Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Biskupské lesy vznikly v polovině roku 2014 jako samostatný odbor Biskupství ostravsko-opavského. Jaké činnosti se lesu týkají, na čem vydělávají a co nabízí veřejnosti, se budou ptát ředitele Biskupských lesů Libora Konvičného. Dobrý den, vítejte u nás. Pane řediteli, z data založení Biskupských lesů se může zdát, že činnost církevních lesníků na dnešním majetku je velmi krátká, ale opak je pravdou, protože i v letech nebo desetiletích předchozích už na biskupských lesích hospodařili lesníci sloužící církvi. Vraťme se pár let do minulosti. Jak to vypadalo v biskupských lesích?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Mám-li opravdu hovořit o hluboké minulosti, církevní lesy vznikly v beskydské části někdy už v polovině třináctého století, kdy tehdejší král Přemysl Otakar II. dal biskupu Brunovi ze Švamberka léno, respektive k užívání lesy v příhraniční oblasti Uher s tím, že tuto oblast bude kolonizovat. Od té doby až do roku 1948 hospodařila v těch lesích církev. Po zhruba čtyřiceti a něco leté odluce v roce 2014 znovu došlo k tomu, že lesy byly vráceny církevním subjektům a biskupství mohlo navázat na staletou tradici hospodaření církve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak velkou plochu zaujímají Biskupské lesy?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Biskupství ostravsko-opavské, to je třeba říct na začátek, je třetím největším vlastníkem lesa v ČR, hned po státu a po Arcibiskupství olomoucké. V současné době biskupství a jeho farnosti vlastní 25 tisíc hektarů lesa ve dvou oddělených částech. Jednak je to v beskydské části v okolí Ostravice, respektive tedy od Bílého kříže, to asi většina diváků zná, až po město Frenštát po rozhlednu ve Frenštátě na Velkém Javorníku. Ta levá strana hranice je hranice se Zlínským krajem, ta pravá je hranice dvou zemí, tzn. Moravy a Slezska a tvoří ji řeka Ostravice. To, co je na straně moravské, je církevní majetek a na té státní straně je to bývalý majetek Těšínské komory, čili bývalý habsburský majetek, dneska státní. V jesenické oblasti, kde máme zhruba 7 tisíc hektarů, je to v oblasti mezi Pradědem a městem nebo vesnicí Heřmanovice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak složitý terén... Už to, co jste řekl, se dá pravděpodobně predikovat, jaká odpověď bude, ale jak složitý terén udržujete a jsou někde místa, kde lidi nepouštíte, která jsou veřejnosti uzavřená?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Je samozřejmě otázkou, co je myšleno složitým terénem. To, že jsem řekl, že část je v beskydských horách a další část v dalších jesenických horách, už na tu otázku odpovídá. Máme celou řadu lokalit, kde jsou docela svažité terény, nepřístupné terény, kamenité terény a podle toho musíme potom volit, jakým způsobem budeme těžit dříví, jak s tím dál budeme pracovat, soustřeďovat to dříví a jak ho budeme odvážet. To samé platí o té další činnosti, tzv. pěstevní činnosti, to znamená zalesňování a další péče o ty založené porosty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: K tomu se ještě vrátíme, ale pojďme se teď na chvíli zastavit u kůrovce a václavek, protože před pár lety tito škůdci ve velkém likvidovali řadu lesů, nevyjímaje i biskupských, například Onřejník, ten se úplně změnil, za tu dobu je z něho takový holý kopec. Ale Vy se s tím snažíte nějakým způsobem poprat a sázíte zase stromy zpátky. Ale kolik například těch lesů tito škůdci zlikvidovali úplně?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Jak jste řekla sama, kůrovec, respektive následky kůrovcové kalamity, se dotkl i nás, Biskupských lesů. Nicméně je třeba říct na úvod, že ten kůrovec není prvotní příčinou. Prvotní příčinou jednoznačně je sucho. Ať je to způsobeno změnou klimatu nebo něčím jiným. Ale sucho. V podstatě odešly nebo byly zničeny smrkové porosty a to proto, protože smrk, jak je známo, má mělký kořenový systém, který není schopen čerpat vodu z hlubších půdních profilů a je vyloženě závislý na povrchové vodě nebo vodě, která je v půdě do těch padesáti, čtyřicet centimetrů. No a samozřejmě pokud ta vláha chybí a strom je svým způsobem oslaben. Pokud je strom oslaben, nastupují další činitele, jako je třeba václavka vzpomínaná, která ten strom ještě více oslabí a ten kůrovec jde neomylně čichem, svými instinkty za usychajícími stromy. Pokud ten strom nemá možnost se bránit jako zdravý strom, který zalije kůrovce pryskyřicí, no tak ho svým způsobem zlikviduje. A pokud lesní hospodář není schopen okamžitě na kůrovce reagovat, to znamená vyhledat a asanovat napadené stromy, nechá je rozšířit, kůrovec se šíří v podstatě geometrickou řadou, tak je na problém zaděláno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik lesů nebo jak velkou plochu jste měli zničenou?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: No, můžu říct, že se jedná na naše majetky o stovky hektarů. Třeba konkrétně když se vzpomíná ten Ondřejník, tak revír Ondřejník má nějakých tisíc hektarů, asi tisíc hektarů. Šest set hektarů smrku jsme museli odlesnit, čili šedesát procent celé plochy. Mohu vcelku ze spokojenosti říct, že ten Ondřejník dneska máme prakticky celý zalesněný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já u toho na chviličku zůstanu nebo navážu na Vás, protože Vy někdy do toho sázení zapojujete i školy, dobrovolníky a tak dále a sázíte, ale teď už sázíte vícedruhové lesy. Je to tak?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Samozřejmě. Asi jenom, když to musím říct natvrdo, hlupák by se nepoučil z toho, co nastalo. Když vidíme, že v těch středních a nižších polohách nám smrk odchází, je zcela logické, protože smrk je opravdu dřevinou v těch vyšších polohách od těch osmi set až devíti set metrů nahoru, tak samozřejmě používáme k zalesňování celou řadu jiných stromů. Když si vzpomenu na ten smrk, tak my dneska při umělé obnově při zalesňování smrk používáme maximálně v patnácti procentech. Vyloženě vede buk z šedesáti procenty a další dřeviny. Z jehličnatých je to především jedle, borovice. V oblastech, které nejsou v CHKO, používáme třeby douglasku tisolistou nebo jedli obrovskou. A z těch listnatých dřevin je to především buk, případně habr, olše, javor apod. Můžu říct, že třeba v loňském roce a v letošním podobně taky jsme použili až osmnáct druhů dřevin. Osmnáct druhů dřevin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, na čem Biskupské lesy vydělávají? Jestli se to takhle dá říct, je to určitě prodej dřeva, ale také na vašem webu nabízíte odlov zvěře.

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Samozřejmě Biskupské lesy, asi stejně jako všechny ostatní lesnické firmy, mají jako největší tržbunosný výkon těžbu a prodej dříví. To je samozřejmě logické, protože sklízíme to, co v tom lese naroste. To mohu říct, dělá až devadesát procent celkových tržeb z Biskupských lesů. Zbytek je myslivost, to jste před chviličkou řekla, a takové drobné prodeje vánočních stromků, ozdobného klestu, různé pronájmy apod. Co se týká myslivosti, tak my máme na našich pozemcích osmnáct uznaných honiteb, tzn. prostoru, kde lze chovat a lovit zvěř. Z toho dvanáct honiteb je v našem užívání a šest honiteb je v pronájmu. Co se týká toho odlovu zvěře, tak u nás takovou nosnou zvěří je zvěř jelení, které odlovíme zhruba tři sta kusů ročně, v menší míře zvěř srnčí. V Jeseníkách máme i zvěř kamzičí. No a po celém našem majetku samozřejmě je to zvěř černá, čili divoká prasata, která dneska jsou na obrovském vzestupu. Když se hovoří o té myslivosti a o zvěři jako takové, myslím si, že je asi potřeba vzpomenout i to, že v Beskydech dneska žije trojka našich největších šelem, to znamená vlk, medvěd a rys. Co je taky docela důležité vzpomenout je, že v Beskydech žije poslední fragment populace tetřeva hlušce v oblasti Kněhyně a Smrku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme zmínili složitý terén a těžbu dřeva. Pomáháte si pomocí koní?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Samozřejmě, my máme celou řadu jak mechanismů, tak i té živé síly, která nám pomáhá soustřeďovat dříví. Koně byli odjakživa v lesnictví hojně používaný prostředek. Bohužel v poslední době nám mizí, poněvadž nejsme schopni sehnat za rozumnou cenu koně nebo respektive kočí, tak jsme se museli spolehnout na výpomoc kolegů z Polska a ze Slovenska. Jinak v takových těch složitých terénech, v příkrých svazích používáme často lesní lanovky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, ve Vašich řadách máte certifikované lesní pedagogy. K čemu je využíváte?

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Používám je v podstatě pro takovou tu lesnickou a mysliveckou osvětu všude tam, kde máme nějakou akci, respektive kde jsme pozváni na nějakou akci. Ať jsou to třeba takové zalesňování Ondřejníku nebo zalesňování Javorníku jako v letošním roce, které konáme spolu s krajským úřadem. Další známá akce Lapkové z Drakova, tam všude najdete naše stánky s našimi lidmi, kteří se snaží veřejnosti vysvětlit, o co vlastně v tom lese nám jde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor.

Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů: Nemáte za co, děkuji já za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.