Albrechtický turistický okruh má nová zastavení

V Jeseníkách si přijdou na své především milovníci turistiky. Jsou totiž protkané turistickými a naučnými stezkami. Nejnavštěvovanější je stezka Bílé Opavy, která vede z Karlovy Studánky na Ovčárnu a neustále se rozšiřuje i oblíbený albrechtický městský turistický okruh.

Albrechtický městský turistický okruh se každým rokem vyvíjí a doplňuje. Začíná u linhartovského zámku, je dlouhý 28 kilometrů a má 5 atraktivních cílů. Na své si na něm přijdou jak rodiny s dětmi, tak zdatní turisté.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Protože tady máme například stoupání k rybníku Celňák na státní hranici až nahoru na rozhlednu. 200 metrů převýšení a nejvyšší převýšení, nejvyšší bod je ta poutní hora. Z Albrechtic to je výškových asi 300 metrů.”

Po cestě na rozhlednu Hraniční vrch jdete jednou nohou v Polsku a jednou v Česku a kdysi podle legendy tudy chodili pašeráci. Dalšími cíli jsou zřícenina Burkvíz, Dubí a pohádková stezka, která je z celého okruhu nejnavštěvovanější.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Na hranici Biskupic u kapličky je začátek pohádkové stezky, která byla vybudovaná za pomocí Lesů ČR a otevřena v roce 2016.”

Pohádková stezka má celkem 11 zastavení, měří necelé dva kilometry a po cestě je plno her a soutěží.

Anketa: návštěvníci pohádkové stezky: “My jsme přijeli z Bohumína a vlastně našli jsme to na internetu. Je to nádherné, určitě.”

“Líbí se mi krteček.”

“Nejvíc se mi líbila celá ta procházka. Sice je to docela dlouhé, ale bylo to jakože moc příjemné.”

“To je úplně super pro rodiny s malýma dětmi i pro školy, protože to je naučné. Tam je plno úkolů, které my rodiče neznáme a nejsou tam správné odpovědi, takže jsme  hledali na google a našli jsme to. Teď jsme šli nazpátek a dávali jsme si úkoly, jestli si to pamatujeme. Super to je prostě.”

Nově na okruhu přibyla tři zastavení, neboli vyhlídky, ze kterých je nádherný výhled do širokého okolí.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Je tady taková plošina dřevěná, je tady umístěna fotografie velkoformátová, kde jsou popsané veškeré vrcholy, které vidíme.”

Vznikla i studie rozvoje okruhu, která v letošním roce počítá se stavbou zvonice na poutní hoře, a to na památku poutního kostela.

---

Dávné pověsti i alchymií oživil tajemný hrad Sovinec

Alchymii, dobovou kuchyni i tajuplná místa hradu bylo možno vidět na akci Tajemný hrad Sovinec. Kouzlo všemu dodávaly dávné pověsti, které se se Sovincem pojí, návštěvy sklepení i setkání s tajemnými bytostmi.

Hrad Sovinec, postavený na počátku 14. století za dobu své existence prodělal přestavby, rozšíření i budování opevnění a tajemných sklepů. Byl také v držení mnoha majitelů, poznamenán třicetiletou válkou i konfiskován nacisty. S pestrou historií hradu souvisí také mnoho tajemství a pověstí. Za nimi nás zavedla akce Tajemný hrad Sovinec.

Michal Koutný, kastelán: „Jsou to vlastně netradiční prohlídky hradu, které jsou okořeněny různými scénkami. Jsou to scénky na motivy pověstí, které se odehrávaly zde na hradě a odehrávají a v sobotu večer to byly scénky, které se točily kolem ďáblova amuletu, které sledují celou historii tohoto hradu.“

Největší oblibě návštěvníků se těšila tajuplná hradní sklepení a alchymistická dílna.

Andrea Zavřelová, alchymistka: „Ukazujeme alchymistickou dílnu, snažíme se o různé pokusy, vlastně vytváříme rádoby kámen mudrců, můžete tady u nás vidět dýmové efekty, třeba včera jsme dělali ledové efekty.“

Před očima návštěvníků ožívaly i dávné pověsti o skřetech, kteří se zde zjevují nebo o zakletém sovím králi, který se zde po smrti prochází i se svou dívkou, soví princeznou.

Hana Doláková, skupina Dragers, Olomouc: „My tady máme kratičkou ukázku na téma hradní pověsti o skřetech, kteří se nedaleko hradu zjevují a hlídají své tajné poklady. Nemají žádná jména, zjevují se v různých podobách, někdy nám škodí a jindy zase nic nedělají. Jinak jsme samozřejmě měli včera krásné noční prohlídky, které provázel tajný amulet, který my jsme na konci při ohňové show spálili rituálně.“

Michaela Ondráková, průvodkyně: „Je to pověst o sovím králi a o soví princezně. Ten soví král byl zakletý mladík, který se vždycky musel proměňovat v noci v sovu a ve dne byl člověkem a spal. Soví primcezna byla dívka z blízké vesnice, která se do něho zamilovala a zůstala s ním žít. Říká se, že se tady vždycky procházeli po okolních lesích a že potom když umřeli, tak tady zůstaly jejich duše a ty se tady procházejí teď. Tohleto je Čenda a je to Sova pálená.

No a co by to bylo za tajuplný hrad bez dobové historické kuchyně včetně oblíbené ochutnávky.

Barbora Fucimanová, dobová kuchyně, Olomouc: „Ukázka dobové kuchyně a jsou tady dobové pokrmy. Máme tady placky s různými mázy, což je tvaroh s medem, tvaroh s česnekem, pak máme tady pučálku, tp je naklíčený hrách, smažený na sádle, osolený, pak jsou tu ptáky v těstě pečené, to je směs kuřecího masa, bývala to i křepelka, my máme kuřecí, jsou tam vlašské ořechy, rozinky, sušené švestky a dochucené je to šafránem, muškátovým oříškem a skořicí, a tady poslední co máme, to už jsme v 16. století, tam už byl kynutý chleba, a tam máme paštiku, která je drůbeží, my to máme teď z krůtích jater a jsou v tom brusinky, namáčené ve víně.“

K tomu všemu hradem otřásaly také dělové salvy historické gardy.  Zdaleka ne všechno bylo již na tajemném Sovinci objeveno a zpřístupněno. Pověsti mluví o dalších sklepeních či podzemních chodbách. V budoucnosti se tedy určitě máme na co těšit.

---

Krnovská nemocnice připravuje zimní odběrové místo

Průměrně čtyřicet lidí denně si nyní v krnovské nemocnici nechává odebrat vzorky na test nákazou koronavirem. S příchodem podzimu by se virus měl šířit rychleji, čímž vzroste počet odebíraných vzorků a testů. V krnovské nemocnici se na to už začali připravovat.

Počet odebíraných vzorků je teď asi o třetinu nižší, než tomu bylo na jaře. Tato vcelku přijatelná situace se ale může změnit doslova ze dne na den.

Michaela Kulichová, zdravotní sestra: „Jeden test je ten rychlotest, to je ten rapid, to se píchá do prstu, odebírá se krev a je vyhodnocený do 20 minut. Druhý je výtěry v krku z nosu a to je do 24 hodin výsledek.“

K odběru vzorků v krnovské nemocnici zatím slouží stan. S příchodem podzimních plískanic toto provizorní řešení už nebude vyhovovat. Nemocnice proto už teď připravuje zásadní opatření.

Jana Strmisková, vrchní sestra: „Teď to máme tady v těch prostorách a potom na zimu se přestěhujeme do bývalé lékárny, kde už to bude v uzavřeném prostoru a tam už to musí trvat po tu dobu, co se bude testovat.“

Budova bývalé lékárny je umístěna ve vrátnici nemocnice mimo její vlastní areál. Pacienti nikde nebudou bloudit a přijdou přímo tam, kde bude kompletně vyšetřeni.

Ladislav Václavec, ředitel nemocnice: „Vedení nemocnice se rozhodlo, že celou tuto budovu přestavíme na jednotku, která bude schopná jak diagnostikovat, tak částečně léčit pacienty s infekčním onemocněním.“

Od začátku září platí nová protikoranavirová opatření. Podle lékařů je důležité, aby je lidé společně s epidemiologickými zásadami dodržovali.

Ladislav Václavec, ředitel nemocnice: „Vyvarovali se takových věcí, jako je třeba pití společných alkoholických nápojů z jednoho velkého zásobníku a podobně. Co je pro nás důležité, je povinnost nosit roušky pro všechny pacienty nebo všechny příchozí do sociálních zařízení. Na tom budeme trvat.“

U covidové infekce je nejdůležitější, co nejrychleji izolovat případného pacienta, lidi z jeho nejbližšího okolí dát do karantény a účinně léčit ty, kteří už mají příznaky nebo zdravotní komplikace.

---