Křížová cesta a nová stezka v Bohušově

V Bohušově na Osoblažsku se rozhodli obnovit historickou Křížovou cestu, která tudy po staletí vedla. Obec renovaci uhradila ze svého rozpočtu ke spokojenosti místních obyvatel i poutníků. Současně byla uvedena do provozu i historická stezka Bohušov, s jejíž stavbou pomohl dotačně MS kraj.

Křížová cesta má zajímavou minulost a bohatou historii.

Jan Gemela, autor záměru: „Tady toto je poutní místo, které má staletou tradici několik set let. Německy se mu říkalo Bildkiefer, protože na borovici, paradoxně v lipovém lese, jak se to tady jmenuje, byl umístěn kdysi obraz. Říká se, že ho přinesly ženy, které obchodovaly s místními krajkami a s dalším zbožím a jejich pouť šla až do Čantoryje, ze které přinesly panenku Marii, pověsily ji tady na tu borovici a protože to byly místní obchodnice, tak před tou cestou, než se vydávaly na nebezpečnou dlouhou tenkrát cestu, tak se chodily modlit k té panence Marii za zdar té jejich obchodní cesty.“

Jarmila Schnaubeltová (nez.), starostka Bohušova: „Pro obec dnešní akce má význam ten, že křížová cesta se znovu obnovila, lidé se k ní budou chodit modlit a o to nám šlo. Aby se to dalo znovu do pořádku a plnila svoji funkci, jak by měla.“

Požehnání a modlitba křížové cesty proběhlo u všech jejích 14 zastavení.

Marcel Puvák, farář, farnost Bohušov: „Obnova této křížové cesty, která byla postavena před více než sto lety a která prožila smutnou kapitolu dějin v podobě odsunu německého obyvatelstva, je nádherným příkladem smíření mezi generacemi a toho, že lidé se neustále mají možnost kam vracet ke svým duchovním kořenům.“

Žehnání obnovené cesty má také svůj mezinárodní přesah.

Lorenz Loserth, předseda německého krajanského spolku: „Pro mě je velmi příjemné vidět, že všechno je tady krásně renovované. Je to něco speciálního pro moje srdce srdce. Protože se sem mohou přijet modlit společně i lidé z Německa, což je velký pocit.“

Od Křížové cesty se nyní mohou návštěvníci místa projít i po obnovené historické stezce Bohušov s naučnými zastaveními.

---

Objev nové hrobky v kostele v Pelhřimovech

Již více než 20 let pracují dobrovolníci z hnutí Duha Jeseníky na záchraně kostela sv. Jiří v zaniklé obci Pelhřimovy na polských hranicích. Před několika dny při skrývce zeminy objevili v centru kostela pod zemí velkou hrobku, která dosud nebyl známá.

V současné době čekají organizátoři pracovního kempu na výzkum archeologů.

Ivo Dokoupil, organizátor, hnutí Duha Jeseníky: „Při odkryvu poslední části podlahy v kostele jsme našli hrobku, která má asi 7 metrů, je poměrně velká a zdá se, že to je hrobka, o které nikdo nevěděl, v žádných záznamech se nenachází. Může to být poslední místo, kde byly uloženy ostatky Rožmitálů, protože víme, že Rožmitálové tady vlastně končili jako celkem významný rod. Tak je možné, že jsou tam pochováni, ale zatím se to nedá říct určitě, protože nebyl ještě proveden archeologický výzkum. O nás teprve čeká, ale rozhodně je to objev, který může být významný jak pro obec, tak pro náš kostel.“

Práce na záchraně kostela se však nezastavily. Na pracovním kempu jsou dobrovolníci z celé republiky.

Ivo Dokoupil, organizátor, hnutí Duha Jeseníky: „Máme tady celkem asi 20 dobrovolníků, kteří sem přijíždějí někteří už delší dobu a jsou z celé republiky vlastně. Máme tady lidi až z Prahy, z Čech, máme tady lidi ze Severní Moravy a z Brna například. Vlastně se tady někteří střídají a jsou tady ten týden."

Štěpánka, dobrovolnice: „Já jsem momentálně z Prahy a jezdím sem možná 4, 5 let. 4 roky. Památka se mi líbí moc a kdysi, když jsem vybírala nějakou dobrovolnickou akci, tak jsem si vybrala právě Pelhřimovy, protože to byla jediná historická památka v rámci Duhy. Šumava mě taky lákala, ochrana rašelinišť a tak, ale toto je lepší, objevila jsem tady skvělé lidi, tak jsem tady. Stále držím i jako invalidní, podívejte, tady mám hůlky, takže jsem se doplížila až z Prahy a jsem tu.“

Pavel, dobrovolník: „Já jsem tu potřetí, mám tu dva syny, takže stále tady jezdíme pracovat, no a pracujeme proto, abychom dali dohromady, co zničili komunisti. Za 40 roků poničili téměř celou republiku a my to budeme dávat dohromady několik generací. Pan Babiš a pan Pavel, oni všichni tvrdí, že oni nic, že to ti druzí, no ale bude se to muset spravit.“

Šimon, dobrovolník: „Jezdím tady z Krnova, tohle místo jsem objevil díky festivalu a nějak jsem díky tom u poznal tábor a díky táboru jsem poznal hromadu skvělých kamarádů.“

Adam, dobrovolník: „Já jsem z Ostravy a jezdím sem od roku 2003, takže něco přes 20 let. Je to fantastická proměna a pro mě vlastně relax a závislost.“

Dobrovolníci pracují na mnoha záchranných akcích v kostele.

Ivo Dokoupil, organizátor, hnutí Duha Jeseníky: „Vlastně dokončujeme venkovní omítky, takže fasádu a dělám současně už první část stropu a děláme současně i poslední část podlahy dřevěné. Letos už tady v září skončíme a převezmou to potom odborné firmy, protože některé ty věci dělají odborné firmy, tak abychom do konce roku splnili ty závazky, které máme z různých grantů.“

V kostele pracuje také restaurátor na obnově vzácných fresek, což bude i příští rok náplní zachránců stavby.

---

Slavnosti vína na bruntálském zámku

Muzeum v Bruntále připravilo na zahradě bruntálského zámku již třetí ročník úspěšné akce Slavnosti vína. Bruntál není vinařskou oblastí, o to větší je však zájem místních o produkty z Jižní Moravy.

Nabídka slavností byla obohacena také výrobky stylových potravin a stylovou hudbou.

Petra Volná pořadatelka, Muzeum Bruntál: „Přijelo 7 moravských vinařů z různých moravských vesnic a oblastí. Kromě toho v parku návštěvníci najdou jamy, bylinky, svíčky a jiné pochutiny. Vystoupí cimbálová muzika Kubalovci a folklorní soubor Morava.“

Návštěvníci za doprovodu cimbálovky mohli degustovat vína z nejznámějších vinařských oblastí.

Anketa, vinaři: „Jsem z vinařství Jana Stávka, je to z Němčiček a přivezli jsme vám hlavně vína suchá, zajímavostí je cuvéčko dědova, které je bílé suché, krásný Sauvignon, Tramínek, hodně zajímavá bílá Frankovka, pak jsou tady dvě růžová vína, dvě červená a jedno fortifikované.“

„My jsme z vinařství Vican z Mikulova, přivezli jsme vám skvělá suchá, polosuchá a polosladká vína, máme tady bílé, červené o rosé víno, máme tady skvělý Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský ve výběru z hroznů. Máme tady Pálavu polosuchou i polosladkou.“

„My jsme vinařství Víno Blatel z Blatnice pod svatým Antonínkem, je to vlastně obec na Slovácku, poslední výběžek Bílých Karpat. Přivezli jsme vám odrůdy, které patří do naší obce, jako jsou Ryzlinky rýnské, Rulandy bílé, Rulandy šedé. Dále jsme největší výrobci odrůdy Merlot, to jsou červená vína zase. Velmi oblíbený je třeba náš Solarise, výběr z cíbe. My máme vlastní vinohrady, máme zhruba 160 ha vlastních vinic, zakládáme si na tom, žr všechna naše vína musí být z našich hroznů.“

Tomáš Vodák: „My jsme z Mikulčic, z rodinného vinařství Bartoník a přivezli jsme Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Rulandu šedou, z červených André, rosé Zweigeltrebe, bílé a růžové frizzante.“

„My se jmenujeme Vinařství Řádek, jsme z Velkých Pavlovic a přivezli jsme suchá vína bílá, Ryzlink vlalšský, Müller Thurgau, muškát moravský, polosuchý je Neuburg a Tramín, polosladká Pálava, sladká Veltlín, Frankovka rosé suchá, Zweigeltrebe polosuché a z červených Frankovka a Dornfelder, ty jsou taky suchá. Máme i burčák, ten je z Muškátu moravského, je ještě slaďunký, ale je výborný.“

Šimon Konečný: „Vinařství Příroda, přijeli jsme z Čejkovic, máme tady burčák a nebo vína, máme všechny hrozny, děláme si vlastní produkci a přijďte za námi chutnat víno. Dneska bych doporučil určitě burčák ze Solarisu, sbírali jsme ho v úterý, měl 25 cukernatosti při sběru a nebo z vína tady Chardonku, tu máme suchou, 3g cukru, doporučuji.“

Lidé mohli k vínu ochutnat také stylové dobroty.

Ivana Hirešová, prodejce: „Máme tady kouzelné bylinky, máme tady i něco z naší provenience, co mácháme my sami. Trháme si sami, vyrábíme si sami. Jde nám to dobře.“

Šimon Siegl, prodejce: „My jsme ze zámecké čokoládovny Bruntál, máme tady nejlepší občerstvení na celém festivalu vinném. Nejlepší avokádová tady pomazánka s rajčetem.“

Šimona Rychtaříková, paštikárna, prodejce: „Já jsem sem dovezla svoje delikátní paštičky z pečeného masa. Jsem až z Olomouce, ale Bruntál je má srdcová záležitost, zámek, krásná akce.“

Různí lidé, různé chutě. Na své si přišli milovníci všech možný druhů vína, dokonce i prvního burčáku.

Anketa, návštěvníci: „Sladší, růžové nebo červené.“

„Já mám rád polosuché bílé, nepohrdnu ani červeným. A já zase sladké, já preferují Pálavu.“

„Pěkný je to, stín stromů, takže není tady vedro, paráda, hezká muzika, takže dobrá akce.“

„Burčák jednoznačně, letos první a výborný.“

„Já piju sladké, bílé. Taky sladké.“

„Polosuché bílé. Taky polosuché a taky bílé.“

Již v polovině září proběhne v Bruntále další oblíbená akce, kterou bude Burčákobraní.

---