Státní podnik Diamo chystá projekt sanace heřmanickéhé haldy, která by měla zmizet v betonovém sarkofágu. Na možná rizika upozornil v posudku soudní znalec Milan Geršl. To se ale Diamu nelíbí, označilo práci za apokalyptickou a jeho závěry rozporuje.
Na vrcholku haldy Heřmanice připravují bagry a buldozéry terén na rozsáhlou sanaci. Obrovská hora hlušiny, která uvnitř hoří, bude v průběhu deseti let zalita do sarkofágu, což bylo schváleno experty napříč ministerstvy. Soudní znalec Milan Geršl později vypracoval na objednávku spolumajitele haldy posudek vybraného řešení, ve kterém varuje před možnými riziky. Diamu se závěry nelíbí, zpochybňuje je a označuje za strašení.
Monika Ličbinská, spoluautorka odborného posouzení: "Pan doc. Geršl tady vypustil nějaké poplašné zprávy a informace o tom, jaká katastrofa čeká Odru a další lokality, potažmo možná až do Polska, někde do moře to doteče atd., což není podložené žádným relevantním výzkumem."
Autor posudku Milan Geršl si za závěry stojí, jeho cílem prý bylo rozproudit veřejnou diskuzi a upozornit na rizika.
Milan Geršl, autor znaleckého posudku: "Já jsem ve svém posudku nehodnotil přímo technické záležitosti výstavby sarkofágu. Já jsem hodnotil a popisoval možné varianty nebo možné následky, které toto bude mít, pokud nebudou dostatečně zohledněny všechny informace, které dnes máme."
Diamo v minulém týdnu oznámilo, že ruší soutěž na projektovou dokumentaci a že si vše obstará samo. Chce tím ušetřit čas i peníze.
Ludvík Kašpar, ředitel Diama: "Kdybychom vypsali novou soutěž, je to minimálně tři měsíce na soutěž, zase odvolání atd. a mohli bychom se dostat klidně o půl třičtvrtě roku dál."
Důležitou zprávou pro občany je, že projekt sanace stále běží a nic ze současných problémů by ho prý nemělo významně zbrzdit. Sarkofág by měl být dokončen do 10 let a jeho cena je asi 3 miliony korun.
---
Krnovská nemocnice si letos připomíná úctyhodné 113. výročí svého založení. Oslavy proběhly přímo v areálu nemocnice a nesly se v duchu poděkování všem, kteří se podíleli na jejím chodu – od lékařů a sester, až po technický a administrativní personál.
Na pódiu se během dne vystřídali známí čeští zpěváci Petr Kotvald, Michal Hrůza nebo Bohuš Matuš. Jejich vystoupení potěšila nejen zdravotníky, ale i jejich rodiny a všechny, co si přišli připomenout význam této instituce.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Krnovské sdružené zdravotnické zařízení je pro krajské zdravotnictví velmi důležité a momentálně probíhá projekt převzetí bruntálské a rýmařovské nemocnice, takže je to pro nás pro všechny obrovská výzva. Já bych chtěl krnovské nemocnici popřál minimálně dalších 113 let úspěšného pečování o pacienty.”
Michal Hrůza, zpěvák: “Já bych ji popřál co nejméně práce, co nejméně pacientů, ale zas, co by dělali? To jsou takové zvláštní protiklady, to je hrůza.”
Bohuš Matuš, zpěvák: “Skvělý to bylo, moc hezky jsem se cítil, protože samozřejmě vy to máte vychytané tady, skvělou aparaturu, všechno skvělý, pohoštění, já snad neodjedu.”
Nemocnice se stále mění k lepšímu, v poslední době tady vznikla přístavba rehabilitačního oddělení, respirium a nový urgentní příjem.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: “Snažíme se to stavět tak, aby nemocnice byla smysluplná a dovedla zabezpečit péči v celém okrese, který už teďka od 1. září bude spadat celý nám. Nám chybí postavit heliport, to máte za sebou to vykolíkované místo.”
Heliport by měl být hotový na přelomu roku. Stavět se budou i dvě nové budovy. V jedné budou ambulance a ve druhé garáže.
---
Z AUTA PO NEHODĚ VYPROŠŤOVALI ZRANĚNÉHO MUŽE
U obce Stará Ves nad Ondřejnicí došlo ke střetu dvou aut, při kterém byl jeden ze spolujezdců zaklíněn. Hasiči jej museli vyprostit pomocí hydraulických nástrojů, poté byl předán záchranářům. Nehoda se stala na křižovatce, příčinu šetří policie.
V KRAVAŘÍCH V NOCI HOŘEL SENÍK
V Kravařích o víkendu zasahovalo pět jednotek hasičů u nočního požáru seníku, ve kterém bylo asi 400 balíků slámy. Oheň se rychle šířil a způsobil škodu za více než 400 tisíc korun. Příčina požáru je v šetření, událost se obešla bez zranění.
---
U památníku v Havířově-Životicích se uskutečnila pietní vzpomínka na 36 mužů, které před 81 lety zavraždilo gestapo. K tragédii se vrátili pozůstalí, pamětníci i představitelé města a kraje.
Slzy, ticho i vzpomínky, které ani po desítkách let nevybledly. V Životicích se opět sešli příbuzní obětí, aby uctili památku 36 mužů zavražděných gestapem v roce 1944. Právě příběhy jejich rodin připomínají, jak hluboké jizvy tato tragédie zanechala.
Aurelie Rozbrojová Dudová: "Měla jsem dva roky, nejstarší bylo 13 a zůstaly nám pozemky, grunt. Měli jsme dva koně, pět krav, prasnice, pole. A to jsme všechno musely my děti robit, než jsme šly do školy. A přišla jsem ze školy a totéž. Taťka chyběl.“
Úctu obětem vyjádřili i zástupci města a kraje.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to velmi dojemné, já jsem za to velmi rád. Je důležité si odkaz, co se v Životicích stalo, připomínat. Právě proto, že to bylo důsledkem jednak toho, co se dělo v té době v Evropě a jednak bezpráví. A výsledky zločinných režimů, jakými jsou fašismus a nacismus."
Anežka Vavrousová Warcopová: "Bylo to důstojné, pěkné, hodně lidí na to pamatuje. Doufám, že kdo tady přijde, nikdo z nich nechce válku, která je za hranicemi."
---
Sobota patřila v Ostravě-Jihu opět rodinám s dětmi, přírodě, hudbě, zábavě nebo i rybaření. Akce Hurá k rybníkům oživila areál ve Výškovicích pestrým programem a návštěvu krásného rekreačního prostředí si nenechal ujít ani hastrman.
Rybaření, tancování, dobré jídlo a pití ale hlavně kvalitně strávený čas s rodinou v přírodě. To vše a více obnáší akce Hurá k rybníkům, která se u výškovických rybníků v Ostravě-Jihu konala již třetím rokem. Na své si zde přišly hlavně děti, které si vyzkoušely nejrůznější soutěže.
anketa: „Dneska jsme tady měli takové atrakce a nejvíc se mě tady bavilo, jak jsme malovali kamínky.“
anketa: „Malovala jsem rybičky.“
Program pro malé i velké zde měli připravený i místní rybáři.
Václav Sklenář, předseda Českého rybářského svazu, Ostrava: „Tak my jsme připravili hlavně pro ty mladší návštěvníky a ty děti atrakce typu ulovení si vlastního kapříka, namalování nějakého obrázku, vždycky dostanou nějaké ocenění, jako sladké.“
anketa: „Já jsem chytil rybu velkou, já jsem ji dal do ruky a pak jsem ji dal do vody.“ – „A víš, co to bylo za rybu?“ – „Kapr.“
Gabriela Gödelová, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Tato akce je jednou z těch, které se tady v roce pořádají. Nicméně návštěvníci, kteří si chtějí tady vychutnat jenom tak klid, pohodu, podívat se do přírody, tak jsou tady vítáni opravdu 365 dní v roce.“
Po revitalizaci areálu od roku 2022 lze místo pronajmout i ke konání různých akcí jako například svateb.
---
DNA ZNAČENÍ V KARVINÉ NOVĚ I PRO KOLOBĚŽKY
Karviná od roku 2014 označuje kola syntetickou DNA, nově projekt rozšířila i na elektrokola a koloběžky. Město letos vyčlenilo 29 tisíc korun. Značení probíhá zdarma na cyklostezkách, akcích i doma u majitelů invalidních vozíků.Značení pomáhá v případě krádeží a má i preventivní účinek.
HORNÍ ČÁST KOMÍNA V BREDĚ ROZEBEROU RUČNĚ
Kvůli prasklinám ohrožujícím opravu historické kopule v areálu opavské Bredy bude horní část sto let starého komína rozebrána ručně. Zdravé cihly budou uskladněny, spodní část komína zpevní kovové obruče. Rekonstrukce kopule pokračuje za spolupráce s památkáři, nosné lešení se objednává z Německa.
---
Po tři dny se lidé bavili na horalských slavnostech, které se konaly už po 78. v Jablunkově. Vedle folklorních souborů z celého Slezska se představili i hosté z Portugalska nebo Mexika.
Horalský svátek patří mezi výjimečné akce, které pomáhají udržet specifický folklor Jablunkovska. V programu přitom nesází jen na lidové tance, ale nabízí i zábavu pro mladé.
Ondřej Göbel, předseda MO PZKO Jablunkov: „Letos pořádáme 78. ročník Horalského svátku. Myslím si, že ty tři dny měly velmi atraktivní program. V pátek jsme tady měli polský soubor Zazula a ze Slovenska to byl soubor Mládí, který byl také velmi zajímavý. Bylo to spojení divadla, folkloru a videoprojekce.“
Na slavnostech nemohl chybět 40členný mužský sbor Gorol.
Katarzyna Kantor, sbormistryně sboru Gorol: „My už tradičně jako mužský sbor Gorol a já jako dirigentka tohoto sboru reprezentujeme místní organizaci PZKO tady na Horalském svátku v Jablunkově. Tradičně jsme šli v průvodu a vystoupili jsme s naším gorolským programem, v letošním roce věnovanému Otto Žabkovi, našemu autorovi z Kostkova. Takže si myslím, že se nám to s novým programem podařilo.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “U nás je folklor živý. Máme tady soubory Zaolzi a Gorol a zpěvem a tancem vyjadřujeme naši kulturu.“
Společně s folklorem je horalská slavnost také svátkem místní kuchyně.
---
Státní podnik Diamo chystá projekt sanace heřmanickéhé haldy, která by měla zmizet v betonovém sarkofágu. Na možná rizika upozornil v posudku soudní znalec Milan Geršl. To se ale Diamu nelíbí, označilo práci za apokalyptickou a jeho závěry rozporuje.
Na vrcholku haldy Heřmanice připravují bagry a buldozéry terén na rozsáhlou sanaci. Obrovská hora hlušiny, která uvnitř hoří, bude v průběhu deseti let zalita do sarkofágu, což bylo schváleno experty napříč ministerstvy. Soudní znalec Milan Geršl později vypracoval na objednávku spolumajitele haldy posudek vybraného řešení, ve kterém varuje před možnými riziky. Diamu se závěry nelíbí, zpochybňuje je a označuje za strašení.
Monika Ličbinská, spoluautorka odborného posouzení: "Pan doc. Geršl tady vypustil nějaké poplašné zprávy a informace o tom, jaká katastrofa čeká Odru a další lokality, potažmo možná až do Polska, někde do moře to doteče atd., což není podložené žádným relevantním výzkumem."
Autor posudku Milan Geršl si za závěry stojí, jeho cílem prý bylo rozproudit veřejnou diskuzi a upozornit na rizika.
Milan Geršl, autor znaleckého posudku: "Já jsem ve svém posudku nehodnotil přímo technické záležitosti výstavby sarkofágu. Já jsem hodnotil a popisoval možné varianty nebo možné následky, které toto bude mít, pokud nebudou dostatečně zohledněny všechny informace, které dnes máme."
Diamo v minulém týdnu oznámilo, že ruší soutěž na projektovou dokumentaci a že si vše obstará samo. Chce tím ušetřit čas i peníze.
Ludvík Kašpar, ředitel Diama: "Kdybychom vypsali novou soutěž, je to minimálně tři měsíce na soutěž, zase odvolání atd. a mohli bychom se dostat klidně o půl třičtvrtě roku dál."
Důležitou zprávou pro občany je, že projekt sanace stále běží a nic ze současných problémů by ho prý nemělo významně zbrzdit. Sarkofág by měl být dokončen do 10 let a jeho cena je asi 3 miliony korun.
---
Krnovská nemocnice si letos připomíná úctyhodné 113. výročí svého založení. Oslavy proběhly přímo v areálu nemocnice a nesly se v duchu poděkování všem, kteří se podíleli na jejím chodu – od lékařů a sester, až po technický a administrativní personál.
Na pódiu se během dne vystřídali známí čeští zpěváci Petr Kotvald, Michal Hrůza nebo Bohuš Matuš. Jejich vystoupení potěšila nejen zdravotníky, ale i jejich rodiny a všechny, co si přišli připomenout význam této instituce.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Krnovské sdružené zdravotnické zařízení je pro krajské zdravotnictví velmi důležité a momentálně probíhá projekt převzetí bruntálské a rýmařovské nemocnice, takže je to pro nás pro všechny obrovská výzva. Já bych chtěl krnovské nemocnici popřál minimálně dalších 113 let úspěšného pečování o pacienty.”
Michal Hrůza, zpěvák: “Já bych ji popřál co nejméně práce, co nejméně pacientů, ale zas, co by dělali? To jsou takové zvláštní protiklady, to je hrůza.”
Bohuš Matuš, zpěvák: “Skvělý to bylo, moc hezky jsem se cítil, protože samozřejmě vy to máte vychytané tady, skvělou aparaturu, všechno skvělý, pohoštění, já snad neodjedu.”
Nemocnice se stále mění k lepšímu, v poslední době tady vznikla přístavba rehabilitačního oddělení, respirium a nový urgentní příjem.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: “Snažíme se to stavět tak, aby nemocnice byla smysluplná a dovedla zabezpečit péči v celém okrese, který už teďka od 1. září bude spadat celý nám. Nám chybí postavit heliport, to máte za sebou to vykolíkované místo.”
Heliport by měl být hotový na přelomu roku. Stavět se budou i dvě nové budovy. V jedné budou ambulance a ve druhé garáže.
---
Z AUTA PO NEHODĚ VYPROŠŤOVALI ZRANĚNÉHO MUŽE
U obce Stará Ves nad Ondřejnicí došlo ke střetu dvou aut, při kterém byl jeden ze spolujezdců zaklíněn. Hasiči jej museli vyprostit pomocí hydraulických nástrojů, poté byl předán záchranářům. Nehoda se stala na křižovatce, příčinu šetří policie.
V KRAVAŘÍCH V NOCI HOŘEL SENÍK
V Kravařích o víkendu zasahovalo pět jednotek hasičů u nočního požáru seníku, ve kterém bylo asi 400 balíků slámy. Oheň se rychle šířil a způsobil škodu za více než 400 tisíc korun. Příčina požáru je v šetření, událost se obešla bez zranění.
---
U památníku v Havířově-Životicích se uskutečnila pietní vzpomínka na 36 mužů, které před 81 lety zavraždilo gestapo. K tragédii se vrátili pozůstalí, pamětníci i představitelé města a kraje.
Slzy, ticho i vzpomínky, které ani po desítkách let nevybledly. V Životicích se opět sešli příbuzní obětí, aby uctili památku 36 mužů zavražděných gestapem v roce 1944. Právě příběhy jejich rodin připomínají, jak hluboké jizvy tato tragédie zanechala.
Aurelie Rozbrojová Dudová: "Měla jsem dva roky, nejstarší bylo 13 a zůstaly nám pozemky, grunt. Měli jsme dva koně, pět krav, prasnice, pole. A to jsme všechno musely my děti robit, než jsme šly do školy. A přišla jsem ze školy a totéž. Taťka chyběl.“
Úctu obětem vyjádřili i zástupci města a kraje.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to velmi dojemné, já jsem za to velmi rád. Je důležité si odkaz, co se v Životicích stalo, připomínat. Právě proto, že to bylo důsledkem jednak toho, co se dělo v té době v Evropě a jednak bezpráví. A výsledky zločinných režimů, jakými jsou fašismus a nacismus."
Anežka Vavrousová Warcopová: "Bylo to důstojné, pěkné, hodně lidí na to pamatuje. Doufám, že kdo tady přijde, nikdo z nich nechce válku, která je za hranicemi."
---
Sobota patřila v Ostravě-Jihu opět rodinám s dětmi, přírodě, hudbě, zábavě nebo i rybaření. Akce Hurá k rybníkům oživila areál ve Výškovicích pestrým programem a návštěvu krásného rekreačního prostředí si nenechal ujít ani hastrman.
Rybaření, tancování, dobré jídlo a pití ale hlavně kvalitně strávený čas s rodinou v přírodě. To vše a více obnáší akce Hurá k rybníkům, která se u výškovických rybníků v Ostravě-Jihu konala již třetím rokem. Na své si zde přišly hlavně děti, které si vyzkoušely nejrůznější soutěže.
anketa: „Dneska jsme tady měli takové atrakce a nejvíc se mě tady bavilo, jak jsme malovali kamínky.“
anketa: „Malovala jsem rybičky.“
Program pro malé i velké zde měli připravený i místní rybáři.
Václav Sklenář, předseda Českého rybářského svazu, Ostrava: „Tak my jsme připravili hlavně pro ty mladší návštěvníky a ty děti atrakce typu ulovení si vlastního kapříka, namalování nějakého obrázku, vždycky dostanou nějaké ocenění, jako sladké.“
anketa: „Já jsem chytil rybu velkou, já jsem ji dal do ruky a pak jsem ji dal do vody.“ – „A víš, co to bylo za rybu?“ – „Kapr.“
Gabriela Gödelová, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Tato akce je jednou z těch, které se tady v roce pořádají. Nicméně návštěvníci, kteří si chtějí tady vychutnat jenom tak klid, pohodu, podívat se do přírody, tak jsou tady vítáni opravdu 365 dní v roce.“
Po revitalizaci areálu od roku 2022 lze místo pronajmout i ke konání různých akcí jako například svateb.
---
DNA ZNAČENÍ V KARVINÉ NOVĚ I PRO KOLOBĚŽKY
Karviná od roku 2014 označuje kola syntetickou DNA, nově projekt rozšířila i na elektrokola a koloběžky. Město letos vyčlenilo 29 tisíc korun. Značení probíhá zdarma na cyklostezkách, akcích i doma u majitelů invalidních vozíků.Značení pomáhá v případě krádeží a má i preventivní účinek.
HORNÍ ČÁST KOMÍNA V BREDĚ ROZEBEROU RUČNĚ
Kvůli prasklinám ohrožujícím opravu historické kopule v areálu opavské Bredy bude horní část sto let starého komína rozebrána ručně. Zdravé cihly budou uskladněny, spodní část komína zpevní kovové obruče. Rekonstrukce kopule pokračuje za spolupráce s památkáři, nosné lešení se objednává z Německa.
---
Po tři dny se lidé bavili na horalských slavnostech, které se konaly už po 78. v Jablunkově. Vedle folklorních souborů z celého Slezska se představili i hosté z Portugalska nebo Mexika.
Horalský svátek patří mezi výjimečné akce, které pomáhají udržet specifický folklor Jablunkovska. V programu přitom nesází jen na lidové tance, ale nabízí i zábavu pro mladé.
Ondřej Göbel, předseda MO PZKO Jablunkov: „Letos pořádáme 78. ročník Horalského svátku. Myslím si, že ty tři dny měly velmi atraktivní program. V pátek jsme tady měli polský soubor Zazula a ze Slovenska to byl soubor Mládí, který byl také velmi zajímavý. Bylo to spojení divadla, folkloru a videoprojekce.“
Na slavnostech nemohl chybět 40členný mužský sbor Gorol.
Katarzyna Kantor, sbormistryně sboru Gorol: „My už tradičně jako mužský sbor Gorol a já jako dirigentka tohoto sboru reprezentujeme místní organizaci PZKO tady na Horalském svátku v Jablunkově. Tradičně jsme šli v průvodu a vystoupili jsme s naším gorolským programem, v letošním roce věnovanému Otto Žabkovi, našemu autorovi z Kostkova. Takže si myslím, že se nám to s novým programem podařilo.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “U nás je folklor živý. Máme tady soubory Zaolzi a Gorol a zpěvem a tancem vyjadřujeme naši kulturu.“
Společně s folklorem je horalská slavnost také svátkem místní kuchyně.
---
