Most ve Vávrovicích je po rekonstrukci opět průjezdný

Řidičům, kteří jezdí z Opavy do Polska a opačně, se značně ulevilo. Hraniční most ve Vávrovicích je po náročné rekonstrukci opět v provozu. Šlo o společný projekt Moravskoslezského kraje a partnerského okresu Hlubčice.

Most byl dlouhodobě ve špatném technickém stavu a rekonstrukci kraj plánoval několik let. Oprava mostu byla připravená už dříve, nakonec ale naštěstí začala až po ničivých povodních v roce 2024.

Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Průtahy při stavebním řízení a zřizování staveniště zapříčinily to, že se začalo až po ničivých povodních, kdy vlastně byl most prověřen a bylo dobře, že se začal opravovat až po těch velkých vodách, protože při té rekonstrukci by ten most mohl utrpět.”

Rekonstrukce přinesla nejen nový povrch, ale také úpravy konstrukce, které by měly zvýšit odolnost mostu při velké vodě.

Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Most má kompletně novou mostovku, jsou zasanované pilíře, náběhové hrany v toku jsou upraveny, je cirka asi o 5 centimetrů vyšší než původní most, takže by měl odolat stoleté vodě, je asi i nad průtokem stoleté vody v nejvyšším ohybu koruny.”

Rekonstrukce mostu trvala necelý rok a řidičům značně komplikovala dopravu.

Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: "Dotyční občané zajížděli až 50 kilometrů denně, jednou cestou do práce."

Projekt byl společnou investicí Moravskoslezského kraje a partnerského okresu Hlubčice. Na financování se podílely také evropské prostředky z programu Interreg.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Mezinárodní projekt oprava mostu z Vávrovic do Polska, tak máme dokončený. Byla z polsko-české spolupráce Interreg financována tato rekonstrukce, kdy jsme dostali 85% z Evropské unie, 5% zaplatil český stát a 15% Moravskoslezský kraj."

Podle kraje byla oprava technicky náročná a do budoucna se mluví i o dalších opatřeních, která by mohla zlepšit průchod vody při povodních, například o takzvaných inundačních mostech.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Ono by to chtělo asi udělat inundační mosty v budoucnu, to jsou takové ty díry pod cestou, že jak přijde povodeň nebo velká voda, tak aby odtekla tou silnicí a nepoškodila něco a nedělalo to vlastně jako hráz.”

Most ve Vávrovicích je dlouhý téměř sto metrů a jeho znovuzprovoznění lidem výrazně zkrátí cestu a uleví dopravě v celém přeshraničním regionu.

---

Zaměstnavatelé znovu ocenili opavskou průmyslovku

Střední škola průmyslová a umělecká v Opavě je školou doporučenou zaměstnavateli. Tento prestižní titul se ji podařilo obhájit už po desáté.

Střední škola průmyslová a umělecká v Opavě patří dlouhodobě mezi nejlépe hodnocené školy v regionu. Znovu totiž získala titul Škola doporučená zaměstnavateli. Ocenění udělují firmy a instituce, podle kterých mají absolventi školy výborné uplatnění na trhu práce.

Vítězslav Doleží, ředitel SŠPU Opava: “Já si velice vážím toho titulu Škola doporučená zaměstnavateli, protože tím ti naši zaměstnavatele říkají, že o ty naše absolventy stojí. A opravdu ty firmy tady chodí a říkají, dejte nám ty vaše lidi.”

Škola se navíc do ankety nepřihlašuje sama. O výsledku rozhodují přímo zaměstnavatelé, kteří hlasují v rámci Klubu zaměstnavatelů. Důvod k úspěchu škola vidí v náročnosti studia i ve spolehlivosti absolventů.

Vítězslav Doleží, ředitel SŠPU Opava: “My jsme přísná škola a když ten zaměstnavatel zaměstná toho našeho absolventa, tak má takovou jistou garanci, že ten člověk bude spolehlivý.”

Škola se zároveň snaží držet krok s vývojem technologií. V moderních učebnách se studenti učí například 2D a 3D modelování, programování nebo práci s grafickými programy.

Vítězslav Doleží, ředitel SŠPU Opava: “Toto je jedna z našich modernějších učeben, kde učíme strojaře informatiky, učíme psaní na stroji, modelování ve 3D, 2D kreslení, programování a takové podobné věci. Vedle máme potom speciální učebnu, kde učíme jenom 3D a třeba i Photoshop.”

anketa: žáci školy: “Jsem v prvním ročníku na IT. Baví mě to hodně, jsem spokojený. Programováním se zabývám už ještě před školou.”

“:Musím říct, že i když přesto jsem sem nastoupil jako s málo zkušenostmi, tak mě učitelé hodně naučili.”

“Je tu super kolektiv. Učitelé jsou taky dobří, takže jo, jsem spokojený.”

Výuka je zaměřená hlavně na praxi. Studenti se už během studia učí náročné technické postupy od výpočtů a návrhů až po kreslení v programech a práci ve 3D.

René Černín, učitel odborných předmětů, SŠPU Opava: “To je práce žáků třetího ročníku, kdy jejich půlroční práce spočívá v návrhu převodovky, dva stupně převodovky s šikmým ozubením. Napřed převodovku počítají, následně ji navrhují v AutoCADu.”

Součástí výuky jsou i moderní technologie, například kolaborativní roboti nebo mechatronika, kde se žáci učí programovat.

Vítězslav Doleží, ředitel SŠPU Opava: “Tyhle kolaborativní roboti jsou univerzální, protože my máme ty koncovky měnitelné. Děcka to samozřejmě baví, protože to není, že by si něco museli psát do sešitu, ale tady vidí okamžitě ten výsledek.”

Studenti navíc pracují na vlastních projektech – často i nad rámec zadání. Díky tomu si zkouší nejen technickou práci, ale také prezentaci před ostatními.

René Černín, učitel odborných předmětů, SŠPU Opava: “Tento projekt kluci dělali navíc ke svému projektu a pracovali na něm celkem čtyři měsíce, tiskli to i po nocích, pak to slepili, složili a výsledek vidíte.”

Součástí školy je také umělecká větev, kde se učí průmyslový a umělecký design a hračka.

Gabriela Bernardová, učitelka, SŠPU Opava: “Za námi vidíte obor grafický design, tady je taková ukázka práce z designu praček, to je třeba práce pro nevidomé a slabozraké, senzomotorické pexeso a tam v tom koutku vidíte práce studentů průmyslového designu a všechny vlastně ty obory spojuje kresba.”

Podle učitelů patří škola k nejnáročnějším na Opavsku. Výsledkem je ale vysoká úspěšnost absolventů jak na vysokých školách, tak při hledání zaměstnání.

---

Masopustní masky v muzeu doplnila módní přehlídka

V Historické budově Slezského zemského muzea v Opavě začala výstava Masopustní masky. Návštěvníci ji najdou v půdním prostoru Müllerova domu, který se běžně otevírá jen výjimečně. Součástí vernisáže byla také módní přehlídka kostýmů studentů umělecké školy.

Masopustní tradice ožily v prostorách Slezského zemského muzea v Opavě. Vernisáž výstavy Masopustní masky nabídla nejen kresby a kostýmy inspirované lidovými zvyky, ale také netradiční módní přehlídku.

Monika Poláková, náměstkyně pro odbornou činnost, SZM: “Tohle jsme se rozhodli dát do historické výstavní budovy na půdu Müllerova domu. My jsme si říkali, že tohle je výstava, která přesně na tu půdu bude pasovat, protože je taková lidová, ty kostýmy jsou krásné, tak jako ty kresby.”

Jde historicky o první výstavu v půdním prostoru Müllerova domu, který vznikl náročnou rekonstrukcí.

Monika Poláková, náměstkyně pro odbornou činnost, SZM: “Je to krásná trámová půda, takže nebyla využitá, výstavy se tam nikdy nedělaly a opravdu se tam chodí jen ve výjimečných případech, podívat se na to z architektonického hlediska.”

Autorem projektu jsou studenti umělecké školy AVE ART, kteří se masopustním motivům věnují už druhým rokem. Po úspěchu v Ostravském muzeu a dalších výstavách se teď jejich práce představují také opavské veřejnosti.

Jaroslav Prokop, ředitel, AVE ART Ostrava: “Tyto práce vznikly v úvodu grafického designu, vlastně tam. Tam se přibyly to především grafici, protože na těch kostýmech jsou i otisky, a to je vlastně ta cesta od té drobné grafiky k tomu kompletnímu kostýmu.”

Michaela Kopřivová, učitelka, AVE ART Ostrava: “Když si pořádně prohlédnete třeba rukávy této nevěsty, tak tam uvidíte hlubotisk z měděné desky, tam vlastně vtlačily modré květy. Nebo když se podíváme tady, tak vidíte, že na polovině toho živůtku je linorytem vytištěné srdce. A druhá část těch mašlí představuje žebra. Takže tak je spojení nevěsty a brůny.”

Kostýmy tak vznikaly jako propojení výtvarné a grafické práce. Studenti nejprve vytvářeli návrhy a následně tradiční masky přetvářeli do moderní podoby tak, aby byly inspirací i pro dnešní módu.

Michaela Kopřivová, učitelka, AVE ART Ostrava: “Na masopust jsou nejtypičtější masky nevěsty a smrti, protože představují začátek a konec života. A pak je tam spousta šašků, laufrů, ale i mohli jste vidět vodníka nebo cigánku. Měla za úkol děvčata ty návrhy dát do takové moderní podoby, aby to bylo nositelné i dnes."

Vernisáž doprovodila i živá hudba a zazněly i moravské gajdy, které k masopustním průvodům tradičně patří.

Václav Tvarůžka, gajdoš: “Tady tohle jsou Moravské gajdy, které jsou v masopustních průvodech velice oblíbené. A kupte si gajdy, protože to je obrovská radost.”

Výstava Masopustní masky v Müllerově domě potrvá do září.

---