Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín 112

Magazín 112

  • Hasiči z MS kraje připravili cvičení pro 6 zemí
  • Czech MODEX 2023 s Jiřím Němčíkem
  • Hasiči ze sedmi zemí cvičili zásahy u povodní

Hasiči ze sedmi zemí cvičili zásahy u povodní

V Moravskoslezském kraji proběhlo rozsáhlé mezinárodní cvičení hasičů ze sedmi zemí. Společně trénovali přípravu a koordinaci pomoci v případě vzniku velkých povodní. Ve Frýdku-Místku měli zázemí pro řídící skupinu a seřadiště techniky.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Hezký den, začíná bezpečnostní magazín televize Polar 112. Hasiči z našeho kraje se stali hostiteli náročného mezinárodního cvičení Modex 2023 zaměřeného na následky povodní. Po čtyři dny museli hasiči ze sedmi zemí plnit nejrůznější úkoly, například spolupracovat na vytvoření hadicového vedení o délce tři kilometry.

Tomáš Kořistka, TV Polar: S povodněmi mají hasiči z Moravskoslezského kraje bohaté zkušenosti. Ta nejničivější v poslední době přišla už v roce 1997. V dalších letech nás postihlo ještě několik dalších a lokální záplavy po přívalových deštích řeší hasiči prakticky každý rok. Bohaté zkušenosti nyní sdíleli na mezinárodním cvičení Czech Modex 2023, které pro zástupce šesti zemí uspořádal Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje.

K našim hasičům se tak přidalo šest týmů z Polska, Itálie, Německa, Švédska, Nizozemska a Bosny a Hercegoviny, které byly zaměřeny na velkokapacitní čerpání vody.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Mluvíme o povodních, které by zasáhly těžce Moravskoslezský kraj, případně Českou republiku, že bychom museli povolat na pomoc i jiné složky nebo jiné týmy ze zahraničí, které by nám s tou situací mohly pomoct.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Průběh cvičení byl rozdělen na dvě fáze. První představovala dvanáctihodinové nasazení ve čtyřech lokalitách po celém kraji. Konkrétně se jednalo o okolí Landeku, Haldu Hrabůvka, štěrkovnu Vrbice a jez ve Vratimově. Druhá fáze trvala 24 hodin a cvičilo se v prostoru Hlučínské štěrkovny.

Vlad Petre, ředitelství Civilní obrany a humanitárních operací EU: Cílem je cvičit, vzájemně se propojit a sdílet zkušenosti. Příště, když se stane nějaká živelná pohroma v Evropě nebo i někde mimo Evropu, tak budeme dobře připraveni efektivně zasáhnout.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Po čtyřech dnech se velitelé jednotek všech států shodli, že cvičení bylo velmi přínosné a i když je samozřejmě vždy co vylepšit, jsou hasiči k podobným zásahům dobře připraveni i technicky vybaveni.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Czech Modex 2023 bylo posledním z řady cvičení celého evropského projektu zaměřeného na nejrůznější krizové situace. A tak jsme se na podrobnosti zeptali náměstka ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiřího Němčíka.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Cvičení Modex je cvičení, které má za úkol zprostředkovat lidem a týmům, které se ho zúčastní, co nejvěrnější podmínky tak, jak by tomu bylo při mimořádné události velkého rozsahu. Modexové cvičení jsou rozdělené do několika tzv. lotů. Každý lot má nějaké své zaměření. Tento lot 2, ve kterém jsme organizovali toto cvičení Modex v ČR v Moravskoslezském kraji, je oblastí, která se soustřeďuje zejména na povodňové stavy, případně lesní požáry anebo únik nebezpečných látek. Modexové cvičení, které jsme organizovali my, bylo soustředěno na povodňové stavy. To znamená, my jsme skutečně nastavili systém podmínek, jak by tomu mohlo být v rámci Moravskoslezského kraje, pokud by byl zasažen nějakými velkými povodněmi. Třeba jak tomu bylo v roce 1997. S tím, že jsme našli vhodná místa, která měla simulovat potřebné prostory, kde se mělo začít čerpat, protože všech šest týmů, které ze zahraničí přijely, byly se zaměřením na velkokapacitní čerpání vody. Tudíž my jsme našli vhodná místa, která jsou dostatečně výzvou jak technickou, tak taktickou pro ty týmy tak, aby to neměly úplně jednoduché, protože samozřejmě čerpat vodu bezmyšlenkovitě z A do B, to můžou dělat doma. Opravdu tady se chce, aby ty podmínky byly za prvé nějakým způsobem výzvou pro ty týmy a za druhé kolem toho probíhá spousta dílčích zaměstnání, které nějakým způsobem testují nejenom ty samotné lidi u čerpadel, ale jejich management, velitele, kteří musí řešit nějaké dílčí úkoly. To znamená ve chvíli, kdy se nám podařilo je dostat do čerpání tak, aby to nebylo monotónní, sehrávali jsme tam role například rozzlobených místních obyvatel, kteří nesouhlasili se způsobem čerpání a tak dále, a oni na to museli nějakým způsobem adekvátně reagovat. Nebo jsme simulovali krádeže v jejich základně, kterou si museli vybudovat, protože všechny ty týmy, stejně jak to má třeba USAF, když jede někam pomoct, tak musí být pro tu zemi, pro kterou tu pomoc poskytuje, co nejmenší zátěží. To znamená, musí být soběstační z hlediska ubytování, jídla, vody a případně technických prostředků, které potřebují ke své práci. To znamená, musí si vybudovat někde svoji základnu a tam jsme sehrávali i nějaké další úkoly. Byly to týmy z Německa, Itálie, Švédska, Bosny a Hercegoviny, Polska a jestli jsem ještě nezapomněl na některé. Prakticky byly tam vidět rozdíly, ať už v technickém vybavení. Ještě tam totiž byla jedna speciální skupina. Nebyl to úplně modul, bylo to vysokokapacitní čerpání z Holandska, které mělo extrémní kapacity z hlediska čerpadla, které přivezlo. Ale to čerpadlo na druhou stranu mělo obrovské požadavky na specifikum a parametry toho místa, kde se dalo uložit. Takže je to sice čerpadlo, které má obrovskou kapacitu, nicméně potřebuje takřka ideální podmínky, protože se přiváží na návěsu, musí mít jeřáb, který to složí dolů. Nepoužívají ani systém hadic, ale potrubí, takže ty nároky pro to, aby to čerpadlo bylo akce schopné, tak jsou relativně velké i z hlediska požadavků na příjezdové cesty a tak dále. To znamená, tento modul z Holandska není až tak operativní, jak bychom potřebovali. Kvůli tomu, že ty povodňové stavy způsobí špatně průchodné cesty a zablácené cesty a tak dále, tam by si ti Holanďani neporadili. Na druhou stranu tady bylo těch zbylých 5 týmů, které ta čerpadla, která byly schopny se dostat na místo daleko lepším způsobem, protože byly buď v kontejnerovém provedení anebo přívěsy. Ty byly operativnější a i mezi nimi byly samozřejmě rozdíly, ať už ve velikosti týmů, kdy Polsko přijelo s třiceti devíti lidmi a Bosna a Hercegovina s deseti. Takže bylo to vidět i z hlediska týlového zabezpečení, vybavení toho kempu, protože pořádali jsme to v měsíci říjnu a v noci už bylo opravdu chladno, tak i Poláci třeba pomohli Bosně s vytápěním jejich stanů tak, aby byli relativně v komfortu. To cvičení totiž funguje na takových několika úrovních. Jedné se říká Host Nation Support, to znamená země, což jsme byli konkrétně my jako Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, připraví pracoviště, kde by měli fungovat. Připraví všechny scénáře, a to jak jednotlivé scénáře a jednotlivé tzv. jednoduché rozehry. Jsou dávány mezinárodní organizací toho cvičebního mezinárodního týmu, který to nějakým způsobem říká, kdy by se mělo co pustit podle toho, jaká je zrovna odezva v rámci nasazení těch týmů. Nicméně naše příprava byla naprosto detailní a jsme zvyklí pracovat i dynamicky, na jakékoliv změny jsme byli schopni zareagovat. I z pohledu jak toho mezinárodního cvičebního týmu, tak těch účastníků. Celé cvičení bylo hodnoceno velice pozitivně. Opravdu hodnotili, že jsme pro ně připravili až extrémně těžké podmínky, které prověřily jejich kapacity. Co se týká české strany, my jsme si prověřovali spíše tu schopnost, jakým způsobem by jsme byli schopni spolupracovat s těmi týmy, které by přijely ze zahraničí, abychom byli schopni to koordinovat tak, aby ta spolupráce byla co nejvíce efektivní. Což se taky povedlo.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Máte dost hasičů, kteří umí anglicky, kteří se domluví?

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Ta organizace cvičení nám ukázala, že ten stav, který byl historicky tristní z hlediska znalosti angličtiny, alespoň na té komunikační úrovni tak, aby se byli schopni na místě domluvit, odkud co jak budou dělat. Ta se nám neustále zlepšuje. Samozřejmě není to zcela ještě ideální, ale stav je daleko lepší. Když odhlédnu od členů těch týmů, které jsou připraveny od nás na nasazení v zahraničních misích, ať už je to USAR nebo lidi, kteří se třeba zúčastnili nasazení v Řecku letos při těch ničivých požárech, tak i v rámci našich hasičů, respektive velitelů, už tam máme lidi, kteří toto jsou schopni zvládnout.

Tomáš Kořistka, TV Polar: To už je z dnešní 112 vše. Díky za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín 112
26. října 2023, 17:47

Hasiči ze sedmi zemí cvičili zásahy u povodní

V Moravskoslezském kraji proběhlo rozsáhlé mezinárodní cvičení hasičů ze sedmi zemí. Společně trénovali přípravu a koordinaci pomoci v případě vzniku velkých povodní. Ve Frýdku-Místku měli zázemí pro řídící skupinu a seřadiště techniky.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Hezký den, začíná bezpečnostní magazín televize Polar 112. Hasiči z našeho kraje se stali hostiteli náročného mezinárodního cvičení Modex 2023 zaměřeného na následky povodní. Po čtyři dny museli hasiči ze sedmi zemí plnit nejrůznější úkoly, například spolupracovat na vytvoření hadicového vedení o délce tři kilometry.

Tomáš Kořistka, TV Polar: S povodněmi mají hasiči z Moravskoslezského kraje bohaté zkušenosti. Ta nejničivější v poslední době přišla už v roce 1997. V dalších letech nás postihlo ještě několik dalších a lokální záplavy po přívalových deštích řeší hasiči prakticky každý rok. Bohaté zkušenosti nyní sdíleli na mezinárodním cvičení Czech Modex 2023, které pro zástupce šesti zemí uspořádal Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje.

K našim hasičům se tak přidalo šest týmů z Polska, Itálie, Německa, Švédska, Nizozemska a Bosny a Hercegoviny, které byly zaměřeny na velkokapacitní čerpání vody.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Mluvíme o povodních, které by zasáhly těžce Moravskoslezský kraj, případně Českou republiku, že bychom museli povolat na pomoc i jiné složky nebo jiné týmy ze zahraničí, které by nám s tou situací mohly pomoct.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Průběh cvičení byl rozdělen na dvě fáze. První představovala dvanáctihodinové nasazení ve čtyřech lokalitách po celém kraji. Konkrétně se jednalo o okolí Landeku, Haldu Hrabůvka, štěrkovnu Vrbice a jez ve Vratimově. Druhá fáze trvala 24 hodin a cvičilo se v prostoru Hlučínské štěrkovny.

Vlad Petre, ředitelství Civilní obrany a humanitárních operací EU: Cílem je cvičit, vzájemně se propojit a sdílet zkušenosti. Příště, když se stane nějaká živelná pohroma v Evropě nebo i někde mimo Evropu, tak budeme dobře připraveni efektivně zasáhnout.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Po čtyřech dnech se velitelé jednotek všech států shodli, že cvičení bylo velmi přínosné a i když je samozřejmě vždy co vylepšit, jsou hasiči k podobným zásahům dobře připraveni i technicky vybaveni.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Czech Modex 2023 bylo posledním z řady cvičení celého evropského projektu zaměřeného na nejrůznější krizové situace. A tak jsme se na podrobnosti zeptali náměstka ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiřího Němčíka.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Cvičení Modex je cvičení, které má za úkol zprostředkovat lidem a týmům, které se ho zúčastní, co nejvěrnější podmínky tak, jak by tomu bylo při mimořádné události velkého rozsahu. Modexové cvičení jsou rozdělené do několika tzv. lotů. Každý lot má nějaké své zaměření. Tento lot 2, ve kterém jsme organizovali toto cvičení Modex v ČR v Moravskoslezském kraji, je oblastí, která se soustřeďuje zejména na povodňové stavy, případně lesní požáry anebo únik nebezpečných látek. Modexové cvičení, které jsme organizovali my, bylo soustředěno na povodňové stavy. To znamená, my jsme skutečně nastavili systém podmínek, jak by tomu mohlo být v rámci Moravskoslezského kraje, pokud by byl zasažen nějakými velkými povodněmi. Třeba jak tomu bylo v roce 1997. S tím, že jsme našli vhodná místa, která měla simulovat potřebné prostory, kde se mělo začít čerpat, protože všech šest týmů, které ze zahraničí přijely, byly se zaměřením na velkokapacitní čerpání vody. Tudíž my jsme našli vhodná místa, která jsou dostatečně výzvou jak technickou, tak taktickou pro ty týmy tak, aby to neměly úplně jednoduché, protože samozřejmě čerpat vodu bezmyšlenkovitě z A do B, to můžou dělat doma. Opravdu tady se chce, aby ty podmínky byly za prvé nějakým způsobem výzvou pro ty týmy a za druhé kolem toho probíhá spousta dílčích zaměstnání, které nějakým způsobem testují nejenom ty samotné lidi u čerpadel, ale jejich management, velitele, kteří musí řešit nějaké dílčí úkoly. To znamená ve chvíli, kdy se nám podařilo je dostat do čerpání tak, aby to nebylo monotónní, sehrávali jsme tam role například rozzlobených místních obyvatel, kteří nesouhlasili se způsobem čerpání a tak dále, a oni na to museli nějakým způsobem adekvátně reagovat. Nebo jsme simulovali krádeže v jejich základně, kterou si museli vybudovat, protože všechny ty týmy, stejně jak to má třeba USAF, když jede někam pomoct, tak musí být pro tu zemi, pro kterou tu pomoc poskytuje, co nejmenší zátěží. To znamená, musí být soběstační z hlediska ubytování, jídla, vody a případně technických prostředků, které potřebují ke své práci. To znamená, musí si vybudovat někde svoji základnu a tam jsme sehrávali i nějaké další úkoly. Byly to týmy z Německa, Itálie, Švédska, Bosny a Hercegoviny, Polska a jestli jsem ještě nezapomněl na některé. Prakticky byly tam vidět rozdíly, ať už v technickém vybavení. Ještě tam totiž byla jedna speciální skupina. Nebyl to úplně modul, bylo to vysokokapacitní čerpání z Holandska, které mělo extrémní kapacity z hlediska čerpadla, které přivezlo. Ale to čerpadlo na druhou stranu mělo obrovské požadavky na specifikum a parametry toho místa, kde se dalo uložit. Takže je to sice čerpadlo, které má obrovskou kapacitu, nicméně potřebuje takřka ideální podmínky, protože se přiváží na návěsu, musí mít jeřáb, který to složí dolů. Nepoužívají ani systém hadic, ale potrubí, takže ty nároky pro to, aby to čerpadlo bylo akce schopné, tak jsou relativně velké i z hlediska požadavků na příjezdové cesty a tak dále. To znamená, tento modul z Holandska není až tak operativní, jak bychom potřebovali. Kvůli tomu, že ty povodňové stavy způsobí špatně průchodné cesty a zablácené cesty a tak dále, tam by si ti Holanďani neporadili. Na druhou stranu tady bylo těch zbylých 5 týmů, které ta čerpadla, která byly schopny se dostat na místo daleko lepším způsobem, protože byly buď v kontejnerovém provedení anebo přívěsy. Ty byly operativnější a i mezi nimi byly samozřejmě rozdíly, ať už ve velikosti týmů, kdy Polsko přijelo s třiceti devíti lidmi a Bosna a Hercegovina s deseti. Takže bylo to vidět i z hlediska týlového zabezpečení, vybavení toho kempu, protože pořádali jsme to v měsíci říjnu a v noci už bylo opravdu chladno, tak i Poláci třeba pomohli Bosně s vytápěním jejich stanů tak, aby byli relativně v komfortu. To cvičení totiž funguje na takových několika úrovních. Jedné se říká Host Nation Support, to znamená země, což jsme byli konkrétně my jako Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, připraví pracoviště, kde by měli fungovat. Připraví všechny scénáře, a to jak jednotlivé scénáře a jednotlivé tzv. jednoduché rozehry. Jsou dávány mezinárodní organizací toho cvičebního mezinárodního týmu, který to nějakým způsobem říká, kdy by se mělo co pustit podle toho, jaká je zrovna odezva v rámci nasazení těch týmů. Nicméně naše příprava byla naprosto detailní a jsme zvyklí pracovat i dynamicky, na jakékoliv změny jsme byli schopni zareagovat. I z pohledu jak toho mezinárodního cvičebního týmu, tak těch účastníků. Celé cvičení bylo hodnoceno velice pozitivně. Opravdu hodnotili, že jsme pro ně připravili až extrémně těžké podmínky, které prověřily jejich kapacity. Co se týká české strany, my jsme si prověřovali spíše tu schopnost, jakým způsobem by jsme byli schopni spolupracovat s těmi týmy, které by přijely ze zahraničí, abychom byli schopni to koordinovat tak, aby ta spolupráce byla co nejvíce efektivní. Což se taky povedlo.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Máte dost hasičů, kteří umí anglicky, kteří se domluví?

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MSK: Ta organizace cvičení nám ukázala, že ten stav, který byl historicky tristní z hlediska znalosti angličtiny, alespoň na té komunikační úrovni tak, aby se byli schopni na místě domluvit, odkud co jak budou dělat. Ta se nám neustále zlepšuje. Samozřejmě není to zcela ještě ideální, ale stav je daleko lepší. Když odhlédnu od členů těch týmů, které jsou připraveny od nás na nasazení v zahraničních misích, ať už je to USAR nebo lidi, kteří se třeba zúčastnili nasazení v Řecku letos při těch ničivých požárech, tak i v rámci našich hasičů, respektive velitelů, už tam máme lidi, kteří toto jsou schopni zvládnout.

Tomáš Kořistka, TV Polar: To už je z dnešní 112 vše. Díky za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-112/magazin-112-26-10-2023-17-47