Pravidelné zkoušky sirén byly dočasně zrušeny

Možná jste si všimli, že pravidelné zkoušky varovných sirén, které se konaly každý měsíc, byly dočasně zrušeny. Důvodem jsou ukrajinští uprchlíci, pro které by jejich houkání mohlo být traumatizující. Sirény ale samozřejmě fungují a jsou připraveny nás varovat před každým nebezpečím.

Česká republika má propracovaný systém varování před mimořádnými událostmi, které ohrožují životy a zdraví obyvatel. Bohužel ale způsoby varování nejsou všude stejné a každá země si je řeší po svém. I proto byly nyní zrušeny pravidelné zkoušky sirén, které byly prováděny první středu v měsíci. Mohly by děsit Ukrajince. 

Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Varovné signály nejsou v Evropě a ve světě jednotné a tak by to mohlo vyvolat u těchto osob nějakou paniku." 

Základ celého systému varování obyvatelstva jsou dálkově ovládané sirény, které mohou být použity lokálně, na ohroženém území a nebo i v celé zemi. Provádí se jednotným a jediným varovných signálem "všeobecná výstraha." Jde o kolísavý ton po dobu 140 sekund. 

Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Pokud se tento tón ozve, měli bychom vyhledat nejbližší budovu, jít dovnitř, vyjít do vyšších pater, protože nebezpečné látky jsou většinou těžší než vzduch."   

Další signály sirén jsou určeny profesionálům. Jde o zmíněnou zkoušku sirén, což je táhlý nepřerušovaný tón a požární poplach, který můžeme slyšet zpravidla na vesnicích a je určen dobrovolný jednotkám. Jde o kolísavý tón, který napodobuje zvuk trubky - hóóóřííí. 

Systém varování obyvatelstva je v každé zemi jiný

Tomáš Kořistka, TV Polar: Nyní se budeme věnovat varování obyvatelstva před nebezpečím podrobněji. Na detaily jsme se zeptali náměstka ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje pro prevenci Miloše Střelky.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje pro prevenci: Vyrozumění a varování obyvatelstva se děje pomocí tzv. jednotného systému vyrozumění a varování. Ten je jednotný v celé ČR. Je značně rozdílný v okolních státech. Není to jak s jednotným číslem tísňového volání, ale ty signály potom, co slyšíme, jsou v různých státech různé. Ten jednotný systém vyrozumění a varování se skládá z nějakých vyrozumívacích center. To jsou ta centra, která to spouštějí, jako je Národní operační informační středisko, Krajské operační informační středisko nebo potom starostové měst a obcí to pouštějí prostřednictvím místních informačních systémů. Dále je to nějaká telekomunikační síť, to znamená nějaké rádiové cesty a vysílače. Konečně jsou to koncové prvky varování. To jsou ty sirény, které slyšíme, které by nás měly před něčím varovat nebo na něco upozorňovat. Ty koncové prvky vyrozumění a varování nejčastěji spouští starostové, například prostřednictvím předsedů povodňových komis. To je taková nejčastější událost nebo velitel zásahu. Celé to spouští a má to na starost Hasičský záchranný sbor. Na té národní úrovni je to Národní operační informační středisko. Na té krajské úrovni je to Krajské operační a informační středisko a na té lokální jsou to třeba podniky, které mají určitý stupeň nebezpečí a může třeba při nějakém negativním režimu se spustit nějaká havárie, nějaké nebezpečné látky. Takže to jsou ty místní podnikové koncové prvky varování.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje pro prevenci: To, co slyšíme, rozlišujeme několik druhů sirén. Rozlišujeme rotační sirény, ty jsou starší, jsou motorové. Ty neumí nějaký verbální projev. Máme elektronické sirény, ty už jsou zálohované a dokáží nám sdělit i nějakou informaci. Máme mobilní sirény, které jsme schopni připevnit na mobilní prostředek a například oblasti, které nejsou pokryté, tak jsme schopni pokrýt nebo se to využívá u zvláštních situací, například nějaký větší požár ve městě, kde obyvatelstvo může být ohroženo, nespouštíme pro velkou část města klasické sirény pevné, ale odjíždíme právě těmito mobilními sirénami a upozorňujeme na možné nebezpečí.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje pro prevenci: Toto je jeden z koncových prvků vyrozumění a varování. Je to tzv. mobilní siréna, která se dá připevnit na nějaký mobilní prostředek, to znamená na osobní automobil. Je zde nějaký magnet, je zde magnet, nějaký kulový reproduktor, který má dosah až 300 m, dobře se ten zvuk šíří i do horních pater. Ta mobilní siréna se skládá z nějakého řídícího centra, z mikrofonu. My jsme schopní dokonce do této sirény i mluvit. To znamená předávat nějaké potřebné tísňové a varovné informace. Slouží to právě na napájení z automobilu, takže je to připravené na těch 12 popřípadě 24 voltů.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje pro prevenci: Celá ČR je je ve srovnání s ostatními státy poměrně slušně pokryta a patříme mezi vůbec nejpokročilejší země tady těmi koncovými prvky vyrozumění a varování. Je to zhruba kolem devadesáti procent. Pak máme ještě další možnosti, například pomoci tlačený SMS, kdy máme dohodu s operátory, že v dané oblasti jsme schopni obyvatelům poslat nějakou varovnou informaci prostřednictvím SMS.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Ta siréna, kterou my nejčastěji slyšíme nebo jediná, kterou my slyšíme je dlouhý táhlý tón. Jaké jsou teda ty druhy toho vyrozumění?

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje pro prevenci: Máme několik signálů, ale pouze jeden je varovný. Ten varovný signál je kolísavý tón, má zhruba takový charakter: náběh, ztlumení, náběh a ztlumení. Opakuji je opravdu jediný, znamená to, že v tu danou chvíli bychom měli zpozornět. Měli bychom vyhledat nejbližší budovu, vejít do té budovy, nejlépe vejít do vyšších pater, protože se předpokládá, kdyby došlo k úniku například nebezpečné látky, tak většina těch nebezpečných látek je těžší než vzduch. Takže v těch horních patrech by jsme měli být poměrně bezpeční. Jakmile zavřu za sebou dveře, tak bych měl utěsnit veškerá okna, veškeré otvory. Měl bych vypnout klimatizaci, měl bych vypnout vzduchotechniku a měl by si pustit televizi nebo rádio a čekat na další informace, které hasiči nebo ten ten, kdo to spouští prostřednictvím televize nebo rozhlasu. To území je pokryto částečně tam, kde jsou větší města tou elektronickou sirénou. Takže vy se dozvíte tam, kde je větší počet osob i tu verbální tísňovou informaci, co máte dělat z hlediska nějakých organizačních a technických opatření. To, co máme dělat po zaznění toho varovného signálu je také otázku toho, co nás čeká samozřejmě. Pokud nás čeká nějaký nebo probíhá nějaký válečný konflikt, samozřejmě upřednostním suterénní prostory, kde se schovám před nějakou tlakovou vlnou, nějakým tepelným značným tokem, kdy mě ta budova v těch suterénních prostorech je schopná nějakým způsobem ochránit. U těch povodních, tam bych preferoval spíše evakuaci z toho daného prostoru. To, že by někdo šel do nějakých vyšších pater, tak to bych určitě nedoporučoval. Samozřejmě nábytek a nějaké cennosti bych před tou evakuací schoval do vyšších pater, ale jinak bych si vzal svoje evakuační zavazadlo a ten prostor bych opustil někde na do terénně vyšších prostranství. My vždy doporučujeme nějaké zásadní věci, nějaké zásadní dokumenty, samozřejmě nějaké finanční prostředky, nějaké potřebné léky, které potřebuji. Měla by tam být nějaká přikrývka, měla by tam být nabíječka, mobilní telefon. Měla by tam být nějaká nezbytná potravina a nezbytné pití. To jsou takové ty nejzákladnější věci, které bych doporučoval s sebou vzít.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Snad jste si důležité věci zapamatovali a budete je umět využít. Díky za váš čas a na viděnou zase za týden.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.