Novojičínský expres
- Zpravodajství z Nového Jičína od P. Dorazilové a J. Plášila
- Pod Lipami vyroste do roka a půl Alzheimer centrum
- Sgrafito zvládlo transfer, teď potřebuje restaurátora
- Roztomilá výstava originálních medvídků
Alzheimer centrum s kapacitou až 160 osob postaví soukromý investor v Novém Jičíně. Stavba začne v lednu příštího roku, budova má být hotova zhruba do roka a půl.
Poklepání na základní kámen symbolicky zahájilo projekt výstavby Alzheimer centra v Novém Jičíně, v lokalitě Pod Lipami. Budova má být hotová ve druhé polovině roku 2026.
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Počítáme, že do nějakých šestnácti, osmnácti měsíců zde postavíme něco kolem 162 lůžek. My bychom v podstatě do budoucna rádi byli největším vlastníkem Alzheimer center v České republice. Máme dvě nohy, první je, že stavíme nová centra po celém Česku, a ta druhá noha je, že kupujeme současná Alzheimer centra, která už v Česku stojí a jsou v plném provozu. Aktuálně budujeme přes 1 200 lůžek s tím, že stavíme v Českých Budějovicích, Nymburce, Ostravě, Znojmě a Novém Jičíně.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Investor oslovil město v roce 2021 s návrhem na vytipování vhodné lokality pro výstavbu Alzheimer centra v Novém Jičíně. My jsme vytipovali tento pozemek na ulici Pod Lipami, který je podle územního plánu plochou občanské vybavenosti a byl dlouhodobě nevyužitý. Došlo k vyhlášení nabídkového řízení a jedinému zájemci v zastupitelstvu schválili prodej v roce 2022.”
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Byla to náhoda. Na jednu stranu já jsme se v nemocnici v Novém Jičíně narodil, ale zajímavé na tom je to, že město Nový Jičín nám šlo naproti ve smyslu spolupráce a toho, jakým způsobem jsme představili projekt a co tady chceme vybudovat, takže to byla taková první věc a pak už to šlo ráz naráz, výběrové řízení, soutěž a už to jelo.”
Za zhruba 7 700 metrů čtverečních zaplatil stavitel Alzheimer centra městu téměř 16 milionů korun bez DPH.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “V tomto území je dlouhodobý deficit pro tuto cílovou skupinu. Opravdu je jen málo desítek lůžek v Novém Jičíně a provozovatelem je Moravskoslezský kraj. Bez těchto soukromých aktivit a soukromých společností by města a kraje nedokázaly udržet tu stabilitu sociálních služeb na tom daném území.”
Ovšem lidé, žijící zejména v bezprostředním okolí, nejsou ze stavby objektu s plánovanými 160 lůžky nadšeni.
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Já si spíš myslím, že je to neznalost veřejnosti toho, co se tady připravuje. Protože z mého úhlu pohledu spíše dojde ke zhodnocení té lokality než k jejímu znehodnocení.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Samozřejmě jakákoliv stavba a nebo rekonstrukce vyvolá i nějakou negaci, ale myslím si, že se zkulturní i tento veřejný prostor, a je to velmi důležité i pro ekonomiku tohoto města, protože vzniknou nová pracovní místa.”
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Vytvoříme v této lokalitě kolem stovky pracovních míst. Je třeba říci, že v náběhu toho Alzheimer centra ti lidé nastupují postupně. Není to o tom, že bychom najednou přibrali sto lidí, ale během zhruba dvanácti měsíců se to Alzheimer centrum plně obsadí a do těch dvanácti měsíců tam bude i plná personální obsazenost.”
Provozovatelem zařízení bude na základě vítězství v tendru vypsaného investorem společnost Senior Komplex.
---
Zídku na Máchově ulici, na které je sgrafito s dětskými motivy z šedesátých let, se po měsících příprav podařilo přesunout. Majitel nemovitosti tu plánuje novou výstavbu. Přestěhováním a tedy záchranou sgrafita vyhověl prvotnímu přání okrašlovacího spolku.
Po měsících příprav se podařil transfer sgrafita na Máchově ulici. Výtvarné dílo se přesunulo o několik metrů doleva. Zůstalo tak zachováno a současně nebrání realizaci stavebního záměru majitele pozemku.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Je to křehké a ani sami restaurátoři si nebyli jisti tim, jaký celý ten pokus o přenesení dopadne. Měli jsme tady padesátimetrový jeřáb, ingot, který to přenášel, musela tady přijet kamionová souprava… Se zdí se s velkou opatrností hýbalo o těch dvanáct metrů dál.”
Josef Červinka, restaurátor: “Transfer, přemístění uměleckého díla, patří k jedněm z nejriskantnějších kroků při restaurování. Je potřeba mít na zřeteli, že zde se jde do velkého rizika a může nastat i to, že dojde k drobným ztrátám na tom artefaktu.”
Samotný přesun zídky trval téměř celý den. Tři a půl centimetrů široká deska se mohla při špatné manipulaci pohnout a prasknout. Po instalaci na nové místo okamžitě následovalo její dozdění. Dále bude nutné dílo restaurovat.
Josef Červinka, restaurátor: “Jedná se o umělecké dílo, které není kulturní památkou. Nicméně patří do poměrně zajímavého souboru uměleckých děl, která vznikla ve druhé polovině dvacátého století v období socialismu a nyní historici umění začínají zkoumat toto období a začínají hodnotit ta díla.”
Autorem sgrafita je ostravský sochař a scénograf Otakar Schindler, vytvořil jej v roce1967 na stěně budovy tehdejších jeslí. Sgrafito po letech znovuobjevil pedagog Jakub Ivánek, člen okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, který mapuje podobná výtvarná díla ve veřejném prostoru. Kontaktoval majitele, Michala Uhlára, a ten mu před pěti lety slíbil, že se grafito pokusí zachovat.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Finance na záchranu toho díla se shánějí velmi těžko. Máme nějakou vizi s Klubem rodáků, že by se otevřela nějaká veřejná sbírka na záchranu tohoto uměleckého díla. Samozřejmě bude tam nějaká součinnost mě jako fyzické osoby, popřípadě spřízněných firem, které se s námi na tom budou podílet. Jestli je možná nějaká další podpora města nebo kraje, to se nechám překvapit.”
Na přesun desky přispěli dotací zhruba 800 tisíc korun město a Moravskoslezský kraj. Náklady na jeho zachování ale budou vyšší. Proto probíhají přípravy na vznik spolku na záchranu sgrafita, který by renovaci zaštítil a pomohl získat i další prostředky.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Jsem rád, že se nám to podařilo přenést bez újmy toho samotného díla a myslím si, že vítězný dobrý pocit z toho budeme mít, až to bude dokončené.”
---
Stará pošta připravila na prosinec výstavu Klubu medvědářek. Galerie je tak plná ručně šitých medvídků, které vytvořily členky klubu z celé republiky.
Klub medvědářek se sídlem v Klokočí, oficiálně Klub Teddy Bear, sdružuje nadšené autorky, sběratelky a obdivovatelky ručně šitých medvídků z celé republiky. Svou tvorbu teď asi patnáctka z nich představuje v rámci Roztomilé BRUM výstavy na Staré poště.
Hana Pořízková, Klub Teddy Bear: “My jsme se vlastně daly dohromady v rámci webové platformy, kde se prodávají a nabízí medvídci, a byly tam takové virtuální kluby. A nám vyhovovalo, že se můžeme osobně setkat, tak jsme vytvořily fyzický klub, kde se děvčata mohou navzájem potkávat, vyměňovat si zkušenosti. A není to jen pro tvůrce medvídků, ale i pro sběratele.”
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Já jsem udělala prvního medvídka, když jsem jako děcko našla medvídka položeného nahoře na popelnici a byl už takový trošku ojetý. Tak jsem si ho vzala domů, rozebrala jsem ho, vyprala jsem ho, podžehlila jsem ho, aby se ta látka zpevnila, a teď jsem se dívala, čím je naplněný a tak dále a vznikl vlastně první střih na ty moje medvídky.”
Jana Masaříková vystavěla už stovky medvídků, z mohéru, klasických kožešin a plyše nebo i z džínoviny, a ve Středisku volného času Fokusu vede i kurz Můj první plyšák.
Plyšový medvídek vznikl zhruba před 120 lety, pochází z Německa.
Hana Pořízková, Klub Teddy Bear: “Někdy kolem roku 1902 vznikl první medvídek jako hračka, jako alternativa hračky pro chlapce, jako “panenka“ pro chlapce. V Německu je to tedy největší tradice, Německo bylo největší výrobce panenek a medvídků.”
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Ta paní Steiffová, která vymyslela první medvídky, ona byla postižená a upoutaná na invalidní vozík. Děti neměla, ale měla synovce a pro ty vytvořila medvídka z těch jejich látek, protože měla firmu na výrobu kožíšků pro děti. vytvořila prvního medvídka a v podstatě tak se to rozběhlo a zalíbilo se to. Vymyslela i ty klouby, takže v podstatě udělala i prvního pohyblivého medvídka a ten její systém se vlastně používá i dodnes.”
Obě ženy, které výstavu na Staré poště připravovaly, se se svými medvídky účastní mnoha výstav i soutěží, které jsou tradiční především v Anglii, odkud si obě přivezly i hlavní ceny. Hana Pořízková za tuto miniaturu a Jana Masaříková za medvídka nazvaného Alzheimer.
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Tady to je medvídek Alzheimer. Tématem soutěže bylo dědeček asi přes sedmdesát let z dvacátých let, takže já jsem vytvořila dědouška s chodítkem. Má vestičkou, má hodinky a má více kloubů, i v zápěstí, takže nemá klasicky pět kloubů ale sedm, aby si mohl prohlédnout ty hodinky. Takže ten mi vyhrál národní cenu v Anglii.”
Tato originální roztomilá výstava bude na Staré poště k vidění do 10. ledna.
---
Alzheimer centrum s kapacitou až 160 osob postaví soukromý investor v Novém Jičíně. Stavba začne v lednu příštího roku, budova má být hotova zhruba do roka a půl.
Poklepání na základní kámen symbolicky zahájilo projekt výstavby Alzheimer centra v Novém Jičíně, v lokalitě Pod Lipami. Budova má být hotová ve druhé polovině roku 2026.
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Počítáme, že do nějakých šestnácti, osmnácti měsíců zde postavíme něco kolem 162 lůžek. My bychom v podstatě do budoucna rádi byli největším vlastníkem Alzheimer center v České republice. Máme dvě nohy, první je, že stavíme nová centra po celém Česku, a ta druhá noha je, že kupujeme současná Alzheimer centra, která už v Česku stojí a jsou v plném provozu. Aktuálně budujeme přes 1 200 lůžek s tím, že stavíme v Českých Budějovicích, Nymburce, Ostravě, Znojmě a Novém Jičíně.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Investor oslovil město v roce 2021 s návrhem na vytipování vhodné lokality pro výstavbu Alzheimer centra v Novém Jičíně. My jsme vytipovali tento pozemek na ulici Pod Lipami, který je podle územního plánu plochou občanské vybavenosti a byl dlouhodobě nevyužitý. Došlo k vyhlášení nabídkového řízení a jedinému zájemci v zastupitelstvu schválili prodej v roce 2022.”
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Byla to náhoda. Na jednu stranu já jsme se v nemocnici v Novém Jičíně narodil, ale zajímavé na tom je to, že město Nový Jičín nám šlo naproti ve smyslu spolupráce a toho, jakým způsobem jsme představili projekt a co tady chceme vybudovat, takže to byla taková první věc a pak už to šlo ráz naráz, výběrové řízení, soutěž a už to jelo.”
Za zhruba 7 700 metrů čtverečních zaplatil stavitel Alzheimer centra městu téměř 16 milionů korun bez DPH.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “V tomto území je dlouhodobý deficit pro tuto cílovou skupinu. Opravdu je jen málo desítek lůžek v Novém Jičíně a provozovatelem je Moravskoslezský kraj. Bez těchto soukromých aktivit a soukromých společností by města a kraje nedokázaly udržet tu stabilitu sociálních služeb na tom daném území.”
Ovšem lidé, žijící zejména v bezprostředním okolí, nejsou ze stavby objektu s plánovanými 160 lůžky nadšeni.
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Já si spíš myslím, že je to neznalost veřejnosti toho, co se tady připravuje. Protože z mého úhlu pohledu spíše dojde ke zhodnocení té lokality než k jejímu znehodnocení.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Samozřejmě jakákoliv stavba a nebo rekonstrukce vyvolá i nějakou negaci, ale myslím si, že se zkulturní i tento veřejný prostor, a je to velmi důležité i pro ekonomiku tohoto města, protože vzniknou nová pracovní místa.”
Martin Fojtík, ředitel investičního fondu PFFL: “Vytvoříme v této lokalitě kolem stovky pracovních míst. Je třeba říci, že v náběhu toho Alzheimer centra ti lidé nastupují postupně. Není to o tom, že bychom najednou přibrali sto lidí, ale během zhruba dvanácti měsíců se to Alzheimer centrum plně obsadí a do těch dvanácti měsíců tam bude i plná personální obsazenost.”
Provozovatelem zařízení bude na základě vítězství v tendru vypsaného investorem společnost Senior Komplex.
---
Zídku na Máchově ulici, na které je sgrafito s dětskými motivy z šedesátých let, se po měsících příprav podařilo přesunout. Majitel nemovitosti tu plánuje novou výstavbu. Přestěhováním a tedy záchranou sgrafita vyhověl prvotnímu přání okrašlovacího spolku.
Po měsících příprav se podařil transfer sgrafita na Máchově ulici. Výtvarné dílo se přesunulo o několik metrů doleva. Zůstalo tak zachováno a současně nebrání realizaci stavebního záměru majitele pozemku.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Je to křehké a ani sami restaurátoři si nebyli jisti tim, jaký celý ten pokus o přenesení dopadne. Měli jsme tady padesátimetrový jeřáb, ingot, který to přenášel, musela tady přijet kamionová souprava… Se zdí se s velkou opatrností hýbalo o těch dvanáct metrů dál.”
Josef Červinka, restaurátor: “Transfer, přemístění uměleckého díla, patří k jedněm z nejriskantnějších kroků při restaurování. Je potřeba mít na zřeteli, že zde se jde do velkého rizika a může nastat i to, že dojde k drobným ztrátám na tom artefaktu.”
Samotný přesun zídky trval téměř celý den. Tři a půl centimetrů široká deska se mohla při špatné manipulaci pohnout a prasknout. Po instalaci na nové místo okamžitě následovalo její dozdění. Dále bude nutné dílo restaurovat.
Josef Červinka, restaurátor: “Jedná se o umělecké dílo, které není kulturní památkou. Nicméně patří do poměrně zajímavého souboru uměleckých děl, která vznikla ve druhé polovině dvacátého století v období socialismu a nyní historici umění začínají zkoumat toto období a začínají hodnotit ta díla.”
Autorem sgrafita je ostravský sochař a scénograf Otakar Schindler, vytvořil jej v roce1967 na stěně budovy tehdejších jeslí. Sgrafito po letech znovuobjevil pedagog Jakub Ivánek, člen okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, který mapuje podobná výtvarná díla ve veřejném prostoru. Kontaktoval majitele, Michala Uhlára, a ten mu před pěti lety slíbil, že se grafito pokusí zachovat.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Finance na záchranu toho díla se shánějí velmi těžko. Máme nějakou vizi s Klubem rodáků, že by se otevřela nějaká veřejná sbírka na záchranu tohoto uměleckého díla. Samozřejmě bude tam nějaká součinnost mě jako fyzické osoby, popřípadě spřízněných firem, které se s námi na tom budou podílet. Jestli je možná nějaká další podpora města nebo kraje, to se nechám překvapit.”
Na přesun desky přispěli dotací zhruba 800 tisíc korun město a Moravskoslezský kraj. Náklady na jeho zachování ale budou vyšší. Proto probíhají přípravy na vznik spolku na záchranu sgrafita, který by renovaci zaštítil a pomohl získat i další prostředky.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Jsem rád, že se nám to podařilo přenést bez újmy toho samotného díla a myslím si, že vítězný dobrý pocit z toho budeme mít, až to bude dokončené.”
---
Stará pošta připravila na prosinec výstavu Klubu medvědářek. Galerie je tak plná ručně šitých medvídků, které vytvořily členky klubu z celé republiky.
Klub medvědářek se sídlem v Klokočí, oficiálně Klub Teddy Bear, sdružuje nadšené autorky, sběratelky a obdivovatelky ručně šitých medvídků z celé republiky. Svou tvorbu teď asi patnáctka z nich představuje v rámci Roztomilé BRUM výstavy na Staré poště.
Hana Pořízková, Klub Teddy Bear: “My jsme se vlastně daly dohromady v rámci webové platformy, kde se prodávají a nabízí medvídci, a byly tam takové virtuální kluby. A nám vyhovovalo, že se můžeme osobně setkat, tak jsme vytvořily fyzický klub, kde se děvčata mohou navzájem potkávat, vyměňovat si zkušenosti. A není to jen pro tvůrce medvídků, ale i pro sběratele.”
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Já jsem udělala prvního medvídka, když jsem jako děcko našla medvídka položeného nahoře na popelnici a byl už takový trošku ojetý. Tak jsem si ho vzala domů, rozebrala jsem ho, vyprala jsem ho, podžehlila jsem ho, aby se ta látka zpevnila, a teď jsem se dívala, čím je naplněný a tak dále a vznikl vlastně první střih na ty moje medvídky.”
Jana Masaříková vystavěla už stovky medvídků, z mohéru, klasických kožešin a plyše nebo i z džínoviny, a ve Středisku volného času Fokusu vede i kurz Můj první plyšák.
Plyšový medvídek vznikl zhruba před 120 lety, pochází z Německa.
Hana Pořízková, Klub Teddy Bear: “Někdy kolem roku 1902 vznikl první medvídek jako hračka, jako alternativa hračky pro chlapce, jako “panenka“ pro chlapce. V Německu je to tedy největší tradice, Německo bylo největší výrobce panenek a medvídků.”
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Ta paní Steiffová, která vymyslela první medvídky, ona byla postižená a upoutaná na invalidní vozík. Děti neměla, ale měla synovce a pro ty vytvořila medvídka z těch jejich látek, protože měla firmu na výrobu kožíšků pro děti. vytvořila prvního medvídka a v podstatě tak se to rozběhlo a zalíbilo se to. Vymyslela i ty klouby, takže v podstatě udělala i prvního pohyblivého medvídka a ten její systém se vlastně používá i dodnes.”
Obě ženy, které výstavu na Staré poště připravovaly, se se svými medvídky účastní mnoha výstav i soutěží, které jsou tradiční především v Anglii, odkud si obě přivezly i hlavní ceny. Hana Pořízková za tuto miniaturu a Jana Masaříková za medvídka nazvaného Alzheimer.
Jana Masaříková, Klub Teddy Bear: “Tady to je medvídek Alzheimer. Tématem soutěže bylo dědeček asi přes sedmdesát let z dvacátých let, takže já jsem vytvořila dědouška s chodítkem. Má vestičkou, má hodinky a má více kloubů, i v zápěstí, takže nemá klasicky pět kloubů ale sedm, aby si mohl prohlédnout ty hodinky. Takže ten mi vyhrál národní cenu v Anglii.”
Tato originální roztomilá výstava bude na Staré poště k vidění do 10. ledna.
---