Obžalovaný ze Studénky použil auto jako vražednou zbraň

Neobvyklý případ pokusu o vraždu řeší Krajský soud v Ostravě. Vražednou zbraní je totiž automobil a možné oběti jsou hned tři. Obžalovaný se totiž pokusil za jízdy v Bravanticích své partnerce strhnout volant tak, aby narazili v plné rychlosti do auta jedoucího v protisměru. V tu chvíli tam jelo vozidlo se dvěma pasažéry.

V květnu 2017 cestoval 40letý Martin Majling jako spolujezdec se svou přítelkyní. Hádali se, protože se rozcházeli. Když projížděli obcí Bravantice, strhl muž řidičce volant prudce do protisměru, kde v tu chvíli projíždělo auto se dvěma lidmi. K tragédii nedošlo jen díky duchapřítomnosti ženy, která volant strhla zpátky.

Vít Legerský, státní zástupce: "Chopil se volantu, strhl jej do leva a to v situaci, kdy se jejich vozidlo pohybovalo rychlostí 80 km/h a kdy se v protisměru blížilo obdobnou rychlostí jiné vozidlo." 

Policisté případ vyšetřovali nejprve jako těžké ublížení na zdraví, ale později ho překvalifikovali na pokus o trojnásobnou vraždu.

Vít Legerský, státní zástupce: "Jednak auto je chápáno jako zbraň. Navíc nepotřebujeme nějaké speciální vědomosti, abychom si uvědomili, že náraz vozu v rychlosti 150 kilometrů v hodině do pevné překážky může skončit smrtelným zraněním posádky."

Obžalovaný vinu popírá. Tvrdí, že si nic nepamatuje a že byl opilý, ale zároveň odmítl i to, že by zasahoval do řízení.

Martin Majling, obžalovaný: "Já jsem nic neudělal, já si nic nepamatuju." 

V pátek soud vyslechne bývalou přítelkyni obžalovaného a je možné, že rovnou vynese i rozsudek. Za pokus o trojnásobnou vraždu muži hrozí 20 let vězení. 

---

U Bohumína bude kanál pro plavbu lodí do Ostravy

Zavedení lodní dopravy po řece Odře je zase o něco blíže. Na polské straně už se chystají konkrétní technická opatření a také trasa umělého kanálu, kterým se lodě při cestě do Ostravy vyhnou chráněným meandrům u Bohumína.

Možná už za pár let se budou lidé chodit dívat na nákladní i výletní lodě kotvící v přístavech v Bohumíně nebo ostravských Mariánských Horách. Připravovaná vodní cesta by mohla být prodloužena až do přístavu u letiště v Mošnově.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Jedna z těch variant je přístav na území Ostravy v Mariánských Horách. Studie však obsahuje i variantu prodloužení vodní cesty až na letiště v Mošnově.”

Na téma vodní plavby se před několika dny konalo další jednání zástupců Polska a Česka. V současné době jde o vymezení trasy po řece Odře právě v úseku česko-polské hranice.

Umělý kanál pro lodní dopravu by měl vést podél chráněných meandrů po levém břehu řeky Odry na polském území.

Na trase se shodují jak město Bohumín, tak polská obec Křižanovice, a to i s ohledem na protipovodňovou ochranu a další rozvoj území.

Jan Sechter, náměstek ministra dopravy: “Myslím, že jsme velmi pokročili v projednávání toho budoucího přeshraničního vodního díla, které propojí Odru od Koźle až do Ostravy, a to tak, aby nám pro ostravsko-katovickou aglomeraci vznikla alternativa používat vodní cestu.”

Lodě už přitom po Odře i Ostravici pluly. V 70. a 80. letech minulého století se konaly zkušební plavby s různým nákladem, včetně ocelářských výrobků nebo nákladních vozidel.

---

V domově seniorů zrušili kvůli bezpečnosti volební okrsky

V Domově seniorů v Havířově zrušili volební okrsky, a to z důvodu, aby do zařízení nepřicházeli lidé zvenčí. Za seniory, kteří mají o volby zájem, přijdou komisaři s volební schránkou.

V Domově seniorů v Havířově, který má dvě střediska, se připravují na krajské volby. V obou zařízeních na jaře bojovali s nákazou Covid-19.

Doposud to bylo vždy tak, že volební komise seděly vždy tady v domově seniorů. V letošním roce to je z bezpečnostních důvodů jinak.

Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Pokud by nám sem chodili do volebního okrsku lidé z venku, co nemají co do činění s našimi klienty, tak to riziko nákazy a opatření, které bychom museli udělat, tak by to bylo náročné a myslím si, že tomuto se lze vyhnout, že byly přesunuty komise do jiných lokací.”

Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: "Buď to obyvatelé těchto zařízení budou hlasovat do přenosné volební schránky, případně budou-li schopni můžou dojít do volebních místností a přímo odvolit před komisí.”

Senioři v domově chtějí volit. A to i paní Papalová, které je už 94 let.

 Jiřina Papalová, Klientka domova seniorů Helios: "Půjdu volit, celý život jsem chodila k volbám, půjdu." 

Zklamali vás někdy politici, když jste je volila?

Jiřina Papalová, Klientka domova seniorů Helios: "To jsem byla zklamaná za socialismu."

Josef Piško, klient Domova seniorů Helios: "Volil jsem od svých osmnácti roků a až dodnes, tak půjdu i dnes."

Co byste si přál změnit?

Josef Piško, klient Domova seniorů Helios: “Konečně, aby už byl pořádek, to bych si přál.”

---

V Pržně si nechali zanalyzovat odpad z domácností

Hromadou odpadu se probírali výzkumníci, které si do obce pozvalo vedení radnice v Pržně. V pytlech přivezených od rodinných domů i rekreačních chalup našli velké množství odpadu, který by měl být vytříděný pro další využití.

Obyvatelé Pržna a také tamní chalupáři, mají ještě co zlepšovat. Alespoň, co se třídění odpadu týká. Přes postupné zvyšování podílu tříděného odpadu nechávají lidé vyvážet na skládku stále velmi mnoho odpadu, který tam nepatří. Radnice si nechala vypracovat studii, na jejímž základě bude systém nakládání s odpady upravovat.

Robin Liška, člen technického týmu: “V rámci studie provádíme fyzickou analýzu odpadu a ta spočívá v tom, že si náhodně svezeme zhruba 25 popelnic různě z obce. Ty popelnice následně vysypeme na stůl a roztřídíme podle složek, které se dají v pořádku ještě vytřídit. Hledáme to z toho důvodu, abychom mohli potom panu starostovi a všem občanům Pržna jako výsledek studie ukázat, jaký je potenciál ještě třídění a když vyhazují odpad do černých popelnic, tak v kolik by se ho ještě dalo v pohodě vytřídit.”

Obec Pržno je v kraji první, která si nechala takovou analýzu provést.

Robin Liška, člen technického týmu: “Nejvíc je vždycky v těch popelnicích samozřejmě bioodpadu, následuje plast, papír, sklo. To jsou ty komodity, které se dají třídit úplně jednoduše a po obci máte hustou síť nádob, kde máte možnost tyto odpady třídit a odkládat.”

Cena za odpad vyvezený na skládky se bude zvyšovat. V zájmu obcí a obyvatel by mělo být snižování množství takového odpadu. Současně je nutné suroviny třídit kvalitně.

Michal Koňař, poradce pro ekologii: “Největší problém je určitě v druhotných surovinách, pokud se tam nachází nějaký materiál, který tam být nemá, to znamená bio v papíru, nebo moc plastu v papíru a podobně. To už je potom problém na koncových zařízeních a podobně.”

Protože analyzované pytle s odpadem jsou označeny, chce si starosta s lidmi, kteří odpad netřídí, promluvit.

---

Cesta Opavou za doprovodu hudby

Ulice Opavy brázdil hudební trolejbus. Na jeho palubě pro cestující hráli klavírista Dominik Fajkus a violloncellista Dominik Hanousek. Na repertoáru byla klasika, moderní hudba i vlastní tvorba. Mnohdy bylo vidět, že i pod rouškou se cestující usmívají.

S nápadem rozezvučet trolejbus tóny violoncella a klavíru přišel pianista Dominik Fajkus. Vedení opavského dopravního podniku se myšlenka hned zalíbila.

Pavel Gebauer, ředitel MDPO: „Mělo by to zpříjemnit v této ne zrovna nejlepší době cestujícím přepravu a chceme také cestující zpátky do městské dopravy dostat.

Lidé si mohli poslechnout třeba jen jednu skladbu, nebo si jich vychutnat více. Někteří raději svou zastávku přejeli, aby skladbu slyšeli celou. A nebo nastoupili znovu.

Improvizovaná koncertní síň byla sice trochu stísněná, ale akustiku měla skvělou. Hudebníci si ovšem museli zvyknout na to, že jsou pořád v pohybu.

Dominik Fajkus, pianista: „Musím pořád tu gravitaci vyrovnávat. Takže občas mi to tady sklouzne na jednu stranu, na druhou. Chce to prostě více soustředění. “

Cestování deštivým městem za doprovodu hudby vykouzlilo nastupujícím na tvářích úsměv, i když kvůli protiepidemiologickým opatřením byl skrytý pod rouškou. A zážitek to byl jedinečný: během dvou hodinového improvizovaného koncertu se žádná skladba neopakovala.

Jan Hanousek, violoncellista: „Máme na repertoáru spoustu coverů. Asi kolem 150.“

Možná, že se teď trolejbus stane pravidelným koncertním místem.

---