U památníku v Hrabyni uctili památku obětí 2. SV
U Národního památníku II. světové války v Hrabyni si pietním aktem připomněli 80 let od ukončení II. světové války. Lidé si při této příležitosti mohli zdarma prohlédnout stálou expozici Těžká léta 1938-1945.
8. května roku 1945 v Evropě skončila 2. SV. Šlo o nejničivější konflikt v dějinách lidstva, který si vyžádal na 80 milionů životů. Tento den si každoročně připomíná Národní památník II. světové války v Hrabyni.
Kamila Poláková, vedoucí Národního památníku II. světové války: “My si dnes připomínáme 8. květen, což je konec 2- SV v Evropě a ona potom ještě dále pokračovala v Asii až do 2. září, kdy kapitulovalo Japonsko. Mnozí lidé umírali nejen za války jako vojáci, vězni koncentračních táborů, ale umírali také civilisté a mnozí umírali také ještě dlouho po válce jako ti vězni koncentračních táborů a nebo trpěli takzvaným posttraumatickým syndromem.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Nesmíme zapomínat na to opravdu, že ti co bojovali za naši svobodu, to byli naši předkové a díky nim si můžeme užívat svobodu a nezávislost. Mladým lidem bych vzkázal, poučte se opravdu z těch chyb našich předků a nezapomeňte poděkovat a opravdu uctívat naše předky za to, že bojovali za naši svobodu.”
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je mi velkou ctí, že můžu být dnes u takto významného výročí, kdy skutečně vzpomínáme na ty, kteří za nás bojovali, bojovali za svobodu, za mír, obětovali životy a my na to nikdy nesmíme zapomenout, musíme to předávat naší generaci, že skutečně naši otcové, dědové zažili utrpení, které už si dnes nedokážeme představit, No a z těch řečí, které jsem dnes slyšel, z toho vyjádření pána, který byl v koncentračním táboře a říká, že neměli bychom nenávidět, ale opravdu měli bychom milovat život, žít pro život a chránit tak důležité věci jako je mír, jako je svoboda a jeko je přátelství mezi lidmi.”
V rámci 80. výročí osvobození si lidé mohli zdarma prohlédnout Národní památník II. světové války a mohli také obdivovat veterány.
Dominik Kaleja, předseda Tatra clubu Ostrava: “My jsme z Tatra clubu Ostrava a tady toto máme letos poprvé u památníku vlastně zahájení sezony. Značky přijely všechny možné. Nejstarší auta byly Fordy, to byly ještě dřevěné 1920 přibližně ročníky. To je vozidlo Tatra 57B, je to z roku 47. Původně jezdila pro SNB, jezdila pro pohraniční prapor Tygr, který byl v roce 1948 rozpuštěný, jezdí to perfektně, ekologické, protože už má 78 roků a myslím si, že na své stáří a na své poměry stále elegantní a příjemné.”
Roman Křenek, člen Tatra clubu Ostrava: “Je to auto Cadillac coupe devil z roku 1974, obsah 8200 kubíků. Už mi to dělá radost asi 16 let a v podstatě vztah k americkým autům mám, takže líbí se mi to, nedělá to potíže žádné, to auto jezdí výborně."
8. května zároveň zahájil provoz i areál Opevnění Hlučín Darkovičky.
---
Občané Služovic a Vrbky opět dovezli postní sbírku
Už po čtrnácté zastavila před střediskem Charity Opava Deštník dodávka plná trvanlivých potravin a hygienických potřeb. Zboží pro klienty od roku 2012 každoročně během postu vybírají občané Služovic a místní části Vrbka.
Chráněné bydlení Deštník Charity Opava poskytuje službu klientům s duševním oneocněním. Ti se často potýkají s hmotnou nouzí. Kvůli svém onemocnění totiž nejsou schopni zapojit se do běžného pracovního procesu a žijí pouze z dávek. Každou pomoc tak vítají.
Kateřina Víchová, vedoucí chráněného bydlení Deštník: “Vzniklo to spontánně jako jejich nápad, že se snažili někde pomoci, někde přispět a vybrali si nás s tím, že tato tradice trvá už 14. rokem, za což jim velice děkujeme.”
Lidé tak každým rokem v postní době pro klienty Deštníku sbírají trvanlivé potraviny a čistící prostředky
Kateřina Víchová, vedoucí chráněného bydlení Deštník: “Ono se to může zdát zvláštní, ale my máme spoustu lidí, kteří u nás bydlí a kteří v podstatě si nekoupí čistící prostředek na podlahu za 60 korun, je to pro ně hodně. Běžně se setkáváme s tím, že nechtějí za tyto věci vydávat peníze a raději to věnují na jídlo nebo na základní oblečení. Tím, že ty sbírky máme, tak běžně je poskytujeme lidem, kteří k nám čerstvě nastupují nebo se dostávají přechodně do stavu nouze, protože když máte dávky 4800 na měsíc, tak to není věc, za kterou si pořizujete primárně třeba savo nebo něco z věcí tohoto typu.”
Potraviny ze sbírky v Deštníku využívají při společném vaření, kdy si vyberou jídlo složitější na přípravu, na které by si klienti sami netroufli.
anketa: klienti Deštníku: “Knedlíky na páře se vařily ve vodě s borůvkami posypané vločkovým cukrem a cukinová polévka. Špica, musím pochválit pana Jirku.”
“Chodím vařit každou středu a jsem vyčerpaný, vyčerpaný, zmatený, který hledá svoji pravou rpdinu a lásku.”
Tomáš Barč, předseda Občanského sdružení Služovice a Vrbka: “Byli jsme založeni v roce 2011, rok po založení přišli naši členové s nápadem, že bychom mohli prostě pořádat nějaké sbírky pro potřebné. Jako první padla myšlenka pomáhat Charitě Opava za prvé, patříme do ORP Opava, máme to totiž do Opavy nejblíže a za druhé, jedna z našich členek, ze zakládajících, tak v Charite Opava i pracovala. Takže volba byla, dá se říct, praktická, logická a jasná.“
Jako poděkování za každoroční dary vedení opavské charity pozvalo Občanské sdružení Služovice a Vrbka na exkurzi po střediscích charity.
Ivo Mludek, předseda rady, Charita Opava: “Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdybychom se lépe poznali. Oni v únoru skutečně přijeli, nejdříve jsme je v budově ředitelství seznámili s tím, co všechno charita dělá, pak se přišli podívat do několika středisek a zakončili tady v Deštníku, pro jehož klienty tak obětavě každý rok postní sbírku pořádají.”
Kromě Deštníku zavítali také do sociálně terapeutické dílny Radost, nebo Chráněných dílen v Jaktaři.
---
Výstava v Arkádách mapuje historii i současnost Červeného kříže
Český červený kříž působí v českých zemích už téměř 160 let. Historii i současnost této organizace připomíná panelová výstava v Arkádách ve Dvořákových sadech.
Na začátku Červený kříž pomáhal především raněným vojákům během válečných konfliktů, v současnosti je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních společností věnující se zdravotní, sociální a humanitární pomoci. Její vývoj mapuje výstava v Arkádách.
Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: “Historie červeného kříže v Opavě vlastně sahá až za Rakousko Uherska do roku 1871, kdy vznikl v Opavě rakouský pomocný spolek Červeného kříže. Jeho prvním předsedou byl pozdější opavský purkmistr Martin Vojtěch.”
Vůbec první opavská pobočka ČČK vznikla v srpnu roku 1914 a její členové se scházeli v Matičním domě.
Znak Červeného kříže je chráněn zákonem. Může ho používat výhradně Červený kříž a armáda.
Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: “Toto pravidlo zaručí Ženevské úmluvy. Ne všude je akceptovatelný červený kříž, jako kříž je omylem pokládán za křesťanský symbol, proto se začal používat v muslimských zemích třeba půlměsíc. V roce 2005 byly Ženevské úmluvy doplněny o další rozeznávací znak, který se jmenuje červený krystal. Byl přijat kvůli národní společnosti davidovy hvězdy v Izraeli.”
Zajímavostí je, že u sanity Červeného kříže za 1. SV sloužil Ernest Hemingway a Walt Disney.
Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: “Walt Disney, dá se říct, že zkrášloval sanitky těmi svými obrázky a dá se to pokládat za jeho začátky s kresbou, s animováním. Ernest Hemingway potom napsal z těch zážitků svůj román Sbohem armádo.”
Zajímavostí je i to, že mnoho let před 1. SV Červený kříž ve spolupráci s hasiči provozoval elektrické sanitní vozy.
Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: “Byly napájeny ze stanice pro tramvajovou síť.”
Vernisáž výstavy byla spojena se Dnem s Červeným křížem.
Marek Hečko, zdravotník, ČČK: “Kdy jsme lidem chtěli ukázat něco z historie ČČK, s čím pracujeme a řekli jsme jim jaká je naše náplň činnosti. To vybavení, které máme dnes, tak je samozřejmě modernější, je toho spoustu, kdysi toho nebylo až tolik, ale lidé si pomohli s čím mohli.”
Na výstavě najdete i fotografie z pomoci lidem, které zasáhlo tornádo nebo nedávné povodně.
Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: “To je zrovna ulice Hořicova, ale i nějaký monitoring zatopeného území, vlastně podpora těch lidí, kteří byli v terénu. Zároveň jsme zajišťovali humanitární sbírku, všechno co bylo potřeba od dezinfekcí až po pitnou vodu.”
Marek Hečko, zdravotník, ČČK: “Při povodních jsme pomáhali hodně, byli jsme nasazeni 16 dní v kuse.”
Výstava vznikla ve spolupráci s OKO a v Arkádách bude k vidění do poloviny června.
---