Školáci z pěti základních škol ve Frýdku-Místku se opět zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Jejich úkolem bylo sehnat pamětníky, natočit s nimi rozhovor a následně z něj vytvořit pětiminutový dokument z těch nejzajímavějších vzpomínek. Například na sovětskou okupaci ve městě.
Žáci osmé třídy 4. Základní školy ve Frýdku-Místku se zapojili do vzdělávacího projektu, jehož cílem je zachovat odkaz pro další generace v podobě zaznamenané výpovědi pamětníků.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Zapojil jsem se do toho, protože dějepis mě baví. Paní učitelka sháněla lidi, tak jsem se přihlásil."
Ondřej Vlasák, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Našim úkolem bylo udělat rozhovor s pamětníkem a udělat z toho pětiminutový dokument a vystříhat z toho to nejzajímavější."
Eva Kubečková, učitelka, 4. Základní škola Frýdek-Místek: "Tito kluci jsou takoví přátelé dějepisu. Protože je ten dějepis baví. Jsou takoví, že se doptávají, zajímají se o tu historii. Zúčastňují se dějepisných soutěží nebo olympiád. Takže jsem se jich zeptala, jestli by do toho nechtěli jít. A souhlasili a tím pádem jsem vytvořila takový tým."
Rozhovor poskytla týmu babička paní učitelky. Natočili ho jako video na telefon a nyní ho budou muset zpracovat.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Náročné to nebylo. Dělali jsme s osobou rozhovor, asi dvacetiminutový. To ještě náročné bude. Budeme to muset sestříhat."
Ondřej Vlasák, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Paní Němcová nám vykládala o tom, jak v roce 1968 ji nechtěli pustit do Slezanu. Chodili tam s různými zbraněmi mezi nimi. A že se bála."
Eva Kubečková, učitelka, 4. Základní škola Frýdek-Místek: "V současnosti máme natočený rozhovor, máme fotografie naší pamětnice, různé dokumenty. A teď kluci budou ten rozhovor stříhat a budou z něj vytvářet video. Takže teď budeme přemýšlet nad tím, které části toho rozhovoru dáme do toho videa. Kterými dokumenty nebo fotografiemi to video proložíme. A jak to celé bude vypadat."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme se jako město Frýdek-Místek již podruhé zapojili do projektu prostřednictvím pěti základních škol a obecně vnímám jakoukoliv aktivitu, která propojuje generace, která propojuje různé sociální skupiny, tak jako velmi přínosnou. A myslím si, že si musíme vzájemně naslouchat. A pokud si budeme naslouchat a obohatíme se, tak to bude vždycky přínosem. Nejenom pro město Frýdek-Místek, ale i pro celou společnost."
Do projektu se za celou dobu zapojilo 190 měst z celé České republiky. Aktuálně například i v Havířov nebo Český Těšín. Závěrečné práce z Frýdku-Místku budou po zpracování představeny veřejnosti.
---
Na Střední odborné škole Frýdek-Místek proběhl 24. ročník mezinárodní soutěže ve svařování. Studenti mezi sebou poměřili zkušenosti v devíti kategoriích. Soutěž měla teoretickou i praktickou část a vše vyhodnocovala odborná porota.
Dílny Střední odborné školy Frýdek-Místek zaplnili mladí talentovaní svářeči z různých škol u nás i v zahraničí. Každý se tady snažil předvést ten nejlepší výkon.
Milan Bukva, soutěžící, Spojená škola Martin: - Jakou máš zkušenost s touto soutěží a jaké to pro tebe bylo? - "Organizace výborná, svařování taky dobré. Svařovalo se výborně, to už je jen o ruce a zkušenosti, zda to dobře zavaří." - Co bylo úkolem? - "Měl jsem svařit tupý svar, svisle, což je podle mě jeden z těch těžkých, s kořenem."
Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Je to 24. ročník mezinárodní soutěže ve svařování o Zlatý pohár Linde. Navazujeme tak na tradiční soutěž, která tady probíhala. Bohužel po dobu tří let se tato soutěž kvůli covidu nekonala. No a chtěli jsme navázat, a to se myslím podařilo. Samozřejmě to není jenom naše zásluha. Obrovské poděkování patří našemu zřizovateli, který nám poskytl finance a který tuto soutěž velmi podporuje. Dále bych chtěl poděkovat všem sponzorům a firmám, které zajišťují tady tuto soutěž. A které nás také rovněž podporují."
Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Zájem bych řekl, že je celkem velký. Máme přihlášeno celkem 37 škol. Celkem 90 soutěžících. 7 škol je ze Slovenska 2 školy z Německa."
Studenti museli zvládnout teoretickou část, která obsahovala technologii a bezpečnost ve svařování. A v praktické části svařit dva materiály ve svislé poloze.
Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Hodnocení probíhá pomocí hodnotitelské jury, která je složená z odborníků z firem a ze zkušebních komisařů ze zkušebních organizací. Zaštiťuje to celé společnost ANB Česká republika a hodnotí se na tom povrch a kořen toho soutěžního vzorku." - Co je tam důležité? - "Je důležité, aby bylo správné převýšení povrchu a samozřejmě dobře provařený kořen."
Milan Bukva, soutěžící, Spojená škola Martin: - Jak je důležité to, čemu se věnuješ? To, co studuješ? Co ti to dává? - "Já už odmalička se věnuji strojařině. Můj dědeček je strojař a z různých hledisek mě to zaujalo a baví mě to. Takže se tomu věnuji dlouhý čas. Ať jde o CNC stroje, svařování nebo obrábění kovů."
Soutěžilo se ve čtyřech svařovacích metodách vždy v národních a mezinárodních kolech. Zajímavostí také byla kategorie svařování na virtuálním trenažéru.
---
Dělali sport, který je baví a rozhodli se předávat zkušenosti dál. Parkouristé si ve městě po mnoha letech vybudovali vlastní tréninkové zázemí a nyní se jejich hala i akce těší velké oblibě. Otevřeni jsou dalším zájemcům, ať už jde o děti nebo dokonce dospělé.
Parta nadšenců provozující ve Frýdku-Místku parkour dlouho usilovala o vlastní sportoviště. To se jim nakonec podařilo, sehnali si prostory, pracovali na nich rok a loni tréninkovou halu oficiálně otevřeli.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Zdravím Vás z Improve Yourself Academy. My jsme tady tento projekt plánovali velice dlouhou dobu. Fungujeme v podstatě osmým rokem, ale halu jsme dostavěli teprve nedávno. Fungují nám tady tréninky s dětmi. Pravidelné akce, tábory a naší vizí je inspirovat mládež k pohybu."
Anketa: 1.) - Jak dlouho se tady tomu věnuješ? A co tě na tom baví? A co už ses naučil? - "Už tady chodím rok a půl a naučil jsem se kotoul letmo, kotoul dopředu, pak dashe, fronta." – A jaké to je? – "Dobrý." – Co tě na tom baví? – "Když skáču a když mám hodně volnosti."
Anketa: 2.) "Dva měsíce a baví mě tady skákat, je to super a je to super se tady překonávat."
Jak je to koncipováno? Co tady všechno máte?
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: Máme tady parkourovou zónu, gymnastickou zónu, velkou molitanovou jámu s profesionální gymnastickou trampolínou. Máme tady různé odpružené části, odměkčené části. Tak, aby ten trénink byl co nejvíce bezpečný. Máme tady fitness a workout zónu."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já a myslím, že i celé vedení města jsme velice rádi za každou aktivitu, která vznikne spontánně, takzvaně odspoda. A právě jsme na místě, které tímto způsobem vzniklo. A nabízí alternativní náplň, zábavu pro děti. Zvlášť v místech, kde se nacházíme, je to myslím velmi vhodné. A my samozřejmě jako město budeme takového aktivity obecně podporovat a byli bychom rádi, kdyby tady toto místo fungovalo a děti si tady našly cestu."
Ve Frýdku-Místku působí zhruba pět parkourových trenérů a v hale mají v současnosti několik desítek dětí.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Nabíráme děti od pěti, šesti let. Trénují nám tady i dospělí, chodí i rodiče s dětmi. Takže máme i speciální lekce, takzvané sobotní family tréninky, takže i pro celé rodiny. Určitě bych doporučil sledovat naše stránky. Ať už sociální sítě nebo webové stránky. Máme spousty pravidelných akcí, kdy může v podstatě dorazit kdokoliv, i když nemá s parkourem vůbec žádnou zkušenost. Parkour je pro kohokoliv, pro kluky, pro holky. Dá se v něm soutěžit anebo to může být jenom zábava na odpoledne. Jen se tak vyřádit a být mezi fajn lidmi."
Parkour je pro někoho zábava, pro jiného životní styl a pro další nadšence prostředek k udržování kondice.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Parkour má svou filosofii. Ve zkratce jde o to, dostat se z bodu A do bodu B. Co jak nejrychleji, nejbezpečněji a nejefektivněji. Parkourista, kromě nějakých základních přeskoků, otoček a podobě, tak dělá i salta, akrobacii."
Parkourová hala ve Frýdku-Místku stojí na okraji Křižíkovy ulice hned vedle Válcovenského jezu u řeky Ostravice.
---
Školáci z pěti základních škol ve Frýdku-Místku se opět zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Jejich úkolem bylo sehnat pamětníky, natočit s nimi rozhovor a následně z něj vytvořit pětiminutový dokument z těch nejzajímavějších vzpomínek. Například na sovětskou okupaci ve městě.
Žáci osmé třídy 4. Základní školy ve Frýdku-Místku se zapojili do vzdělávacího projektu, jehož cílem je zachovat odkaz pro další generace v podobě zaznamenané výpovědi pamětníků.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Zapojil jsem se do toho, protože dějepis mě baví. Paní učitelka sháněla lidi, tak jsem se přihlásil."
Ondřej Vlasák, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Našim úkolem bylo udělat rozhovor s pamětníkem a udělat z toho pětiminutový dokument a vystříhat z toho to nejzajímavější."
Eva Kubečková, učitelka, 4. Základní škola Frýdek-Místek: "Tito kluci jsou takoví přátelé dějepisu. Protože je ten dějepis baví. Jsou takoví, že se doptávají, zajímají se o tu historii. Zúčastňují se dějepisných soutěží nebo olympiád. Takže jsem se jich zeptala, jestli by do toho nechtěli jít. A souhlasili a tím pádem jsem vytvořila takový tým."
Rozhovor poskytla týmu babička paní učitelky. Natočili ho jako video na telefon a nyní ho budou muset zpracovat.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Náročné to nebylo. Dělali jsme s osobou rozhovor, asi dvacetiminutový. To ještě náročné bude. Budeme to muset sestříhat."
Ondřej Vlasák, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Paní Němcová nám vykládala o tom, jak v roce 1968 ji nechtěli pustit do Slezanu. Chodili tam s různými zbraněmi mezi nimi. A že se bála."
Eva Kubečková, učitelka, 4. Základní škola Frýdek-Místek: "V současnosti máme natočený rozhovor, máme fotografie naší pamětnice, různé dokumenty. A teď kluci budou ten rozhovor stříhat a budou z něj vytvářet video. Takže teď budeme přemýšlet nad tím, které části toho rozhovoru dáme do toho videa. Kterými dokumenty nebo fotografiemi to video proložíme. A jak to celé bude vypadat."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme se jako město Frýdek-Místek již podruhé zapojili do projektu prostřednictvím pěti základních škol a obecně vnímám jakoukoliv aktivitu, která propojuje generace, která propojuje různé sociální skupiny, tak jako velmi přínosnou. A myslím si, že si musíme vzájemně naslouchat. A pokud si budeme naslouchat a obohatíme se, tak to bude vždycky přínosem. Nejenom pro město Frýdek-Místek, ale i pro celou společnost."
Do projektu se za celou dobu zapojilo 190 měst z celé České republiky. Aktuálně například i v Havířov nebo Český Těšín. Závěrečné práce z Frýdku-Místku budou po zpracování představeny veřejnosti.
---
Na Střední odborné škole Frýdek-Místek proběhl 24. ročník mezinárodní soutěže ve svařování. Studenti mezi sebou poměřili zkušenosti v devíti kategoriích. Soutěž měla teoretickou i praktickou část a vše vyhodnocovala odborná porota.
Dílny Střední odborné školy Frýdek-Místek zaplnili mladí talentovaní svářeči z různých škol u nás i v zahraničí. Každý se tady snažil předvést ten nejlepší výkon.
Milan Bukva, soutěžící, Spojená škola Martin: - Jakou máš zkušenost s touto soutěží a jaké to pro tebe bylo? - "Organizace výborná, svařování taky dobré. Svařovalo se výborně, to už je jen o ruce a zkušenosti, zda to dobře zavaří." - Co bylo úkolem? - "Měl jsem svařit tupý svar, svisle, což je podle mě jeden z těch těžkých, s kořenem."
Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Je to 24. ročník mezinárodní soutěže ve svařování o Zlatý pohár Linde. Navazujeme tak na tradiční soutěž, která tady probíhala. Bohužel po dobu tří let se tato soutěž kvůli covidu nekonala. No a chtěli jsme navázat, a to se myslím podařilo. Samozřejmě to není jenom naše zásluha. Obrovské poděkování patří našemu zřizovateli, který nám poskytl finance a který tuto soutěž velmi podporuje. Dále bych chtěl poděkovat všem sponzorům a firmám, které zajišťují tady tuto soutěž. A které nás také rovněž podporují."
Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Zájem bych řekl, že je celkem velký. Máme přihlášeno celkem 37 škol. Celkem 90 soutěžících. 7 škol je ze Slovenska 2 školy z Německa."
Studenti museli zvládnout teoretickou část, která obsahovala technologii a bezpečnost ve svařování. A v praktické části svařit dva materiály ve svislé poloze.
Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "Hodnocení probíhá pomocí hodnotitelské jury, která je složená z odborníků z firem a ze zkušebních komisařů ze zkušebních organizací. Zaštiťuje to celé společnost ANB Česká republika a hodnotí se na tom povrch a kořen toho soutěžního vzorku." - Co je tam důležité? - "Je důležité, aby bylo správné převýšení povrchu a samozřejmě dobře provařený kořen."
Milan Bukva, soutěžící, Spojená škola Martin: - Jak je důležité to, čemu se věnuješ? To, co studuješ? Co ti to dává? - "Já už odmalička se věnuji strojařině. Můj dědeček je strojař a z různých hledisek mě to zaujalo a baví mě to. Takže se tomu věnuji dlouhý čas. Ať jde o CNC stroje, svařování nebo obrábění kovů."
Soutěžilo se ve čtyřech svařovacích metodách vždy v národních a mezinárodních kolech. Zajímavostí také byla kategorie svařování na virtuálním trenažéru.
---
Dělali sport, který je baví a rozhodli se předávat zkušenosti dál. Parkouristé si ve městě po mnoha letech vybudovali vlastní tréninkové zázemí a nyní se jejich hala i akce těší velké oblibě. Otevřeni jsou dalším zájemcům, ať už jde o děti nebo dokonce dospělé.
Parta nadšenců provozující ve Frýdku-Místku parkour dlouho usilovala o vlastní sportoviště. To se jim nakonec podařilo, sehnali si prostory, pracovali na nich rok a loni tréninkovou halu oficiálně otevřeli.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Zdravím Vás z Improve Yourself Academy. My jsme tady tento projekt plánovali velice dlouhou dobu. Fungujeme v podstatě osmým rokem, ale halu jsme dostavěli teprve nedávno. Fungují nám tady tréninky s dětmi. Pravidelné akce, tábory a naší vizí je inspirovat mládež k pohybu."
Anketa: 1.) - Jak dlouho se tady tomu věnuješ? A co tě na tom baví? A co už ses naučil? - "Už tady chodím rok a půl a naučil jsem se kotoul letmo, kotoul dopředu, pak dashe, fronta." – A jaké to je? – "Dobrý." – Co tě na tom baví? – "Když skáču a když mám hodně volnosti."
Anketa: 2.) "Dva měsíce a baví mě tady skákat, je to super a je to super se tady překonávat."
Jak je to koncipováno? Co tady všechno máte?
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: Máme tady parkourovou zónu, gymnastickou zónu, velkou molitanovou jámu s profesionální gymnastickou trampolínou. Máme tady různé odpružené části, odměkčené části. Tak, aby ten trénink byl co nejvíce bezpečný. Máme tady fitness a workout zónu."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já a myslím, že i celé vedení města jsme velice rádi za každou aktivitu, která vznikne spontánně, takzvaně odspoda. A právě jsme na místě, které tímto způsobem vzniklo. A nabízí alternativní náplň, zábavu pro děti. Zvlášť v místech, kde se nacházíme, je to myslím velmi vhodné. A my samozřejmě jako město budeme takového aktivity obecně podporovat a byli bychom rádi, kdyby tady toto místo fungovalo a děti si tady našly cestu."
Ve Frýdku-Místku působí zhruba pět parkourových trenérů a v hale mají v současnosti několik desítek dětí.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Nabíráme děti od pěti, šesti let. Trénují nám tady i dospělí, chodí i rodiče s dětmi. Takže máme i speciální lekce, takzvané sobotní family tréninky, takže i pro celé rodiny. Určitě bych doporučil sledovat naše stránky. Ať už sociální sítě nebo webové stránky. Máme spousty pravidelných akcí, kdy může v podstatě dorazit kdokoliv, i když nemá s parkourem vůbec žádnou zkušenost. Parkour je pro kohokoliv, pro kluky, pro holky. Dá se v něm soutěžit anebo to může být jenom zábava na odpoledne. Jen se tak vyřádit a být mezi fajn lidmi."
Parkour je pro někoho zábava, pro jiného životní styl a pro další nadšence prostředek k udržování kondice.
Lubomír Baum, zakladatel školy parkouru: "Parkour má svou filosofii. Ve zkratce jde o to, dostat se z bodu A do bodu B. Co jak nejrychleji, nejbezpečněji a nejefektivněji. Parkourista, kromě nějakých základních přeskoků, otoček a podobě, tak dělá i salta, akrobacii."
Parkourová hala ve Frýdku-Místku stojí na okraji Křižíkovy ulice hned vedle Válcovenského jezu u řeky Ostravice.
---
