Slezská nemocnice – pomalý návrat k normálu
Šíření nákazy koronavirem se mezi zdravotníky ve Slezské nemocnici zastavilo. Už tři týdny tady nepřibyl nikdo pozitivní. Uzdravení zaměstnanci se začínají opět vracet do práce. Obnovuje se také běžný provoz a s ním i operativa.
Koronovirus
se mezi zaměstnanci Slezské nemocnice objevil na začátku dubna.
Postupně jich onemocnělo 27 a další tři desítky zůstaly v
karanténě. Neurologické oddělení muselo být na dva týdny úplně
uzavřené. Provoz chirurgie byl omezený. Teď se zdravotníci
začínají vracet do práce.
„Vzhledem
k tomu, že se rozjíždí všechna oddělení a vrací se do
původního stavu, tak se snažíme, aby i personál na odděleních
byl zajištěn tak, aby péče byla komplexní. Pomáhá nám v tom i
Slezská univerzita se svými studenty,“ říká náměstkyně
ředitele pro ošetřovatelskou péči
Hana
Hozová.
V
souvislosti s příznivým vývojem epidemiologické situace se znovu
začnou provádět operace, které byly v minulých dvou měsících
výrazně omezené.
„Od
příštího týdne zahajujeme operativu. Začínáme těmi
nejdůležitějších výkony, většinou jsou onkologického
charakteru. Následně se budeme postupně rozšiřovat na ortopedii,
urologii, chirurgii a k dalším oborům,“ doplnil ředitel
nemocnice Karel
Siebert.
Provoz
nemocnice ale ještě zcela obnovený nebude. Stále zde zůstávají
vyčleněná záložní lůžka i personál pro pacienty s COVID-19.
Tato speciální jednotka ale doposud
nemusela
být otevřená. Prozatím dostačuje kapacita infekčního oddělení,
kterým od března prošlo 25 pacientů s koronavirem. Aktuálně se
jich tady léčí 5. Dva z nich jsou ve vážném stavu na plicní
ventilaci.
---
Poloprázdným řekám pomáhají navyšovat hladiny přehrady
Zatímco některé oblasti České republiky trpí suchem, Moravskoslezský kraj je na tom relativně velmi dobře. Díky přehradám máme dostatek pitné vody a další vodní nádrže mají dostatečné množství vody pro průmysl i rekreaci. Přehrady také navyšují hladiny na dolních tocích řek.
Jen 15 až 55 procent dlouhodobého měsíčního průměru. Tak málo vody nyní protéklá koryty potoků a řek v Moravskoslezském kraji. Na vině je málo sněhu a vydatného deště. Lepší situace panuje u vodních nádrží.
Přesto, že uplynulá zima byla skoupá na sníh i na horách, přehrady v povodí Odry se podařilo naplnit.
“Co se týče vodních děl, ty jsou na tom velmi dobře. Máme naplněnost přehrad 91 až 100 procent, takže můžeme nyní konstatovat, že voda pro obyvatelstvo, pro průmysl i pro nalepšování vody v tocích je pro celé léto letošní léto zajištěna,” řekla mluvčí vodohospodářské společnosti Povodí Odry Šárka Vlčková.
Díky přehradám Kružberk, Šance a Morávka jsou v kraji dostatečně velké zásoby pitné vody.
“Zásobování vodou v Moravskoslezském kraji je z 88 procent závislé na povrchové vodě a jenom z 12 procent na vodě podzemní,” dodala mluvčí Šárka Vlčková.
I přes poměrně dobrou situaci v kraji je vítán každý vydatnější déšť.
---
Ostrava prodlouží termín pro ozdravné pobyty dětí
Ostravský magistrát chce prodloužit termín pro ozdravné pobyty na horách pro děti. Mnohé školy totiž kvůli opatřením vlády v boji s pandemií nestihly na jaře na pobyty odjet. Radnice školám a školkám nabídne podzimní termíny.
Na ozdravné pobyty hrazené z Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším v Ostravě měl jet v tomto školním roce rekordní počet žáků 4 342. Bohužel spousta škol už to nestihla. Propukla pandemie nového koronaviru a kvůli opatřením vlády byly pobyty zrušeny. Magistrát ale přispěchal s řešením a rada města navrhne, aby se termín posunul až do podzimu. "Přestože ještě nemáme informace ze všech škol, už nyní víme, že mnohé z nich pobyt před
zavedením epidemiologických opatření nestihly. Proto jsem navrhla radě, abychom jejich
realizaci posunuli na termín od prvního října do dvacátého prosince," potvrzuje náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Z 35 škol, které měly schválenou finanční podporu z fondu na jarní pobyty, stihli
celý pobyt realizovat pravděpodobně pouze žáci ze dvou škol. "Zájem o prodloužený termín zatím
deklarovalo 16 škol, které si již předjednaly říjnové termíny pobytu na horách," dodává náměstkyně.
Vloni bylo ve fondu téměř 24 milionu korun. Pro sezónu od listopadu 2020 do konce dubna
2021 je jistý příspěvek města ve výši 22 milionů korun, dary od znečišťovatelů přicházejí v průběhu
roku. Od roku 2010 už díky fondu jelo na hory více než 21 tisíc dětí.
---
Orlová zásobí školy ochrannými prostředky
Orlová počítala s tím, že se školy mohou otevřít ještě před prázdninami. Proto si vytvořila rezervu s ochrannými prostředky. Kolik dětí usedne v lavicích, to se bude vědět příští týden. V Havířově to bude polovina všech dětí prvého stupně.
Téměř dva miliony korun prozatím stály Orlovou nákupy dezinfekcí a ochranných prostředků v rámci koronavirové krize. Nyní jsou přípravy na znovuotevření škol v plném proudu a část zásob půjde právě tam.
"Nějaké zásoby jsme vytvořili a máme distribuční plán podle požadavků daných škol. Už před třemi týdny jsme řekli, že si školy mají samy nakoupit dezinfekci, aby ji měly v zásobě, ale taktéž jsme pro ně sehnali nějakou dezinfekci my a bude jim distribuována zdarma," řekl starosta Orlové Miroslav Chlubna (NEZ+Změna pro lidi).
Orlová od 25. května otevře i mateřské školy.
“Tam počítáme s opravdu velkou dezinfekcí prostor, než se děti vrátí. Je tam možná i ionizace prostor. A ještě požádám všechny rodiče, aby sledovali webové stránky a svůj email, protože ze škol půjdou informace, co děti s sebou musí mít, jak to bude zabezpečeno. Ty školy to musí řešit ve spolupráci s městem,” dodal starosta.
Kolik dětí do škol od 25. května nastoupí bude radnice vědět během příštího týdne. Havířov už má sečteno.
"Na mateřských školách víme, že nastoupí 46 % dětí a u základních škol je to 54 %. Takže zhruba polovina dětí z prvého stupně zůstane doma a tam je bude čekat odpolední výuka,” řekla náměstkyně havířovského primátora Jana Feberová (ANO).
I Havířov zabezpečí školám ochranné pomůcky. Na financování se však budou zřejmě školy podílet.
---
Ve Frýdku-Místku startují bloková čištění
Ve Frýdku-Místku s měsíčním zpožděním startují bloková čištění. Pandemie koronaviru ale výrazně pozměnila harmonogram prací. Ne všechny ulice se do konce roku stihnou. Přednost dostanou ty nejvytíženější.
Díky postupnému návratu k normálu mohla ve Frýdku-Místku začít bloková čištění. Jako první na řadu jdou silnice a chodníky hlavně v místech, kde za normálních okolností parkují auta, a tudíž se tam strojní technika běžně nedostane. Zhruba měsíční zpoždění blokových čištění kvůli pandemii koronaviru si ale vyžádalo určité změny.
“Došlo ke změně harmonogramu, protože je jasné, že ta bloková čištění neuděláme stejně jako v minulých letech, kdy to bylo mnohem detailnější a dělali jsme více ulic. Vyznačili jsme si priority a budeme dělat ty nejfrekventovanější ulice, nebo ulice, kde bylo hodně posypu v zimě, je tam hodně prachu...” sdělil náměstek primátora Frýdku-Místku Karel Deutscher.
Kvůli pandemii a následným opatřením nebylo provedeno 14 blokových čištění, která touto dobou standardně bývají hotová.
“My jsme se rozhodli zařadit některé exponované části do toho harmonogramu, protože je téměř jisté, že nestihneme do konce roku realizovat všechna ta bloková čištění, takže některá čištění jsme vyřadili, některá naopak zařadili. Aktuální harmonogram najdou občané jak na našich webových stránkách, tak na stránkách města” popsal Jaromír Kohut, předseda představenstva TS F-M.
Bloková čištění budou probíhat až do listopadu. Záležet bude ale i na počasí, případně dalším vývoji koronavirové situace.
---
Konec války oslavili v Novém Jičíně malou pietou
Před 75. lety skončil největší válečný konflikt v dějinách lidstva. Výročí osvobození si připomínají města a obce napříč republikou, i když z důvodu přetrvávající epidemie jen malými pietními akcemi. V Novém Jičíně uctili oběti války položením květin u pomníků padlých.
Potichu, bez hymny a s komorní účastí lidí uctili oběti 2. světové války u pomníku na novojičínském hřbitově. Pietní vzpomínka se tu odehrála 7. května.
“Je třeba vzdát hold a čest všem lidem, kteří buď ve vojenských mundůrech nebo v civilním oblečení dali nám to nejcennější, co mohli, a to je, že obětovali lidský život,” uvedl Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína.
Stejný akt jako na městském hřbitově pak skupinka lidí zopakovali také u pomníků v místní části Žilina. Původní plány na oslavu 75. výročí konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva byly ovšem jiné.
“Měli jsme připraveno k tomuto výročí provést ukázku osvobozovacích bojů v okrese, kterou jsme chystali s Klubem vojenské historie FENIX z Nového Jičína. Proběhnout měla za týden. Měli jsme také připraveno setkání s veterány války, s bojovníky i partyzány,” podotkl Alois Petroš, tajemník jednoty ČsOL Nový Jičín.
Některé akce legionáři přesunou na podzim, vojenská ukázka se odehraje 3. října. Nicméně důležité bylo oslavy tohoto výročí připravit důstojně zejména pro zbývající žijící veterány, kterých neustále ubývá i na Novojičínsku.
“V současné době je v okrese šest účastníků odboje a jeden voják, který byl s naší armádou,” konstatoval tajemník obce legionářské.
V celé České republice žije těchto veteránů 2. světové války už jen asi kolem čtyř set.
---