V Novém Jičíně zasedalo sdružení historických sídel

Nový Jičín hostil setkání moravskoslezské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Úkolem jednání bylo mimo jiné nominovat regionálního zástupce do celostátní soutěže Památka roku.

Zástupci krajské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska se v Novém Jičíně sešli, jak jinak než v kulturní památce, a to v Hotelu Praha. 

“Nový Jičín je dlouholetým členem tohoto sdružení, je to dáno už jeho památkovým centrem  je to velmi historické a památkové město,” podotkl Pavel Bártek (SZ), radní Nového Jičína.

Na území Moravskoslezského kraje má sdružení historických sídel 12 členů, sedm z nich jsou města z bývalého okresu Nový Jičín. 

”Sdružení historických sídel pořádá pravidelně dvakrát ročně setkání se svými členy a já objíždím všechny kraje, tak abych mohla informovat členskou základnu, co je nového, jaký je plán činnosti na letošní rok a zhodnocení činnosti za rok předešlý,”  uvedla Květa Vitvarová, ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Zástupci historických měst také v Novém Jičíně rozhodovali o nominaci obnovené památky nebo jiného objektu do aktuálního ročníku celostátní soutěže Památka roku. Hlasování bylo jednoduché. Z Moravskoslezského kraje byl přihlášen pouze jeden objekt. Měšťanský dům s duší č. p. 38 z Příbora. 

Podle ředitelky sdružení historických sídel je škoda, že nominací nebylo více. Hlavním smyslem je totiž především prezentace kulturního dědictví. 

“Neustále ukazovat na to, že památky v naší zemi jsou  že je potřeba je obnovovat. A vlastně i obnovou daného objektu dochází k rozvoji regionu,” reagovala Květa Vitvarová, ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

“V současné době aktuálně nějakou opravenou památku nemáme, ale dá se říci, že připravujeme, možná v delším časovém horizontu,  ale rádi bychom se pustili do rekonstrukce Hückelových vil,” podotkl Pavel Bártek (SZ), radní Nového Jičína. 

O titul Památka roku soupeří v rámci republiky celkem 49 objektů. Výsledky budou známy 28. února. Dalším významným počinem sdružení historických sídel je například akce Brány památek dokořán u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, nebo podpora Dnů evropského dědictví.

---

Charita děkovala pohádkou a informacemi

Tečkou za letošní 20. Tříkrálovou sbírkou bylo v Novém Jičíně poděkování koledníkům. Charita je pozvala na pohádku do kina. Přišli i ti, kteří za dobu existence sbírky nevynechali jediný ročník.

Sborově a letos naposledy si tuto písničku zazpívalo v kině 450 dětí a dospělých, kteří jako koledníci ještě před několika dny procházeli ulicemi města a okolních obcí spadajících do správy zdejší Charity. Byli mezi nimi i lidé, kteří jako koledující nevynechali ani jeden z 20 ročníků Tříkrálové sbírky.

“Já jsem aktivně okamžitě se zapojil, protože jsem takový lidumil a viděl jsem to jako dobrou věc, že se pomůže těm, kteří se ocitnou v nějaké tíživé situaci. Tak jsem neváhal,” sdělil Antonín Glogar, koledník, Nový Jičín.

“Začala jsem v roce 2000, měla jsem půlročního syna, takže od půl roku se mnou chodil v kočárku a chodí se mnou celou dobu Tříkrálovou sbírku,” přidala se Marie Bezděková, kolednice, Šenov u Nového Jičína. 

Oba zkušení koledníci zavzpomínali na to, jaké bylo koledování před dvaceti lety a nyní. 

“Ti lidé už tehdy, možná i proto, že mě znali, tak nebyl problém. Možná někde, a to se vlastně stalo i letos, že se někdo podíval z okna a řekl: Ne, děkujem. Ale to jsou výjimky, jeden nebo dva případy. Jinak lidé, i tehdy byli celkem vstřícní. Ale změnilo se to, že to povědomí o té důležitosti a o té dobré věci je větší. Teď lidé reagují: No konečně, já už jsem se bál, že nepřijdete,” popsal své zkušenosti Antonín Glogar. 

“Přístup lidí se změnil hodně, nebyli zvyklí. Teď už jsou čím dál více připraveni, takže každým rokem mámě větší obnos, vždy o něco překročíme,” reagovala Marie Bezděková.   

Už několik let chodí s Marií Bezděkovou koledovat s kasičkou na krku i  její vnoučata, Anna a Petr Knápkovi. 

“Radost z toho mám velkou, akorát se mi to pak nechce nosit, protože je to strašně těžké,”  zasmál se Petr Knápek, koledník.  

“Chodím asi od šesti let. Někdy nám ani neotevřou, ale většina nám otevře,” řekla Anna Knápková, kolednice. 

“Já bych jim chtěl všem poděkovat, aby vyjádřit, že to co dělají skutečně má svou podstatu. Že to není jen kvůli těm penězům, ale je to i kvůli tomu, aby zašli za ostatními lidmi, aby jim popřáli do nového roku a dali jim do domovů to požehnání,” zdůraznil Marcel Brož, ředitel Charity Nový Jičín.

To, že se všichni koledníci sejdou v kině na hromadném poděkování je specialitou novojičínské Charity. Úsilí dobrovolníků ocení drobnými dárky, pohádkou a informacemi.  

“Budeme tady představovat paní, které jsme pomohli, a vůbec ty projekty, které jsme v roce 2019 udělali,” podotkl ředitel novojičínské Charity. 

Letošní dobročinná sbírka byla pro novojičínskou Charitu opět rekordní, za celou oblast lidé darovali více než 740 tisíc korun. Peníze půjdou tradičně na podporu lidí v nouzi. Z části by chtěla Charita letos opravit dětská hřiště u azylových domů v Novém Jičíně a ve Straníku. 

---

Blecha cupu dominovala rychlost

Středisko volného času Fokus pořádalo další ročník soutěže v rychlostním skákání přes švihadlo. Na zdejší Blecha cup se opět sjely nejlepší rope skippingové kluby z České republiky a Slovenska.

Šestý ročník Blecha cupu, který se konal ve sportovní hale na bazéně, byl tentokrát bez freestylových disciplín a zaměřil se především na rychlost. 

“Letos jsme se rozhodli jít cestou jen rychlostního skákání a jen týmového skákání. Takže tady není soutěž jednotlivců, ale děti jsou v týmech, buď ve dvojicích, trojicích nebo ve čtveřicích,” uvedla Dana Dokládalová, SVČ Fokus Nový Jičín. 

Mezi 130 účastníky byli kromě domácích skokanů z klubu Between, který funguje při SVČ Fokus, také ti z Prahy, Ostravy, Vsetína, Přerova, a ze slovenské Bratislavy a Považské Bystrice. 

“Skáču tři roky. Dens to mohlo být o něco lepší, ale zatím je to docela fajn,” ohodnotila svůj výkon  Martina Dušková, Považská Bystrica (SK). 

“Já skáču čtyři roky, také si myslím, že to mohlo být i lepší. Můj dosavadní nejlepší úspěch byl druhé místo na mistrovství světa,” pousmála se Lenka Markovičová, Považská Bystrica (SK).

“Střídnonož jsem možná mohla naskákat více, ale jsem spokojená, a ty dvojšvihy se mi moc povedly a jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo,” vydechla si po soutěži Vendula Jandová, tým Between, SVČ Fokus. 

“Soutěži střídnonož mi mohla vyjít lépe a s dvojšvihy jsem spokojený. TeĎ nás ještě čekají tři minuty, to je nejhorší,” přidal se spoluskokan v týmu JAKUB JUROŠKA, tým Between, SVČ Fokus.  

“Skáčeme dvojice, každý skáče třicet sekund. Potom čtveřice, tam také každý třicet sekund. Potom tady máme double dutch sprint, což je na jednu minutu, kdy skokan skáče v double dutchi, což je ve dvou švihadlech. Světový rekord napůl minutu je 105 přeskoků a naše děti se dostávají, ti šikovnější, k sedmdesátce,” podotkla dana Dokládalová, která je ve Fokusu trenérkou rope skipping.

“Můj největší úspěch byl, když jsem naskákala dvojšvihy 75, tak to bylo super. Jinak různé mistrovství České republiky, i první místa,” sdělila Vendula Jandová.

“Asi že jsem střídnonož naskákal nejvíce 76 a že jsem byl na mistrovství na bedně,” vyjmenoval své úspěchy Jakub Juroška. 

Přeskoky soutěžící sčítali kvůli přesnosti výsledku současně hned tři rozhodčí. Dále arbitři hlídají předčasné starty, a také to, aby se skokan udržel ve vymezeném sektoru.  

“My některé tituly obhajujeme, ale řekla bych, že máme trošku línější rok, tak si nejsem úplně jistá. Myslím, že jsme trošinku usli, ale já věřím, že to dnes v sobě vyburcují, a že se budou snažit. A druhá věc je, že začínáme se spoustou začátečníků, skáčou teprve od září,”  konstatovala Dana Dokládalová.

I když tým Between všechna  zlatá umístění z loňska neobhájil, považují skokani z Fokusu nakonec i tento ročník za úspěšný. Celkově získali 4 zlaté, a to v kategorii 18 plus, 6 stříbrných a 10 bronzových medailí. Také nováčci zvládli svou soutěžní premiéru se ctí a neskončili poslední. 

---