Začíná pořad Léta běží, dobrý den, vítejte u jeho sledování.

Dobrovolníci v MSK chtějí pomáhat druhým i nadále

Obrovská vlna solidarity a s ní zvýšený zájem lidí o dobrovolnictví. Ostravská ADRA, která spolupracuje s Moravskoslezským kraje v projektu BOSMEPARTYJA zaznamenala, že každý pátý dobrovolník chce pokračovat v nezištné pomoci druhým i po ukončení nouzového stavu.

Dagmar Hoferková, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Ostrava: "„Naše Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava v loňském roce vyslalo do různých sociálních, ale i zdravotnických zařízení 577 dobrovolníků. To je o 10 % více, než v roce 2019. Těší nás, že s koncem nouzového stavu se řada dobrovolníků rozhodla v dobrovolnické službě pokračovat."

Dobrovolníkem se může stát skutečně každý, host: T. Petruška

Lukáš Zavadil, TV Polar: Ve spojení je s námi Tomáš Petruška jeden z lidí, kteří se během koronakrize začali věnovat dobrovolnictví. Zdravím Vás. Slyšíme se? Tomáši, co konkrétně u vás rozhodlo, že se zapojíte do pomoci druhým. Jak to celé začalo?

Tomáš Petruška, dobrovolník: Začalo to asi tím, že jsem chtěl nějak pomoct. Stalo se to, že do dnešního dne jsem zachránil nějakých deset lidských životů. Vždycky jsem byl u nějakého případu byly náhodné, kde bylo potřeba nějaké záchrany. Minulý rok v listopadu jsem se rozhodl to nějak zoficiálnit. A protože jsem zachytil nějaké avízo Moravskoslezského kraje a projektu "Bosmepartyja", tak jsem se oficiálně zapojil do dobrovolnictví.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Kde tedy aktuálně pomáháte a jakým způsobem?

Tomáš Petruška, dobrovolník: Tak aktuálně docházím do Fakultní nemocnice Ostrava na hemato onkologického oddělení dětské, dále do Čtyřlístku do domova pro mentálně postižené děti. Pomáhám trávit s nimi nějaký čas v nemocnici v Ostravě pomáhám třeba s podporou i těch rodičů, kteří tam s těmi dětmi jsou a tak dál.

Lukáš Zavadil, TV Polar: A často se mluví o tom, že lidem, kteří jsou v domově pro seniory nebo v jiných zařízeních pomůže nebo je potěší obyčejné povídání. Ta samotná přítomnost dobrovolníků. Jaká je vaše zkušenost a obecně s čím se setkáváte během vašeho dobrovolničení.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Určitě, je to tak. To můžu potvrdit. Je to tak. Lidem opravdu stačí nějaké vlídné slovo, strávený čas a podobně a vznikají u toho hodně pěkné příběhy a přátelství, které jsou nejen, co se týká toho vztahu mezi dobrovolníky a těmi klienty, ale je to i něco víc a je to oboustranně obohacující.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Jaký vy osobně vidíte rozdíl mezi například těmi dětskými pacienty klienty a a staršími lidmi. Jaká je ta zkušenost.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Je to hodně o porozumění. To znamená naladit se na ty potřeby toho daného člověka. U těch dětí je to trošku jiné a tím, že sám mám dvě děti tak vím, co to je naladit se na děti a jak jim pomoct a trochu odvést pozornost. V nemocnici třeba od jejich nemoci a podobně. U těch seniorů je to hodně o čase o jejich příbězích a podobně.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Jak se tedy na návštěvu v zařízení do kterého docházíte připravujete. Jaký je program, co s těmi klienty vlastně děláte. Co si pro ně vymýšlíte?

Tomáš Petruška, dobrovolník: Každý den je ten program jiný. Jednou je to vždycky na základě toho, co mají ten den oni na starosti já se tomu svému programu s nimi přizpůsobím. Takže každý den děláme něco jiného. Je to i o náladě, jak dětí, tak těch seniorů, jakou mají zrovna náladu.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Myslím, že můžu prozradit, že Vy sám podnikáte a do určité míry vlastně narušujete ten možná běžný obraz dobrovolníka. Myslím to tak, že jako podnikatel pravděpodobně pečlivě nakládáte s časem a i přesto si ho najdete pro druhé. Jak tedy skloubit dobrovolnictví s běžným životem. Může dobrovolničit skutečně každý?

Tomáš Petruška, dobrovolník: Je to tak. Může dobrovolničit skutečně každý. Je to jenom o tom si správně navrhnout část, rozdělit si ho. Já to mám ještě tak, že hodně času mi zabere rodina, protože mám ji na prvním místě. A proto se snažím tím dobrovolnictví nebrat čas té rodině, ale vždycky si vzít trochu z práce. Lépe si ji naplánovat a věnovat se dobrovolnictví. Dobrovolník opravdu může být každý. Nemusí to být v zásadě někdo v důchodovém věku. Jak je to běžné nebo nějaký student, ale může člověk v produktivním věku jako jsem já a je to jenom o nastavení toho člověka. Někdy stačí jedna hodina, dvě hodiny týdně, jednou za čtrnáct dní a pomůžete tím strašně mnoha lidem. Takže je to jenom o tom nastavení, jestli chcete nebo nechcete a jestli chcete opravdu pomáhat jako napřímo. Jestli ta pomoc prostě má být taková i tím srdcem jo, že to nebude pomoc, že někde pošlete nějaké peníze nebo někde přispějete na něco a tak dál. Ale je to ta přímá pomoc. Já si myslím, že je nejlepší a ti lidé ji nejvíce ocení.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Kolik času konkrétně vy věnujete dobrovolnictví a jak často.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Ze začátku jsem se trochu vymykal, protože standardní dobrovolník věnuje těm lidem hodinu až dvě týdně. Já jsem věnoval tak tři až čtyři někdy pět hodin. Když jsem přišel, tak jsem se věnoval třeba více než jednomu klientovi nebo jednomu dětí na tom daném oddělení a hodně mě to obohacovalo. Strašně důležitá věc u dobrovolnictví je oddělovat citové stránky a tak dál a umět se dobře naladit. Já se každý den těším. Těším se na ten den, kdy můžu přijít do zařízení a když vidím ty úsměvy těch lidí nebo těch dětí.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Je nějaká situace, která vás zasáhla nebo příběh se kterým jste se setkal.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Těch příběhů je hodně. Každý příběh je jiný, ale jak už jsem říkal. Vzniká tam strašně moc takových pěkných vztahů dlouhodobých. Ti lidi si toho opravdu cení. Probíráme celý život, životní příběhy někdy ty životní příběhy jsou prostě originální. Je to vždycky o tom, že ty příběhy někdy i ti senioři si úplně na konci toho svého životního příběhu uvědomí, jaké udělali dobro a tak dál. A sami vás motivují v tom, co někdy dělají a tak dál. A i to dobro vlastně čerpáte potom z nich a i z toho dne odcházím domů za rodinou dobře naladěný, v dobré náladě a těším se na každý další den.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Poslední věc v čem naopak vás osobně dobrovolnictví ovlivnilo, jak změnilo váš svět.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Můj svět změnil v tom, že jsem chtěl vždycky pomáhat napřímo. Tu pomoc mám rád přímou. Přímo pomáhat těm dětem. Tím, že tohle dobrovolnictví dělám pod adresou organizace ADRA, tak Adra má nejen tyhle programy a má dalších 26 programů. Tak si myslím, že to není jeden nebo neskončím jenom u programu. Budu pomáhat v nemocnicích, v domově seniorů a podobně, ale určitě rád objevím i další programy a chci se věnovat tomu dobrovolnictví více vždycky ne na úkor rodiny a tak jak už jsem říkal. Jde to vždycky naplánovat. Dává to smysl a těm dobrovolníkem opravdu může být každý.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Alespoň na dálku s námi byl jeden z moravskoslezských dobrovolníků Tomáš Petruška. Děkuji za rozhovor.

Tomáš Petruška, dobrovolník: Děkuji.

Senior Expres Ostrava-Jih slaví 4 roky provozu

V dubnu roku 2017 vyjel na cestu vůbec první vůz Senior EXPRES Ostrava-Jih. Tehdy mohli novou službu radnice využívat lidé ve věku 80 let a více. Od té doby se pro velký zájem snižovala věková hranice a zvyšoval počet aut. Co se naopak nezměnilo, je cena.

Senior EXPRES Ostravy-Jihu funguje už 4 roky. Toto výročí oslavil spolu s klienty. Všichni, kteří tuto zvýhodněnou službu v úterý využili, dostali od radnice tašku s drobnými dárky.

klienti Senior expresu: “Já si nedovedu představit, kdyby se to mělo zrušit. Je to výborná věc, co děláte pro nás. A řidiči jsou vynikající." “Chceme poděkovat, protože využíváme ty vaše služby a je to pro nás velká pomoc."

Senior EXPRES Ostravy-Jihu vozí lidi po celé Ostravě a za dobu své existence už najel bezmála 430 tisíc kilometrů. Seniorů ve věku 77 let a více je v obvodu přes 5 tisíc. Aby Senior EXPRES mohli využívat, musí si vyřídit průkazku, a to přímo na radnici zcela zdarma a na počkání. Sebou si musí musí vzít pouze občanku a jednu průkazkovou fotografii.

Tolik z pořadu Léta běží, budu se těšit na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.