Havířovský expres
- Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
- Stavba stacionáře pro lidi s hendikepem je před kolaudací
- Havířov má z plánovaného zálohování PET lahví obavy
- Technické služby začaly s úklidem po zimě
Ještě v únoru byla výtahová šachta nově připravovaného stacionáře v Havířově zatopená vodou. I kvůli tomu radnice ukončila se zhotovitelem smlouvu. Problém nakonec město vyřešilo a rekonstrukce bývalých jeslí pro potřeby lidí s mentálním hendikepem je před kolaudací.
Na rekonstrukci bývalých jeslí na denní stacionář pro lidi s mentálním hendikepem radnice v Havířově jen tak nezapomene. Stavbu provázely takové nedostatky, že se město bude nakonec se zhotovitelem soudit. Největší problém, kterým byla voda ve výtahové šachtě, se už ale podařilo vyřešit.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Výtah je v provozu, výtah funguje. Problém s vodou jsme vyřešili tak, že kolem přístavby tohoto prostoru jsme vytvořili odvodňovací vrty, které stahují vodu z násypového bazénu a přímo v prostoru výtahové šachty je vytvořena plechová vana, která zabraňuje průsaku vody. Takže těmito dvěma opatřeními jejich kombinací jsme zabránili přítokům vody do výtahové šachty a výtah řádně funguje.”
V jaké fázi se nyní ta stavba nachází, je už připravená ke kolaudaci?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Doděláváme poslední věci, které chybí ke kolaudaci. Doděláváme i zahradu, která by měla být hotová nejpozději v květnu, tak abychom všechny náležitosti této stavby byli schopni předat k užívání právě k prvnímu květnu.”
Klienti Santé ze stacionáře na ulici Čelakovského začnou novou budovu využívat od května. Ti z ulice Lipová pak od června.
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Budova bude pro nás výhodnější určitě, protože je přizpůsobená k naší klientele, ke klientele středně těžké a těžké případně kombinované postižení a samozřejmě je to i k manipulaci imobilních klientů. Mají tam předepsané rozměry, které tato budova plně splňuje. Dále je přizpůsobená, nebo se přizpůsobuje i zahrada, která je krásná, velká takže bude taktéž využita plně pro naši imobilní klientelu."
Jak na tuto změnu reagovali rodiče?
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Já mohu říct sama za sebe, že určitě kladně. Samozřejmě nějaké otázky byly, ty jsme si vysvětlili, zdůvodnili jsme a myslím si, že rodiče, opatrovníci i klienti nemají problém s tím, že se budou stěhovat do nové budovy.”
anketa: “Těším se tam, těším se tam.” Už víte, jak to tam vypadá? “Ano, byl jsem se tam minulý týden podívat.”
anketa: “Jo těším se. To dojíždění je pro mne blbé. Musím jezdit autobusem, musím brzy vstávat, tak uvidíme, ale snad si tam zvykneme.”
Obě budovy stávajících stacionářů zůstanou v majetku města, které rozhodne o jejich dalším využití.
---
Do pár let se zřejmě budou zálohovat PET lahve a plechovky. Novelu zákona nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. Některé obce z toho mají ale obavy. Například Havířov upozorňuje, že městu se značně zvýší náklady za zpracování odpadu na třídící lince.
Výrobci PET lahví a plechovek budou mít povinnost je vyrábět z části z recyklovaného materiálu. I proto nyní ministerstvo životního prostředí pracuje na zavedení povinného zálohování.
Zatímco do žlutých kontejnerů patří zmačkané PET lahve, v obchodech je budou muset lidé odevzdávat téměř neporušené.
anketa: “Lidé sice třídí, ale myslím si, že někteří to tam nehodí. Když je to motivuje v tom, že to mohou vrátit a mít to zálohované, tak pro ne.”
anketa: “Já mám i extra tašku na plasty, tak to házím do popelnice, ale kdyby to bylo zálohované, tak bych to nevyhazoval. Já bych šel to vrátit.”
Z jiného pohledu se na to dívají některé obce.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “My tady lidi učíme už několik desetiletí, jak mají třídit. Musím říct, že čeští občané jsou v tomto velmi dobří a patříme mezi premianty v EU. A co se týče PET, tak lidé dokáží vrátit v rámci těch žlutých nádob a pytlů osm z deseti petek, které jsou uvedeny na trh. A ten požadavek EU je devět z deseti, což my si myslíme, jako odpadáři, že dokážeme docílit se stávajícím systémem a s jeho zdokonalováním. Co se týče toho zálohování, tak to bude mít dva dopady na město. Jeden dopad je, že díky zálohování přestanou nápojáři platit příspěvky do společného systému EKO-KOM, který přispívá městům a obcím právě na provozování separace odpadu. To znamená žluté, modré nádoby. Tam vypadne jeden příjem města a druhý příjem bude ten, že třídící linky, které zpracovávají ten obsah žlutých nádob, mají jako jeden ze svých příjmu prodej ze tříděného petu. Takže nejhodnotnější surovinou na trhu. Tento materiál jim vypadne, takže jim vypadnou tyto příjmy, ale náklady na to třídění právě obsahu těch žlutých nádob pořád zůstanou. Takže co se stane, třídící linky zvednou cenu za zpracování toho obsahu žlutých nádob, to znamená, zvednou cenu za tunu pro města a obce. Městům na jednu stranu vypadnou příjmy od EKO-KOM, na druhé straně se jim zvedne cena za zpracování odpadu na třídící lince. A teď se města budou muset rozhodnout, jestli tyto náklady ponesou ze svého rozpočtu, nebo je promítnou do poplatku za odpady pro občany.”
Bavíme se o jakých penězích?
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Můžou to být peníze i v řádu jednotek milionů korun. Bez ohledu na to, jestli zálohování bude, nebo nebude zavedeno v ČR, tak pořád ten systém třídění plastů v domácnostech musí být zachovaný. Musí být zachován z toho důvodu, že to po nás vyžaduje legislativa jak ČR, tak EU a hlavně pořád nám tady zůstanou všechny ty ostatní plasty.”
Technické služby se také obávají, že stejně jak na Slovensku, kde už zálohování funguje, bude docházet k tomu, že lidé bez domova PET lahve a plechovky začnou vytahovat ze žlutých kontejnerů.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Přesně tuto situaci známe u papíru. Jakmile stoupá cena papíru ve sběrnách, tak lidé bez domova nám vybírají popelnice na papír, ale dělají to tím způsobem, že z popelnice vyhazují všechno ven, vybírají si to, co chtějí, ale samozřejmě to po sobě neuklidí. Obáváme se, že naprosto stejná situace nastane u těch petek, protože ti lidé v tom uvidí jednoduchý příjem a budou ty petky hledat tam, kde se nejvíce koncentrují.”
Novelu zákona o obalech by chtělo ministerstvo životního prostředí představit ještě v letošním roce. Zálohování by pak mohlo začít platit nejdříve od roku 2025.
---
Začalo jaro a Technické služby v Havířově musí po zimě uklidit město od posypového materiálu. Nejhorší měsíc z pohledu zimní údržby byl pro všechny prosinec.
Zimní údržba technickým službám končí na konci měsíce. Společnost už díky dobrému počasí začala 13. března s úklidem města. V ulicích a na chodnících jezdí čistící stroje, ale posypový materiál se odklízí i ručně, a to i pomocí veřejně prospěšných pracovníků.
Ladislav Kotula, Technické služby Havířov: “Začali jsme na prvních dvou vytipovaných lokalitách, kde potřebujeme uklidit nejdříve, což je na Šumbarku a teď jsme se zaměřili na střed města tam, kde je největší počet obyvatel a kde jsou ta místa nejvíce využívaná. Na tom Šumbarku se začalo z toho důvodu, protože tam nejsou komunikace naše a jsou to komunikace Správy silnic MSK, tak ať prvně uklidíme chodníky a oni potom cesty. Předpoklad ukončení prací je závislý na tom, jak se bude všechno vyvíjet a jak se bude dařit to všechno uklidit, protože někde nám zase stojí vozidla a nejde tam uklidit a musíme se tam třeba vracet.”
Celkově byly z pohledu zimní údržby pro technické služby nejtěžšími měsíci prosinec a leden.
Kamil Padisak, vedoucí zimní údržby: “Takže jsme používali nejen naši techniku, ale využili jsme veškeré subdodávky, které máme k dispozici a máme s nimi smlouvy. Technika byla v provozu den co den, sedm dnů v týdnu, 24 hodin denně. Řidiči dostali zabrat, ale i ruční pracovníci včetně subdodavatelů. No a spotřeby posypových materiálů předběžně asi za tuto zimu 550 tun soli a 750 tun inertního materiálu, což je struska. Ta čísla jsou podstatně větší než v uplynulých letech.”
Lidé si stěžovali. Mohlo se něco udělat lépe?
Kamil Padisak, vedoucí zimní údržby: “Tak podle některých lidí ano, my jsme do toho dali všechno co jsme měli, jak síly, tak konzultace, které probíhaly na Magistrátu města Havířova. Řešili jsme celou tuto krizovou záležitost, prostě dělali jsme, co jsme mohli.”
---
Ještě v únoru byla výtahová šachta nově připravovaného stacionáře v Havířově zatopená vodou. I kvůli tomu radnice ukončila se zhotovitelem smlouvu. Problém nakonec město vyřešilo a rekonstrukce bývalých jeslí pro potřeby lidí s mentálním hendikepem je před kolaudací.
Na rekonstrukci bývalých jeslí na denní stacionář pro lidi s mentálním hendikepem radnice v Havířově jen tak nezapomene. Stavbu provázely takové nedostatky, že se město bude nakonec se zhotovitelem soudit. Největší problém, kterým byla voda ve výtahové šachtě, se už ale podařilo vyřešit.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Výtah je v provozu, výtah funguje. Problém s vodou jsme vyřešili tak, že kolem přístavby tohoto prostoru jsme vytvořili odvodňovací vrty, které stahují vodu z násypového bazénu a přímo v prostoru výtahové šachty je vytvořena plechová vana, která zabraňuje průsaku vody. Takže těmito dvěma opatřeními jejich kombinací jsme zabránili přítokům vody do výtahové šachty a výtah řádně funguje.”
V jaké fázi se nyní ta stavba nachází, je už připravená ke kolaudaci?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Doděláváme poslední věci, které chybí ke kolaudaci. Doděláváme i zahradu, která by měla být hotová nejpozději v květnu, tak abychom všechny náležitosti této stavby byli schopni předat k užívání právě k prvnímu květnu.”
Klienti Santé ze stacionáře na ulici Čelakovského začnou novou budovu využívat od května. Ti z ulice Lipová pak od června.
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Budova bude pro nás výhodnější určitě, protože je přizpůsobená k naší klientele, ke klientele středně těžké a těžké případně kombinované postižení a samozřejmě je to i k manipulaci imobilních klientů. Mají tam předepsané rozměry, které tato budova plně splňuje. Dále je přizpůsobená, nebo se přizpůsobuje i zahrada, která je krásná, velká takže bude taktéž využita plně pro naši imobilní klientelu."
Jak na tuto změnu reagovali rodiče?
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Já mohu říct sama za sebe, že určitě kladně. Samozřejmě nějaké otázky byly, ty jsme si vysvětlili, zdůvodnili jsme a myslím si, že rodiče, opatrovníci i klienti nemají problém s tím, že se budou stěhovat do nové budovy.”
anketa: “Těším se tam, těším se tam.” Už víte, jak to tam vypadá? “Ano, byl jsem se tam minulý týden podívat.”
anketa: “Jo těším se. To dojíždění je pro mne blbé. Musím jezdit autobusem, musím brzy vstávat, tak uvidíme, ale snad si tam zvykneme.”
Obě budovy stávajících stacionářů zůstanou v majetku města, které rozhodne o jejich dalším využití.
---
Do pár let se zřejmě budou zálohovat PET lahve a plechovky. Novelu zákona nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. Některé obce z toho mají ale obavy. Například Havířov upozorňuje, že městu se značně zvýší náklady za zpracování odpadu na třídící lince.
Výrobci PET lahví a plechovek budou mít povinnost je vyrábět z části z recyklovaného materiálu. I proto nyní ministerstvo životního prostředí pracuje na zavedení povinného zálohování.
Zatímco do žlutých kontejnerů patří zmačkané PET lahve, v obchodech je budou muset lidé odevzdávat téměř neporušené.
anketa: “Lidé sice třídí, ale myslím si, že někteří to tam nehodí. Když je to motivuje v tom, že to mohou vrátit a mít to zálohované, tak pro ne.”
anketa: “Já mám i extra tašku na plasty, tak to házím do popelnice, ale kdyby to bylo zálohované, tak bych to nevyhazoval. Já bych šel to vrátit.”
Z jiného pohledu se na to dívají některé obce.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “My tady lidi učíme už několik desetiletí, jak mají třídit. Musím říct, že čeští občané jsou v tomto velmi dobří a patříme mezi premianty v EU. A co se týče PET, tak lidé dokáží vrátit v rámci těch žlutých nádob a pytlů osm z deseti petek, které jsou uvedeny na trh. A ten požadavek EU je devět z deseti, což my si myslíme, jako odpadáři, že dokážeme docílit se stávajícím systémem a s jeho zdokonalováním. Co se týče toho zálohování, tak to bude mít dva dopady na město. Jeden dopad je, že díky zálohování přestanou nápojáři platit příspěvky do společného systému EKO-KOM, který přispívá městům a obcím právě na provozování separace odpadu. To znamená žluté, modré nádoby. Tam vypadne jeden příjem města a druhý příjem bude ten, že třídící linky, které zpracovávají ten obsah žlutých nádob, mají jako jeden ze svých příjmu prodej ze tříděného petu. Takže nejhodnotnější surovinou na trhu. Tento materiál jim vypadne, takže jim vypadnou tyto příjmy, ale náklady na to třídění právě obsahu těch žlutých nádob pořád zůstanou. Takže co se stane, třídící linky zvednou cenu za zpracování toho obsahu žlutých nádob, to znamená, zvednou cenu za tunu pro města a obce. Městům na jednu stranu vypadnou příjmy od EKO-KOM, na druhé straně se jim zvedne cena za zpracování odpadu na třídící lince. A teď se města budou muset rozhodnout, jestli tyto náklady ponesou ze svého rozpočtu, nebo je promítnou do poplatku za odpady pro občany.”
Bavíme se o jakých penězích?
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Můžou to být peníze i v řádu jednotek milionů korun. Bez ohledu na to, jestli zálohování bude, nebo nebude zavedeno v ČR, tak pořád ten systém třídění plastů v domácnostech musí být zachovaný. Musí být zachován z toho důvodu, že to po nás vyžaduje legislativa jak ČR, tak EU a hlavně pořád nám tady zůstanou všechny ty ostatní plasty.”
Technické služby se také obávají, že stejně jak na Slovensku, kde už zálohování funguje, bude docházet k tomu, že lidé bez domova PET lahve a plechovky začnou vytahovat ze žlutých kontejnerů.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Přesně tuto situaci známe u papíru. Jakmile stoupá cena papíru ve sběrnách, tak lidé bez domova nám vybírají popelnice na papír, ale dělají to tím způsobem, že z popelnice vyhazují všechno ven, vybírají si to, co chtějí, ale samozřejmě to po sobě neuklidí. Obáváme se, že naprosto stejná situace nastane u těch petek, protože ti lidé v tom uvidí jednoduchý příjem a budou ty petky hledat tam, kde se nejvíce koncentrují.”
Novelu zákona o obalech by chtělo ministerstvo životního prostředí představit ještě v letošním roce. Zálohování by pak mohlo začít platit nejdříve od roku 2025.
---
Začalo jaro a Technické služby v Havířově musí po zimě uklidit město od posypového materiálu. Nejhorší měsíc z pohledu zimní údržby byl pro všechny prosinec.
Zimní údržba technickým službám končí na konci měsíce. Společnost už díky dobrému počasí začala 13. března s úklidem města. V ulicích a na chodnících jezdí čistící stroje, ale posypový materiál se odklízí i ručně, a to i pomocí veřejně prospěšných pracovníků.
Ladislav Kotula, Technické služby Havířov: “Začali jsme na prvních dvou vytipovaných lokalitách, kde potřebujeme uklidit nejdříve, což je na Šumbarku a teď jsme se zaměřili na střed města tam, kde je největší počet obyvatel a kde jsou ta místa nejvíce využívaná. Na tom Šumbarku se začalo z toho důvodu, protože tam nejsou komunikace naše a jsou to komunikace Správy silnic MSK, tak ať prvně uklidíme chodníky a oni potom cesty. Předpoklad ukončení prací je závislý na tom, jak se bude všechno vyvíjet a jak se bude dařit to všechno uklidit, protože někde nám zase stojí vozidla a nejde tam uklidit a musíme se tam třeba vracet.”
Celkově byly z pohledu zimní údržby pro technické služby nejtěžšími měsíci prosinec a leden.
Kamil Padisak, vedoucí zimní údržby: “Takže jsme používali nejen naši techniku, ale využili jsme veškeré subdodávky, které máme k dispozici a máme s nimi smlouvy. Technika byla v provozu den co den, sedm dnů v týdnu, 24 hodin denně. Řidiči dostali zabrat, ale i ruční pracovníci včetně subdodavatelů. No a spotřeby posypových materiálů předběžně asi za tuto zimu 550 tun soli a 750 tun inertního materiálu, což je struska. Ta čísla jsou podstatně větší než v uplynulých letech.”
Lidé si stěžovali. Mohlo se něco udělat lépe?
Kamil Padisak, vedoucí zimní údržby: “Tak podle některých lidí ano, my jsme do toho dali všechno co jsme měli, jak síly, tak konzultace, které probíhaly na Magistrátu města Havířova. Řešili jsme celou tuto krizovou záležitost, prostě dělali jsme, co jsme mohli.”
---