Ostrava opět vyšla na náměstí podpořit Ukrajinu
V Ostravě se v úterý konala další demonstrace na podporu Ukrajinu. Stovky lidí s transparenty vyjadřovali odpor k ruské agresi. Při ukrajinské hymně pak bylo i podle slz v očích poznat, že mezi demonstranty je spousta Ukrajinců.
Druhá velká demonstrace na podporu Ukrajiny v Ostravě už byla o poznání emotivnější a pokřiky lidí na adresu Putina a Ruska mnohem ostřejší. Mezi účastník byla spousta Ukrajinců, kteří zde studují nebo žijí, ale přišla i žena, která uprchla před válkou z přístavní Oděsy.
demonstrantka z Ukrajiny: "Jestli bude na světě více lásky, dobra a přátelství, žádný nepřítel nás nepřemůže. My zvítězíme nad všemi."
Ostřejší byla i prohlášení organizátorů a primátor Ostravy Tomáš Macura nabídl pomoc uprchlíkům. Vysvětlil, co všechno je pro ně připraveno a co se ještě chystá.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Organizujeme komplexní péči o uprchlíky tady v Ostravě. Počínaje ubytováním, přes sociální a zdravotní pomoc, až k podpoře asimilace."
Členové Národního divadla Moravskoslezského zazpívali ukrajinskou hymnu a podle slz v očích bylo hned vidět, kolik je mezi účastníky shromáždění Ukrajinců.
Celý dav se pak vydal na pokojný pochod podél řeky, až na Masarykovo náměstí. Tam, stejně jako při první demonstraci, lidé zapalovali svíčky za padlé.
---
Ostrava chce uprchlíkům nabídnut komplexní pomoc
Ostravští radní od pondělního rána řeší další možnosti pomoci Ukrajině. Chystají se byty pro uprchlíky, do země samotné budou směřovat peníze a sběrné místo pro materiální pomoc se bude rozšiřovat.
Už o víkendu vzniklo v areálu skladů na Wattově ulici v Ostravě-Přívoze sběrné místo pro materiální pomoc a v neděli večer bylo téměř zaplněno. V plánu je jeho rozšíření a brzy bude možné nosit věci i do Trojhalí, kde pravděpodobně vznikne sběrné místo na vybavení bytů.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Počítáme s příchodem většího počtu rodin a chceme jim poskytnout komplexní služby od ubytování, přes sociální službu, finance i zdravotní pomoc, zkrátka vše, co bude potřeba."
Rodinám, které do Ostravy v nejbližší době z Ukrajiny dorazí, chce město nabídnout komplexní pomoc, tedy nejen ubytování, ale vše, aby zde mohli normálně žít i delší dobu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Město nabídne zhruba 90 - 100 bytů. Ty jsou dnes v holém stavu, takže zřídíme další sběrné místo pravděpodobně v Trojhalí, kde by se nosily objemnější věci, třeba postele nebo skříně, abychom je moli vybavit."
Ostrava chce také přímo na Ukrajinu poslat minimálně 10 milionů korun. Dar musí ještě schválit zastupitelstvo. Ukrajinci prý už do Ostravy přijíždějí a ubytovávají se například na kolejích a pomoc nabídla i huť Liberty, která má k dispozici ubytovnu Kovák.
---
Ostravské kroniky už se píší více než 100 let
Archiv města Ostravy je důležitým místem pro uchování nejrůznějších cenných nebo důležitých písemností, mezi kterými patří k nejzajímavějším kroniky. Ty nejstarší popisují život v obcích, které jsou dnes většinou městskými obvody.
V roce 1920 začal v Československu platit zákon, podle kterého musely vést všechny obce své kroniky. Od roku 1922 je tedy historie Ostravy podrobně zmapována. V Archivu města Ostravy je uloženo 314 kronik.
Martin Juřica, kronikář města Ostravy: "Asi nejkrásnější z těch starších kronik je kronika Hrabové z roku 1922, kterou její autor obohatil o krásné ilustrace."
Některé kroniky jsou samozřejmě hezčí, napsané krasopisem a jiné odbyté. Většinu psali vzdělaní lidé, ale například v Proskovicích se toho chopil kovář a dopředu se všem omluvil za pravopisné chyby.
Martin Juřica, kronikář města Ostravy: "Kroniky většinou psali vzdělaní lidé, byli to učitelé nebo faráři."
Zajímavá je Kronika Nové Ostravy, která je vlastně kronikou Poruby, protože se kvůli zásobám uhlí mělo centrum stěhovat právě do Poruby.
Martin Juřica, kronikář města Ostravy: "Počítalo se s tím, že Poruba nahradí to historické jádro, pod kterým je uhlí."
Většina kronik obsahuje kromě výkladu událostí, také popis geografických podmínek a historickou retrospektivu. Pokud si chcete nějakou kroniku pročíst, není nutné jít do archivu, většina z nich je i v elektronické podobě v digitální badatelně archivu.
---