Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Alexandra Alvarová, respektovaná novinářka a fotografka. Je známá svou nebojácnou žurnalistikou a vytrvalým odhalováním pravdy v otázkách politiky a lidských práv. Její práce je často oceňována pro odvahu a důslednost, s jakou přistupuje k náročným tématům. Našimi společnými tématy pro dnešek jsou umělá inteligence a dezinformace. Témata, která už nějakou dobu rezonují nejen mediálním prostorem. Sašo, vítejte!

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou roli v šíření dezinformací hraje umělá inteligence?

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka:V současné době už, řekla bych dominantní. Je to asi 14 dní, co vyšla jedna z nejnovějších studií, která vyústila do velkého vyšetřování FBI, kdy už se ukazuje, že ten základní problém nastavení našeho informačního prostoru není v tom, že by v něm někdo lhal, ale v tom, že někdo tzv. ovládá diskurs, o čem se mluví. A ten diskurz lze ovládat v podstatě tím, že vy dokážete přimět obrovské množství lidí na sociálních sítích, v médiích, prostě všude tam, kde tečou digitální informace. Dokážete přimět obrovské množství lidí, autentických účtů, umělých účtů, fake účtů, prostě celý ten obrovský ekosystém informační, dokážete přimět aby bzučel jedním hlasem, aby zvednul jedno téma a opakoval stejná slova. A na to se právě umělá inteligence výborně hodí, protože vytváří v obrovské rychlosti a v obrovském množství nástroje, které zmnožují ten počet těch hlasů. A to je efekt, který si málokdo uvědomuje, protože jde o efekt množstevní, nikoli kvalitativní. To znamená, není to o tom, že by někdo v informačním prostoru lhal a někdo mu to musel vyvracet, ale je to o tom, že umělá inteligence dokáže během dvou hodin dokážete na síti zvednout informační vlnu, která vypadá, že polovina národa hovoří o stejném tématu. Pokud nemáte specializované nástroje, velmi sofistikované nástroje, rovněž řízené umělou inteligencí, analytické nástroje, tak nedokážete identifikovat, jestli ta vlna, to bzučení, jestli je skutečné. Jestli skutečně půl milionu lidí, milion lidí, dva miliony lidí mluví o stejném tématu, jestli to jsou skuteční lidé, anebo jestli to jsou jenom ty digitální fantomy, ti boti, malí robůtci, kteří třeba na Twitteru nebo na na Facebooku zajišťují tu multiplikaci, sdílení, diskuzi. Dneska je ta umělá inteligence už tak sofistikovaná bohužel pro nás. Pamatuju ještě doby před pěti lety, kdy tomu tak nebylo. Vy vlastně v konverzaci už nerozeznáte, že se nebavíte s normálním člověkem. Ty velké jazykové modely už dokážou vyprodukovat obrovské množství účtů, které vám ve vašem domácím jazyce autenticky odpovídá. Šíříme si ten messaging. Dává dohromady věty pobouřeně, nadšené. Prostě cokoliv, a obyčejný uživatel nemá vůbec šanci rozeznat, že se nebaví s člověkem, že to je prostě jenom prográmek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  No tak co se s tím dá dělat? Existují vůbec nějaké nástroje, které by právě nám, běžným uživatelům pomohly rozpoznat dezinformace?

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka:  Zatím pro běžné uživatele bohužel nejsou. My jsme pořád v úvodním stádiu tohoto nového typu informační války. A tam ten obyčejný uživatel, to jest ta Mařenka Vomáčková, tahá za ten nejslabší konec provazu. To znamená pro obyčejné lidi, občany, kteří se na síti pohybují, mají tam svůj život, fotí si tam obědy, sdílejí si tam, koho volit, co je nebezpečné, jaká nemoc je momentálně, já nevím, u nich, ve vesnici nebo tak. Prostě ty informace nutné k tomu, abychom mohli spolupracovat a nějak společně přežili a vídali se třeba s rodinou nebo vytvářeli tu naši lokální komunitu, tak tenhle drobný uživatel nemá v tuhle chvíli vůbec žádnou šanci a vůbec žádné nástroje k dispozici. Mají je vlády, mají je velké korporace, mají je oligarchové, to jest miliardáři, kteří si je dokáží nakoupit. Je to nesmírně drahá záležitost, ale nám obyčejným lidem je na síti nikdo k dispozici nedá. Právě proto, že je to tak strašně nový ten fenomén, tak jako u všech technologií, vždycky jako první ty nejnovější technologie, dřív než vznikne zákon, který by chránil obyčejného člověka před jejich působením, tak vždycky si ty technologie jako první adoptují celky jako jsou národní státy, organizovaný zločin, miliardáři.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se vůbec říct, kdo nejčastěji stojí za vytvářením a šířením falešných zpráv, dezinformací?

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka:  Ano, existují 3 typy aktérů, kteří vlastně je produkují. Já už bych ani neřekla dezinformace, protože to je slovo, které bylo aktuální ještě tak před 5 lety, kdy ta informační jednotka, která obsahovala nějakou vrstvu lži nebo manipulace, se dala nějakým způsobem identifikovat. Dneska je to hodně o tom množství, o tom bzučení, o tom, abyste získali pocit, že většina si něco myslí a tím vlastně ovlivnili a modifikovali svoje chování, svoje myšlení, abyste se snažili přizpůsobit. Dneska je to o tom vyvolávání dojmu té většiny pomocí umělé inteligence. A existují 3 typy aktérů, kteří v současné době se snaží tímto způsobem proměňovat myšlení a chování mas. To jsou jednak národní státy, v podstatě všechny větší národní státy dnes k těmhle technologiím mají přístup. Tím nemyslím Českou republiku, tím myslím Spojené státy, Rusko, Izrael, Indii, Saudskou Arábii, prostě velké bohaté národní státy, které ale také tahají za slabší konec provazu, protože ještě nemají legislativu, která by tohle nějak regulovala. Pak tu jsou samotné ty technologické společnosti, které tohle provozují. To znamená ti obři v Silicon Valley, jako je Facebook, Twitter, miliardáři, kterým to patří. Investoři, málo se ví, že mocná sociální síť Twitter má kromě Elona Muska velké investory, což je v podstatě autokratická vláda Saúdské Arábie. Je tam zainvestovaná Čína, o tom se vůbec nemluví. Síť Tik Tok, kterou dneska všichni zbožňují, protože je děsně zábavná a která upravuje to, co se nám líbí, nad čím se zasmějeme. A taky obrovským způsobem luxuje naše psychologická a behaviorální data. Za neznámým účelem. Tak tahle síť, a o tom se taky málo mluví, patří Komunistické straně Číny. A pak tady máme jednu entitu, o které se takřka nepíše. A to jsou oligarchové přímo navázaní na organizovaný zločin, protože on je to kromě jiného taky obrovský byznys. Dezinformace jsou miliardový byznys. Během covidu málokdo četl studii, kterou zveřejnila v Americe organizace, která si říká Center for Countering Digital Hate, to znamená Centrum pro omezování digitální nenávisti. A tato výzkumná organizace zjistila, že firmy, které vyrábějí přírodní doplňky stravy, jako jsou vitamíny, bylinky, různé takové ty jogínské knížky, přirozené zdraví. Investovaly, a teď pozor, 2 miliardy dolarů do reklamy různého typu reklam a facebookových skupin, které na síti ovlivňovaly lidi, aby nedůvěřovali vakcínám, ale přiklonili se spíš k alternativní medicíně. 2 miliardy, to je obrovská suma. A to je jenom investiční suma. Představte si ty zisky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  A pojďme ještě k tomu, jestli může umělá inteligence přispět k identifikaci a eliminaci falešných zpráv?

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka: Určitě ano, poslední výzkumy ukazují, že umělá inteligence je mnohem, jak se říká, cizím slovem persuazivnější. To znamená, má větší schopnost přesvědčit člověka o něčem než sám člověk. Existují na to už moderní studia na amerických univerzitách, které testovaly, jestli spíš umělá inteligence, nebo spíš člověk dokáže přesvědčit druhého člověka o něčem, co je pro něj nové. A ta umělá inteligence lépe volí nástroje, když jí zadáte základní data toho člověka jako základní psychologický profil toho člověka nemusí být ani moc složitý, co má rád, co nemá, jak je starý, kde bydlí. Tak ona velice jemně netlačí na pilu. Velice klidným způsobem zvolí ta správná slova a ty správné nátlakové podprahové metody, které člověka přimějí, aby si vytvořil nový názor. Zatímco člověk tuhle schopnost nemá tak intenzivní. Umělá inteligence je v tomhle hrozně taková studená mrcha, bych řekla. Ona se rozhoduje ne emocionálně, jenom na základě dat. A je nesmírně efektivní v přesvědčování druhých lidí. A to znamená, že je zároveň velmi efektivní ve vyhodnocování, jestli se vás někdo snaží ovlivnit. Každý z nás by mohl do budoucna mít v počítači malý filtr, který by ukazoval u emailů, jestli se jedná o nějaké nepřátelské působení nebo o nějaké reklamní persuazivní techniky, které se snaží se nám dostat do mozku. Stejně tak jako to dokáže vyrobit v podstatě tu propagandu nebo tu persuazi, tak stejně tak ji efektivně dokáže identifikovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Tak děkuji za dobrou zprávu za naším rozhovorem. Děkuji Vám za něj a přeji Vám krásné léto.

Alexnandra Alvarová, novinářka a fotografka: Já vám taky děkuji všem, a mávám do České republiky.

Redakčně upraveno / zkráceno.