Jesenický expres

  • Program Erasmus přivedl do Jeseníků 30 lidí ze 6 zemí
  • Muzeum ve Zlatých Horách představuje Život na Olešnici
  • Bruntál tančil a děkoval dobrovolníkům

Program Erasmus přivedl do Jeseníků 30 lidí ze 6 zemí

Polsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Bulharsko a Česká republika. To jsou domovy třiceti mladých lidí, kteří využili Evropský projekt Erasmus plus k výměnnému pobytu a návštěvě Jeseníků. V Karlově pod Pradědem a okolí pobývali celý týden.

Hlavním tématem pobytu mladých lidí od 18 do 30 let byla kulturní výměna, sport a zdravý životní styl. Program jejich pobytu byl opravdu pestrý.

Pavel Vítek, organizátor, předseda spolku: „Nejdříve si naši účastníci museli připravit prezentace o tom, jaká je situace ohledně zdravého životního stylu v jejich zemích a lokálních komunitách. Jaké sporty tam například jsou populární a praktikovány veřejností. Dále si připravili prezentace ohledně zdravé výživy. O tom, jaká je jejich kuchyně, zda je zdravá, či ne. Později jsme také uspořádali veřejnou akci na bruntálském náměstí, kde jsme hráli kinball a docházelo k interakci i s lokálními obyvateli, někteří z nich tuto hru nikdy nehráli, někteří z nich se nikdy nesetkali s nikým z Bulharska, Portugalska či Španělska a měli v podstatě takovou možnost si s nimi pohovořit a dozvědět se více o jejich zemi.“

Účastníci poznali také netradiční sporty, jak např. kinball, frisbee, inkluzivní fotbal či polský paland. Vzájemnému seznámení a poznání života v jiných zemích vedl také poznávací večer.

Pavel Vítek, organizátor, předseda spolku: „Každá z tady těchto zemí uspořádala mezikulturní večer, během něhož nás seznámila se svou zemí, se svým jídlem, se svou kuchyní, se svými tradicemi a taky hudbou, tanci.“

Při pobytu v Jeseníkách nemohla chybět ani horská turistika vodopády Bílé Opavy.

Pavel Vítek, organizátor, předseda spolku: „Další z aktivit bylo to, že jsme naše účastníky nechali navštívit Praděd, udělali jsme si s nimi túru, abychom opravdu dosáhli toho zdravého životního stylu i v praxi.“

Mateusz, účastník akce, Polsko: „Nejvíc se mi líbil výlet do hor, jelikož krajina je úplně jiná, než v Polsku. Vodopády, které tam máte jsou mnohem pěknější, než ty u nás.“

Carolina, účastnice akce, Portugalsko: „Jsem Karolína z Portugalska a velice se mi v tomto regionu líbila příroda, líbil se mi výlet do hor, který jsme udělali, líbí se mi hory, čerstvý vzduch, který tady je. Také jsem nalezla přátele, se kterými jsem si mohla povídat o svém životě a podobně, také myslím, že i místní lidé jsou velice přívětiví, to si myslím, že je velice důležité.“

Francesco, účastník akce, Itálie: „Nejlepší zážitky jsou pro mě zkušenosti z nových sportů, které tu děláme. Moc se mi líbí zdejší krásná přiroda, je to nádherné i místní lidé tady jsou moc krásní.  Toto není moje první zkušenost z výměnného pobytu Erasmus, už jsem na něm byl více než desetkrát. Je moc příjemné, účastnit se těchto druhů programů na mnoha krásných místech a s mnoha báječnými lidmi.“

Podobné aktivity programu Erasmus plus budou dále pokračovat. Podstatné je to, co mnoho mladých lidí ani neví. Pro účast na výměnném pobytu nemusejí být studenty, stačí jen jejich zájem o nová poznání.

---

Muzeum ve Zlatých Horách představuje Život na Olešnici

Říčka Olešnice je hraničním tokem s Polskem. Území kolem ní bylo dříve průmyslovým a hustě obydleným kusem země. Dnes po něm není ani památky. Evelína Hametová se rozhodla dějiny tohoto kousku Česka do hloubky zmapovat.

Prohra Marie Terezie v třicetileté válce i poválečný odsun vylidnily dříve důležité průmyslové místo.

Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Tady ta výstava je o třech kilometrech tady toho zájmového území, které bylo vlastně vytvořeno roku 1742. Tady ta hranice je ten výkus hranice, v délce tři kilometry, o kterém jsem mluvila. Je to takový výkus, který je zcela nepřirozený a příčinou toho byla ta královská papírna, která dodávala papír pro krále Fridricha II. Na tomto úseku bylo tolik podnikatelských a společenských aktivit, že si myslím, že ani v současné době v nějakém menším úseku v okolí tolik aktivit nakoncentrovaných není.“

Několik strojíren, bělírna, papírna a čtyři restaurace dělaly z tohoto území centrum Zalotohorska.

Milan Rác (nez.), starosta Zlatých Hor: „Je to hodně překvapivé, nejen co se týče historie, ale vůbec kurátorky výstavy, která tomu věnovala spoustu volného času a nalezla spoustu podkladů, které by se mohly stát možná podklady pro nějakou knihu, brožuru o historii Ondřejovic. Věděl jsem z historie takový ten čtený text, ale je tady spousta plánů, fotografií, které jsem ještě neviděl.“

Marian Čep, vedoucí Muzea ve Zlatých Horách: „Je to vlastně nevybádaný kus zdejšího kraje. A vlastně to, co do toho Evelína vložila, tak je to srdcově a je to prostě a ukázka toho, že kdyby to ona neudělala, tak nikdo ani neví, že tam takový průmysl byl.“

Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Celý ten úsek, o kterém máte tady ty informace, je zarostlá džungle, chábí, bolševníky, maliny, ostružiny, neuvidíte tam vůbec nic. No a já chodím pořád se psy do lesa a nejvíc mě baví historie, tak se to logicky spojilo.“

Badatelka šla do hloubky a představila celý společenský život kolem Olešnice. Přivezla i ukázky dobových jídel z doby hladomoru a tzv. Malé doby ledové.

Evelína Hametová, badatelka a autorka výstavy: „Kopřivová polívka v době kdy máte hlad a pak na druhém konci té doby hojnosti je vlastně ten staropolský bigos, což je specialita, kterou přinesl král Vladislav II. Jagelonský do Polska. Protože miloval lovy, tak to dělal jako lovecké jídlo pro své hosty. A jsou tady i kaštanové placky z kaštanů, ať si to ochutnáte, jak se jedlo.“

Kuchařka: „Je to kopřivová polívka podle starého receptu. Hlavně výživná v době hladomoru.“

p. Horniaková, pamětnice: „Narodila, chodila do školy a ještě chci tady umřít.“

Evelína Hametová připravuje také brožuru o celém svém výzkumu a chystá i další prezentace na jiných místech regionu.

---

Bruntál tančil a děkoval dobrovolníkům

Více než 170 tanečníků ze všech tanečních souborů a skupin z Bruntálu a okolí se sešlo na bruntálském náměstí Míru. Série tanečních vystoupení oslovila všechny generace diváků. Město současně představilo také nové taneční pódium, pořízené z česko - polského projektu Společný kulturní rok.

Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším tanečníkem byl více než 80 let.

Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Město Bruntál se rozhodlo formou akce Město tančí a děkuje poděkovat dobrovolníkům, kteří pomáhali našim spoluobčanům při řešení pandemické situace v rámci Covidu.“

Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Kromě tanečníků z Bruntálu přivítáme naše milé hosty z Prudniku, ale máme tady také tanečníky třeba ze Znojma, kteří přijeli na pozvání aktivních seniorů.“

S největším počtem tanečníků překvapila taneční škola Stonožka, ověnčená mnoha mistrovskými tituly. Alternativní tanec představila také skupina Střediska volného času v Bruntále.

Tamara Vlachynská, vedoucí Taneční školy Stonožka: „Stonožka si prošla lockdownem stejně jako všechny kroužky, soubory, ale samozřejmě snažili jsme se pracovat s dětmi on line. Byla to soutěž Roztanči svůj pokojíček, kterou vyhlásila Praha, soutěž sólistů CDO, soutěž sólistů Taneční skupina roku, dále jsme se zúčastnili soutěže, kterou vyhlásilo Baletní studio při Národním divadle v Brně, tam jsme taky sbírali medaile nejvyšší.“

Marcel Zdráhala, SVČ Bruntál: „My jsme Bad Style Street´s Crew, vede nás Dominika Kulašová, tancujeme něco na podobu break dance, ale ne úplně, je to street dance. Teď je nás 11 dohromady.“

Skupiny In Motion, Dhambra, aktivní senioři, Znojemské grácie a spousta dalších se k poděkování dobrovolníkům také připojili.

Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Rád bych vyslovil jedno veliké přání. A to je, abychom se mohli scházet nejen v letošním roce, ale i příští rok tak, že nebudeme vůbec omezení a že si budeme moci užít kultury, sportu a dalších akcí, které město Bruntál připraví.“

K tomuto přání se velmi rádi také připojujeme.

---



Mohlo by Vás také zajímat