Dobrý den, TV Polar vám přináší premiéru magazínu Energie a kraj. Nejprve v rozhovoru s primátorem Tomášem Macurou zjistíme, jak by mohla Ostrava vypadat po spravedlivé transformaci, poté se podíváme na vyhlídky produkce skleníkových plynů a nakonec si budeme ve studiu povídat o lodní dopravě.

Primátor Ostravy Tomáš Macura o spravedlivé transformaci

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Smyslem toho fondu a jeho distribuci na tři kraje a následně na projekty je skutečně pomoci těm třem uhelným regionům k tomu nastartovat nový typ ekonomiky, který nebude založen na uhlí. Ten proces ještě ukončen není, probíhá, protože nejde jenom o to rozdělení jakýchsi virtuálních peněz, ale musí za nimi stát ty konkrétní projekty v jakési fázi přípravy, která slibuje, že se ty projekty dokáží včas ukončit.”

Jsou tam vytyčené jakési body a směry, kam by ty peníze měly putovat. Co je podle vás nejdůležitější?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Nejdůležitější určitě je nastartovat tu novou ekonomiku, která nebude založená na uhlí. Speciálně na Ostravsku podpořit inovační podnikání, start-upy, dát nějaký nový impuls do rozvoje nových druhů služeb podnikání.”

Kde by měli pracovat podle vás, nebo kde by mohli pracovat ti, kteří pracovali pro OKD a společnosti napojené na OKD?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Z těch lidí, kteří pracovali pro OKD už spousta desítek tisíc pracuje v jiných oborech. Vzpomeňme, že takzvaný Ostravsko-Karvinský revír v době největší slávy měl 120 tisíc zaměstnanců. Ti lidé už jsou v jiných podnicích a firmách.”

Jedním z vytyčených cílů je také rekultivovat nebo obnovit území po těžbě uhlí. Ta představa by měla vypadat jak?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Tato záležitost je spíš v gesci kolegů z jiných částí regionu, týká se hlavně toho trojúhelníku mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou. Oni sami mají celou řadu projektů, které by měly pomoci revitalizovat to území.”

Které další projekty v rámci našeho region, v rámci Ostravy mají šanci v NATO uspět a získat nějaké peníze tady z toho fondu?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Stojíme před budovou, kde sídli Janáčkova filharmonie, takže my se budeme určitě snažit za Ostravu dostat i stavbu nové koncertní síně, která má tady v tomto území vyrůst. Těch projektů je celá řada, bude tam například rozšíření Moravskoslezského inovačního centra.”

Je Ostrava schopna ovlivnit výši peněz, která bude investovaná přímo na území města?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “Má samozřejmě možnost. My jsme součást toho řídícího výboru, nebo skupiny, která bude hlasovat o jednotlivých projektech. Je třeba dosáhnout dohody území tím hlavním rozhodováním na úrovni krajů.”

Jak byste chtěl, aby Ostrava vypadala na konci tady těchto procesů, což by mělo být, co se finance aspoň týká, do roku 2027?

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: “My máme zpracován strategický plán už z roku 2017, který má horizont do roku 2030, takže ono se to v zásadě překrývá. Tam skutečně chceme, aby Ostrava byla moderní evropskou metropolí na konci toho plánovacího období.”

Okénko do světa: Skleníkové plyny

Objem emisí skleníkových plynů dosáhne v roce 2023 opět na dosavadní maximum a poté bude dál narůstat, odhaduje v nejnovější zprávě Mezinárodní agentura pro energii. Důvodem je zotavování ekonomik po koronavirové krizi a to, že státy investovaly do čisté energie pouze dvě procenta pandemické pomoci.

Loni se kvůli protiepidemickým opatřením snížila globální produkce oxidu uhličitého související s energií na 31,4 miliardy tun. Letos to však podle nejnovější studie vypadá na druhý nejvyšší meziroční nárůst produkce v historii, kvůli ekonomickému zotavování. Emise vzrostou i napřesrok a v roce 2023 pak překonají dosavadní rekord z roku 2018, odhaduje agentura.

Ani tam se však podle ní nárůst nezastaví a v následujících letech bude pokračovat, což významně ohrozí snahu o uhlíkovou neutralitu v roce 2050, k níž se hlásí drtivá většina států. Prohlášení vlád z celého světa, že po pandemii bude budoucnost „čistější”, tak podle šéfa IEA Fatiha Birola zůstala pouze u slibů.

Agentura spočítala odhad produkce emisí na základě víc než 800 státních programů udržitelného oživení, které jsou zveřejněné na jejím webu. „Navzdory zvýšeným klimatickým ambicím je objem finančních prostředků na hospodářské oživení vynakládaných na čistou energii minimální,” uvedl Birol.

Vlády se totiž zavázaly v této oblasti k investicím za 380 miliard dolarů (8,3 bilionu korun), což jsou pouhá dvě procenta z celkové částky určené na podporu ekonomik po pandemii. Aby svět skutečně dosáhl do roku 2050 uhlíkové neutrality, bylo by podle IEA potřeba vynaložit minimálně třikrát tolik peněz.

Beseda o lodní dopravě: Vladimír Vlček, expert na lodní přepravu

Naším hostem je pan Vladimír Vlček, expert na lodní přepravu, toho tady vítám, dobrý den. Jenom pro upřesnění, z Havířova, z Ostravy, Hukvald, nebo odkud přesně jste?

Vladimír Vlček: „Aktuálně z Hukvald.“

A i odsud se dá podnikat v lodní přepravě, to je zajímavé. Pojďme si říct, všechno zdražuje, jaký podíl na tom má podle vašeho názoru lodní přeprava.

Vladimír Vlček: „Námořní, přepravné a takové své rekordy, nikdy nepamatujeme tuto situaci a zdá se, že i nadále to bude pokračovat.“

Jak velký podíl zastává lodní přeprava v té celé nákladní přepravě?

Vladimír Vlček: „Je to vskutku globální byznys, to číslo je kolem 80% celosvětové. Námořní přeprava je skutečně dominantní.“

Je to stabilní číslo, nebo to roste, klesá?

Vladimír Vlček: „Vzhledem, že roste objem železniční přepravy z 4íny, zejména, i dokonce z Jihočínských přístavů, tak můžeme říct, že mírně klesá, ale bude i do budoucna dominantní.

Jaké jsou výhody té lodní přepravy ve srovnání s leteckou, kamionovou?

Vladimír Vlček: „My jsme kdysi říkali, že to je cena. Cena je aktuálně na maximech, nicméně stále v porovnání s jednotkou, rozpočtem na jednotku, je námořní přeprava stále cenově nevýhodnější, takže cena je tou přidanou hodnotou.“

A nevýhodou?

Vladimír Vlček: „Čas, kdy zejména z dálného východu to zboží jde průměrně 40 dní, v této době dokonce i více, z různých důvodů.“

Někdy se stane, že člověk objedná a je to tady relativně brzy.

Vladimír Vlček: „Ano, to ale musí být letecky, nebo mít velké štěstí na souvislosti, ale obecně 50 dní.“

Rozumím. Slyšel jsem, že prý nejsou lodě. Kontejnery nejsou, nic není, je to pravda?

Vladimír Vlček: „Ano, covidová situace nám způsobila obrovský převis v poptávce, což je kapitola sama o sobě. Rejdaři bojují s nedostatkem kontejnerů, zejména v části Číny a obecně na dálném východě a pochopitelně chybí i lodní prostor. Je velmi složité kontejner tak, abyste se dostal během 14 dnů na loď. Trvá to až měsíc.“

Někde jsem viděl, že kontejner stojí letos až třikrát tolik, než před rokem. Co je důvodem?

Vladimír Vlček: „Když bych to měl říct v číslech, tak před covidem nás kontejner stál v průměru 3800 dolarů. Dneska se atakuje až 18 000. Je to cena, za kterou jste schopni aspoň nalodit. Důvodem je obrovský převis poptávky, chybějící kontejnery a další aspekty.“

Kam až ta cena může stoupat?

Vladimír Vlček: „To je velká otázka a to neví nikdo. Neví to rejdaři, nevíme to my, ani naši zákazníci. Chová se to tak, že na Vánoční trh by to mohlo atakovat 20000 dolarů.“

Další zprávou je, že se Evropská Unie pravděpodobně rozhodne uvalit emisní povolenky také na námořní přepravu, což dosud nebylo. Jak to může udělat, když je to celosvětový byznys?

Vladimír Vlček: „To jste vlastně řekl za mě, to je přesně ono. Ano, uvažuje se o tom, je to velké téma, obrovské nevole rejdařů a nás všech, kteří do toho vidíme.“

Je to zase cesta k daleko vyšší ceně.

Vladimír Vlček: „Ano, logicky se to nabízí, pochopitelně to někdo musí zaplatit, to je velmi stručně řešeno logické.“

Zmínil jste Suezský průplav, který byl zablokován. Jak se to odrazilo na evropském trhu, na té lodní přepravě?

Vladimír Vlček: „To je další hřebíček. Už tak komplikovaná situace znamenala to, že se tam lodě začaly štosovat, docházelo k obrovským zpožděním, opět chyběly kontejnery, cena na exportní část, tím pádem se později vracely do Číny, obrovské komplikace.“

Už se to vrátilo k normálu?

Vladimír Vlček: „Bohužel ne.“

Pane Vlčku těch problémů je víc než dost, doufám, že se uvidíme, až se to trošku zlepší. Děkuju za rozhovor, mějte se a na shledanou.

Vladimír Vlček: „Já děkuju, na shledanou.“

Pořad Energie a kraj je u konce, jsme rádi za vaši přízeň a budeme se těšit příště na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.