V Ostravě by v příštích letech měla vzniknout nová městská čtvrť. Rozkládat se bude na území brownfieldu Žofinka v centru města za Novou Karolinou. Území propojí centrum s Dolními Vítkovicemi a o jeho vzhledu rozhodne urbanisticko-architektonická soutěž.
Brownfield Žofinka nese název podle hutě, která byla největší v celém kraji. Její umístění v centru Ostravy, ale znamenalo velkou ekologickou zátěž a v roce 1972 byla uzavřena a zdemolována. Zůstalo po ní pouze Trojhalí. Ani dnes to v této lokalitě nevypadá o mnoho lépe, než před 50 lety. To se ale brzy konečně změní. Soukromý investor zde chce vybudovat novou městskou čtvrť.
Tomáš Laštovka, člen správní rady Pod Žofinkou Holding: "V první etapě se bavíme zhruba o 1000 bytech, které po dobu těch tří let budou postupně dávány na trh. Některé budou na pronájem, některé na prodej. Nechceme vytvářet monofunkční plochu, a právě proto budeme už i v rámci první etapy kombinovat bydlení například se službami."
O podobě nové ostravské čtvrti rozhodne urbanisticko-architektonická soutěž, která by měla být vyhlášena v ještě červnu.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: "Je to území mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovic, což jsou dvě rozvojová jádra města. Máme tady dnes obrovské území, které je bez využití. Pokud se má Ostrava někde rozvíjet, tak toto je přesně ta proluka uprostřed města."
Zastavěno má být přibližně 515 tisíc metrů čtverečních. Jde o dlouhodobý projekt, který se bude rozvíjet po dobu dvou až tří dekád.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: V okamžiku, kdy centrum města splyne s Dolními Vítkovicemi, tak vytvoříme úplně nové město."
První etapa by měla stát až čtyři miliardy korun. S výstavbou chce investor začít v roce 2027. Kdo by si chtěl území Žofinky prohlédnout, může se přihlásit na webu projektu zofinka.cz.
---
Veřejná setkání, ale také pochůzky dům od domu. Zatímco odpůrci stavby průmyslového parku, sjednocení ve spolku Zachovejme Poolší, se snaží lidem vysvětlovat, proč proti stavbě bojovat, zástupci státu už s lidmi domlouvají kompenzace.
O tom, co si přejí obyvatelé Dolní Lutyně a Věřňovic, rozhodnou sami v místním referendu. To se bude konat současně s volbami do Evropského parlamentu 7. a 8. června.
V referendu budou voliči odpovídat na otázku: “Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popř. připomínky proti návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu Strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu Strategického podnikatelského parku?”
Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: “Na základě petice vznikl spolek Zachovejme Poolší, který má organizovat celou komunikaci ohledně gigafactory. Především tedy s obcí, abychom byli zástupci toho lidu a mohli komunikovat. A samozřejmě je v přípravě referendum obecní, které má řešit otázku gigafactory, jestli si ji občané tady přejí či nepřejí. A naší aktivitou dnes a ještě v následujících dnech je setkávání se s občany a v podstatě lidskou formou jim vysvětlit tu problematiku ohledně gigafactory, protože to, co zatím probíhalo, bylo setkání především se zástupci CzechInvestu. Byla to jejich akce. Snažíme se teď aktivně roznášet letáky o referendu mezi místními lidmi. Děláme opravdu kampaň od dveří ke dveřím a snažíme se jim problematiku vysvětlovat. V okamžiku, kdy se informace dozví, je spíš jejich postoj negativní. To znamená, že gigafactory si nepřejí. Neříkám, že plošně si nepřeji gigafactory v České republice, jenom se jim extrémně nelíbí ta lokalita, to její umístění.”
Petr Očko, náměstek pro digitalizaci a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: “V současné době mimo jiné v probíhají jednání o kompenzacích pro pro občany těch oblastí, kterých se to dotkne, což jsou zejména Věřňovice a některé sousedící oblasti. Kromě tedy takových těch věcí, o kterých už jsme hovořili, to znamená, podpora infrastruktury, tak začínáme hovořit o těch přímých finančních kompenzacích, protože je nám jasné, že obyvatelé, kteří budou bydlet blízko tomu průmyslovému parku, budou mít nějaké negativní dopady ve smyslu toho, že toto okolí se změní. Inspirujeme se tím, jaké kompenzace proběhly v době investice společnosti Hyundai před 20 roky, ale pochopitelně po té době ta částka bude muset být zase o něco vyšší.”
Místní referendum v Dolní Lutyni je jen jedním z kroků, které odpůrci stavby chystají.
---
Zprávy krátké, 4. 6. 2024 16.00 - 1
POLICISTÉ DOPADLI VRAHA SENIORKY
Kriminalisté obvinili 34letého muže z Karviné z únorové vraždy 83leté seniorky. Muž, kterého zásahová jednotka zadržela na konci května, ženu napadl a usmrtil kvůli penězům, které následně utratil za taxi, alkohol a sexuální služby. Vyšetřovatelům se přiznal, v minulosti byl opakovaně odsouzen, hrozí mu 15 až 20 let nebo výjimečný trest.
STAVBA OBCHVATU MOŠNOVA FINIŠUJE
Stavba obchvatu Mošnova finišuje, bude zprůjezdněn v polovině června. ŘSD zveřejnilo záběry téměř hotového díla, které bude stát přibližně 349 milionů Kč. Celý projekt vzniká na zelené louce a zahrnuje i například most přes biokoridor.
---
V Ostravě-Hrabůvce byl dokončen unikátní park s jezírkem, který je přímo mezi paneláky. O vodu se postarají dešťové srážky, které budou jímány z celého okolí. Nejenže vzniklo krásné místo k odpočinku, ale zároveň jezírko bude v horkých dnech zlepšovat klima v okolí.
Při procházce Hrabůvkou vás může u polikliniky nyní překvapit nádherné místo, které byste na sídlišti asi nečekali. Parková plocha se z nevzhledného prostoru proměnila v klidovou zónu, které dominuje unikátní vodní biotop s lehacími platy ze dřeva.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Vodní prvky, které ve městě doplňují zeleň, přispívají k adaptaci městského prostředí na klimatické změny. V závěru loňského roku byl veřejnosti zpřístupněn velmi zdařilý projekt Cesta vody v Bělském lese, který se stal lidmi záhy velmi vyhledávaný. Ostrava realizuje či podporuje celou řadu tzv. zelených projektů. Území města je členěno na parčíky a parky i stromořadími. V letošním roce byl dokončen rovněž Tylův sad ve Slezské Ostravě a před dokončením je také park v Ostravě-Zábřehu. Snažíme se omezovat betonové, asfaltové i nezasákavé plochy. Kolem chodníků a komunikací jsou vysazovány trvalkové zákony či květnaté louky."
Břetislav Riger, náměstek primátora Ostravy: "Náklady na realizaci parkové plochy činí takřka 27 milionů korun. Část projektu byla financován prostřednictvím Fondů EHP a Norska, výše dotace z Norských fondů činí 14,4 milionů korun.
Unikátní je materiál, který celé jezírko obklopuje. jde o speciální vodopropustný beton, díky kterému bude veškerá dešťová voda jímána do jezírka. Další cesty jsou vytvořeny ze zatravněného štěrku, páteřní cestu pak lemuje trvalkový záhon.
Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Jezírko je nekoupací, ale kdyby tam někdo spadl, tak je tam bezpečnostní zóna z kamenů, takže se dá bezpečně vylézt ven a zachránit se."
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Významně zastavěný městský prostor byl obohacen atraktivním vodním prvkem v podobě biotopu, který v zástavbě zlepší mikroklima. Projekt ctí šetrné nakládání s vodou, biotop je dotován vodami, které jsou sbírány z průsačných zpevněných povrhů parkové plochy v rámci šetrného nakládání s vodou. Čištění biotopu zajistí pobřežní vegetační pásmo rostlin a cirkulace vody. Jedná se o další městský projekt v souladu se zásadami metodiky modrozelené infrastruktury.“
I když jezírko nemá žádný přítok a je odkázáno pouze na dešťovou vodu, je pro případ velkého sucha jímka napojena i na vodovodní řad, ze kterého pak bude možno vodu doplnit.
---
Velkou konkurenci mají letos vesnice, které se přihlásily do soutěže Obec roku. Zatímco loni jich v krajském kole soutěžilo jen 6, letos jich je 18. Například v Palkovicích do boje o vítězství nasadili i místního vodníka.
Krajská komise v těchto dnech objíždí všechny soutěžící obce a sestavuje žebříček, ze kterého vzejde postupující do celostátního finále.
Andrea Lorková (STAN), předsedkyně komise, starostka Závady: “Jedenáctičlenná komise objíždí jednotlivé obce a hodnotíme, dá se říct, v takovém časovém intervalu dvou hodin zjišťujeme, jak ta obec funguje, jaké tam jsou spolky nebo spolkový život a další aspekty, které máme předepsané, co se týče zeleně, stavby architektonické, kulturní památky a další věci. Takže věříme, že ocenění Zlatou stuhu získá ta nejlepší obec.”
Například v pondělí komise navštívila Ostravici, Žabeň nebo Palkovice. Právě tam u té příležitosti uspořádali dětský den a představili své spolky. Do akce šli hasiči, vinaři, rybáři, sportovci nebo i vodník.
Členem komise je i starosta Hrádku, který se loni ve finále umístil druhý.
Robert Borski (STAN), člen komise, starosta Hrádku: “Snažili jsme se ukázat náš život, jak to u nás žije. Čím víc lidí, tím lepší pro nás. A komisi jsme se zalíbili natolik, že nás poslala do celostátního kola. Ale byla tam menší konkurence, než teď. Bylo šest obcí za Moravskoslezský kraj, kdežto teď je jich 18. Takže mnohem větší konkurence. No a já budu příští rok předsedou té komise, tak se teď učím, jak se to dělá a mimo jiné se velmi inspiruji všemi obcemi, které jsem navštívil a mám vždycky pláč na krajíčku.”
Výsledky krajského kola by měly být známy za několik dnů.
---
Žákyně novojičínské základní umělecké školy, Johana Demlová, se 10 let věnuje hře na cimbál. Za sebou má úspěchy na celostátní i mezinárodní úrovni. Teď v květnu zazářila na soutěži v Číně a stala se součástí zápisu do Guinessovy knihy rekordů.
Johana Demlová, nyní již čerstvá absolventka novojičínské Základní umělecké školy, začala na cimbál hrát ve svých pěti letech. Za jejím zájmem o tento hudební nástroj stálo rodinné prostředí.
Johana Demlová, hráčka na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Moje teta hraje na cimbál a děda hrál, když byl malý a cimbál měl doma, takže jsem ho měla pořád na očích. Od malička mi tedy pomáhal děda, naučil mě ty základy, a potom paní profesorka Růžena Děcká a potom jsem přešla do Nového Jičína k Markovi Čípovi.”
Marek Číp, učitel hry na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Johanka je velmi talentovaná žačka, mám velkou radost, že mohu učit zrovna ji, je velmi pracovitá, má velký potenciál a hlavně je velký muzikant, takže je to velká radost, mít takového žáka.”
Mladá cimbalistka má za sebou vítězství v celostátním kolo soutěže základních uměleckých škol, a také získala 3. místo na mezinárodní soutěži. Teď v květnu si zapsala další velký triumf ve světovém měřítku.
Marek Číp, učitel hry na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Teď největší úspěch, máme za sebou soutěž v Číně, kterou vyhrála a dostala zlaté pásmo.”
Na tomto kulturním festivalu v Číně reprezentovala Českou republiku osmičlenná delegace, všichni se stali součástí vytvoření zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, když zahrálo společně 425 cimbalistů z celého světa.
Johana Demlová, hráčka na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Bylo to úžasné, jsem moc vděčná, že jsem se tam dostala, a určitě mě to povzbudilo, že se chci ještě více věnovat tomu cimbálu.”
Ve hře na cimbál teď bude pokračovat na konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži.
---
V Ostravě by v příštích letech měla vzniknout nová městská čtvrť. Rozkládat se bude na území brownfieldu Žofinka v centru města za Novou Karolinou. Území propojí centrum s Dolními Vítkovicemi a o jeho vzhledu rozhodne urbanisticko-architektonická soutěž.
Brownfield Žofinka nese název podle hutě, která byla největší v celém kraji. Její umístění v centru Ostravy, ale znamenalo velkou ekologickou zátěž a v roce 1972 byla uzavřena a zdemolována. Zůstalo po ní pouze Trojhalí. Ani dnes to v této lokalitě nevypadá o mnoho lépe, než před 50 lety. To se ale brzy konečně změní. Soukromý investor zde chce vybudovat novou městskou čtvrť.
Tomáš Laštovka, člen správní rady Pod Žofinkou Holding: "V první etapě se bavíme zhruba o 1000 bytech, které po dobu těch tří let budou postupně dávány na trh. Některé budou na pronájem, některé na prodej. Nechceme vytvářet monofunkční plochu, a právě proto budeme už i v rámci první etapy kombinovat bydlení například se službami."
O podobě nové ostravské čtvrti rozhodne urbanisticko-architektonická soutěž, která by měla být vyhlášena v ještě červnu.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: "Je to území mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovic, což jsou dvě rozvojová jádra města. Máme tady dnes obrovské území, které je bez využití. Pokud se má Ostrava někde rozvíjet, tak toto je přesně ta proluka uprostřed města."
Zastavěno má být přibližně 515 tisíc metrů čtverečních. Jde o dlouhodobý projekt, který se bude rozvíjet po dobu dvou až tří dekád.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: V okamžiku, kdy centrum města splyne s Dolními Vítkovicemi, tak vytvoříme úplně nové město."
První etapa by měla stát až čtyři miliardy korun. S výstavbou chce investor začít v roce 2027. Kdo by si chtěl území Žofinky prohlédnout, může se přihlásit na webu projektu zofinka.cz.
---
Veřejná setkání, ale také pochůzky dům od domu. Zatímco odpůrci stavby průmyslového parku, sjednocení ve spolku Zachovejme Poolší, se snaží lidem vysvětlovat, proč proti stavbě bojovat, zástupci státu už s lidmi domlouvají kompenzace.
O tom, co si přejí obyvatelé Dolní Lutyně a Věřňovic, rozhodnou sami v místním referendu. To se bude konat současně s volbami do Evropského parlamentu 7. a 8. června.
V referendu budou voliči odpovídat na otázku: “Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popř. připomínky proti návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu Strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu Strategického podnikatelského parku?”
Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: “Na základě petice vznikl spolek Zachovejme Poolší, který má organizovat celou komunikaci ohledně gigafactory. Především tedy s obcí, abychom byli zástupci toho lidu a mohli komunikovat. A samozřejmě je v přípravě referendum obecní, které má řešit otázku gigafactory, jestli si ji občané tady přejí či nepřejí. A naší aktivitou dnes a ještě v následujících dnech je setkávání se s občany a v podstatě lidskou formou jim vysvětlit tu problematiku ohledně gigafactory, protože to, co zatím probíhalo, bylo setkání především se zástupci CzechInvestu. Byla to jejich akce. Snažíme se teď aktivně roznášet letáky o referendu mezi místními lidmi. Děláme opravdu kampaň od dveří ke dveřím a snažíme se jim problematiku vysvětlovat. V okamžiku, kdy se informace dozví, je spíš jejich postoj negativní. To znamená, že gigafactory si nepřejí. Neříkám, že plošně si nepřeji gigafactory v České republice, jenom se jim extrémně nelíbí ta lokalita, to její umístění.”
Petr Očko, náměstek pro digitalizaci a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: “V současné době mimo jiné v probíhají jednání o kompenzacích pro pro občany těch oblastí, kterých se to dotkne, což jsou zejména Věřňovice a některé sousedící oblasti. Kromě tedy takových těch věcí, o kterých už jsme hovořili, to znamená, podpora infrastruktury, tak začínáme hovořit o těch přímých finančních kompenzacích, protože je nám jasné, že obyvatelé, kteří budou bydlet blízko tomu průmyslovému parku, budou mít nějaké negativní dopady ve smyslu toho, že toto okolí se změní. Inspirujeme se tím, jaké kompenzace proběhly v době investice společnosti Hyundai před 20 roky, ale pochopitelně po té době ta částka bude muset být zase o něco vyšší.”
Místní referendum v Dolní Lutyni je jen jedním z kroků, které odpůrci stavby chystají.
---
Zprávy krátké, 4. 6. 2024 16.00 - 1
POLICISTÉ DOPADLI VRAHA SENIORKY
Kriminalisté obvinili 34letého muže z Karviné z únorové vraždy 83leté seniorky. Muž, kterého zásahová jednotka zadržela na konci května, ženu napadl a usmrtil kvůli penězům, které následně utratil za taxi, alkohol a sexuální služby. Vyšetřovatelům se přiznal, v minulosti byl opakovaně odsouzen, hrozí mu 15 až 20 let nebo výjimečný trest.
STAVBA OBCHVATU MOŠNOVA FINIŠUJE
Stavba obchvatu Mošnova finišuje, bude zprůjezdněn v polovině června. ŘSD zveřejnilo záběry téměř hotového díla, které bude stát přibližně 349 milionů Kč. Celý projekt vzniká na zelené louce a zahrnuje i například most přes biokoridor.
---
V Ostravě-Hrabůvce byl dokončen unikátní park s jezírkem, který je přímo mezi paneláky. O vodu se postarají dešťové srážky, které budou jímány z celého okolí. Nejenže vzniklo krásné místo k odpočinku, ale zároveň jezírko bude v horkých dnech zlepšovat klima v okolí.
Při procházce Hrabůvkou vás může u polikliniky nyní překvapit nádherné místo, které byste na sídlišti asi nečekali. Parková plocha se z nevzhledného prostoru proměnila v klidovou zónu, které dominuje unikátní vodní biotop s lehacími platy ze dřeva.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Vodní prvky, které ve městě doplňují zeleň, přispívají k adaptaci městského prostředí na klimatické změny. V závěru loňského roku byl veřejnosti zpřístupněn velmi zdařilý projekt Cesta vody v Bělském lese, který se stal lidmi záhy velmi vyhledávaný. Ostrava realizuje či podporuje celou řadu tzv. zelených projektů. Území města je členěno na parčíky a parky i stromořadími. V letošním roce byl dokončen rovněž Tylův sad ve Slezské Ostravě a před dokončením je také park v Ostravě-Zábřehu. Snažíme se omezovat betonové, asfaltové i nezasákavé plochy. Kolem chodníků a komunikací jsou vysazovány trvalkové zákony či květnaté louky."
Břetislav Riger, náměstek primátora Ostravy: "Náklady na realizaci parkové plochy činí takřka 27 milionů korun. Část projektu byla financován prostřednictvím Fondů EHP a Norska, výše dotace z Norských fondů činí 14,4 milionů korun.
Unikátní je materiál, který celé jezírko obklopuje. jde o speciální vodopropustný beton, díky kterému bude veškerá dešťová voda jímána do jezírka. Další cesty jsou vytvořeny ze zatravněného štěrku, páteřní cestu pak lemuje trvalkový záhon.
Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Jezírko je nekoupací, ale kdyby tam někdo spadl, tak je tam bezpečnostní zóna z kamenů, takže se dá bezpečně vylézt ven a zachránit se."
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Významně zastavěný městský prostor byl obohacen atraktivním vodním prvkem v podobě biotopu, který v zástavbě zlepší mikroklima. Projekt ctí šetrné nakládání s vodou, biotop je dotován vodami, které jsou sbírány z průsačných zpevněných povrhů parkové plochy v rámci šetrného nakládání s vodou. Čištění biotopu zajistí pobřežní vegetační pásmo rostlin a cirkulace vody. Jedná se o další městský projekt v souladu se zásadami metodiky modrozelené infrastruktury.“
I když jezírko nemá žádný přítok a je odkázáno pouze na dešťovou vodu, je pro případ velkého sucha jímka napojena i na vodovodní řad, ze kterého pak bude možno vodu doplnit.
---
Velkou konkurenci mají letos vesnice, které se přihlásily do soutěže Obec roku. Zatímco loni jich v krajském kole soutěžilo jen 6, letos jich je 18. Například v Palkovicích do boje o vítězství nasadili i místního vodníka.
Krajská komise v těchto dnech objíždí všechny soutěžící obce a sestavuje žebříček, ze kterého vzejde postupující do celostátního finále.
Andrea Lorková (STAN), předsedkyně komise, starostka Závady: “Jedenáctičlenná komise objíždí jednotlivé obce a hodnotíme, dá se říct, v takovém časovém intervalu dvou hodin zjišťujeme, jak ta obec funguje, jaké tam jsou spolky nebo spolkový život a další aspekty, které máme předepsané, co se týče zeleně, stavby architektonické, kulturní památky a další věci. Takže věříme, že ocenění Zlatou stuhu získá ta nejlepší obec.”
Například v pondělí komise navštívila Ostravici, Žabeň nebo Palkovice. Právě tam u té příležitosti uspořádali dětský den a představili své spolky. Do akce šli hasiči, vinaři, rybáři, sportovci nebo i vodník.
Členem komise je i starosta Hrádku, který se loni ve finále umístil druhý.
Robert Borski (STAN), člen komise, starosta Hrádku: “Snažili jsme se ukázat náš život, jak to u nás žije. Čím víc lidí, tím lepší pro nás. A komisi jsme se zalíbili natolik, že nás poslala do celostátního kola. Ale byla tam menší konkurence, než teď. Bylo šest obcí za Moravskoslezský kraj, kdežto teď je jich 18. Takže mnohem větší konkurence. No a já budu příští rok předsedou té komise, tak se teď učím, jak se to dělá a mimo jiné se velmi inspiruji všemi obcemi, které jsem navštívil a mám vždycky pláč na krajíčku.”
Výsledky krajského kola by měly být známy za několik dnů.
---
Žákyně novojičínské základní umělecké školy, Johana Demlová, se 10 let věnuje hře na cimbál. Za sebou má úspěchy na celostátní i mezinárodní úrovni. Teď v květnu zazářila na soutěži v Číně a stala se součástí zápisu do Guinessovy knihy rekordů.
Johana Demlová, nyní již čerstvá absolventka novojičínské Základní umělecké školy, začala na cimbál hrát ve svých pěti letech. Za jejím zájmem o tento hudební nástroj stálo rodinné prostředí.
Johana Demlová, hráčka na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Moje teta hraje na cimbál a děda hrál, když byl malý a cimbál měl doma, takže jsem ho měla pořád na očích. Od malička mi tedy pomáhal děda, naučil mě ty základy, a potom paní profesorka Růžena Děcká a potom jsem přešla do Nového Jičína k Markovi Čípovi.”
Marek Číp, učitel hry na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Johanka je velmi talentovaná žačka, mám velkou radost, že mohu učit zrovna ji, je velmi pracovitá, má velký potenciál a hlavně je velký muzikant, takže je to velká radost, mít takového žáka.”
Mladá cimbalistka má za sebou vítězství v celostátním kolo soutěže základních uměleckých škol, a také získala 3. místo na mezinárodní soutěži. Teď v květnu si zapsala další velký triumf ve světovém měřítku.
Marek Číp, učitel hry na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Teď největší úspěch, máme za sebou soutěž v Číně, kterou vyhrála a dostala zlaté pásmo.”
Na tomto kulturním festivalu v Číně reprezentovala Českou republiku osmičlenná delegace, všichni se stali součástí vytvoření zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, když zahrálo společně 425 cimbalistů z celého světa.
Johana Demlová, hráčka na cimbál, ZUŠ Nový Jičín: “Bylo to úžasné, jsem moc vděčná, že jsem se tam dostala, a určitě mě to povzbudilo, že se chci ještě více věnovat tomu cimbálu.”
Ve hře na cimbál teď bude pokračovat na konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži.
---
