Tomáš Tikal, TV Polar: V pořadu Energie a kraj vítáme Mirka Topolánka, bývalého premiéra České republiky a dnes předsedu Teplárenského sdružení České republiky. Dobrý den.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Tomáš Tikal, TV Polar: Není zač. Také Jakuba Unucku, prvního náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Hezký den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Naším dnešním tématem je elektřina. Bude to zase určitě i o uhlí, protože zhruba z jedné třetiny se u nás vyrábí v současné době elektřina z uhlí a mělo by se to číslo blížit k nule. Chceme to, nebo nechceme?

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: My jsme nikdy neříkali, že odejdeme od uhlí okamžitě. My jsme věděli, že na přechodnou dobu budeme potřebovat, pokud odejdeme do roku 2030 od uhlí v teplárnách, minimálně v elektrárnách ho budeme spalovat někdy do roku 2035/2038 a ty zásoby jsou delší, takže vůbec není jasné, co bude teď. My dneska máme poměrně dobře ten energetický mix nastavený. Máme jaderné elektrárny, čtyři bloky dukovanské, dožívající dva bloky v Temelíně. Máme flotilu těch uhelných elektráren, ať už je provozuje dneska ČEZ anebo je provozuje Sev.en nebo tady máme v kraji Dětmarovice, které se vždycky počítaly, že se zavřou jako první, takže teď určitě ne. Máme docela velký podíl obnovitelných zdrojů a dalších alternativních zdrojů. Máme samozřejmě ještě výrobu z plynu. Těch plynových elektráren, které víceméně v poslední době spíše najely, jako Ledvice, máme spoustu kogeneračních jednotek a dneska i tepláren na plyn. Takže ten mix je docela zdravý a ten se díky laskavé péči rozhodnutí Evropské komise měl postupně měnit. Teď jsme na nějaké křižovatce, kdy se něco stalo. Ta válka totálně změnila to energetické paradigma a my se musíme rozhodnout poměrně rychle, kterou se z toho budeme kráčet dál.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak celou situaci ovlivňují emisní povolenky?

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: Dramaticky. Na emisních povolenkách je nejhorší to, že když to bylo zřízeno jako tržní nástroj, tak to žádný tržní nástroj není. Dneska už nevytlačuje povolenka z trhu, ty uhelné elektrárny, vytlačuje plynové elektrárny a dneska už emise v Evropské unii neklesají a spíše rostou. Hlavně proto, že výpadek těch jaderných elektráren speciálně v Německu, nestačí nahrazovat výstavba obnovitelných zdrojů. To znamená, je to velké pokrytectví. Ta cena povolenky kolem 80, 100 eur už začíná likvidovat ty konvenční zdroje, bez kterých nemůžu provozovat žádnou soustavu tak, abych ji udržel v době, kdy nesvítí, nefouká a stabilizoval tu síť celkově. To znamená, ta volatilita, to je že z osmi přes pětadvacet až na osmdesát sto eur za tunu CO2 ekvivalentní, to je tak strašný rozdíl, že se nedá vůbec jako do ničeho investovat. Nedá se udělat žádné investiční rozhodnutí a začíná to likvidovat, začíná to odvracet zájem velkých investorů od energetiky a nakonec to zůstane městům a tady Jakub bude topič elektrárenský a přikládat do pece.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, zmiňovali jsme Dětmarovice, jak to tam vypadá s uhelným provozem? Obnoví se, nebo jaké jsou plány?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Při dnešních cenách elektřiny se vyplatí jakýkoliv zdroj, který tady funguje.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: I mazut.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Cokoliv se dá spálit, roztočí turbína, se v tuto chvíli vyplatí, protože cena elektřiny je někde úplně vystřelená. Ano, Dětmarovice podle mě pojedou minimálně tuto sezonu a příští, protože ta cena elektřiny je a otázka je, jestli budou mít co spalovat. Protože pokud skončí OKD a bude platit nějaké embargo na dovoz uhlí, z Ruska, nebude uhlí na trhu, které by v Dětmarovicích šlo spálit. Bavme se, jestli by tam šly spalovat kaly, ať už teda pro výrobu elektřiny, tepla, což samozřejmě jo, ale i ty kaly se musí z půlky smíchat z uhlí. Takže pokud nebude půl milionu tun uhlí k dispozici, paradoxně nebude mít čím topit.

Tomáš Tikal, TV Polar: V Temelíně připravují provoz modulární jaderné elektrárny. Je to varianta i pro Dětmarovice?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: My s tím v naší krajské koncepci, byť nám Dětmarovice nepatří, ale v krajské energetické koncepci s modulárními reaktory počítáme. Co platilo, Green Deal, Fit for 55, v roce 2050 měl být bez uhlíkový a jediná reálná technologie, která to mohla zajistit je jádro. Velké jádro je nesmysl, malé jádro ano, ale zase, paní Drábová, byť ji máme všichni rádi, prostě řekla, že nemá čas certifikovat malé reaktory. Že až dostaví dostaví Dukovany, potom se vrhne na malé reaktory. Až někdy v roce 2050 ten první by mohl stát. Pojďme na to jinak, pojďme se spojit s Poláky, kteří do toho jako fakt šlapou hodně. Pojďme to certifikovat s nimi a v roce 2040 by takový reaktorek v těch Pardubicích opravdu mohl stát. Mohly by to být reaktorky různé. V Dětmarovicích by mohl vyrábět elektřinu, v Ostravě by mohl vyrábět teplo, v Třinci by mohl vyrábět vodík, takže myslím si, že to budoucnost je. Ale pevně věříme, že to američtí přátelé vymyslí tak, aby to skutečně fungovalo.

Tomáš Tikal, TV Polar: Váš názor na tuto technologii?

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: My musíme především udržet tu jadernou flotilu, kterou máme, což nebude vůbec jednoduché. Proto se musí začít s výstavbou zřejmě právě v Dukovanech, kde postupně ty bloky budou odcházet z provozu někdy 2040, 2045, takže by měla být tendence stejná jako ve Francii, prodloužit životnost těch stávajících bloků. Ten jeden blok v Dukovanech nic vůbec neřeší. Musí tam být minimálně dva bloky, abychom vůbec nahradili ten výkon, který je dneska v Dukovanech, těch čtyřikrát zhruba pět set megawatt. Temelín je otevřená otázka, ať už tam budou velké bloky, nebo tam budou daleko pružnější modulární bloky. Vy potřebujete při té soustavě plně obnovitelných zdrojů tu síť stabilizovat. Potřebujete nějaký regulační výkon a už dneska ty 1 000 megawattové bloky v Temelíně mají regulační výkon dvě stě megawatt. Potřebujete víc, abyste mohli s tím výkonem trochu jezdit, což zhoršuje ekonomii. Nejlepší je, když to jádro jede sedm, dvacet čtyři, tři sta šedesát pět, pořád. Samozřejmě ty modulární reaktory... Myslím si, že to je budoucnost už jenom proto, dokud nebude vyřešena jaderná fúze, je právě štěpení jádra, řekl bych, relativně jak ekonomicky, tak ekologicky určitě nejlepší varianta speciálně pro ČR, která nebude mít vlastní zdroje. Hovoří se dokonce a my budeme mít nový projekt, kdy se využije právě vyhořelé palivo, které je v těch kazetách speciálně z Dukovan, právě pro teplárenské účely. Vypadá to velmi zajímavě. Dana Drábová, moje kamarádka Dana Drábová je zásadně proti experimentům tohoto typu, protože samozřejmě ta kontrola, to sledování, zajištění bezpečnosti bude potom hodně decentralizované, ne na dvě lokality Temelín, Dukovany, ale třeba do dalších měst. V tomto případě se musí úplně změnit přístup k té státní kontrole a k tomu, aby to mohlo být provozováno. Já bych se toho nebál, protože my opravdu nemáme moc velké možnosti a jádro je pro mě v zásadě trvale udržitelný zdroj, čistý, hlavně ve bez emisní. Já bych, co se týče elektřiny, nemám úplně strach, máme tady obrovský potenciál. Ne, že bychom zastavovali tu půdu potřebnou pro pěstování zdrojů pro potraviny, kde budeme zřejmě více závislí sami na sobě, ale jsem pro ty fotovoltaiky na střechách. Je to nekonečný trh. Odhaduje se až 6 000 GW, což znamená jakoby šest temelínských bloků. Musím říct, že na veřejných budovách, na všech plochách, jako jsou parkoviště, na všech pumpách, na všech fabrikách, na všech skladech, pokud se nám podaří snížit uspořit díky tomu, když svítí v průměru třicet procent provozních nákladů, tak i ta cena, která dneska vypadá je šílená. Ta cena elektřiny, uměle vyvolaná cena elektřiny by mohla být přijatelnější, protože jestli má ten stát a ten region něco za úkol, tak je zabezpečit ty "basic needs", ty základní potřeby a to je fakt jídlo, pití, elektřina, teplo, světlo a tam si myslím, že tu odpovědnost ten stát má.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdyby nedej bože došlo k tomu, že by plyn z Ruska nebyl. Jsou variantou elektrické přímotopy, údajně. Jak reálné to vůbec třeba v Ostravě je, aby všechny domácnosti topili tímto způsobem?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Máme spočítáno, že třeba v Ostravě Porubě, kde je sto tisíc lidí, tak to může udělat patnáct tisíc lidí. Když to udělá patnáctý stý první, tak vypadnou pojistky v celé Porubě a potom v celé Ostravě. To řešení rozhodně není. Ta síť není dimenzovaná na tak velký odběr, protože nejenom když vypadne plyn, tak nejenom, že si budou muset topit něčím, ale budu muset něčím vařit. Takže prostě kombinace přímotopu s tou spirálkou je prostě smrtící, protože opravdu na ty domy a ty rozvodny stavěné nejsou. Totéž je potom s plynem. Do těch baráků vede tak malá trubka, aby mohli topit plynem, tak by ta trubka musela být větší. Takže toto by znamenalo rozkopat všechny města, které jsme tady měli, a posilovat ty rozvodné sítě. Takže toto cesta není. Podle mě u té elektřiny je hloupost stavět tepelná čerpadla na sídlištích. To je nesmysl, tam musí být to centrální zásobování tepla. Ale jak tady zaznělo, nebavíme se o teplu, bavíme se o elektřině a toto je skutečně mnohem lepší mix, než u toho teplárenství v našem našem kraji. Celková jedna, možná taková filozofická otázka, nám tady kraj, 200 roků nám tady v kraji někdo kutal uhlí, abychom nakrmili zbytek Rakousko-Uherska a Česka. Máme uhlím a energií. Dneska jsme jeden z dvou krajů, kde můžu stát větráky. Teďka máme si postavit na celém Osoblažsku, Krnovsku a Opavsku větráky a tu krajinu si zase jakoby zdevastovat, abychom nakrmili zbytek republiky elektřinou? Třeba to je taky jakoby otázka, která je na stole a ke které se můžeme dívat různě na to.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste zmiňoval vysokou cenu elektřiny. My ji vyrábíme relativně levně, ale pak si nakoupíme strašně draze. V čem je ten rozdíl?

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: Protože jsme součástí vlastně té evropské elektrizační sítě a ta cena se tvoří na burze v Lipsku. Celá řada zemí má tendenci to obcházet a pokud se ta síť takto rozpadne, tak budeme přinuceni to udělat i my. Dneska ta cena elektřiny, protože žádný trh v Evropě není. Když se mluví o trhu, tak se vždycky otřepu, protože trh v zásadě vede k hledání nejnižší ceny při stejné nebo vyšší kvalitě. To, co se dneska děje v EU, je hledání té nejvyšší ceny. Takže cena jedné megawatt hodiny elektrické v eurech je dána cenou dvou megawatt hodin plynu plus nula celá čtyři povolenky. Tam přesně na tom vidím, kde je ta cesta. Zaprvé ta povolenka a za druhé cena plynu. Pokud je cena plynu uměle, já tvrdím, že uměle vyhnána nahoru, nejsem schopen vyrábět tzv. uzávěrného zdroje tu elektřinou za míň dneska než jako v nejlepším případě za 160, 170 euro za megawatthodinu, což je tragédie, když to bylo třeba před tím 60. Je to prostě třikrát tolik. Odpojit se od toho systému... Myslím si, že v zásadě to některé země už začaly dělat pomocí nejrůznějších nástrojů. My to udělat nakonec můžeme nebo budeme muset taky, ale nevím, jak dalece nám to nám to pomůže, protože tu cenu plynu my neovlivňujeme. Tu cenu plynu ovlivnil naprosto cíleně Vladimír Putin, když to zjednoduším tím, že přestal dodávat na tzv. spotových trh všechny dlouhodobé kontrakty pod tlakem EU, změnil vazbu právě na spotových trh plynu a tím, že přestal dodávat, tím jsme museli importovat to drahé LNG, které je několikanásobně vyšší z těch tankerů. Importovali jsme si do Evropy vysokou cenu a v té panice ta spotová cena plynu je dramaticky vysoká. Podle mne se to úplně rychle udělat nedá. Putin určitě není hloupý, my mu platíme za menší množství plynu daleko větší peníze jako loni a ještě kdybychom to měli platit v rublech, tak mu zestabilizuje rubl. Je to těžká válka, bez toho ruského plynu nemůžeme fungovat krátkodobě, to víme, takže nepatříme k těm zemím, které volají po okamžitém odstřižení, přestože by to bylo správné. Takže my musíme spoléhat na to, že pojedou všechny uhelné elektrárny, že pojedou všechny uhelné teplárny dál na uhlí, že bude v provozu absolutně na plný výkon, jádro a potom budeme schopni to v elektřině projet a krátkodobě budeme muset vydržet i ty vysoké ceny, což pro ty občany asi není úplně dobrá zpráva.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, děkuji moc za dnešní návštěvu. Děkuji za rozhovor panu náměstkovi Unuckovi. Děkuji Vám, pane Topolánku. Mějte se hezky a třeba se tady někdy zase uvidíme. Divákům děkuji za pozornost.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: Na shledanou.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.