Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám historika a kurátora Slezského zemského muzea Ondřeje Haničáka. Dobrý den, vítejte. Společně si připomeneme, že Opava letos slaví 800 let od první zmínky o městě. Ondřeji, letos Opava plánuje oslavu 800. výročí. K jakému datu či události se toto jubileum ve skutečnosti váže?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Onen památný rok 1224 se ve skutečnosti neváže k založení města, jako spíš k listině, kterou vydal český král Přemysl Otakar II. On v této listině konfirmoval, potvrdil privilegia, které udělil již existujícímu městu. Už z tohoto je jasné, že v tom roce nemohla být Opava založena. Soudobé historické bádání klade vznik města Opavy mezi roky 1213 až 1220. To je v podstatě to, co v současnosti víme přesně. Nicméně ten rok samotný se z marketingového hlediska prodává o poznání lépe a v podstatě je to hodné připomínání a i těch oslav, které město Opava plánuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak před 800 a více lety Opava vypadala?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: O tom víme poměrně málo. Nicméně si můžeme říct, že z hlediska regionu patřila Opava k nejvýznamnějším městům. Ve středověku tomu tak rozhodně bylo. Byla královským městem, ale nejenom to. Po zhruba 100 letech své existence se stala vévodským městem, vydělilo se tzv. Opavské knížectví, Opavské vévodství, které se stalo jednou z dalších korunních zemí Českého království vedle Markrabství moravského a statků olomouckého biskupství. Tím význam města vzrostl a tomu odpovídala pochopitelně i jeho tvářnost, např. když se dnes podíváme na počet kostelů, gotických chrámů či klášterů nejenom v Opavě samotné, ale i na opavských předměstích. Už tímto samotným faktem se toto město zřetelně odlišuje od dalších městských sídel dnešního Moravskoslezského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná taková laická otázka. Opava, jak ji teď popisujete před 800 lety, byla větším městem tady v okolí, v současném Moravskoslezském kraji. Které větší město bylo Opavě nejbližší?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Rozhodně významným městem byl například Těšín jako nejstarší městské sídlo, nadané městskými právy jako takovými se třeba uvádí Bruntál. Ten také byl z tohoto pohledu významný. Ale co se skutečně týče rozsahu lidnatosti a politického významu, neměla Opava zde v regionu konkurenci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se vrátit zpátky do Opavy a zmiňte některé významné milníky z historie.

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Nepochybně život ve městě, v ranně novověkém období, zásadním způsobem ovlivnilo dělení Slezska, které bylo v roce 1742 rozděleno mezi Habsburské soustátí a Pruské království. Tímto bylo rozděleno i samotné opavské knížectví a Opava se stala městem ležícím na hranici. Skutečně to městské centrum bylo tři kilometry od tehdejší státní hranice. To negativně ovlivnilo další rozvoj této lokality, dalo by se říci. Na druhou stranu se Opava stala centrem různých institucí, které byly důležité pro chod té části Slezska, které zůstalo Habsburkům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmíníte některé významné rody, které pobývaly za ta staletí v Opavě?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Oni tam ani ne pobývali, ale spíš tu byli z hlediska majetku. Opavské knížectví spolu s krnovským patřilo Lichtenštejnům. Ti byli svázáni jako zeměpáni s dějinami Opavska a Krnovska. Ti by se dali asi označit jako nejpodstatnější. Nicméně ti v Opavě nikdy nesídlili, využívali ji pouze jako, dalo by se říci, hospodářské centrum svých aktivit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě znovu podtrhnout význam Opavy v několika odrážkách. Co by třeba naše diváky mohlo z historie zajímat, čím byla Opava tak významná?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Bylo to vlastně historické centrum, jak jsem několikrát opakoval, a od poloviny 19. století bylo hlavní zemské město rakouské části Slezska a tomu odpovídala jeho podoba. Sídlili zde důležité správní instituce, zemský sněm, úřad zemského prezidenta, ale i další, například poštovní úřad, zemský nebo telegrafní úřad, finanční ředitelství a pro tyto instituce byly vystavěny i relativně reprezentativní budovy. Odpovídala tomu i sociální skladba města, kde se koncentrovali nejenom ti vyšší úředníci státní inteligence, do jisté míry, ale také to bylo důležité z hlediska toho, že Opava byla posádkovým městem s relativně početnou vojenskou posádkou a velmi širokým důstojnickým sborem. Až 200 důstojníků sídlilo v Opavě, což pochopitelně mělo nějaké důsledky na kvalitu života, na poskytované služby a další aspekty toho, jak se v Opavě v tom 19. a na počátku 20. století žilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, jak byla tehdy Opava velká? Rozlohou, ale zároveň i obyvatelstvem. Kolik tak mohla mít obyvatel?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Tady bych nerad šlápl vedle, nicméně se domnívám, že se bavíme o zhruba 40 tisících a 60 tisících obyvatelích. Jde o to, že tehdejší Opava byla skutečně jenom městské jádro. Ty předměstské části byly přičleněné až později během 30.-40. let a po druhé světové válce. Takže ta samotná Opava byla pochopitelně menší, ale bylo to dáno také trochu tím historickým vývojem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct to, co jste vyjmenoval, že to je její zlatá éra?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Rozhodně bych za zlatou éru města považoval 2. polovinu 19. století a počátek 20. století a z toho staršího období pochopitelně tu středověkou epochu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké dědictví přinesla zlatá éra Opavě?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Dodnes to dědictví můžeme rozpoznat jednak ve tvářnost města samotného, které rozhodně v některých částech na tu někdejší slávu, lesk a noblesu upomíná svým vzhledem, ale pochopitelně je tady i dědictví hmotnější nebo hmatatelnější. Navazují na to některé kulturní instituce, zejména bych zmínil Slezské zemské muzeum nebo Zemský archiv v Opavě, které schraňují dědictví celé někdejší opavské země a přímo na toto odkazují. Pochopitelně také vědecké instituce reprezentované zejména Slezskou univerzitou navazovaly v 90. letech na určité snahy, které utkvěly hlouběji v té historii o zřízení vyššího školství v Opavě. Je zde možno podotknout, že Opava je jediným někdejším okresním městem, které má svoji univerzitu v rámci celé ČR.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatím jsme se bavili o rozvoji a rozmachu, jak Opava kvetla, ale přišla druhá světová válka a docela hodně Opavu zničila.

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Pochopitelně to byl zásadní zlom z hlediska podoby města a osvobozovacích bojů. Víme, že ty ztráty byly ohromné co se týče zástavby a urbanismu, ale neméně důležitý byl taky aspekt sociální výměny obyvatelstva, který byl zásadní. Poválečná Opava byla úplně jiné město. Také to politické centrum kraje, dalo by se říci, se už před druhou světovou válkou přesunulo do Brna. Vznikla země Moravskoslezská v roce 1928 a po druhé světové válce se tím přirozeným centrem regionu stává Ostrava i v tom politickém ohledu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kvůli těm bojům, které jste teď zmínil, přišla Opava nevratně o některé budovy, které se už nedaly zachránit.

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: S tímto je to trošku složitější. To historické jádro města bylo skutečně poškozeno dramatickým způsobem. Ale novější bádání poukazuje na to, že kdyby byla vůle, opravitelné by bylo. Nicméně tam došlo k odsunu německého obyvatelstva a ta obecná idea byla spíše se rozloučit s německou minulostí města. Proto ani vůle po rekonstrukci toho městského jádra nebyla kdovíjak veliká. Nicméně Opava dopadla ještě relativně dobře. I přesto určité prvky historického urbanismu zůstaly zachovány a po válce rekonstruovány, stejně jako hlavní historické dominanty městského jádra, jako je hláska, divadlo, řada kostelů. Naštěstí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se porovnat někdejší Opava s tváří současné Opavy?

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Já myslím, že v určitých ohledech ano. Zejména v těch předměstských částech jsou části, které jsou opravdu téměř intaktní. Z historického pohledu architektury má Opava i v současnosti co nabídnout návštěvníkům. Nepochybně se dá pozvat minimálně do toho Slezského zemského muzea, které opravdu na tuto tradici navazuje a prezentuje v mnoha ohledech velmi vzácné exponáty. Schraňujeme vzácné sbírky, které právě navazují na tu slavnou éru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co chystáte pro letošní rok, kdy si připomínáme 800 let od založení nebo první zmínky? I když tohle všechno jste na počátku našeho rozhovoru vyvrátil.

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Každopádně chystáme akce, pochopitelně velikou výstavu k tomuto jubileu, která představí někdejší sbírky opavského městského muzea. To bude velmi zajímavé. Potom tvorbu malířů, kteří reflektovali Opavu a Opavsko ve svých pracích. Bude také výstava věnovaná osobnostem Opavy, opavským rodákům a také výstava Habsburků a habsburským návštěvám ve městě v 19. století, na což bych rád upozornil.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ondřeji, já Vám děkuji za rozhovory, za příjemné vzpomínání a za hloubání se v historii Opavy.

Ondřej Haničák, historik a kurátor Slezského zemského muzea: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.