Ministryně Dostálová o transformaci kraje

Tomáš Tikal, TV Polar: Smyslem fondu pro spravedlivou transformaci je především zmírňování dopadů procesu transformace směrem k uhlíkově neutrální ekonomice v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Tam má dopad nejvýznamnější důsledky. Podporuje především komplexní transformační projekty zaměřené na vytváření nových pracovních míst, obnovu území po těžbě uhlí či návazné průmyslu, regionálně specifické projekty v rámci podnikatelského prostředí vědy a výzkumu nebo aktivní politiky zaměstnanosti. Čerpání fondů je podmíněno zpracováním tzv. plánů spravedlivé územní transformace. V těch budou státy Evropské unie muset označit území a odvětví, která jsou způsobilá pro financování

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (ANO): Na Dukly včetně samozřejmě primátorů i Havířova a Karviné, protože samozřejmě fond pro spravedlivou transformaci je teď velmi vlastně aktuálním tématem v Moravskoslezském kraji. Moravskoslezský kraj bude mít zhruba 18,2 miliardy. Nyní se vlastně formují strategické projekty, takže my předpokládáme, že první výzva by mohla být v únoru 2022. Takže teď je ten míček na straně samozřejmě měst v rámci Moravskoslezského kraje. A jenom Ostrava má samozřejmě spoustu dobrých projektů ať už je to digitalizace nebo i další projekty, takže já věřím tomu, že Ostrava ani Moravskoslezský kraj rozhodně nebude mít problémy s čerpáním. Samozřejmě zaměstnanost lidí je zde tím základem, digitalizace je základem samozřejmě, vůbec nové pojetí po ukončení těžby uhlí, protože to se jmenují transformační fondy. Je to tzv. Fond pro spravedlivou transformaci, takže všechny tyto projekty, které přinesou nová pracovní místa nové příležitosti, aby samozřejmě i mladí lidé chtěli zůstávat tady, tak Ostrava má obrovskou výhodu vysokých škol a vůbec toho našlápnutí do budoucna. Právě pro ty projekty s vyšší přidanou hodnotou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Podle našich informací se primátorovi Karviné Janu Wolfovi nelíbila výše podpory pro jeho město.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (ANO): On byl ráno velmi rozladěný, protože právě říkal, že z nějakých jednáních vyplynulo, že by na Karvinou bylo pouze jedna miliarda, ale že mají projekty za víc a než jsme dokončili tu návštěvu, tak už dostal informaci pozitivní, že se znovu na ten seznam strategických projektů zařadil projekt Edenu, takže pan primátor nakonec odcházel s lepší náladou, ale rozhodně samozřejmě je potřeba to podělit spravedlivě, to znamená celý ten region se má rozvinout, celý ten region se má posunout. Samozřejmě Karviná byla rozladěná pouze tou jednou miliardou, takže předpokládám, že to byl její stěžejní projekt, který když se vrátí na ten seznam strategických projektů, protože pan primátor říkal, že Karviná je připravená, takže budou spokojeni.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jednotlivá města, obce a instituce mají ještě pár týdnů na to, aby své projekty přihlásily.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (ANO): Oni už na to mají v podstatě jen další pouze měsíc, protože mi na vládu dáváme plán pro spravedlivou transformaci v září. To znamená do té doby to musíme mít samozřejmě všechno takzvaně zaškatulkované takzvané do dokumentů. A to je jedna věc, je plán pro spravedlivou transformaci, což dělá ministerstvo pro místní rozvoj a vedle toho je Operační program pro spravedlivou transformaci, to je ten implementační, kam se ty projekty budou dávat a tam ty výzvy jsou chystaný na ten únor 2022.

Tomáš Tikal, TV Polar: Nová pracovní místa by mělo našemu kraji přinést i stěhování Nejvyššího stavebního úřadu české republiky do Ostravy.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (ANO): Často opozice říkávala je to pravda, že nemusí mít sídla tyhle strategické úřady pouze v Praze, tak vzhledem k tomu, jak Ostrava v podstatě má ten progres a skutečně tady se prostě realizují nové velmi kvalitní projekty, které jsou zaměřeny i na vlastně takový to "future" využití. Tak jsme říkali, že to je úplně ideální místo, kde by měl mít sídlo Nejvyšší stavební úřad a zároveň je dohoda i to, že ty odvolací věci a správní věci řeší soud v Ostravě, takže to se vlastně nabízí, aby tyto dvě instituce byly v jednom místě. Nejvyšší stavební úřad je skutečně ten jeden úřad v rámci celé ČR povede jednotnou metodiku zajistí jednotnou digitalizaci. To znamená už se vám nikdy nestane, že vy jako stavebník budete mít jiné podmínky v Pardubickém kraji a jiné v Moravskoslezském kraji, bude ta jedna hierarchie. A zároveň se vám taky nikdy nestane, že nestihne stavební úřad vůči vám jako stavebníkovi lhůty, protože tím, že to bude jedna instituce, tak my samozřejmě okamžitě posílíme územní pracoviště tam, kde se sejde více projektů. Budeme dál debatovat Senátu znova říkám a vždycky to vzkazuji, že pro mě je zcela zásadní, abychom dodrželi ten slib vůči občanům, že stát bude dodržovat vůči občanovi lhůty a v těchto mezích jsem ochotná samozřejmě jednat i se senátory. Ale nejsem ochotna připustit model, kdy zase ve finále, když ty lhůty stát nedodrží bude čekat občan. Ten nejvyšší stavební úřad to máme jak my, tak opozice v návrhu, takže tam my se nelišíme. I opozice má v návrhu nejvyšší stavební úřad a speciální stavební úřad. My se lišíme jenom v té první instanci, zda teda ty prvoinstanční orgány zůstanou na obcích a odvolací orgán bude současný kraj anebo, zda to bude tou čistou státní stavební správou, abychom zamezili systémové podjatosti, abychom zajistili sdílení úředníků. To znamená, že by to byly právě pobočky Nejvyššího stavebního úřadu v jednotlivých územích.

Tomáš Tikal, TV Polar: Nakonec ministryně Klára Dostálová poděkovala, že mohla Moravskoslezský kraj navštívit a přiblížila, jakým způsobem by mohla být rozvoji našeho regionu nápomocen.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (ANO): Já moc děkuju za to, že jsem mohla strávit dnešní den v Ostravě. Musím říci, že mě to zase posunulo profesně dál, protože jsme se dneska zabývali nejenom nájemním bydlením, ale bydlením jako takovým, ale pan primátor, který tady odvádí opravdu neskutečně dobrou práci, mě seznámil s novým projektem filharmonie nebo koncertní haly, takže já mám úkoly, které si samozřejmě vezu s sebou do Prahy a určitě tím, jak on staví i na nových technologiích viz. geotermální vytápění atd., tak si myslím, že to by byl opravdu velmi dobrý ukázkový projekt do Národního plánu obnovy, takže určitě o těchto věcech budeme debatovat. No a samozřejmě, když už jsem tady byla, tak se budu snažit ještě vytěžit čas pana primátora a budeme se bavit o nejvyšším stavebním úřadu, protože víte, že v novém stavebním zákoně má sídlo právě v Ostravě. Samozřejmě je vlastní stavební předpisy Ostravy a dalších velkých měst, takže to jsou určitě témata, ale ještě ráda bych otevřela, protože přemýšlím nad projektem městská turistika podpora městské turistiky, protože po COVIDU zejména velká města mají opravdu obrovské problémy, tak právě i o těch třeba účelech, kterých bychom s panem primátorem rádi ještě pár slov prohodili.

Dobrovolná dohoda MS kraje a Ostravské koksovny

Tomáš Tikal, TV Polar: Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák spolupráci s ostravskou koksovnou ocenil.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje (ANO): Náš kraj se musí každý den vypořádávat s dopady těžkého průmyslu, dopravy škodlivin z Polska a lokálních topeniště na kvalitu ovzduší. Zdrojů znečištění je tedy více. S každým z nich se krok za krokem vypořádáme. Podporujeme čistou mobilitu, měníme staré kotle za ekologické, jednáme s našimi severními sousedy a jsme v úzkém kontaktu s místními velkými podniky. Ty už dnes plní emisní limity i požadavky na nejlepší dostupné technologie, které vycházejí z evropské legislativy. Cením si toho, že se už sedm podniků v dobrovolných dohodách s Moravskoslezským krajem zavázalo k dalším krokům které situaci v našem regionu zlepšují. Společnost OKK Koksovny je jedním z nich. Podle hodnocení závazků minulého roku své sliby splnila.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj podle dobrovolné dohody financuje z krajského rozpočtu například nadlimitní čištění komunikací druhých a třetích tříd v regionu a ozdravné pobyty předškoláků a žáků prvního stupně základních škol, kteří žijí v místech s nejvyšší mírou znečištění ovzduší. Společnost OKK Koksovny se v dobrovolné dohodě zavázala významně investovat mimo jiné do ekologických a bezpečnostních řešení.

Pavel Woznica, předseda představenstva OKK Koksovny: V loňském roce jsme investovali do pro ekologických opatření, například do technologie na skládky a expedice benzinu a dehtu, výměnných prachových filtrů a automatického čištění pecích armatur. Pozornost jsme rovněž věnovali monitoringu znečišťujících látek pomocí senzorického měření přímo v našem areálu a jeho nejbližším okolí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Uzavírání dobrovolných dohod s velkými podniky pomáhá naplnit vizi kraje, abychom překonali image našeho regionu s mimořádně znečištěním ovzduší.

Teplárna Veolia v Karviné

Tomáš Tikal, TV Polar: Topná sezóna skončila a začínají kontroly, revize, údržba, rekonstrukce a také investiční projekty zacílené na další modernizaci a ekologizaci centrálního vytápění. Topná sezóna trvala osm měsíců a byla ovlivněna chladnějším počasím a opatřeními proti šíření CORONA viru, ale i obrovským nárůstem cen emisních povolenek.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: Ceny povolenky jsou jedna z nejzásadnějších nákladových položek, kterou dneska máme v rámci našich nákladů v ceně tepla. Jejich cena vzrostla vlastně z deseti patnácti euro na dnešních 50 euro a tato cena je pro nás zásadním nákladem. Navíc malé teplárny malé zdroje individuální kotelny tyto povolenky nemusí platit, takže i my s nimi máme velký problém promítnout do ceny tepla tak, abychom zůstali konkurenceschopní na tom trhu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Energetika postavená na uhlí už není podle evropských trendů dostatečně ekologická, i když v minulých letech došlo k výraznému snížení emisí prachu, síry a dalších škodlivin. Moravskoslezský kraj by chtěl odejít od uhlí do roku 2030. K tomu se hlásí i největší dodavatel tepla skupina Veolia.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: V rámci celé republiky a celého Moravskoslezského kraje Veolia přistoupila k odchodu od uhlí do roku 2030. Toto je naše strategie, kterou už několik let se snažíme razit. Zároveň ceny emisních povolenek tuto strategii dále urychlily, protože máme i tu ekonomický tlak na to, abychom od uhlí odešli.

Tomáš Tikal, TV Polar: Teplárenství tak zahájilo rozsáhlou transformaci. Řešením je kombinace ekologičtější paliv.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: V rámci Moravskoslezského kraje budeme maximálně využívat lokální paliva, která budou k dispozici. Pro příklad Frýdek-Místek bude stoprocentně využívat biomasu, Krnov také, v Karviné plánujeme využití energetických odpadů a v kombinaci se zemním plynem a pro Ostravu dnes zvažujeme celou řadu dalších možností. Ale základem bude zřejmě zemní plyn.

Zygmunt Recman, vedoucí Teplárny Karviná, Veolia Energie: Nacházíme se na Teplárna Karviná, která zásobuje teplem města Havířov a Karvinou. V těchto městech zásobujeme zhruba 50 tisíc domácností. Kromě toho zásobujeme firmy v průmyslové zóně a zásobujeme takové instituce jako jsou školy, nemocnice a podobně. Teplárna Karviná v minulých letech prošla rozsáhlou ekologizací. Kromě denitrifikace, která je umístěna uvnitř výrobní budovy, jsme vystavěli odsiřovací jednotku. Díky této technologii se nám výrazně povedlo snížit oxidy síry a oxidy dusíku, které vypouštíme do ovzduší.

Tomáš Tikal, TV Polar: Na další ekologizaci a postupném odchodu od uhlí už Veolia na Karvinsku začala pracovat.

Zygmunt Recman, vedoucí Teplárny Karviná, Veolia Energie: Právě jsme dokončili přípojku zemního plynu, kterým budeme zásobovat novou technologii. Za mnou můžete vidět regulační stanici.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: Teplárna Karviná, která dnes zásobuje obě okolní města, jak Karvinou, tak Havířov projde rozsáhlou transformací od příštího roku. V příštím roce vystaví několik plynových kotlů, které částečně nahradí spalování uhlí v teplárně a zároveň do roku 2026 plánujeme výstavbu multipalivového kotle, který bude energeticky využívat městský komunální odpad. Zároveň tím snížíme emise CO2 o více než 80 procent.

Zygmunt Recman, vedoucí Teplárny Karviná, Veolia Energie: Zde bude stát 5 nových plynových kotlů, které nahradí výkon z uhelné teplárny Československé armády, která bude v budoucnu odstavena. Tady bude stát nový multipalivový kotel, který bude spalovat biomasu a alternativní paliva vyrobená z vytříděného komunálního odpadu.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: Transformace teplárenství je investičně velice náročná záležitost. Jenom v rámci Moravskoslezského kraje se bude jednat u naší společnosti o jednotky miliard korun, které budeme muset investovat v následujících několika letech. Na druhou stranu je to také příležitost, jak zefektivnit výrobu tepla a zefektivnit náš provoz a zároveň tím dojde k úspoře nákladů na emisní povolenky CO2. Proto transformace nebude mít žádný zásadní vliv do ceny tepla.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dálkové vytápění má řadu výhod. Kromě stabilní ceny a komfortu přispívá k efektivnímu využívání zdrojů a zlepšení kvality ovzduší nevypouští emise v městské zástavbě. V rámci EU bylo centrální zásobování teplem vyhodnoceno jako nejefektivnější a zároveň cenově příznivé a důležité zejména pro města. Přesto se objevují záměry odejít od dálkového vytápění. Pokud by docházelo k zásadním odpojením, byly by škody nevratné.

Jakub Tobola, obchodní ředitel, Veolia: Celá řada nabízejících nebo obchodníků s plynovými kotelnami, s tepelnými čerpadly do těch kalkulací nezahrnuje veškeré náklady, které jsou třeba. To je první věc. Druhá věc je, že odchod od CZT a zejména od vysokoúčinné výroby elektrické energie a tepla, což je příklad našich tepláren, je ekologický způsob zajištění vytápění, a proto odpojení od CZT jde proti snižování emisí a proti ekologii.

Redakčně upraveno / zkráceno.