Kyberbezpečnost je v dnešní době důležitým tématem a pro sociální služby, které disponují množstvím citlivých údajů to platí dvojnásob. I proto uspořádala na toto téma ostravská Vyšší odborná škola sociálně právní konferenci, určenou pracovníkům z této oblasti.
Vyšší odborná škola sociálně právní v Ostravě se stala hostitelem důležité konference z oblasti kyberbezpečnosti. Přednášející se totiž zaměřili na sociální služby, jejichž pracovníky právě tato škola vzdělává.
Michaela Holaňová, zástupkyně ředitele OA a VOŠ sociálně právní: "Chtěli bychom hlavně tedy sociálním pracovníkům a pracovníkům v přímé péči, případně vedoucím pracovníků ze sociálních služeb, pomoci při řešení tohoto nového tématu."
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Pořádání konferencí je významný počin pro školy, protože přece jenom mohou takto navazovat kontakty s různými sociálními partnery v rámci té dané oblasti, kterou se ta konkrétní škola zabývá."
O konferenci byl velký zájem a to nejen v sociálních službách, ale i mezi samotnými studenty, kteří obsadili poslední volná místa v sále. Mnoho účastníků bylo také z řad bývalých žáků. Odborníci z nejrůznějších oblastí pak přednášeli na aktuální témata.
Petr Směták, vedoucí oddělení prevence PČR MS kraje: "V současné době nám kriminalita opravdu vysokým tempem stoupá. Já mám tady připravený příspěvek, co se týká kazuistik."
V dnešní době se kyberprostoru lze vyhnout jen velmi těžko a tak je dobré zabezpečení nutností.
Jana Pšejová, lektorka pro digitální transformaci v soc. službách: "Sociální služby dnes potřebují významně modernizovat. Potřebují si pomoct pro tu práci digitálními technologiemi, umělou inteligencí. A to je věc, která nejde opominout."
Nejlepší ochranou před kyber hrozbami je samozřejmě prevence a být na útok dobře připraven. Je pak velká pravděpodobnost, že k němu vůbec nedojde, anebo bude snadněji odražen.
---
Lesní požár, který zachvátil část hory na polském území u hranice s českým Bukovcem. Takový byl námět výcviku dobrovolných hasičů na Jablunkovsku.
Výcvik českých a polských jednotek byl zaměřený na seznámení s novou technikou a koordinaci postupu při hašení v náročném terénu.
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes probíhá třetí česko-polský výcvik ze společného projektu, který se jmenuje Moderní řešení pro klimatické hrozby. První výcvik byl v únoru a zaměřil se na krizové štáby, kdy jsme procvičovali přenos obrazu a videa z dronu nad česko-polským pohraničím. V březnu jsme měli společný výcvik v terénu pro řidiče na obsluhu nově pořízených čtyřkolek a šestikolek. Dnes probíhá závěrečný výcvik zaměřený na lesní požáry. Používáme techniku a systémy pořízené v rámci projektu.“
Čeští a polští hasiči spolupracují dlouhodobě. Společný výcvik vede k tomu, aby zásahy byly koordinované a efektivní.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Jak je známo, sousedíme s Českou republikou na poměrně dlouhém úseku. Jedná se převážně o lesní oblasti, kde může kdykoliv dojít k požárům. Právě proto organizujeme tato cvičení, která simulují hašení lesů. Jsme rádi, že díky přeshraničnímu projektu můžeme pořídit potřebnou techniku a společně s českými kolegy koordinovat zásahy při hašení.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Spolupráce mezi českými a polskými jednotkami je na vysoké úrovni. Máme společnou hranici dlouhou zhruba 17 až 19 kilometrů, od Nýdku přes Čantoryji až po trojmezí u Hrčavy. Požárů zde bylo mnoho, ať už v lesích nebo u rodinných domů. Někdy se stává, že polské jednotky dorazí na místo dříve. Toto je už druhý projekt – navazujeme na předchozí pětiletý projekt zaměřený na přírodní katastrofy. Ten současný, který běží prvním rokem, se zaměřuje na hašení lesních požárů.“
Při výcviku v terénu hasiči simulovali lesní požár, který české a polské jednotky dostaly pod kontrolu ze všech stran a s využitím různých technik ho uhasily.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Doufáme, že požárů bude co nejméně, ale víme, že jsou nevyhnutelné. Právě tato cvičení slouží k tomu, abychom dokázali požár co nejrychleji lokalizovat a uhasit.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes budeme zkoušet nové postupy, metodiku a taktiku, které jsme připravovali společně s kolegy z polských jednotek. Budeme testovat například dálkovou dopravu vody ve vysokotlakém režimu. Poprvé použijeme takzvaný přečerpávací systém, tedy několik stanovišť na hadicovém vedení, kde jsou umístěna malá čerpadla, která postupně zvyšují tlak a dopravují vodu dál a výš, než jsme byli dosud schopni. Tento systém je natolik účinný, že jsme zatím nenašli místo, kam bychom vodu nedostali. Už v roce 2022 jsme při přípravě specifikace testovali zapůjčená čerpadla, například na sjezdovce Severka v Dolní Lomné, kde dokázala vytlačit vodu až na vrchol kopce.“
Na tento výcvik budou navazovat další, aby spolupráce českých a polských hasičů byla ještě lepší.
---
Každý udělá někdy chybu. Stalo se to i starší ženě v panelovém domě ve Frýdku-Místku, která zavinila požár. Před nebezpečím ji nakonec zachránil požární hlásič.
Toto je paní Sabelová, seniorka z Frýdku-Místku, která postavila pánvičku s olejem na sporák, aby si usmažila bramborové placky. Pak ovšem na to zapomněla a šla se do koupelny koupat. V bytě tak začalo hořet. Naštěstí byl vybaven požárním hlásičem.
Daniela Sabelová, seniorka: "Hlásič začal pípat. Tak jsem vyběhla z koupelny z vany a uhasila jsem. No, kdyby nebylo hlásiče, tak mi shoří celý byt. Hasiče volali, oni tam byli hned, ale já jsem to uhasila. Prostě jsem to udusila. Vlastně ručníky, utěrky, co mi přišlo pod ruku. Ne vodou, protože to bylo v elektřině, takže vodou ne, ale jsem to udusila. Oni to ještě zkontrolovali, samozřejmě. A bylo to. Teda naštěstí to dopadlo dobře."
Co tedy říkáte na účinek toho hlásiče? Jestli byste ho třeba doporučila jiným?
Daniela Sabelová, seniorka: "No určitě, bez toho by mi shořel celý byt. Ten hlásič je fakt nenahraditelná věc."
Ten hlásič, dá se říct, vám možná zachránil život...
Daniela Sabelová, seniorka: "No to určitě. Nejenom mně, ale i pejskovi, tak nám oběma zachránil život. Nebýt toho, tak to dopadlo špatně."
Případ paní Kabelové byl prvním ve Frýdku-Místku, u kterého požární hlásič zabránil tragickým následkům, ale určitě ne posledním.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "O víkendu tady došlo k zahoření, k menšímu požáru v bytovém prostoru našeho městského domu. A tady poprvé šlo vidět, že zafungoval projekt požárních hlásičů."
Jakým způsobem?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Požární hlásič nejen upozornil majitelku, která v té době byla v koupelně, ale upozornil také sousedy, kteří okamžitě zavolali pomoc."
Je to tedy argument, proč by tím měly být vybaveny všechny byty ve Frýdku-Místku?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Určitě, tady jde vidět, že tento projekt má smysl a že ty finanční prostředky byly účelně vynaložené."
Paní sama říkala, že ji to pravděpodobně zachránilo život. Jak to vidíte vy?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Troufám si říci, že ten požární hlásič za pár set Kč ji určitě zachránil život, protože pokud by tam došlo k většímu vývinu kouře, paní by se párkrát nadechla a upadla do bezvědomí a ty následky by byly tragické."
Tentokrát volali hasiče sousedi, takže je to i ten přidaný efekt, že ten hlásič je slyšet opravdu v celém domě?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, jak jsme říkali na začátku tohoto projektu, ten hlásič upozorní samotného majitele nebo upozorní sousedy. Ten zvuk je opravdu pronikavý a sousedy to potom může vzbudit. A ti mohou zalarmovat právě Hasičský záchranný sbor."
Požární hlásiče jsou naštěstí instalovány téměř ve všech městských bytech ve Frýdku-Místku, a to pro občany zdarma.
---
V celé Evropě se ve středu konala preventivní akce zaměřená na kontrolu dodržování rychlosti vozidel. Speed marathon se konal také v Moravskoslezském kraji.
Místa, kde by měli policisté rychlost měřit, navrhovali lidé, kteří vybírali lokality, kde podle nich řidiči překračují povolené limity. Ze zhruba 200 míst policisté vybrali 57 v celém kraji, kam se ve středu postavili s radary.
Jedním z takových míst byla Datyňská ulice ve Vratimově, kde je rychlost snížena na třicet kilometrů za hodinu.
Anketa: „Vím, že tady někdy byla nehoda, ale nevím už, jak je to dlouho, a je dobře, že se tady měří.“
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Občané vytipovali toto místo, proto jsme se rozhodli měření zde vyzkoušet. Ověříme, zda se tu skutečně jezdí rychle, a podle výsledků případně přijmeme adekvátní opatření, například častější kontroly nebo návrhy na zlepšení dopravní situace u této školy.“
Anketa: "Já o akci vím. I v běžném provozu se snažím dodržovat předpisy a vůbec mi to nevadí, že se taková akce děje, protože je důležité, aby bylo na cestách bezpečno."
Lokality, kde se preventivní akce konala, musely splňovat podmínky, aby mohli policisté vozidla bezpečně odstavit ke kontrole. Vedle rychlosti kontrolovali také alkohol i technický stav vozidel.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Vybrali jsme místa, kde lze bezpečně zastavit a změřit případného přestupce. Není to tedy tak, že bychom automaticky vyhověli každému návrhu. Vždy musíme zajistit bezpečné měření i následnou kontrolu.“
Protože řidiči o akci Speed marathon věděli předem, doprava v kraji znatelně zpomalila. Mnozí řidiči jezdili výrazně pod povoleným limitem. Souhrnné výsledky akce bude mít policie ve čtvrtek.
---
Kyberbezpečnost je v dnešní době důležitým tématem a pro sociální služby, které disponují množstvím citlivých údajů to platí dvojnásob. I proto uspořádala na toto téma ostravská Vyšší odborná škola sociálně právní konferenci, určenou pracovníkům z této oblasti.
Vyšší odborná škola sociálně právní v Ostravě se stala hostitelem důležité konference z oblasti kyberbezpečnosti. Přednášející se totiž zaměřili na sociální služby, jejichž pracovníky právě tato škola vzdělává.
Michaela Holaňová, zástupkyně ředitele OA a VOŠ sociálně právní: "Chtěli bychom hlavně tedy sociálním pracovníkům a pracovníkům v přímé péči, případně vedoucím pracovníků ze sociálních služeb, pomoci při řešení tohoto nového tématu."
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Pořádání konferencí je významný počin pro školy, protože přece jenom mohou takto navazovat kontakty s různými sociálními partnery v rámci té dané oblasti, kterou se ta konkrétní škola zabývá."
O konferenci byl velký zájem a to nejen v sociálních službách, ale i mezi samotnými studenty, kteří obsadili poslední volná místa v sále. Mnoho účastníků bylo také z řad bývalých žáků. Odborníci z nejrůznějších oblastí pak přednášeli na aktuální témata.
Petr Směták, vedoucí oddělení prevence PČR MS kraje: "V současné době nám kriminalita opravdu vysokým tempem stoupá. Já mám tady připravený příspěvek, co se týká kazuistik."
V dnešní době se kyberprostoru lze vyhnout jen velmi těžko a tak je dobré zabezpečení nutností.
Jana Pšejová, lektorka pro digitální transformaci v soc. službách: "Sociální služby dnes potřebují významně modernizovat. Potřebují si pomoct pro tu práci digitálními technologiemi, umělou inteligencí. A to je věc, která nejde opominout."
Nejlepší ochranou před kyber hrozbami je samozřejmě prevence a být na útok dobře připraven. Je pak velká pravděpodobnost, že k němu vůbec nedojde, anebo bude snadněji odražen.
---
Lesní požár, který zachvátil část hory na polském území u hranice s českým Bukovcem. Takový byl námět výcviku dobrovolných hasičů na Jablunkovsku.
Výcvik českých a polských jednotek byl zaměřený na seznámení s novou technikou a koordinaci postupu při hašení v náročném terénu.
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes probíhá třetí česko-polský výcvik ze společného projektu, který se jmenuje Moderní řešení pro klimatické hrozby. První výcvik byl v únoru a zaměřil se na krizové štáby, kdy jsme procvičovali přenos obrazu a videa z dronu nad česko-polským pohraničím. V březnu jsme měli společný výcvik v terénu pro řidiče na obsluhu nově pořízených čtyřkolek a šestikolek. Dnes probíhá závěrečný výcvik zaměřený na lesní požáry. Používáme techniku a systémy pořízené v rámci projektu.“
Čeští a polští hasiči spolupracují dlouhodobě. Společný výcvik vede k tomu, aby zásahy byly koordinované a efektivní.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Jak je známo, sousedíme s Českou republikou na poměrně dlouhém úseku. Jedná se převážně o lesní oblasti, kde může kdykoliv dojít k požárům. Právě proto organizujeme tato cvičení, která simulují hašení lesů. Jsme rádi, že díky přeshraničnímu projektu můžeme pořídit potřebnou techniku a společně s českými kolegy koordinovat zásahy při hašení.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Spolupráce mezi českými a polskými jednotkami je na vysoké úrovni. Máme společnou hranici dlouhou zhruba 17 až 19 kilometrů, od Nýdku přes Čantoryji až po trojmezí u Hrčavy. Požárů zde bylo mnoho, ať už v lesích nebo u rodinných domů. Někdy se stává, že polské jednotky dorazí na místo dříve. Toto je už druhý projekt – navazujeme na předchozí pětiletý projekt zaměřený na přírodní katastrofy. Ten současný, který běží prvním rokem, se zaměřuje na hašení lesních požárů.“
Při výcviku v terénu hasiči simulovali lesní požár, který české a polské jednotky dostaly pod kontrolu ze všech stran a s využitím různých technik ho uhasily.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Doufáme, že požárů bude co nejméně, ale víme, že jsou nevyhnutelné. Právě tato cvičení slouží k tomu, abychom dokázali požár co nejrychleji lokalizovat a uhasit.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes budeme zkoušet nové postupy, metodiku a taktiku, které jsme připravovali společně s kolegy z polských jednotek. Budeme testovat například dálkovou dopravu vody ve vysokotlakém režimu. Poprvé použijeme takzvaný přečerpávací systém, tedy několik stanovišť na hadicovém vedení, kde jsou umístěna malá čerpadla, která postupně zvyšují tlak a dopravují vodu dál a výš, než jsme byli dosud schopni. Tento systém je natolik účinný, že jsme zatím nenašli místo, kam bychom vodu nedostali. Už v roce 2022 jsme při přípravě specifikace testovali zapůjčená čerpadla, například na sjezdovce Severka v Dolní Lomné, kde dokázala vytlačit vodu až na vrchol kopce.“
Na tento výcvik budou navazovat další, aby spolupráce českých a polských hasičů byla ještě lepší.
---
Každý udělá někdy chybu. Stalo se to i starší ženě v panelovém domě ve Frýdku-Místku, která zavinila požár. Před nebezpečím ji nakonec zachránil požární hlásič.
Toto je paní Sabelová, seniorka z Frýdku-Místku, která postavila pánvičku s olejem na sporák, aby si usmažila bramborové placky. Pak ovšem na to zapomněla a šla se do koupelny koupat. V bytě tak začalo hořet. Naštěstí byl vybaven požárním hlásičem.
Daniela Sabelová, seniorka: "Hlásič začal pípat. Tak jsem vyběhla z koupelny z vany a uhasila jsem. No, kdyby nebylo hlásiče, tak mi shoří celý byt. Hasiče volali, oni tam byli hned, ale já jsem to uhasila. Prostě jsem to udusila. Vlastně ručníky, utěrky, co mi přišlo pod ruku. Ne vodou, protože to bylo v elektřině, takže vodou ne, ale jsem to udusila. Oni to ještě zkontrolovali, samozřejmě. A bylo to. Teda naštěstí to dopadlo dobře."
Co tedy říkáte na účinek toho hlásiče? Jestli byste ho třeba doporučila jiným?
Daniela Sabelová, seniorka: "No určitě, bez toho by mi shořel celý byt. Ten hlásič je fakt nenahraditelná věc."
Ten hlásič, dá se říct, vám možná zachránil život...
Daniela Sabelová, seniorka: "No to určitě. Nejenom mně, ale i pejskovi, tak nám oběma zachránil život. Nebýt toho, tak to dopadlo špatně."
Případ paní Kabelové byl prvním ve Frýdku-Místku, u kterého požární hlásič zabránil tragickým následkům, ale určitě ne posledním.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "O víkendu tady došlo k zahoření, k menšímu požáru v bytovém prostoru našeho městského domu. A tady poprvé šlo vidět, že zafungoval projekt požárních hlásičů."
Jakým způsobem?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Požární hlásič nejen upozornil majitelku, která v té době byla v koupelně, ale upozornil také sousedy, kteří okamžitě zavolali pomoc."
Je to tedy argument, proč by tím měly být vybaveny všechny byty ve Frýdku-Místku?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Určitě, tady jde vidět, že tento projekt má smysl a že ty finanční prostředky byly účelně vynaložené."
Paní sama říkala, že ji to pravděpodobně zachránilo život. Jak to vidíte vy?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Troufám si říci, že ten požární hlásič za pár set Kč ji určitě zachránil život, protože pokud by tam došlo k většímu vývinu kouře, paní by se párkrát nadechla a upadla do bezvědomí a ty následky by byly tragické."
Tentokrát volali hasiče sousedi, takže je to i ten přidaný efekt, že ten hlásič je slyšet opravdu v celém domě?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, jak jsme říkali na začátku tohoto projektu, ten hlásič upozorní samotného majitele nebo upozorní sousedy. Ten zvuk je opravdu pronikavý a sousedy to potom může vzbudit. A ti mohou zalarmovat právě Hasičský záchranný sbor."
Požární hlásiče jsou naštěstí instalovány téměř ve všech městských bytech ve Frýdku-Místku, a to pro občany zdarma.
---
V celé Evropě se ve středu konala preventivní akce zaměřená na kontrolu dodržování rychlosti vozidel. Speed marathon se konal také v Moravskoslezském kraji.
Místa, kde by měli policisté rychlost měřit, navrhovali lidé, kteří vybírali lokality, kde podle nich řidiči překračují povolené limity. Ze zhruba 200 míst policisté vybrali 57 v celém kraji, kam se ve středu postavili s radary.
Jedním z takových míst byla Datyňská ulice ve Vratimově, kde je rychlost snížena na třicet kilometrů za hodinu.
Anketa: „Vím, že tady někdy byla nehoda, ale nevím už, jak je to dlouho, a je dobře, že se tady měří.“
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Občané vytipovali toto místo, proto jsme se rozhodli měření zde vyzkoušet. Ověříme, zda se tu skutečně jezdí rychle, a podle výsledků případně přijmeme adekvátní opatření, například častější kontroly nebo návrhy na zlepšení dopravní situace u této školy.“
Anketa: "Já o akci vím. I v běžném provozu se snažím dodržovat předpisy a vůbec mi to nevadí, že se taková akce děje, protože je důležité, aby bylo na cestách bezpečno."
Lokality, kde se preventivní akce konala, musely splňovat podmínky, aby mohli policisté vozidla bezpečně odstavit ke kontrole. Vedle rychlosti kontrolovali také alkohol i technický stav vozidel.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Vybrali jsme místa, kde lze bezpečně zastavit a změřit případného přestupce. Není to tedy tak, že bychom automaticky vyhověli každému návrhu. Vždy musíme zajistit bezpečné měření i následnou kontrolu.“
Protože řidiči o akci Speed marathon věděli předem, doprava v kraji znatelně zpomalila. Mnozí řidiči jezdili výrazně pod povoleným limitem. Souhrnné výsledky akce bude mít policie ve čtvrtek.
---
