Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vítejte u sledování nového dílu pořadu HOST DNE, tentokrát s tématikou výjimečné pomoci nemocným dětem. Těm pomáhají v Centru pro děti s postižením různými smyslovými metodami. A to díky paní doktorce Renátě Filatové, kterou vítám ve studiu. Dobrý den, vítejte u nás.

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, řekněte nám v úvodu našim divákům. Na co se zaměřujete u Vás a jak těm dětem můžete pomoct?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Tak možná bych nejdříve řekla, že zastupuji organizaci, která se jmenuje ISNA-MSE. Je to nestátní nezisková organizace, která má čtyři střediska. V jednom z nich se věnujeme intenzivní neurosenzorické rehabilitaci. A právě v těchto prostorách nabízíme klientům s různou formou postižení nejčastěji v posledních dvou letech dětem, ale dříve to bylo i lidem staršího věku, tak poskytujeme neurosenzorické rehabilitace. Máme k dispozici osm Snoezelen místností a v těchto místnostech pracují různí odborníci od fyzioergoterapeuta, muzikoterapeuta, aromaterapeuta, sociálního patologa, sociálního pedagoga, speciálního pedagoga, maséra, psychologa. Taková řekněme velmi dobrá základna pro působení na lidi s postižením. Ve zvláštním prostředí, které vlastně podtrhuje profesi každého z nich. Moje role v této rehabilitaci je vést tyto odborníky v nějakém terapeutickém plánu, který je optimální na každé to dítě, které k nám přichází. Ty hodiny, které u nás to dítě stráví, jsou různě dlouhé. Ale pokud se bavíme o intenzivní, individuální terapii, tak je to nejčastěji 80 terapeutických hodin za měsíc. Tedy 4 hodiny denně, od pondělí do pátku čtyři týdny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S jakými diagnózami tímto způsobem můžete dětem pomoct?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: My máme opravdu velmi široké spektrum dětí s různými diagnózami. Nejčastěji se k nám ale dostávají děti s různou formou autismu, vývojové dysplazie, DMO, svalové, různé handicapy apod..

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete uvést konkrétní příklad, jak vlastně díky vaší péči se dětem ulevilo nebo kde se posunuly v té své léčbě?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Tak aktuálně třeba pracujeme s chlapečkem, těch příběhů je hodně. My sanujeme zhruba 120 rodin ročně, které naše zařízení navštíví. Můžeme obecně tvrdit z těch dat, které máme, že to dítě, které k nám přijde na intenzivní terapii 80hodinovou, tak posuneme ve vývoji zhruba o jeden rok. To znamená to, co by prožili a co by načerpali v průběhu jednoho roku, kdy chodí do školky, do školy, na různé fyzio po hodinách tak u nás zvládnou za jeden měsíc. Co se týká konkrétních příběhů, tak teď mám v hlavě jeden takový, který mi rezonuje významně. Je to chlapeček, který byl ve vegetativním stavu a pracujeme s ním už je to asi sedmý měsíc, kdy na střídačku jezdí k nám jeden měsíc a druhý měsíc do intenzivní fyzioterapie. Tento chlapec začíná komunikovat a začíná se emočně projevovat a prostě vidíme, že z nějakého stadia absolutně jako nevnímajícího, je zpátky mezi námi. Mentálně samozřejmě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vysvětlete na tomto případě jak, jak to funguje.

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Je třeba si uvědomit, že neurosenzorika je něco, co vlastně je před vším. Před všemi dovednostmi, které máme. Jestli umíme mluvit, chodit, jakkoliv prostě komunikovat. Toto tomu všemu předchází schopnost vnímat v rámci senzorických vjemů. Pokud naše smysly, řekněme, jsou lhostejné vůči smyslovým nabídkám, no tak pochopitelně se do centra těch receptorů prostě nemůžou dostat ty informace, které potom mozek dál zpracovává a nějakým způsobem z nich vychází a čerpá z těch zkušeností pro další život. My pracujeme na úrovni 21 smyslů a můžeme si to představit tak, že toho člověka díky té smyslové intervence, kterou mu nabízíme v různých kvalitách, různými technikami a tak dále, tak ho můžeme posunout nebo může se zdát, že jeho intelekt se zvyšuje. My jim otevřeme dveře do světa jejich smyslového vnímání a to pak způsobí, že další schopnosti jakoby ten člověk získává rychleji, lépe je chápe a dává si je do logických souvislostí. Pracujeme na úrovni neurosenzoriky, kognitivních tréninků, behaviorálních a prostě dalších terapií. Nejde jenom o Snoezelen.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, vy jste mezinárodní lektorka. Předáváte ty své zkušenosti dál. Jak jsou na tom ve světě? Je to srovnatelné prostředí a srovnatelné počty pacientů jako u vás?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Já nemůžu mluvit o pacientech v těch jednotlivých zařízeních. Já můžu mluvit o tom, jak šikovní jsou naši odborníci. A musím říct, že jsme na tom moc dobře. Ale nebylo tomu tak vždycky. Ještě stále jsou provozy, kde je Snoezelen vnímán jako zvláštní místnost, ve které se zapnou světýlka a ty nám způsobí. V uvozovkách, vyléčení pacienta. Tak takhle to nefunguje. Nicméně čím dál tím více je lidí proškolených v ČR, jsou velmi schopní a musím říct, že Češi a Slováci jsou naučeni přemýšlet sami za sebe, vytvářet si různé pomůcky, když je nemůžeme sehnat. To tady ještě pořád zůstává a je to velký rozdíl oproti cizině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A kolik takových zařízení například v Moravskoslezském kraji je, které můžou takovým způsobem jako vy pomáhat nemocným dětem?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Tady není žádné jiné podobné zařízení. Existují v České i Slovenské republice neurorehabilitace, které pracují primárně s fyzioterapií a mají třeba Snoezelenovou místnost a v té místnosti nabízejí prostě nějaký omezený potenciál těch terapií. My to máme opačně. My máme 8 Snoezelenových místností a primárně ti odborníci pracují v těchto místnostech. Práce s neurosenzorikou na téhle úrovni v České a Slovenské republice, neznám žádné zařízení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho mi vyplývá, že určitě řada rodičů se na vás obrací a vy už nemáte kapacitu a musíte je odmítat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My je neodmítáme, my je posouváme v čase. To znamená, že ty termíny pro nástup jsou třeba 3, 4 měsíce, ale někteří rodiče se hlásí i třeba rok dopředu, aby si zajistili třeba zrovna prázdninové termíny, které jsou úplně obsazené. To je pravda. Je taky pravda, že v celé řadě zařízení, které jsou v rámci republiky rehabilitační, tak se čím dál tím více lidí školí, jako zrovna třeba v našem institutu. A spoustu těch technik mohou nabídnout i u sebe v nějakém sice omezeném prostoru, ale přesto jako funkčně, takže odkazujeme i na takové spřátelené organizace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových dětí asi tady v rámci třeba kraje nebo republiky je, kteří mají tu diagnózu, která prostě potřebují tady tento typ pomoci?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak já úplně ty statistické data neznám, ale shodou okolností jsem se teď dívala na nějakou práci, a tam se uvádí, že 4500 dětí jen s DMO je v rámci ČR. Takže si představme potom zase ten další balíček lidí s autismem a třeba chromozomální poruchy DNA, mentální postižení, kombinované postižení, to všechno prostě se naskládá. Těch dětí je opravdu celá řada.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když nevyužijí Snoezelen, jakým způsobem se léčí, to už jste naznačila. Ale co dál, s nimi? Mohou se i v průběhu dospělého věku vrátit třeba k vám? Má ta léčba takový dopad jako v dětském věku?

Renáta Filatová, prezidentka a zakladatelka ISNA-MSE v ČR a SR: Tak samozřejmě největší dopad to má v raném věku. Do těch šesti let, vždycky rodičům říkám prostě "odložte svůj osobní život". To je fakt hrozné, ale prostě odložte svoje nějaké plány a soustřeďte se na rehabilitaci svého dítěte. Prostě do těch šesti let je to velmi zásadní. Po šestém roce se určité struktury uzavírají a už pracujeme hodně jako ze zkušeností a tak dál. Ale vždycky mozek je plastický, to znamená vždycky 5 minut před smrtí se dokáže mozek naučit novou věc. To je bez debat. Ale už to nebude tak jako v tom dětství. To už chápeme. Ani nemusíme být odborníci, že to tak funguje. Ale celá řada těchto lidí, kteří u nás vlastně jako dětí začínají, tak rehabilitaci budou potřebovat celý život. Celý život, aby vůbec jako v nějaké kondici byli a aby ten život jako zvládaly. Takže určitě to má smysl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. A Vám děkuji za pozornost. Na viděnou u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.