Lázně Darkov jsou nuceny propouštět
Kvůli pandemii a vládním opatřením, které mimo jiné zahrnuje i zákaz provozu lázní se během příštích dvou týdnů téměř vylidní i Lázně Darkov. A nejen to. O práci v provozech už přišla více jak dvacítka lidí a další zaměstnance budou lázně propouštět, pokud se nezmění systémové opatření pro velké podniky.
Nelehké časy zažívají i Lázně Darkov. Fungují ve velmi omezeném režimu, nařízení vlády totiž zakazuje přijímat do lázní nové pacienty.
"Máme 30 procentní obsazenost na OLÚ (Odborný léčebný ústav), máme u sebe 20 cizinců, kteří nemohou vycestovat. Bavíme se o tom, že dnes máme odhadem ještě 120-130 lázeňských hostů, to číslo se každý den mění," popsala Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov.
Propustili také zaměstnance, kteří byli ve zkušební době nebo pracovali na dohody o provedení práce a externí pracovníky.
“Pokud budeme dál do budoucna propouštět, tak to budou zaměstnanci jako jsou číšníci, plavčíci, protože tyhle pozice nyní nepotřebujete," vysvětlila ředitelka.
Generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi je přesvědčena, že by všeobecně pro segment lázeňství neměla platit taková restrikce. Pomoc by měla vláda i pojišťovny,
"My nějaké rezervy máme, jsme schopni do 30.6. udržet nějakou část zaměstnanců a fungovat, bohužel, tím, že zdravotní pojišťovny a částečně i ministerstvo zdravotnictví říká, že bude přistupovat k úsporným opatřením a tím, že se neoperuje, chybí tříměsíční kapacita lázeňských hostů, kteří potřebují ty lázně, tak pro nás ten výpadek bude znamenat tříměsíční až devíti měsíční kapacita hostů, než se začne operovat. Nám bude chybět ta nejsilnější sezona, to z čeho dotujeme ty měsíce v zimě a pozdním podzimu. Jsou propočty na svazu lázní, které říkají, že pokud se něco nestane, budeme muset propouštět zhruba 50 procent zaměstnanců v celém sektoru lázeňství," řekla Filipi.
Podle ředitelky se také zapomíná na ekonomickou pomoc. Prozatím vláda pomáhá živnostníkům a malým a středním podnikům, chybí systémové opatření pro velké podniky.
“Ministerstvo obchodu a průmyslu si neuvědomuje jednu věc, že pokud mu padnou velké podniky na 50 procentní zaměstnanost, tím pádem padnou i na externí dodavatelské práce, jako praní prádla, výrobou nábytku nebo pekařstvím.. Pokud oni nepodpoří nějakým systémovým opatřením velké podniky, protože mají větší počet zaměstnanců, tak my , tak my nepodpoříme ty malé," uzavřela.
Pomoci lázním a celkově českému turistickému ruchu přežít mohou i občané republiky tím, že už teď třeba zakoupí poukazy nebo rezervují pobyty třeba na léto.
---
Frýdek-Místek zajistil svým občanům dezinfekci
Podobně jako roušky se i dezinfekce na ruce stala nedostatkovým zbožím. Ve Frýdku-Místku se ale rozhodli vzít věci do svých rukou. Město vlastními silami dezinfekci vyrobilo a jako první v republice ji nabízí svým občanům prostřednictvím automatů.
Frýdek-Místek se v době koronavirové pandemie spoléhá hlavně na sebe. Poté, co město zajistilo občanům roušky a složkám IZS ochranné štíty, obstaralo svým obyvatelům také dezinfekci na ruce. Do projektu se zapojila Frýdecká skládka a společnost Sportplex.
“Frýdecká skládka zajistila dodání samotné látky, Sportplex potom samotnou distribuci. Dezinfekce na ruce budou po městě distribuovány pomocí automatů, ve kterých bude možné platit ale pouze platební kartou,” uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.
Automatů na dezinfekci bude po městě rozmístěno celkem pět.
“Jeden automat je připravený tady na hale Polárka a další potom budou na 5., 7., 8. a 11 základní škole. Automaty jedou nonstop. Důležité je na něm zmáčknout zelené dotykové tlačítko a automat už vás pak sám vyzve, co máte dál dělat, ” popsal jednatel Sportplexu F-M Jan Damek.
Jedno balení dezinfekce má 90 ml. Frýdecká skládka dokáže za hodinu zpracovat až 400 kusů.
“Městská společnost Frýdecká skládka se do procesu výroby těchto antibakteriálních tekutin zapojila tím způsobem, že je schopná sehnat a nakoupit dané množství plnící látky Anti-Covid a dále pak máme prostory a pracovníky na to, abychom byli schopni naplnit dané balení,” sdělil předseda představenstva Frýdecké skládky Richard Blahut.
Kromě automatů by město rádo dezinfekce občanům zprostředkovávalo také například prostřednictvím lékáren.
---
K dezinfikování veřejných míst přistoupili také v Rychvaldě
Místa, kde se lidé častěji zdržují, jsou nyní pravidelně dezinfikována. Preventivní očistu laviček, dětských hřišť nebo autobusových zastávek provádějí také v Rychvaldě.
Rychvaldu se zatím nákaza koronavirem Covid-19 vyhýbá.
“Zatím, co mám průběžné informace, není ve městě ani jeden nakažený, ani nikdo v karanténě,” řekl v pátek starosta Rychvaldu Milan Starostka (ANO).
Přesto město provádí preventivní opatření, aby tomu tak zůstalo co nejdéle.
“Město provádí preventivní postřiky frekventovaných míst, to znamená zastávek a tam, kde se více shromažďují lidé. Podařilo se na to sehnat dezinfekci a provádějí nám to Služby města Rychvaldu,” dodal starosta.
Pracovníci technických služeb dezinfikují veřejná místa, kde se lidé více zdržují.
“Děláme to třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek. Máme k tomu vyčleněné pracovníky, které jsme nechali proškolit odborně. Mají speciální vybavení, které jsme nechali zakoupit právě pro tuto akci. Lidé je proškoleno více, aby se mohli střídat,k protože ta práce je docela namáhavá a víceméně vydezinfikovat celé město nám trvá celý den,” uvedl vedoucí Služeb města Rychvaldu Vladimír Škuta.
Dezinfekčním postřikem jsou vedle laviček a zastávek ošetřována například i dětská hřiště.
“Ošetřujeme především střed města, sídliště a lavičky i dětská hřiště, kontejnery na odpady a pak samozřejmě všechny zastávky, včetně sedacích částí,” doplnil vedoucí Služeb města Rychvaldu Vladimír Škuta.
I nadále platí, že lidé by se měli na veřejných místech pohybovat co nejméně. Ve vlastním zájmu by měli také dbát na svou osobní hygienu, nosit roušky a co nejméně se dotýkat venkovních předmětů.
---
Radnice v Ostravě-Porubě zavedla videokonference
Porubská radnice stále funguje v omezeném provozu. Lidé mohou s úředníky komunikovat především po telefonu, přes datové schránky nebo pomocí e-mailu. V případě nutnosti ale i osobně.
Na porubské radnici za normálního provozu pracuje 300 úředníků. V době pandemie koronaviru se jejich počet snížil na zhruba 120. Ostatní pracují doma. Není ale problém se s nimi zkontaktovat a domluvit si schůzku. Zájem je poměrně velký.
“V případě, že je nutné, aby občan přišel na úřad, tak se domluví konkrétní hodina s konkrétním zaměstnancem úřadu. Otevírací doba je vlastně v pondělí od 8 do 11 hodin a ve středu od 2 hodin do 5. Poskytujeme tyto služby na základě objednaných klientů s tím, že máme udělaný samostatný vstup pro oddělení matriky, aby jsme ty klienty co nejvíce chránili,” uvádí Jana Magerová, tajemnice MOb Ostrava-Poruba
Nově byla před vstupem na radnici zřízena i schránka, do které mohou občané vkládat veškeré potřebné dokumenty.
“Bude to bráno tak, jako by je odevzdali na podatelně úřadu. Jako by je dali úřednici do ruky,” dodává Jana Janošcová, mluvčí MOb Ostrava-Poruba
Před nákazou koronavirem se chrání i vedení radnice. Rada tak vůbec poprvé proběhla formou videokonference.
“Což se nám podařilo, aby jsme taky eliminovali případné riziko nákazy,” říká Jana Magerová, tajemnice MOb Ostrava-Poruba
Radnice vydala i leták, ve kterém vyzývá seniory, aby raději vůbec nechodili ven a najdou tam i linky pomoci
Další aktuální informace včetně důležitých kontaktů najdou obyvatelé Poruby v časopisu Prio, který dostanou do svých poštovních schránek.
---
Bruntálská průmyslovka se pustila do 3D tisku štítů
Mezi firmy, které se v současné době snaží využít nejmodernější technologie 3D tisku k výrobě ochranných pomůcek, se zařadila také bruntálská průmyslovka. Laboratoř 3D tisku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie patří k průkopníkům této technologie v celém regionu.
Obětaví zaměstnanci bruntálské průmyslovky, kteří chodí do práce i v sobotu a v neděli na dvě směny, spustili tisk a výrobu ochranných štítů proti kapénkové infekci, určených zejména pro lékaře v první linii.
„V první vlně by to byli praktičtí lékaři, následně dětští lékaři a pak je chceme vyrábět dál, dokud nám budou síly stačit. Jsme moc rádi, že ten projekt zaštiťuje Město Bruntál, které ho částečně i finančně podporuje, oslovili jsme také místní firmy, firmy z celého okresu Bruntál, některé firmy se samozřejmě zapojili přímo do výroby se svými 3D tiskárnami, jako je třeba firma Osram a dneska jsme domluvili spolupráci i s Husqarnou ve Vrbně pod Pradědem, finančně nebo nákupem materiálu nás podpoří Havlík Opal, dále nás podpoří krnovské škrobárny, krnovská likérka no a jako poslední jsme dneska domluvili nákup těch štítů, to zajistí společnost Mx-net,“ přibližuje ředitel školy Jan Meca.
Podstatnou zůstává především dodávka materiálu, ten musí splňovat mnoho kritérií.
„Mělo by se to dát dezinfikovat, materiály některé jsou schopny odolat 100 stupňům, takže normálně by to šlo vyvařit ta ropuška nebo ten respirátor ale jinak nějakýma desinfekčníma prostředkama určitě by to šlo jakoby desinfikovat,“ dodává učitel odborných předmětů Miroslav Engel.
Průmyslovka kontaktovala mnoho firem v celém okrese, které pomáhají ve všech oblastech výroby.
„Firma Osram byla oslovena Městem Bruntál, jestli nemůžeme nějak pomoci, jsme schopni přidat ruku k dílu a pomoci s materiálem a tiskem plus zajistíme částečně i finanční pomoc pro nákup štítů. Ty štíty se musí bohužel řezat speciálními nástroji ale 3D tisk dáváme spolu s průmyslovkou,“ říká zástupce firmy Osram Jaromír Žíla.
První ochranné štíty jsou na světě a jejich počet bude dále narůstat.
„Já jsem strašně rád, že ty firmy a společnosti tady v Bruntále a okolí jsou tam solidární a že nám s tím chtějí pomoci, protože nákladově na tom jednom štítu jsme zhruba na 45 až 50 korunách,“ uzavírá ředitel školy.
„My tady ještě tiskneme tady ty propojováky do masek od Decathlonu,“ doplňuje učitel Václav Míka
V této fázi výroby a spolupráce firem bude bruntálská průmyslovka schopna vyprodukovat měsíčně více než 2000 ochranných štítů.
---
Lázně Darkov jsou nuceny propouštět
Kvůli pandemii a vládním opatřením, které mimo jiné zahrnuje i zákaz provozu lázní se během příštích dvou týdnů téměř vylidní i Lázně Darkov. A nejen to. O práci v provozech už přišla více jak dvacítka lidí a další zaměstnance budou lázně propouštět, pokud se nezmění systémové opatření pro velké podniky.
Nelehké časy zažívají i Lázně Darkov. Fungují ve velmi omezeném režimu, nařízení vlády totiž zakazuje přijímat do lázní nové pacienty.
"Máme 30 procentní obsazenost na OLÚ (Odborný léčebný ústav), máme u sebe 20 cizinců, kteří nemohou vycestovat. Bavíme se o tom, že dnes máme odhadem ještě 120-130 lázeňských hostů, to číslo se každý den mění," popsala Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov.
Propustili také zaměstnance, kteří byli ve zkušební době nebo pracovali na dohody o provedení práce a externí pracovníky.
“Pokud budeme dál do budoucna propouštět, tak to budou zaměstnanci jako jsou číšníci, plavčíci, protože tyhle pozice nyní nepotřebujete," vysvětlila ředitelka.
Generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi je přesvědčena, že by všeobecně pro segment lázeňství neměla platit taková restrikce. Pomoc by měla vláda i pojišťovny,
"My nějaké rezervy máme, jsme schopni do 30.6. udržet nějakou část zaměstnanců a fungovat, bohužel, tím, že zdravotní pojišťovny a částečně i ministerstvo zdravotnictví říká, že bude přistupovat k úsporným opatřením a tím, že se neoperuje, chybí tříměsíční kapacita lázeňských hostů, kteří potřebují ty lázně, tak pro nás ten výpadek bude znamenat tříměsíční až devíti měsíční kapacita hostů, než se začne operovat. Nám bude chybět ta nejsilnější sezona, to z čeho dotujeme ty měsíce v zimě a pozdním podzimu. Jsou propočty na svazu lázní, které říkají, že pokud se něco nestane, budeme muset propouštět zhruba 50 procent zaměstnanců v celém sektoru lázeňství," řekla Filipi.
Podle ředitelky se také zapomíná na ekonomickou pomoc. Prozatím vláda pomáhá živnostníkům a malým a středním podnikům, chybí systémové opatření pro velké podniky.
“Ministerstvo obchodu a průmyslu si neuvědomuje jednu věc, že pokud mu padnou velké podniky na 50 procentní zaměstnanost, tím pádem padnou i na externí dodavatelské práce, jako praní prádla, výrobou nábytku nebo pekařstvím.. Pokud oni nepodpoří nějakým systémovým opatřením velké podniky, protože mají větší počet zaměstnanců, tak my , tak my nepodpoříme ty malé," uzavřela.
Pomoci lázním a celkově českému turistickému ruchu přežít mohou i občané republiky tím, že už teď třeba zakoupí poukazy nebo rezervují pobyty třeba na léto.
---
Frýdek-Místek zajistil svým občanům dezinfekci
Podobně jako roušky se i dezinfekce na ruce stala nedostatkovým zbožím. Ve Frýdku-Místku se ale rozhodli vzít věci do svých rukou. Město vlastními silami dezinfekci vyrobilo a jako první v republice ji nabízí svým občanům prostřednictvím automatů.
Frýdek-Místek se v době koronavirové pandemie spoléhá hlavně na sebe. Poté, co město zajistilo občanům roušky a složkám IZS ochranné štíty, obstaralo svým obyvatelům také dezinfekci na ruce. Do projektu se zapojila Frýdecká skládka a společnost Sportplex.
“Frýdecká skládka zajistila dodání samotné látky, Sportplex potom samotnou distribuci. Dezinfekce na ruce budou po městě distribuovány pomocí automatů, ve kterých bude možné platit ale pouze platební kartou,” uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.
Automatů na dezinfekci bude po městě rozmístěno celkem pět.
“Jeden automat je připravený tady na hale Polárka a další potom budou na 5., 7., 8. a 11 základní škole. Automaty jedou nonstop. Důležité je na něm zmáčknout zelené dotykové tlačítko a automat už vás pak sám vyzve, co máte dál dělat, ” popsal jednatel Sportplexu F-M Jan Damek.
Jedno balení dezinfekce má 90 ml. Frýdecká skládka dokáže za hodinu zpracovat až 400 kusů.
“Městská společnost Frýdecká skládka se do procesu výroby těchto antibakteriálních tekutin zapojila tím způsobem, že je schopná sehnat a nakoupit dané množství plnící látky Anti-Covid a dále pak máme prostory a pracovníky na to, abychom byli schopni naplnit dané balení,” sdělil předseda představenstva Frýdecké skládky Richard Blahut.
Kromě automatů by město rádo dezinfekce občanům zprostředkovávalo také například prostřednictvím lékáren.
---
K dezinfikování veřejných míst přistoupili také v Rychvaldě
Místa, kde se lidé častěji zdržují, jsou nyní pravidelně dezinfikována. Preventivní očistu laviček, dětských hřišť nebo autobusových zastávek provádějí také v Rychvaldě.
Rychvaldu se zatím nákaza koronavirem Covid-19 vyhýbá.
“Zatím, co mám průběžné informace, není ve městě ani jeden nakažený, ani nikdo v karanténě,” řekl v pátek starosta Rychvaldu Milan Starostka (ANO).
Přesto město provádí preventivní opatření, aby tomu tak zůstalo co nejdéle.
“Město provádí preventivní postřiky frekventovaných míst, to znamená zastávek a tam, kde se více shromažďují lidé. Podařilo se na to sehnat dezinfekci a provádějí nám to Služby města Rychvaldu,” dodal starosta.
Pracovníci technických služeb dezinfikují veřejná místa, kde se lidé více zdržují.
“Děláme to třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek. Máme k tomu vyčleněné pracovníky, které jsme nechali proškolit odborně. Mají speciální vybavení, které jsme nechali zakoupit právě pro tuto akci. Lidé je proškoleno více, aby se mohli střídat,k protože ta práce je docela namáhavá a víceméně vydezinfikovat celé město nám trvá celý den,” uvedl vedoucí Služeb města Rychvaldu Vladimír Škuta.
Dezinfekčním postřikem jsou vedle laviček a zastávek ošetřována například i dětská hřiště.
“Ošetřujeme především střed města, sídliště a lavičky i dětská hřiště, kontejnery na odpady a pak samozřejmě všechny zastávky, včetně sedacích částí,” doplnil vedoucí Služeb města Rychvaldu Vladimír Škuta.
I nadále platí, že lidé by se měli na veřejných místech pohybovat co nejméně. Ve vlastním zájmu by měli také dbát na svou osobní hygienu, nosit roušky a co nejméně se dotýkat venkovních předmětů.
---
Radnice v Ostravě-Porubě zavedla videokonference
Porubská radnice stále funguje v omezeném provozu. Lidé mohou s úředníky komunikovat především po telefonu, přes datové schránky nebo pomocí e-mailu. V případě nutnosti ale i osobně.
Na porubské radnici za normálního provozu pracuje 300 úředníků. V době pandemie koronaviru se jejich počet snížil na zhruba 120. Ostatní pracují doma. Není ale problém se s nimi zkontaktovat a domluvit si schůzku. Zájem je poměrně velký.
“V případě, že je nutné, aby občan přišel na úřad, tak se domluví konkrétní hodina s konkrétním zaměstnancem úřadu. Otevírací doba je vlastně v pondělí od 8 do 11 hodin a ve středu od 2 hodin do 5. Poskytujeme tyto služby na základě objednaných klientů s tím, že máme udělaný samostatný vstup pro oddělení matriky, aby jsme ty klienty co nejvíce chránili,” uvádí Jana Magerová, tajemnice MOb Ostrava-Poruba
Nově byla před vstupem na radnici zřízena i schránka, do které mohou občané vkládat veškeré potřebné dokumenty.
“Bude to bráno tak, jako by je odevzdali na podatelně úřadu. Jako by je dali úřednici do ruky,” dodává Jana Janošcová, mluvčí MOb Ostrava-Poruba
Před nákazou koronavirem se chrání i vedení radnice. Rada tak vůbec poprvé proběhla formou videokonference.
“Což se nám podařilo, aby jsme taky eliminovali případné riziko nákazy,” říká Jana Magerová, tajemnice MOb Ostrava-Poruba
Radnice vydala i leták, ve kterém vyzývá seniory, aby raději vůbec nechodili ven a najdou tam i linky pomoci
Další aktuální informace včetně důležitých kontaktů najdou obyvatelé Poruby v časopisu Prio, který dostanou do svých poštovních schránek.
---
Bruntálská průmyslovka se pustila do 3D tisku štítů
Mezi firmy, které se v současné době snaží využít nejmodernější technologie 3D tisku k výrobě ochranných pomůcek, se zařadila také bruntálská průmyslovka. Laboratoř 3D tisku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie patří k průkopníkům této technologie v celém regionu.
Obětaví zaměstnanci bruntálské průmyslovky, kteří chodí do práce i v sobotu a v neděli na dvě směny, spustili tisk a výrobu ochranných štítů proti kapénkové infekci, určených zejména pro lékaře v první linii.
„V první vlně by to byli praktičtí lékaři, následně dětští lékaři a pak je chceme vyrábět dál, dokud nám budou síly stačit. Jsme moc rádi, že ten projekt zaštiťuje Město Bruntál, které ho částečně i finančně podporuje, oslovili jsme také místní firmy, firmy z celého okresu Bruntál, některé firmy se samozřejmě zapojili přímo do výroby se svými 3D tiskárnami, jako je třeba firma Osram a dneska jsme domluvili spolupráci i s Husqarnou ve Vrbně pod Pradědem, finančně nebo nákupem materiálu nás podpoří Havlík Opal, dále nás podpoří krnovské škrobárny, krnovská likérka no a jako poslední jsme dneska domluvili nákup těch štítů, to zajistí společnost Mx-net,“ přibližuje ředitel školy Jan Meca.
Podstatnou zůstává především dodávka materiálu, ten musí splňovat mnoho kritérií.
„Mělo by se to dát dezinfikovat, materiály některé jsou schopny odolat 100 stupňům, takže normálně by to šlo vyvařit ta ropuška nebo ten respirátor ale jinak nějakýma desinfekčníma prostředkama určitě by to šlo jakoby desinfikovat,“ dodává učitel odborných předmětů Miroslav Engel.
Průmyslovka kontaktovala mnoho firem v celém okrese, které pomáhají ve všech oblastech výroby.
„Firma Osram byla oslovena Městem Bruntál, jestli nemůžeme nějak pomoci, jsme schopni přidat ruku k dílu a pomoci s materiálem a tiskem plus zajistíme částečně i finanční pomoc pro nákup štítů. Ty štíty se musí bohužel řezat speciálními nástroji ale 3D tisk dáváme spolu s průmyslovkou,“ říká zástupce firmy Osram Jaromír Žíla.
První ochranné štíty jsou na světě a jejich počet bude dále narůstat.
„Já jsem strašně rád, že ty firmy a společnosti tady v Bruntále a okolí jsou tam solidární a že nám s tím chtějí pomoci, protože nákladově na tom jednom štítu jsme zhruba na 45 až 50 korunách,“ uzavírá ředitel školy.
„My tady ještě tiskneme tady ty propojováky do masek od Decathlonu,“ doplňuje učitel Václav Míka
V této fázi výroby a spolupráce firem bude bruntálská průmyslovka schopna vyprodukovat měsíčně více než 2000 ochranných štítů.
---
