Lamberk naplní jen deště, s trávou si poradí amuři

Před dvěma lety provedl Státní pozemkový úřad, jako vlastník rybníku Lamberk, opravu vypouštěcího zařízení. Po vypuštění vody se ukázalo, že nádrž je i silně zanesená bahnem. Nicméně je jasné, že na odbahnění už stát finance nemá.

Takto vypadá hladina rybníku Lamberk zhruba dva roky poté, co byl vypuštěn a jeho vlastník, Státní pozemkový úřad, nechal opravit vypouštěcí zařízení a odtokové potrubí. Při jeho nefunkčnosti totiž voda přetékala na pole a také podmáčela spodní hřiště. Investice činila zhruba 1 790 000 korun. Zdejší rybáři, kteří mají rybník ve správě, tehdy jeho majitele nabádali i k dalším zásahům.

Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “Já jsem tenkrát poukazoval na to, že ten rybník je silně zanesený bahnem, že by bylo dobré získat nějakou dotaci na odbahnění a zpevnění břehů. Také jsme chtěli, aby byly odstraněny topoly, které kolem rostou, jsou to už život ohrožující stromy, které jsou oschlé.”

Nicméně Státní pozemkový úřad v současné době realizaci odbahnění nepředpokládá, a to z důvodu vysokých finančních nákladů.

Petra Kazdová, tisková mluvčí, Státní pozemkový úřad: “Dle provedeného průzkumu trhu na přelomu roku 2021/2022 byl odhad nákladů na odbahnění vyčíslen na zhruba 7 milionů korun bez DPH. Letos by to bylo o 50 procent více. Pokud se nájemce domnívá, že jsou dřeviny na vrcholu dosažitelné životnosti, Státní pozemkový úřad se nebrání místnímu šetření a ve spolupráci s arboristy a po případném získání povolení od místního Odboru životního prostředí zvážit jejich úplné odstranění. Další možností je výhledová obměna porostů doprovázejících přilehlou vodní plochu.”

Novojičínská organizace českého rybářského svazu má tento revír ve správě téměř 70 let. Lamberk, jehož plocha hladiny je necelý jeden hektar, je takzvaný “nebeský rybník”, nemá stabilní přítok vody a napouští se jen díky spodním vodám a dešti. Do naplnění výšky jeho hladiny chybí zhruba 70 centimetrů.

Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “Ta příroda je taková čarodějka, jaká je, rybník zarostl, to jsou věci, které nemůža oblivnit ani pozemkový úřad ani rybáři. Vysadili jsme tady zhruba před třemi týdny sto kilo amura, který je býložravec, a měl by s těma rostinama tady trošičku zacvičit.”

Petra Kazdová, tisková mluvčí, Státní pozemkový úřad: “Přestože je rybník stále v užívání Místní organizací Českého rybářského svazu Nový Jičín, v nastávajícím období bude Krajský pozemkový úřad tento majetek připravovat dle zákona o půdě k odstátnění, a to formou zařazení do veřejné nabídky staveb k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob. Jestliže ani po třech kolech nebude o rybník zájem, a následně o něj nebude mít zájem žádná státní instituce, bude majetek nabídnut do veřejné aukce.”

---

Vzpomínali na oběti válečných konfliktů

11. listopadu uplynulo 105 let od ukončení první světové války. Jako vzpomínku na oběti tohoto i ostatních válečných konfliktů novodobé historie uctili i v Novém Jičíně Den válečných veteránů.

Nový Jičín si tento významný den připomněl tradičním pietním setkáním u pomníku Obětem válek na městském hřbitově. Kytice tu položili zástupci města, legionářů, svazu bojovníků za svobodu a další. 

Alois Petroš, tajemník jednoty ČsOL Nový Jičín: “My tady v okrese máme ještě dvě účastnice odboje a jednoho válečného veterána vojáka, který se účastnil bojů na východní frontě. Je to pan Vladimír Knop, má 97 let.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to moje přání, abychom se tady potkali v době, kdy ta geopolitická situace je taková, že je na celém světě mír. Doufám, že se toho lidstvo dočká. Musíme připomínat hrdiny minulých světových válek i těch současných, kdy jsou lidé, kteří na oltář té svobody, míru a své vlasti jsou schopni obětovat to nejcennější,a to je svůj život.”

Alois Petroš, tajemník jednoty ČsOL Nový Jičín: “Dosah tohoto svátku je velikánský. Aby si z toho každý udělal úsudek, že by války neměly být, Válka je to nejhorší, co může lidi potkat. Je tam nesmírného utrpení, bolestí a podobně.”

Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Jako každý rok, když je 11. 11. Den válečných veteránů, tak i my, zástupci klubů vojenské historie, se zúčastňujeme těchto pietních akcí, je to celosvětový připomínka padlých hrdinů, kteří vždy bojovali za svobodu, a to v jakýchkoliv válkách.”

Právě Klub vojenské historie FENIX už několik let spolupracuje s novojičínsku obcí legionářskou na spolupořádání různých připomínkových akcí, které doprovází i bojové ukázky.

Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Taková větší akce, která proběhla v letošním roce, byl Branný den, který jsme spolu s československou obcí legionářskou pořádali. A co se týče blízké spolupráce, budeme ve Studénce, kde se otevírá legionářská expozice v místním zámku.”

Na znamení piety za miliony zmařených životů zdobily i na novojičínském hřbitově kabáty a bundy přítomných červené vlčí máky - květy připomínající prolitou krev, které se staly symbolem obětí válečných veteránů.

---

Muzeum připomnělo dřívější život za zimních večerů

Přástky - to je tématický program Muzea Novojičínska typický pro podzimní čas. Snaží se tu návštěvníkům předávat odkaz o tom, co naši předkové dělali v tomto období. Obvyklou činností bylo právě zpracování lnu.

Na jeden listopadový týden se edukační místnost Muzea Novojičínska proměnila v lidovou světnici tak zhruba před sto a více lety a návštěvníci, což byli většinou děti od mateřských až po střední školy, se tu mohou ponořit do období přástek.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Už nebyly práce na poli, ale v chalupách se lidé scházeli k přástkám a zpracovávali vše, co na poli sklidili. My se hlavně věnujeme zpracovávání lnu, ukazujeme si, jak se předlo a lehce zavadíme i o vlnu.”

Tento program si nenechali ujít například čtvrťáci ze Základní školy Tyršova. K prvotnímu pochopení příběhu zpracování lnu jim muzejní pracovníci ukázali i kreslenou pohádku Jak krtek ke kalhotkám přišel. Pak využili reálné předměty z muzeích sbírek.

A aby si děti zapamatovaly co nejvíce, namalovaly si na lněný pytlík, který si donesou domů, typický modrý kvítek.

návštěvníci akce:

“Zapamatoval jsem si, že přástky, to je, že se lidi scházeli, aby pracovali a povídali si legendy.”

“Musíme pěstoval kytičku, která se jmenuje len, abychom ji mohli usušit a potom ji dát zase do vody, aby se natáhla. Potom to musíme pokřupat a učesat, ať je to takové jemné a rovné.”

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Při těch přástkách se určitě nemlčelo, lidé si nemohli pustit rádio ani televizi, takže si povídali a šířila se tak lidová slovesnost. Šířily se takto pohádky, pověsti, říkanky.”

Na závěr si školáci ještě poslechli pověst O čertově mlýně, která se traduje právě v tomto regionu.

---