Dobrý den, televize Polar vás pravidelně informuje o dění ve světě energetiky. Pořad Energie a kraj vám tentokrát přinese reportáž o využití bývalého dolu Barbora, poté se podíváme, co momentálně řeší tuzemské jaderné elektrárny a nakonec si budeme povídat s europoslancem Evženem Tošenovským.

V dole Barbora v Karviné se těžilo od roku 1912 do roku 2002.

Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo: „Těžilo se tady celkem 90 let, vytěžilo se za tu dobu 65 milionů tun uhlí a byl to jeden z nejmodernějších dolů v regionu. Těžilo se tady v hloubce 800 metrů, důl měl devět pater a ještě docela nedávno tady pracovalo několik tisíc horníků. Obě těžní věže byly vyhlášeny památkou, a proto se je Diamo rozhodlo zrekonstruovat do takového stavu, aby reprezentovaly historii oblasti.“

Zrekonstruovaný důl tak čeká na své další využití. Jedním z prvních projektů bude hudební festival reBarbora Open Music.

Petr Birklen, vedoucí projektu POHO 2030: „My jsme v centru pohornické krajiny, důl se podařilo krásně opravit. Doteď se ale nepodařilo najít využití areálu a první vlaštovkou je festival rebarbora Open.“

Významným partnerem festivalu bude Moravskoslezský kraj, který v rámci transformace regionu připravuje mimo jiné proměnu krajiny poznamenané těžbou černého uhlí.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Jsem rád, že přišla tato inovativní myšlenka. Hledáme využití pro tento brownfield a každá akce, která se zde bude konat, může do budoucna pomoci. Kraj se k tomu postavil čelem a stane se významným partnerem toho festivalu.

Festival reBarbora Open Music bude nejen o koncertech a bohatém doprovodném programu. Bude to vůbec první trvale udržitelný festival v republice, který bude minimalizovat zatížení životního prostředí. Organizátoři slibují bezobalový provoz, využívání energie z obnovitelných zdrojů nebo třeba čistou dopravu.

David Moravec, organizátor festivalu deBarbora: „Ten areál si o to sám řekl, hledá nové využití. Náš festival bude trvale udržitelný, mohli bychom se stát inspirací pro ostatní festivaly v Evropě. Budeme využívat vodíkovou centrálu a budeme nakupovat energii z obnovitelných zdrojů.“

ReBarbora se uskuteční 27. a 28. května, na festivalu vystoupí například David Koller či Richard Müller.

Kromě plynu a ropy leží na seznamu českých závislostí na Rusku ještě jedna energetická položka: jaderné palivo. Tuzemským jaderným elektrárnám ho dodává výhradně ruská společnost Tvel. Pokud by se Česko rozhodlo této závislosti zbavit, u Temelína by byla změna dodavatele relativně bez problémů, v případě Dukovan by to bylo těžší.

Palivo pro reaktory o výkonu 440 megawattů, mezi něž patří i ty dukovanské, vyrábí na světě jenom ruský státní Tvel. A to zejména pro to, že v minulosti ostatní výrobce přetlačil cenou. Je tedy v současnosti jediným dodavatelem pro čtyři reaktory na Slovensku, čtyři reaktory v Maďarsku, dva reaktory na Ukrajině a dva reaktory ve Finsku.

V roce 2021 dorazilo do Česka z Ruské federace dohromady 134 724 kilogramů neozářených palivových článků za zhruba 2,9 miliard korun.

Dana Drábová, jaderná fyzička: „Není to tak, že by se na reaktor dukovanského typu nikdy nepoužívalo jiné palivo. Má s tím zkušenost třeba Westinghouse, který vyráběl pro finskou jadernou elektrárnu. Jenže pak Rusové udělali neodolatelnou nabídku, to oni umí, a Finové přešli k nim.“

Zkušenost jiného než ruského dodavatele s palivem pro reaktory typu 440 VVER tu tedy je a podle Dany Drábové by pro západní firmy jako je právě Westinghouse nebo francouzský Framatom neměl být problém výrobu zavést. Česku navíc hraje do karet, že má zásoby jaderného paliva, a to na dva roky u Temelína a na tři roky u Dukovan.

Jedna malá peletka oxidu uraničitého o hmotnosti pěti gramů vyrobí stejné množství energie jako tuna uhlí nebo jako zhruba 480 metrů krychlových zemního plynu. Na prostory je tak jaderné palivo (na rozdíl od svých fosilních bratrů) nenáročné. Není vůbec problém mít u elektrárny složené palivo na tři až pět let. Zásobu na jeden rok přepraví jedno nákladní letadlo.

Poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský je mimo jiné členem evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Proto nebylo od věci, zjistit jeho názory na současné turbulentní dění v oblasti energií.

Evžen Tošenovský vystoupil jako host při slavnostním zahájení výstavby energetického centra CEETe v areálu VŠB-TU Ostrava.

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „Energetika hýbe světem, nejen u nás, bude to bolestivé mnoho měsíců a možná let. Proto tento akt vítám.“

Věříte tomu, že se zde brzy zjistí, který energetický zdroj nejlépe nahradí uhlí?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „To nebude tak rychlé, budeme čekat na nové vědecké výzkumy. Čekám, kdy přijde nový výzkum na baterie a nový výzkum na využití energie. Ale jestli to bude vodík, nebo to bude čistá elektřina, nebo to bude něco úplně něco jiného, to si netroufám tipovat.“

Jaká je situace kolem jádra v Evropě?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „Jádro se pomalu vrací na scénu, protože se zjistilo, že bez jádra to nepůjde. Například Němci jsou v problému, ale třeba Francie bude budovat další jaderné bloky. Jádro s námi ještě dlouho bude.“

Dánsko má vítr, Španělsko zase slunce, co máme my?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „Musíme hledat základní energetiku a rozšířit jádro. Musíme jít cestou jistoty, tedy jádra, ale mám obavu, že dvě elektrárny stačit nebudou.“

Vidíte tedy světlo na konci tunelu?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „To světlo ještě není vidět, ceny pořád stoupají. Regulace to musí někam posunout. Už je to tak velký průšvih, že to bude tlačit vlády k dalším razantním krokům.“

Jakou energii bude Česká republika třeba za deset let, co myslíte?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „Stabilitu sítě bude držet jádro, doplní je plynové elektrárny, vodík je zatím velká neznámá. Ostatní musíme doplnit větrem a sluníčkem.“

Může nás zachránit fúzní reaktor?

Evžen Tošenovský, europoslanec, člen evropského Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku: „Vypadá slibně, ale bude to ještě trvat desetiletí, než se uvede do běžného provozu.“

Ve scénáři tohoto vydání pořadu Energie a kraj je už jen rozloučení. Tak se mějte hezky, děkujeme za přízeň a budeme se na vás těšit opět příště. Na shledanou.