Velikonoce na Sovinci

Přestože velikonoční svátky jsou již za námi, ohlédneme se za akcí, která je na rozdíl od jiných, svou délkou přesáhla. Byly jí Velikonoce na hradě Sovinci, které trvaly několik dnů a znamenaly také zahájení letošní návštěvnické sezóny.

Od nejrůznějších jarmarků po celé zemi se sovinecké slavnosti lišily především v tom, že jejich prvotním cílem nebyl prodej zboží.

Josef Plaček, moderátor a průvodce: „Máme tady připravený bohatý doprovodný program, kdy zde vystupují: Šermířská skupina Adorea z Olomouce, šermířská skupina Memento Mori z Uherského Ostrohu, zároveň jsou tady ukázky dravců, je tady záchranná stanice z Pateřína se svými dravci, máme tady taneční skupinu Perchty von Bladen z Mladoňova a samozřejmě je tady také kejklíř Křupíno z Panské Slatiny nad Bílovcem.“

Dagmar Moravcová, Perchty von Bladen: „My jsme Perchty a my jsme z Mladoňova, tady přes dva kopce. Tady na Sovinci, v Třebíči na slavnostech pětilisté růže, na hradě Svojanov, na zámku Poláky, který je až u německých hranic a na městských slavnostech tam, kam nás pozvou a tam, kde prostě se slaví, tam jsou Perchty.“

Martin Tureček, Adorea Oloouc: „My jsme Adorea, šermíři Olomouc, vystupujeme vlastně po celé republice, Evropě a občas zavítáme někam i dále. Adorea znamená vlastně Touhu po vítězství, to je ze starofrancouzštiny a nebo to byl oslavný pokřik za Starého Říma, když se vracela vítězná armáda.“

V teplém jarním počasí byl velký zájem také o prohlídky hradu.

Taťána Polášková, průvodkyně: „Provázíme jak základní okruh, kdy se dostanete do všech vnitřních prostor hradu, tak také můžete jít vnější okruh, kde se dostanete do podzemní chodby, do okolí hradu a také máme zvláštní okruh pro práčata, tedy okruh pro děti ve věku od 5 do 12 let. Můžete si také hrad projít samostatně, vše záleží na vás.

Anketa, návštěvníci hradu: „Nejvíc se mi líbila sova.“

„Nejvíc se mi líbila rozhledna.“

„Líbila se mi tady prohlídka.“

„Mě se líbílo, jak jsme na té prohlídce šli pod zem.“

Došlo také na velikonoční zvyky a stylové velikonoční dárečky.

Taťána Polášková, průvodkyně: Nyní se nacházíme ve strážnici. Vidíte sami, že je vyzdobena velikonočně, tady si povídáme, vzhledem k velkým svátkům v roce, právě o Velikonocích, velikonočních tradicích a zvyklostech.“

Bába kořenářka: „Koření na půl hektaru, co může jiného bába kořenářka nabízet? A dobroty a samé pravé drahokamy.“

Návštěvníci nezůstali ani o hladu. Vybrat si mohli za nabídky klasické i historické, ve stáncích i středověkém baru.

---

Velikonoční jarmark na zámku v Bruntále

Navštívíme zámek v Bruntále, kde jeho provozovatel - Muzeum Bruntál připravil reprezentativní velikonoční jarmark. Již od ranních hodin se tady scházeli jednotlivci i celé rodiny. Jarmark proběhl v exteriérech zámku, nádvoří a přilehlých prostorách.

Zpestřením velikonočního jarmarku byl především kulturní program v režii škol a Střediska volného času.

Jana Lesáková, hlavní pořadatelka, Muzeum Bruntál: „Na pořádání velikonočního jarmarku s námi spolupracuje Městský dechový orchestr v Bruntále, ZUŠ Bruntál, bude vystupovat i sbor Nic Moc z Horního Benešova a v neposlední řadě základní škola Jesenická. Samozřejmě občerstvení je před zámkem a myslím si, že si přijde na chuť každý, máme tam bramboráčky, langoše, spirály, cokoli.“

Přítomné děti si za poslední roky velmi oblíbily tvořivé dílny, které je dokonale připravily na velikonoční svátky.

Jana Franková, ředitelka SVČ Bruntál: „Je tady spousta prodejců, dále jsou tu tvořivé dílničky v režii SVČ, budou tady různá vystoupení základních škol nebo třeba také souboru z Horního Benešova."

Také dospělí návštěvníci si jarmark užili díky velké nabídce stylového zboží i potravin domácí výroby.

Šimona Rychtaříková, paštikárna: „Z Olomouce jsem vám tentokrát donesla spousty druhů paštiček. Jako novinku bych tentokrát uvedla králičí hopkavou paštičku velikonoční, ta je prosím zde, dále tu mám čerstvé solené škvarečky, mažu na chlebík opět několik druhů zvěřinových paštik, vepřových a dále tady kamarádce prodávám štrůdly ze štrůdlárny. Pocházíme z Olomouce, Ostružnická ulice.“

Anketa, výrobci a prodejci: „Samé dobré věci, panáčky, bábovky, kuličky sladké, potom ještě vedle máme od kolegyně pletené věci doma.“

Děti si pak ve sklepeních zámku mohly vyrobit vše pro překvapení maminek i velikonočních koledníků.

Anketa, dílny pro děti: „Vyrábí tady děti přáníčka, takový speciální vzor velikonoční.“

„U mě děti vyrábí ptáčka, vystřihnou, poslepují a odnesou si závěs na dveře.“

Inspirací na jarmarku byly především originální kraslice a stylové ozdoby, lákadlem pak bohaté občerstvení před bruntálským zámkem.

---

Nová expozice v Kosárně v Karlovicích

Do historie uměleckého slévárenství a venkovského kovářství mohou ode dneška nahlédnout návštěvníci nové expozice Kosárny v Karlovicích. Ta je důležitým zastavením Technotrasy MS kraje. Seznamuje s dávným životem na venkově a s řemesly našich předků.

Zpracovávání dřeva, kovů, využívání vodní síly i mechanismů bez elektřiny a život venkově. Do toho všeho můžete v Karlovicích proniknout.

Igor Hornišer, historik, autor expozice: „Tady v této prostoře máme pro návštěvníky v letošní sezóně poprvé nachystanou novou prostoru a ta by měla postihovat historii kovářství, čili tady máme kovárnu. Snažili jsme se, aby byla ta kovárna co nejautentičtější, takže tady za mnou vidíme výheň, kovářský měch, kovadlinu, čili celé to prostředí, které ten kovář používá a tak, jak dodnes v kovárnách můžeme vidět.“

Obec Karlovice ve Slezsku nesla do poloviny 18 století název Hamry.

Petra Volná, Muzeum Bruntál: „Dnes návštěvníkům na Kosárně představíme i funkční model hamru. Právě se díky tomu navrátíme i do té historie, kdy zde dříve právě hamr byl.“

Igor Hornišer, historik, autor expozice: „Pokud návštěvníci budou chtít, tak si můžou jednak přečíst o tom, co to je hamr a jak fungoval a potom si ho taky můžou vyzkoušet, Můžou vzít za kliku, zatočit si a sledovat, jak to funguje.“

Expozice kovářství je doplněna o výstavu Podoba kovová, zabývající se uměleckým slévárenstvím.

Petra Volná, Muzeum Bruntál: „Výstavu si nahoře v podkroví připravila VŠB Technická univerzita a konkrétně obor uměleckého slévárenství. Obojí je už od dnešního dne přístupné pro veřejnost.“

Ivana Lichá, katedra metalurgických technologií, fakulta materiálově technologická VŠB-TU Ostrava: „Představujeme veřejnosti výsledky prací našich studentů studijního programu umělecké slévárenství, který mohou sledovat na VŠB TU Ostrava. Na fakultě materiálově technologické. Tady ten obor umělecké slévárenství je zcela ojedinělý, podstatě z celé ČR ho vyučujeme pouze u nás a ani v Evropě není úplně moc dobře, řekněme, k sehnání."

Kromě modelu hamru mohli návštěvníci vidět ukázku uměleckého slévárenství a po vlastním opracování si odnést si domů i malý suvenýr.

---

Zahájení zlatokopecké sezóny ve Zlatých Horách

Zlaté Hory, Stříbrné Hory, Rudná pod Pradědem, Vápenná, Žulová. To je jen malý výčet názvů obcí v Jeseníkách, připomínající dávnou minulost těžby rud a drahých kovů v horách. Každý rok bez ohledu na počasí se do Zlatých Hor sjíždějí milovníci romantiky a zlatokopectví, aby zahájili další sezónu.

Týmy zlatokopů čekal náročný závod, který prověřil jejich dovednosti.

Josef Večeřa, ředitel závodu, hlavní pořadatel: „Náročný den. Tím, že bude takhle teplo, tak to budou mít o to náročnější. Budou lovit rum nebo kyslík, budou rozmrazovat zlato, budou vařit fazole, budou rýžovat zlato na potoce, budou něco kout, protože jsme zprovoznili huť, budou opět tkát, lozit po skalách, řezat pilou a zlatý hřeb . Budou rozdělávat oheň. Počítám, že se to někomu nepodaří.“

O věhlasu celé akce svědčí také nadpoloviční účast týmů z Polska.

Justyna:, Geo Team (PL): „Jsme z Polska, družstvo Geo Team, jsme tady už asi pošesté.“

Petr Horgel, zlatokop: „Většina z nás je místních a máme tady ještě kamarády od Prahy. Takže jsme vytvořili tým 8 lidí a jdeme do toho.“

Jaromír Vrobel, tým Marná snaha: „My jsme starý zkušený tým zlatokopů, přišli jsme z Klondiku a letos to tady opravdu všem natřeme. Ne jenom Polákům, ale všem ostatním zlatokopům, co si myslí, že jsou lepší, než my.“

Prvním úkolem před startem na trať závodu bylo rýžování zlata ze zamrzlého písku.

Josef Večeřa, ředitel závodu, hlavní pořadatel: „To je symbolické otvírání klaimů. To znamená, dostanou zmražený písek, ve které, je určitý počet zlatinek, oni musejí ten písek rozmrazit a vyrýžovat a vyrýžovat to na něčem jiném, než je pánev. Výsledek se počítá z času, ze splněných úkolů a vyrýžovaného zlata, ale v terénu.“

Důležitým faktem je především to, že nejde jen o fikci. Zlato lze v zdejších revírech nacházet i dnes. Sice ne v podobě žil či valounů, ale miligramových zlatinek v potocích a půdě.

Michael a Mirek „Suky“, tým Hubenej klaim: „Jsme našli zlato, 4 nugety, 4 zlatinky, ježíš, ty jsou malý. My jsme Hubenej klaim, to je taková tradiční naše skupina, celorepubliková a jezdíme sem rádi. Vždycky jdeme na bednu. Jdeme vždycky na jistotu, ale ne vždycky se to povede.“

Týmy čekalo mnoho těžkých úkolů, od rýžování zlata v terénu až rozdělávání ohně křesadlem, vaření fazolí, tkaním a hutnickou práci.

Zuzana Hrubá, předsedkyně Klubu moravskoslezských zlatokopů: „Já myslím, že dnešní den se velice vydařil, nejenom ta účast, je podle mě úžasná, chválím velkou účast z Polska, tak by se naši měli trošku polepšit, tak uvidíme, jak to půjde.“

Milan Rác (nez.), starosta Zlatých Hor: „Letos Zlaté Hory slaví 800 let, tato akce dneska nabývá ještě většího významu, protože letos v srpnu se tady sjedou zlatokopové z celého světa, pořádáme Mistrovství světa v rýžování zlata, takže tato akce je taková první ochutnávka. Těšíme se, ať jim to tady vyjde, ať stráví pěkný den ve Zlatých Horách.“

Vítězství si se závodu nakonec odvezli Poszukiwaczi zlota za Polska, před východočeským Hubeným klaimem a Moravskoslezským týmem Marná snaha. Srpnové mistrovství světa bude jistě velkým zážitkem pro soutěžící i návštěvníky zlatokopeckého revíru.

---