Ostravské minuty
- Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka.
- Rok 2022 a co Ostravu čeká v příštím roce
Jana Lipowská, TV Polar: Hezký den, dnes jsme pro vás připravili speciální vydání Ostravských minut. Je tady konec roku, a tak se bilancuje, ale i plánuje na rok příští. Natočili jsme proto povídání s primátorem Ostravy Tomášem Macurou.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: Já myslím, že ten končící rok asi nelze úplně hodnotit bez kontextu těch okolních záležitostí. Mám v prvé řadě na mysli to, že po dvou covidových letech se nám chvíli zdálo, že situace bude klidná. Nicméně přišla ruská agrese na Ukrajině a věci s tím spojené, včetně jakési vlny uprchlíků směřujících k nám do bezpečí, včetně energetické krize, kterou najednou museli řešit jak instituce, tak i občané. Takže celá řada našich aktivit, kroužků, činností musela reagovat na tyto nové věci. V kontextu toho myslím, že můžeme ten končící rok hodnotit vcelku úspěšně. Všechny ty výzvy, jak se říká, jsme zvládli. V horizontu jednotek dnů jsme přeorganizovali tehdejší velkokapacitní očkovací centrum na krajské asistenční centrum pro uprchlíky, kde prošlo několik tisíc Ukrajinců, o které jsme se z velké části postarali přímo tady v Ostravě. Vyřešili jsme i krach dodavatele elektřiny nejenom pro město, ale pro městské společnosti. Pomohli jsme spolkům kulturním, sportovním i jiným při nárůstu jejich nákladů na energie a zaměřili jsme se také na pomoc občanům. Ta pomoc občanů města v našem pojetí měla, má a bude mít i nadále charakter hlavně ten, že chceme udržet ceny městem poskytovaných služeb na co nejnižší úrovni, ať se jedná o cenu jízdného, které nezvyšujeme vůbec, cenu vody, kterou zvyšujeme pouze v řádu jednotek procent, o mnoho méně, než je obvyklé v jiných městech. Náklady na odpad nezvyšujeme také vůbec. Cena tepla se sice zvyšuje v řádu desítek procent, ale méně také než v celé řadě jiných měst. Takže snažíme se tímhle vším vytvořit nějaký balíček pomoci pro občany, kterým se bude, věřím, zvládat to období růstu životních nákladů s pomocí města snáze. Za těch více jak osm let, co tady jsem, lidé v řadě případů říkali: "tohle se nemůže nikdy povést". Mluvili o Bazalech, mluvili o prodloužené Rudné, mluvili o Jatkách, mluvili o módním domu Ostravica. Všechno se postupně krok za krokem daří naplňovat. Nejde to aktivisticky, nejde to ze dne na den, je zatím vždycky spousta práce. Ale Jatka jsou dobrým příkladem toho, řekněme úspěchu, té systematické práce. Věc, které už jak říkáte, málokdo věřil se prakticky po několika desetiletích podařilo nejenom opravit, ale dát jí hlavně novou funkci. To je vždycky ještě důležitější. Takže z historických Jatek vznikla galerie soudobého umění, kterou nám závidí nejenom republika, ale myslím ve středovém evropském měřítku. Je to projekt velmi výjimečný. Celá řada našich konkurentů v komunálních volbách se netajila tím názorem, že jako první věc, co udělá, když přijde do vedení města, že zastaví velké stavby, na které si myslíme, a to jsme nechtěli nechat. Takže i to byl důvod, proč jsem s tím já osobně šel do mých třetích voleb. Jsem rád, že dopadly dobře. Samozřejmě mám radost z toho, že v každých těch třech volbách po sobě jsme vždycky dokázali ten výsledek ještě zlepšit. To znamená teď, byť už jenom v řádu necelých dvou procent, ale i to se počítá, takže 34 % na vítězství v komunálních volbách třetích v řadě si myslím, že je dobré a dává nám to ten mandát uskutečňovat ten program tak, jak jsme ho přednesli. Chceme skutečně pokračovat v rozvoji tohoto města, slibně nastartovaném rozvoji. Ale vedle toho, a to už jsem zmínil v tom předchozím povídání, nechceme zapomínat ani na tu situaci, ve které se ocitli občané města, ale i celá řada institucí a chceme jim pomoci. Chystáme na příští rok, respektive už máme schválen zastupitelstvem rozpočet, který na straně příjmů i výdajů počítá s částkou 14,3 miliardy korun. Je to skutečně nejvyšší rozpočet v historii Ostravy. Je to jeho navýšení, je třeba to říct napřímo, je z velké části dáno inflací a z ní vyplývajícím růstem daňových příjmů díky vyššímu výběru daní. Samozřejmě i z toho důvodu cítíme povinnost část těch vyšších příjmů zase vrátit lidem v podobě právě dotace těch městských služeb. I my na naší úrovni tu inflaci maličko zbrzdíme tím, že nebudeme ty koeficienty cenové navyšovat, stejně jako jako dělá ta inflace, co je pro mě důležité a co bylo jedním z našich základních základních podmínek je, abychom alokovali co nejvíce peněz na investice. Podařilo se to prakticky 1/3, 34 % z té částky 14, miliardy korun. Bezmála tedy 5 miliard jde na investice nebo půjde na investice. Pro připomenutí před řádově deseti lety to byl celý rozpočet Ostravy 5 miliard korun, čili dneska ta částka jde celá na investice. Opět ty investice budou rozprostřeny do všech oblastí. Myslím, že jsme známí tím, že nepreferujeme žádnou jednu konkrétní oblast nad jinou, ale bude to portfolio investic rozprostřeno mezi všechny oblasti od zdravotnictví, sociálních věcí, kultury, sportu, dopravy, samozřejmě i vodohospodářských investic, které v těch objemech dominují. Já se netajím tím, že koncertní sál je jedním ze strategických projektů jak pro město, tak i pro mě osobně. Není to nic, co já bych s něčím přišel jako novinkou. Připomenu, že Ostrava o svou koncertní halu usiluje sto šedesát let. Já věřím, že tentokrát na sedmý pokus ji skutečně dokážeme tady městu vytvořit, tak ať po x generací tady dělá radost kultury milovaným obyvatelům nejen Ostravy, ale širokého okolí. A tak jako v jiných případech my tu mozaiku skládáme střípek po střípků. Probíhá ta projektová příprava této investice, probíhá i zajištění jejího financování. Máme už dneska schválený grant od Moravskoslezského kraje je již vyslovena i de facto do státního rozpočtu zahrnutá podpora od státu. Teď jsme dneska shodou okolností přišlo stanovisko Evropské komise, že také tento projekt podpoří, což což je výborná zpráva. Sami si na něj spoří ve vlastním fondu, takže věřím, že se ty věci potkají všechny tak, abychom byli schopni na jaře 2023 vyhlásit stavební zakázku. Já bych především přál lidem, občanům města a nejenom jim, spokojenost, pocit uspokojení. My jsme čím dál víc, mám pocit, nějak negativně zaměřeni, hledáme chyby, hledáme vady, stěžujeme si na leccos. Bylo by dobře si vždy uvědomit, že žijeme v stále relativně bohaté zemi. Máme většina z nás možnost své životy ovlivnit sami aktivně, na rozdíl od mnoha jiných lidí. Tak pojďme do toho. Udělejme něco pro to, ať se nám všem dobře žije a nestěžujeme si jenom na na ty věci, které jsou kolem nás.
Jana Lipowská, TV Polar: Ostravské minuty speciál končí. Díky za pozornost a za přízeň a laďte si nás i v příštím roce na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Jana Lipowská, TV Polar: Hezký den, dnes jsme pro vás připravili speciální vydání Ostravských minut. Je tady konec roku, a tak se bilancuje, ale i plánuje na rok příští. Natočili jsme proto povídání s primátorem Ostravy Tomášem Macurou.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: Já myslím, že ten končící rok asi nelze úplně hodnotit bez kontextu těch okolních záležitostí. Mám v prvé řadě na mysli to, že po dvou covidových letech se nám chvíli zdálo, že situace bude klidná. Nicméně přišla ruská agrese na Ukrajině a věci s tím spojené, včetně jakési vlny uprchlíků směřujících k nám do bezpečí, včetně energetické krize, kterou najednou museli řešit jak instituce, tak i občané. Takže celá řada našich aktivit, kroužků, činností musela reagovat na tyto nové věci. V kontextu toho myslím, že můžeme ten končící rok hodnotit vcelku úspěšně. Všechny ty výzvy, jak se říká, jsme zvládli. V horizontu jednotek dnů jsme přeorganizovali tehdejší velkokapacitní očkovací centrum na krajské asistenční centrum pro uprchlíky, kde prošlo několik tisíc Ukrajinců, o které jsme se z velké části postarali přímo tady v Ostravě. Vyřešili jsme i krach dodavatele elektřiny nejenom pro město, ale pro městské společnosti. Pomohli jsme spolkům kulturním, sportovním i jiným při nárůstu jejich nákladů na energie a zaměřili jsme se také na pomoc občanům. Ta pomoc občanů města v našem pojetí měla, má a bude mít i nadále charakter hlavně ten, že chceme udržet ceny městem poskytovaných služeb na co nejnižší úrovni, ať se jedná o cenu jízdného, které nezvyšujeme vůbec, cenu vody, kterou zvyšujeme pouze v řádu jednotek procent, o mnoho méně, než je obvyklé v jiných městech. Náklady na odpad nezvyšujeme také vůbec. Cena tepla se sice zvyšuje v řádu desítek procent, ale méně také než v celé řadě jiných měst. Takže snažíme se tímhle vším vytvořit nějaký balíček pomoci pro občany, kterým se bude, věřím, zvládat to období růstu životních nákladů s pomocí města snáze. Za těch více jak osm let, co tady jsem, lidé v řadě případů říkali: "tohle se nemůže nikdy povést". Mluvili o Bazalech, mluvili o prodloužené Rudné, mluvili o Jatkách, mluvili o módním domu Ostravica. Všechno se postupně krok za krokem daří naplňovat. Nejde to aktivisticky, nejde to ze dne na den, je zatím vždycky spousta práce. Ale Jatka jsou dobrým příkladem toho, řekněme úspěchu, té systematické práce. Věc, které už jak říkáte, málokdo věřil se prakticky po několika desetiletích podařilo nejenom opravit, ale dát jí hlavně novou funkci. To je vždycky ještě důležitější. Takže z historických Jatek vznikla galerie soudobého umění, kterou nám závidí nejenom republika, ale myslím ve středovém evropském měřítku. Je to projekt velmi výjimečný. Celá řada našich konkurentů v komunálních volbách se netajila tím názorem, že jako první věc, co udělá, když přijde do vedení města, že zastaví velké stavby, na které si myslíme, a to jsme nechtěli nechat. Takže i to byl důvod, proč jsem s tím já osobně šel do mých třetích voleb. Jsem rád, že dopadly dobře. Samozřejmě mám radost z toho, že v každých těch třech volbách po sobě jsme vždycky dokázali ten výsledek ještě zlepšit. To znamená teď, byť už jenom v řádu necelých dvou procent, ale i to se počítá, takže 34 % na vítězství v komunálních volbách třetích v řadě si myslím, že je dobré a dává nám to ten mandát uskutečňovat ten program tak, jak jsme ho přednesli. Chceme skutečně pokračovat v rozvoji tohoto města, slibně nastartovaném rozvoji. Ale vedle toho, a to už jsem zmínil v tom předchozím povídání, nechceme zapomínat ani na tu situaci, ve které se ocitli občané města, ale i celá řada institucí a chceme jim pomoci. Chystáme na příští rok, respektive už máme schválen zastupitelstvem rozpočet, který na straně příjmů i výdajů počítá s částkou 14,3 miliardy korun. Je to skutečně nejvyšší rozpočet v historii Ostravy. Je to jeho navýšení, je třeba to říct napřímo, je z velké části dáno inflací a z ní vyplývajícím růstem daňových příjmů díky vyššímu výběru daní. Samozřejmě i z toho důvodu cítíme povinnost část těch vyšších příjmů zase vrátit lidem v podobě právě dotace těch městských služeb. I my na naší úrovni tu inflaci maličko zbrzdíme tím, že nebudeme ty koeficienty cenové navyšovat, stejně jako jako dělá ta inflace, co je pro mě důležité a co bylo jedním z našich základních základních podmínek je, abychom alokovali co nejvíce peněz na investice. Podařilo se to prakticky 1/3, 34 % z té částky 14, miliardy korun. Bezmála tedy 5 miliard jde na investice nebo půjde na investice. Pro připomenutí před řádově deseti lety to byl celý rozpočet Ostravy 5 miliard korun, čili dneska ta částka jde celá na investice. Opět ty investice budou rozprostřeny do všech oblastí. Myslím, že jsme známí tím, že nepreferujeme žádnou jednu konkrétní oblast nad jinou, ale bude to portfolio investic rozprostřeno mezi všechny oblasti od zdravotnictví, sociálních věcí, kultury, sportu, dopravy, samozřejmě i vodohospodářských investic, které v těch objemech dominují. Já se netajím tím, že koncertní sál je jedním ze strategických projektů jak pro město, tak i pro mě osobně. Není to nic, co já bych s něčím přišel jako novinkou. Připomenu, že Ostrava o svou koncertní halu usiluje sto šedesát let. Já věřím, že tentokrát na sedmý pokus ji skutečně dokážeme tady městu vytvořit, tak ať po x generací tady dělá radost kultury milovaným obyvatelům nejen Ostravy, ale širokého okolí. A tak jako v jiných případech my tu mozaiku skládáme střípek po střípků. Probíhá ta projektová příprava této investice, probíhá i zajištění jejího financování. Máme už dneska schválený grant od Moravskoslezského kraje je již vyslovena i de facto do státního rozpočtu zahrnutá podpora od státu. Teď jsme dneska shodou okolností přišlo stanovisko Evropské komise, že také tento projekt podpoří, což což je výborná zpráva. Sami si na něj spoří ve vlastním fondu, takže věřím, že se ty věci potkají všechny tak, abychom byli schopni na jaře 2023 vyhlásit stavební zakázku. Já bych především přál lidem, občanům města a nejenom jim, spokojenost, pocit uspokojení. My jsme čím dál víc, mám pocit, nějak negativně zaměřeni, hledáme chyby, hledáme vady, stěžujeme si na leccos. Bylo by dobře si vždy uvědomit, že žijeme v stále relativně bohaté zemi. Máme většina z nás možnost své životy ovlivnit sami aktivně, na rozdíl od mnoha jiných lidí. Tak pojďme do toho. Udělejme něco pro to, ať se nám všem dobře žije a nestěžujeme si jenom na na ty věci, které jsou kolem nás.
Jana Lipowská, TV Polar: Ostravské minuty speciál končí. Díky za pozornost a za přízeň a laďte si nás i v příštím roce na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.