vyměňovat know how.“

Pořad TV Polar Energie a kraj je na konci. Věřím, že se líbil a budu se těšit u něj na viděnou zase příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.