Jesenický expres

  • Lyžovat se může, ale nesmí. Vlekaři počítají ztráty
  • Euroegion Praděd stále nabízí financování projektů
  • Povodí Odry bourá další domy v Nových Heřminovech

Lyžovat se může, ale nesmí. Vlekaři počítají ztráty

Lyžařské areály v Jeseníkách jsou na letošní sezónu připraveny. Mrazivé počasí posledních dnů provozovatelům umožnilo zasněžování a sjezdovky tak pokrývá více než půl metru technického sněhu. Vleky ale zatím kvůli vládním opatřením spustit nesmí.

V lyžařských areálech panuje nejistota. Nikdo přesně neví, kdy a za jakých hygienických podmínek budou moci provozovatelé spustit vleky. Ve hře je datum 18. prosince.

Karel Ležatka, Ski areál Kopřivná: “Připravený areál je, máme zavřeno, takže stále počítáme jen ztráty. Moc nerozumím tomu, proč třeba tramvaj může jezdit úplně nacvakaná a tady musíme řešit nějaký management front. Jenom doufám, že nepřijde opatření typu jako dezinfekce každé sedačky po každém projetí a tak dále.”

Bedřich Hrubý, Areál Ski Expres: “Vadí nám to dost, protože vidíte sami, je velký zájem lidí a bohužel tím, že nemůžeme fungovat. I my potřebujeme zpátky finance nějak.”

Boris Keka, Ski areál Myšák: “Samozřejmě to období mezi Vánoci a Silvestrem je jedním z vrcholů sezóny a pokud by v tomto období nebylo možné lyžovat, bylo by to z hlediska ekonomických výsledků celé zimy řekněme nedobré.”

Na spuštění vleků byli tady v Karlově připraveni už 27. listopadu, což by byl rekord.

Připravené sjezdovky tak dělají radost zejména dětem, které se po nich prohánějí na bobech a také skialpinistům.

Anketa: návštěvníci sjezdovek: “Chodíme pěšky nahoru a dolů, co nám zbývá.”

“Ať to nepouštějí, aspoň tu není moc lidí.”

“Nám to teda teď nevadí, protože my jsme přišli na skialpy, aby jsme si to jako vyšli, ale určitě je to jako smutné.”.

“Těšila jsem se na sníh na lyže.”

O podstatnou část prostředků lyžařské areály přišly už na konci loňské sezóny, kterou kvůli pandemii musely ukončit už v polovině března.

---

Euroegion Praděd stále nabízí financování projektů

V roce 1997 vznikl Euroregion Praděd jako dobrovolné sdružení českých a polských spolků a svazků města a obcí. Hlavním cílem sdružení jsou především společné projekty k podpoře kultury a cestovního ruchu v česko – polském příhraničí. Ty jsou financovány prostřednictvím fondů mikroprojektů a v posledních letech se nebývale rozvíjí.

Euroregion Praděd v současné době sdružuje 69 obcí a 6 přidružených členů na české straně a 39 obcí a 5 powiatů na straně polské. Stále je připraven poradit a pomoci novým žadatelům o dotace.

Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „Fond mikroprojektů ER Praděd je vlastně určitá forma podpory, kterou EU poskytuje našemu česko – polskému pohraničí. Jedná se o podporu zejména malých mikroprojektů, jak už ten sám název napovídá, která má i určitá specifika. Hlavním cílem je tedy prohloubit česko – polskou spolupráci, poznat lidi na obou stranách hranice, poznat jejich zvyky, tradice, propojit vlastně všechny jejich činnosti ve všech oblastech lidského života.“

Za více než 20 let této činnosti Euroregion podpořil více než 600 projektů a v posledním programovém období získal jen pro svou českou část více než 3,8 milionů Euro.

Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „I když tyto prostředky ještě nejsou vyčerpány tak ten program se již pomalu chýlí ke konci a proto rádi přijmeme jakékoli vaše žádosti, uvítáme vaše nápady, vaše podněty ke spolupráci a budeme se jim rádi věnovat.“

Každý žadatel musí splnit pouze základní podmínky. První z nich je sídlo ve vymezeném území Euroregionu, druhou je potřeba polského partnera. Pak už stačí jen zvolit úroveň spolupráce se zahraničním partnerem a můžete se ucházet o dotace.

Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „Ze strany žadatelů určitě zájem je, i když bychom uvítali více projektů, více žadatelů, jak jsem již zmínila, těch peněz zde stále zůstává ještě dostatek, než toto období bude ukončeno. Stále ještě můžeme přijímat a podporovat projekty, záměry. Takže uvítáme jakýkoli podnět z vaší strany.“

Z mnoha již realizovaných projektů posledního období můžeme uvést konkrétní příklady.

Zdeňka Jarmarová, projektová manažerka Euroregionu Praděd: „Tak projekty mají napomoci k rozvoji cestovního ruchu. Jako příklad bych třeba uvedla, kdy žadatel se svým polským partnerem, oba mají ve svém dědictví židovský hřbitov. Z projektu se jim podařilo částečně zrekonstruovat některé náhrobky, společně potom vytvořili propagační materiály aby přilákali více turistů do své oblasti a zrekonstruovali si i informační systémy. Dalším projektem, který bych si dovolila zmínit, je projekt, kdy žadatel spolu se svým polským partnerem zrealizovali projekt typu A, což je společný. Uskutečnili velkou řadu společných workshopů a společných kurzů, jako třeba keramika, enkaustika a spoustu dalších. Završili to tím, že uspořádali společnou výstavu, která byla prezentována jak na českém území, tak i na polském území a v rámci tohoto projektu také vytvořili společný katalog těchto výrobků.“

Žadatelé se nemusí bát, že by na přípravu žádosti a vedení projektu nestačili. Pracovníci Euroregionu jsou ochotni ve všem pomoci.

Zdeňka Jarmarová, projektová manažerka Euroregionu Praděd: „Určitě jsme nápomocni každému, kdo by měl zájem žádat i mikroprojekt, jsme nakloněni každému nápadu, žadateli dokážeme poradit, jsme rádi, když žadatel přijde a opravdu s námi probere celý rozpočet, celý projekt, svůj nápad, a pomáháme mu i v systému, který si myslím není pro mnoho žadatelů jednoduchý.“

V sídle Euroregionu ve Vrbně pod Pradědem se těší na nové žadatele, pomohou jim s úspěšnou žádostí a upřesní i všechny možnosti, které žadatel může ve svém projektu využít.

---

Povodí Odry bourá další domy v Nových Heřminovech

V Nových Heřminovech padají k zemi další vykoupené domy. Jde o stavby, které se nacházejí v zátopě budoucí přehrady, která by se kvůli průtahům obce měla začít stavět nejdříve v roce 2025. Původně chtělo Povodí Odry začít se stavbou už letos.

Povodí Odry se podařilo vykoupit téměř všechny domy včetně pozemků, které stojí v cestě budoucí přehradě Nové Heřminovy. Momentálně probíhá další etapa demolic, která by měla skončit do konce listopadu. Na místě budoucí přehrady stojí už jen pár objektů včetně tady této kapličky, která podle obce není určena k demolici.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V rámci druhé etapy budeme v tuto chvíli odstraňovat celkem 17 souborů staveb, do kterých patří například chalupy, chaty, hospodářské budovy a tak podobně.“

25 domů už bylo odstraněno dříve. Nové domy si rodiny musely postavit jinde, protože v obci nejsou stavební pozemky.

Radovan Jílka, bývalý starosta Nových Heřminov: „Územní plán, který byl připravený v roce 2010, tak toto se spláchlo ze stolu Nové zastupitelstvo se rozhodlo, že se začne soudit se státem, takže všichni lidi, kterým bylo rozděleno přes 620 milionů korun, tak se s těmi penězi sebrali a odešli do okolních vesnic.“

Zatímco obec Nové Heřminovy je stále proti přehradě, ostatní obce na horní Opavě od Zátoru až po Krnov se ji nemohou dočkat.

Vladimír Dofek (nez.), starosta Brantic: „Chtěl bych vzkázat panu starostovi z Nových Heřminov, aby bydlel tady v Branticích a když přijdou větší deště, aby viděl, jak ti lidi jsou ve strachu.“

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V rámci protipovodňových opatření na Horní Opavě my pokračujeme v přípravě a realizaci některých opatření jako jsou například rekonstrukce jezu v Kunově, nebo hráze v Holasovicích, nebo také levobřežní hráz na území polské republiky.“

Hotovy jsou také čtyři z 5 suchých poldrů. Náklady na přehradu, která má před povodněmi ochránit na 16 tisíc lidí, se odhadují na 8 miliard korun a zahrnují i stavbu nové silnice a úpravy celého koryta řeky.

---



Mohlo by Vás také zajímat