Starat se o svůj zrak je velmi důležité, bohužel očního lékaře podle řady statistik pravidelně navštěvuje asi jen polovina Čechů. Kašleme na prevenci, a přitom by se řadě nemocí dalo předejít. Hostem bude primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Zdeňka Wandrolová. Začíná pořad o zdraví, zdravím vás ze studia televize Polar.
Havířovská nemocnice pořídila na urgentní příjem nový CT přístroj, stává se tak špičkovým pracovištěm
Urgentní příjem je vstupní branou do nemocnice, není to jen recepce, která přijímá pacienty. Jejich úroveň se hodnotí podle přístrojového vybavení. Nemocnice v Havířově se nyní zařadila do sítě urgentních příjmů druhého typu, hned po fakultních nemocnicích. Podívejte se na reportáž.
Je to rok, co havířovská nemocnice pořídila na urgentní příjem magnetickou rezonanci. Nyní uvedla do provozu také nový CT přístroj.
Martin Sedláček, náměstek pro lékařskou péči Nemocnice Havířov: "My jako krajská nemocnice jsme urgentní příjem druhého typu, to znamená ten nižší po fakultních nemocnicích a splňujeme veškeré požadavky, které ministerská vyhláška určuje. Otevřením našeho nového CT v prostorách urgentního příjmu, je to druhé CT momentálně v nemocnici, tak jsme završili hlavní etapu vybudování urgentního příjmu se vším všudy. Náš urgentní příjem teď, co se týká diagnostiky, tak je schopen udělat jakkoliv diagnostiku u 99 % onemocnění, nebo úrazů. Naše nové CT je prvním svého typu v republice, co se týká přístroje. Je vysoce výkonné, rychlé, kvalitní, a to je důležité pro tu rychlou diagnostiku.” CT přístroj je díky kvalitním zobrazovacím metodám pro lékaře nepostradatelný.
Roman Michálek, lékař oddělení zobrazovacích metod: "Z hlediska toho, že se nacházíme na urgentním přijmu, tak předpokládáme, že se tady budou objevovat polytraumata, úrazy a případně jiné akutní případy, plicní embolie, budeme vyšetřovat. Na tom CT je daleko lepší vyšetřovat skelet, vyšetřovat traumata, vzhledem k tomu, že ten přístroj je velice rychlý, dokáže si poradit i s pohybovými artefakty, takže je daleko lepší začít tím CT přístrojem. Samozřejmě, že na měkké tkáně, konkrétně na mozek na míchu, na páteř jako takovou z hlediska traumatu je nutné někdy doplnit tu magnetickou rezonanci. Tam je výhodnější.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířov: “Já jsem moc rád, protože rozvoj havířovské nemocnice je opravdu raketový za poslední období. Já, když jsem přicházel, tak jsem říkal, že budu moc rád, když to bude nejlepší nemocnice v kraji. Spousta lidí se smála a dneska jde vidět, že nemocnice urazila velký kus cesty. Já jsem na to hrdý, jsem rád, že jsme tomu mohli trochu pomoct, protože kontinuálně nemocnici podporujeme. Chceme v tom pokračovat a pokud se do Havířova dostávají ty nejlepší přístroje, které jsou v současné době na trhu vůbec k dispozici, tak co jiného můžeme pro naše občany dělat.”
Nemocnice se chystá pořídit ještě mamograf čím završí modernizaci celé radiologie.
MUDr. Zdeňka Wandrolová, primářka, oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Nejčastější oční vady u dospělých a dětí
Simona Součková, TV Polar: Naším dnešním tématem je prevence očních nemocí a jsem moc ráda, že můžu v našem studiu Polar přivítat paní primářku Zdeňku Wandrolovou z Očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Dobrý den.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, oči jsou důležitým orgánem, to je nepopiratelné. Ale nicméně se ukazuje, že často jim nevěnujeme dostatečnou pozornost, a to zejména v ohledu prevence. Máte Vy k dispozici nějaká čísla, která nám to dokáží?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Určitě ano. Máte pravdu, že zrak je náš nejdůležitější smysl, protože více než 80 % informací o zevním světu získáváme pomocí zraku. Většinou je pravda to, že teprve až ve chvíli, kdy ten zrak ztrácíme nebo úplně ho ztratíme, uvědomíme si, jak je pro nás neskutečně důležitý. Člověk, který ztratí vidění nebo se mu to vidění výrazně zhorší, zasáhne to do jeho celého života, osobního, pracovního, ovlivní to jeho rodinu, ovlivní to jeho okolí. Teprve tehdy si uvědomujeme potřebu té prevence. Na světě je zhruba 37 milionů lidí, kteří jsou úplně slepých, a 127 milionů lidí, kteří mají těžce postižený zrak. V tom nejsou ještě započítány refrakční vady, to znamená dioptrické vady. Kdybychom ještě toto napočítali navíc, je to o dalších 50 % více. V podstatě v naší republice a v Evropě v Severní Americe je nejčastější příčinou ztráty zraku u dospělých věkem podmíněná degenerace žluté skvrny. To činí asi zhruba 50 % pacientů s těžkým postižením zraku. Další v tom pořadí je postižení zraku u zeleného zákalu, což je asi 17 % slepých pacientů. Dále potom následuje těžké postižení zraku z onemocnění sítnice při diabetu a něco málo u šedého zákalu.
Simona Součková, TV Polar: Dobře, můžu do toho vkročit? Paní primářko, která z těchto onemocnění se dají buď zastavit, anebo zbrzdit ten jejich průběh, kdyby lidé chodili pravidelně k očnímu lékaři?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Určitě jedno z takovýchto onemocní je zelený zákal. Zelený zákal je onemocnění, které probíhá plíživě, bezpříznakově až do stádia téměř plné nebo plné slepoty ve většině případů, a proto my potřebujeme, aby ten pacient přišel včas. Proto většinou každý, kdo nabude zhruba kolem čtyřiceti roku věku a začne vidět špatně do blízka, je dobré, aby přišel k očnímu lékaři a ten mu nejenom předepíše brýle, ale vyšetří mu přední část oka, zadní část oka, změří oční tlak a stanoví eventuální diagnózu zeleného zákalu. U toho zeleného zákalu je totiž důležité přijít na to včas a začít včas léčit. Pokud pacient přijde pozdě, je to opravdu pozdě. Další třeba ten diabetes, jak jsme ho už trošičku nakousli. Tady zas je velice důležitá celková kompenzace toho diabetu. Je potřeba, aby člověk měl v pořádku hodnoty glykémií, aby dodržoval nějaký zdravý životní styl, správně se stravoval, udržoval si svoji hmotnost, měl v pořádku krevní tlak, měl v pořádku hladinu krevních lipidů. Pak je možné i tu diabetickou retinopatii držet v přiměřených mezích.
Simona Součková, TV Polar: Já na to navážu, protože předpokládám, když už člověk chodí ke svému praktickému lékaři a diabetologovi, když už to onemocnění ví, že ho má, předpokládám, že tito odborníci určitě tohoto pacienta posílají i pravidelně na doporučení k očnímu lékaři. Ale já jsem spíš chtěla slyšet to, jak Vy jste říkala, že kolem té čtyřicítky začínáme mít téměř každý potíže s viděním nablízko, ale ne každý. To znamená, měla by být ta čtyřicítka takovým zlomovým okamžikem k tomu, že i když zatím vidím ostře nablízko, měl bych navštívit toho očního lékaře, abych předešel třeba tomu zelenému zákalu?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Čtyřicítka určitě není přesné číslo, ale zhruba v tomto věku by to mělo být a určitě by ji měli dodržovat pacienti, možná i dřív než ve čtyřiceti, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu. To znamená, že někdo z rodičů nebo z příbuzenstva měl ten zelený zákal nebo má nějakou vadu očního onemocnění apod., tak určitě ano.
Simona Součková, TV Polar: My jsme se zatím nedotkli dětí a dětského věku. Můžete tam být konkrétnější, co se nesmí zanedbat?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: U těch dětí je to trošičku jinak než u dospělých, tam to spektrum těch vad a onemocnění je maličko jiné. Můžeme říct, že v tom předškolním věku i v tom školním jsou nejčastější příčinou poruchou vidění refrakční, to znamená dioptrické vady. V předškolním věku je to hlavně dalekozrakost, šilhání, tupozrakost a pak s tím školní věk, tam narůstá krátkozrakost. Pokud se týká prevencí, je to u těch dětí maličko jiné, protože preventivní prohlídky v dětském věku zajišťuje pediatr. Pediatr má přesně stanovené časové limity, kdy to dítě mu projde preventivní prohlídkou. Tam mu dělá i vyšetření zrakové ostrosti a ve chvíli, kdy to vidění není v pořádku, posílá k vyšetření oftalmologovi. Oftalmolog si potom už dál ty prohlídky stanovuje. Ale o čem bych se ráda teda zmínila, je narůstající množství krátkozrakosti v dětském a v mladém dospělém věku. Hovoří se v současné době o tzv. epidemii krátkozrakosti. V současné době v Evropě je asi 30 ˇ% dospělých lidí nebo 30 % populace je krátkozrakých a předpokládá se, že do roku 2050 to už bude 50 % lidí. Zde určitě můžeme preventivně velice dobře zasáhnout, protože jeden z důvodů, proč ta krátkozrakost narůstá, je dlouhodobá a trvalá práce do blízka. Dneska děti stále vidíte mobil, tablet, počítač, čteme a je to problém. Takže se u těch dětí doporučuje určitě co nejvíce pobytu na čerstvém denním světle, protože i ta modrá a fialová část denního spektra má určitý preventivní účinek pro vývoj té krátkozrakosti. Děti by minimálně dvě hodiny měly být denně venku. Pokud se týká používání tabletu a mobilu, do dvou let by děti vůbec neměly mít. Doporučuje se mezi druhým a pátým rokem maximálně hodinku, do dvanácti let maximálně dvě hodinky, více ne. Měly by děti dodržovat také tu správnou pracovní vzdálenost těch 30 40 centimetrů a po určité pracovní době, po té tři čtvrtě hodince, pokud pracují do toho blízka, měly by mít krátkou pauzu na to, aby to oko neakomodovalo do blízka, nedoostřovalo, mohlo se uvolnit, šly třeba běhat ven nebo pomohli rodičům vynést koš nebo uklidit, něco takového.
Simona Součková, TV Polar: Můžeme se my spolehnout na to, když nám oči vyšetřuje optometrista, to znamená v oční optice, velmi stručně, protože určitě na to navážeme příště.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Ano, určitě ano, protože optometrista je vzdělaný v oboru optometrie. Umí perfektně udělat brýle, takže udělá pacientovi dospělému brýle s tím, že pokud sám vidí, že ty brýle nedokáže skvěle dokorigovat, posílá k očnímu lékaři.
Simona Součková, TV Polar: Já Vám děkuji dneska za Vaše slova. Těším se s Vámi příště na viděnou a s vámi, milí posluchači a diváci samozřejmě také. Mějte se hezky.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Starat se o svůj zrak je velmi důležité, bohužel očního lékaře podle řady statistik pravidelně navštěvuje asi jen polovina Čechů. Kašleme na prevenci, a přitom by se řadě nemocí dalo předejít. Hostem bude primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Zdeňka Wandrolová. Začíná pořad o zdraví, zdravím vás ze studia televize Polar.
Havířovská nemocnice pořídila na urgentní příjem nový CT přístroj, stává se tak špičkovým pracovištěm
Urgentní příjem je vstupní branou do nemocnice, není to jen recepce, která přijímá pacienty. Jejich úroveň se hodnotí podle přístrojového vybavení. Nemocnice v Havířově se nyní zařadila do sítě urgentních příjmů druhého typu, hned po fakultních nemocnicích. Podívejte se na reportáž.
Je to rok, co havířovská nemocnice pořídila na urgentní příjem magnetickou rezonanci. Nyní uvedla do provozu také nový CT přístroj.
Martin Sedláček, náměstek pro lékařskou péči Nemocnice Havířov: "My jako krajská nemocnice jsme urgentní příjem druhého typu, to znamená ten nižší po fakultních nemocnicích a splňujeme veškeré požadavky, které ministerská vyhláška určuje. Otevřením našeho nového CT v prostorách urgentního příjmu, je to druhé CT momentálně v nemocnici, tak jsme završili hlavní etapu vybudování urgentního příjmu se vším všudy. Náš urgentní příjem teď, co se týká diagnostiky, tak je schopen udělat jakkoliv diagnostiku u 99 % onemocnění, nebo úrazů. Naše nové CT je prvním svého typu v republice, co se týká přístroje. Je vysoce výkonné, rychlé, kvalitní, a to je důležité pro tu rychlou diagnostiku.” CT přístroj je díky kvalitním zobrazovacím metodám pro lékaře nepostradatelný.
Roman Michálek, lékař oddělení zobrazovacích metod: "Z hlediska toho, že se nacházíme na urgentním přijmu, tak předpokládáme, že se tady budou objevovat polytraumata, úrazy a případně jiné akutní případy, plicní embolie, budeme vyšetřovat. Na tom CT je daleko lepší vyšetřovat skelet, vyšetřovat traumata, vzhledem k tomu, že ten přístroj je velice rychlý, dokáže si poradit i s pohybovými artefakty, takže je daleko lepší začít tím CT přístrojem. Samozřejmě, že na měkké tkáně, konkrétně na mozek na míchu, na páteř jako takovou z hlediska traumatu je nutné někdy doplnit tu magnetickou rezonanci. Tam je výhodnější.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířov: “Já jsem moc rád, protože rozvoj havířovské nemocnice je opravdu raketový za poslední období. Já, když jsem přicházel, tak jsem říkal, že budu moc rád, když to bude nejlepší nemocnice v kraji. Spousta lidí se smála a dneska jde vidět, že nemocnice urazila velký kus cesty. Já jsem na to hrdý, jsem rád, že jsme tomu mohli trochu pomoct, protože kontinuálně nemocnici podporujeme. Chceme v tom pokračovat a pokud se do Havířova dostávají ty nejlepší přístroje, které jsou v současné době na trhu vůbec k dispozici, tak co jiného můžeme pro naše občany dělat.”
Nemocnice se chystá pořídit ještě mamograf čím završí modernizaci celé radiologie.
MUDr. Zdeňka Wandrolová, primářka, oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Nejčastější oční vady u dospělých a dětí
Simona Součková, TV Polar: Naším dnešním tématem je prevence očních nemocí a jsem moc ráda, že můžu v našem studiu Polar přivítat paní primářku Zdeňku Wandrolovou z Očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Dobrý den.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, oči jsou důležitým orgánem, to je nepopiratelné. Ale nicméně se ukazuje, že často jim nevěnujeme dostatečnou pozornost, a to zejména v ohledu prevence. Máte Vy k dispozici nějaká čísla, která nám to dokáží?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Určitě ano. Máte pravdu, že zrak je náš nejdůležitější smysl, protože více než 80 % informací o zevním světu získáváme pomocí zraku. Většinou je pravda to, že teprve až ve chvíli, kdy ten zrak ztrácíme nebo úplně ho ztratíme, uvědomíme si, jak je pro nás neskutečně důležitý. Člověk, který ztratí vidění nebo se mu to vidění výrazně zhorší, zasáhne to do jeho celého života, osobního, pracovního, ovlivní to jeho rodinu, ovlivní to jeho okolí. Teprve tehdy si uvědomujeme potřebu té prevence. Na světě je zhruba 37 milionů lidí, kteří jsou úplně slepých, a 127 milionů lidí, kteří mají těžce postižený zrak. V tom nejsou ještě započítány refrakční vady, to znamená dioptrické vady. Kdybychom ještě toto napočítali navíc, je to o dalších 50 % více. V podstatě v naší republice a v Evropě v Severní Americe je nejčastější příčinou ztráty zraku u dospělých věkem podmíněná degenerace žluté skvrny. To činí asi zhruba 50 % pacientů s těžkým postižením zraku. Další v tom pořadí je postižení zraku u zeleného zákalu, což je asi 17 % slepých pacientů. Dále potom následuje těžké postižení zraku z onemocnění sítnice při diabetu a něco málo u šedého zákalu.
Simona Součková, TV Polar: Dobře, můžu do toho vkročit? Paní primářko, která z těchto onemocnění se dají buď zastavit, anebo zbrzdit ten jejich průběh, kdyby lidé chodili pravidelně k očnímu lékaři?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Určitě jedno z takovýchto onemocní je zelený zákal. Zelený zákal je onemocnění, které probíhá plíživě, bezpříznakově až do stádia téměř plné nebo plné slepoty ve většině případů, a proto my potřebujeme, aby ten pacient přišel včas. Proto většinou každý, kdo nabude zhruba kolem čtyřiceti roku věku a začne vidět špatně do blízka, je dobré, aby přišel k očnímu lékaři a ten mu nejenom předepíše brýle, ale vyšetří mu přední část oka, zadní část oka, změří oční tlak a stanoví eventuální diagnózu zeleného zákalu. U toho zeleného zákalu je totiž důležité přijít na to včas a začít včas léčit. Pokud pacient přijde pozdě, je to opravdu pozdě. Další třeba ten diabetes, jak jsme ho už trošičku nakousli. Tady zas je velice důležitá celková kompenzace toho diabetu. Je potřeba, aby člověk měl v pořádku hodnoty glykémií, aby dodržoval nějaký zdravý životní styl, správně se stravoval, udržoval si svoji hmotnost, měl v pořádku krevní tlak, měl v pořádku hladinu krevních lipidů. Pak je možné i tu diabetickou retinopatii držet v přiměřených mezích.
Simona Součková, TV Polar: Já na to navážu, protože předpokládám, když už člověk chodí ke svému praktickému lékaři a diabetologovi, když už to onemocnění ví, že ho má, předpokládám, že tito odborníci určitě tohoto pacienta posílají i pravidelně na doporučení k očnímu lékaři. Ale já jsem spíš chtěla slyšet to, jak Vy jste říkala, že kolem té čtyřicítky začínáme mít téměř každý potíže s viděním nablízko, ale ne každý. To znamená, měla by být ta čtyřicítka takovým zlomovým okamžikem k tomu, že i když zatím vidím ostře nablízko, měl bych navštívit toho očního lékaře, abych předešel třeba tomu zelenému zákalu?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Čtyřicítka určitě není přesné číslo, ale zhruba v tomto věku by to mělo být a určitě by ji měli dodržovat pacienti, možná i dřív než ve čtyřiceti, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu. To znamená, že někdo z rodičů nebo z příbuzenstva měl ten zelený zákal nebo má nějakou vadu očního onemocnění apod., tak určitě ano.
Simona Součková, TV Polar: My jsme se zatím nedotkli dětí a dětského věku. Můžete tam být konkrétnější, co se nesmí zanedbat?
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: U těch dětí je to trošičku jinak než u dospělých, tam to spektrum těch vad a onemocnění je maličko jiné. Můžeme říct, že v tom předškolním věku i v tom školním jsou nejčastější příčinou poruchou vidění refrakční, to znamená dioptrické vady. V předškolním věku je to hlavně dalekozrakost, šilhání, tupozrakost a pak s tím školní věk, tam narůstá krátkozrakost. Pokud se týká prevencí, je to u těch dětí maličko jiné, protože preventivní prohlídky v dětském věku zajišťuje pediatr. Pediatr má přesně stanovené časové limity, kdy to dítě mu projde preventivní prohlídkou. Tam mu dělá i vyšetření zrakové ostrosti a ve chvíli, kdy to vidění není v pořádku, posílá k vyšetření oftalmologovi. Oftalmolog si potom už dál ty prohlídky stanovuje. Ale o čem bych se ráda teda zmínila, je narůstající množství krátkozrakosti v dětském a v mladém dospělém věku. Hovoří se v současné době o tzv. epidemii krátkozrakosti. V současné době v Evropě je asi 30 ˇ% dospělých lidí nebo 30 % populace je krátkozrakých a předpokládá se, že do roku 2050 to už bude 50 % lidí. Zde určitě můžeme preventivně velice dobře zasáhnout, protože jeden z důvodů, proč ta krátkozrakost narůstá, je dlouhodobá a trvalá práce do blízka. Dneska děti stále vidíte mobil, tablet, počítač, čteme a je to problém. Takže se u těch dětí doporučuje určitě co nejvíce pobytu na čerstvém denním světle, protože i ta modrá a fialová část denního spektra má určitý preventivní účinek pro vývoj té krátkozrakosti. Děti by minimálně dvě hodiny měly být denně venku. Pokud se týká používání tabletu a mobilu, do dvou let by děti vůbec neměly mít. Doporučuje se mezi druhým a pátým rokem maximálně hodinku, do dvanácti let maximálně dvě hodinky, více ne. Měly by děti dodržovat také tu správnou pracovní vzdálenost těch 30 40 centimetrů a po určité pracovní době, po té tři čtvrtě hodince, pokud pracují do toho blízka, měly by mít krátkou pauzu na to, aby to oko neakomodovalo do blízka, nedoostřovalo, mohlo se uvolnit, šly třeba běhat ven nebo pomohli rodičům vynést koš nebo uklidit, něco takového.
Simona Součková, TV Polar: Můžeme se my spolehnout na to, když nám oči vyšetřuje optometrista, to znamená v oční optice, velmi stručně, protože určitě na to navážeme příště.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Ano, určitě ano, protože optometrista je vzdělaný v oboru optometrie. Umí perfektně udělat brýle, takže udělá pacientovi dospělému brýle s tím, že pokud sám vidí, že ty brýle nedokáže skvěle dokorigovat, posílá k očnímu lékaři.
Simona Součková, TV Polar: Já Vám děkuji dneska za Vaše slova. Těším se s Vámi příště na viděnou a s vámi, milí posluchači a diváci samozřejmě také. Mějte se hezky.
Zdeňka Wandrolová, primářka, Oční oddělení Slezská nemocnice Opava: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
