Nad Ostravou se po celé pondělí vznášely velké mraky černého kouře. Hned ráno totiž explodovala ve Vítkovicích třídící linka ve firmě, která provádí recyklaci autovraků. Po výbuchu začala hořet obrovská hromada starých slisovaných vozidel. Oheň byl tak mohutný, že hasiči vyhlásili nejvyšší, tedy zvláštní stupeň požárního poplachu.
V pondělí ráno krátce před 8 hodinou otřásl Vítkovicemi mohutný výbuch. Nad areálem firmy SPV Recycling cz se objevil mohutný mrak černého kouře, který se stále zvětšoval a byl vidět i z Havířova nebo Poruby. Po pár minutách oheň zachvátil velkou hromadu slisovaných aut určených k recyklaci.
Vladimír Vlček, ředitel HZS MS kraje: "Požár vznikl ve firmě SPV Recycling, který zpracovává primárně autovraky, ale samozřejmě i různé druhy odpadu. Vznikl na lince při zpracování tonerů, rozšířil se na technologie a pak až na venkovní plochy na velkou skládku vraků."
Zpočátku to vypadalo, že hasiči oheň ovládnou rychle, ale bohužel se rozfoukal silný vítr a během několika desítek minut už hořela skutečně celá hromada autovraků. Navíc se neustále ozývaly detonace zbytků pohonných hmot v nádržích, takže hašení bylo komplikované a hasiči nemohli příliš blízko k ohni.
Vladimír Vlček, ředitel HZS MS kraje: "Ten zásah je komplikovaný primárně větrem a druhý důvod je, že ty vraky jsou ve velké hromadě, má na výšku 15 - 20 metrů a tím, že došlo k prohoření té hromady a ve vracích se nacházejí zbytku olejových náplní, tak neustále slyšíme nějaké detonace. Je to velmi nebezpečné i pro zasahující jednotky."
Policisté se společně s hasičskými vyšetřovateli zajímali o příčinu vzniku požáru, ale ta bude zřejmě zjištěna až mnohem později na základě expertíz. Velitel zásahu musel 10 minut po půl 11 vyhlásit nejvyšší stupeň požárního poplachu a lidé žijící v okolí měli doporučeno zavřít okna a nevětrat. Hořelo totiž vše, co si dokážete představit v autě. Tedy oleje, lak, plasty i sedačky. Kromě toho hořela i hromada plastových tonerů.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Před 8 hodinou ranní došlo k explozi a zahoření několika kontejnerů ve skladu. Od nich pak chytly plastové tonery a následně začaly hořet i autovraky."
Povolány byl také dva vrtulníky s bambivaky, které dokáží najednou pojmout 400 litrů vody.
Andrej Čírtek, mluvčí firmy SPV Recycling cz: "Příčinu požáru nelze stanovit, vzhledem k tomu, že probíhá dohašování a stejně tak nelze stanovit ani vzniklou škodu."
Na místo vyjel také speciální automobil chemické laboratoře hasičů, který provádí měření koncentrací nebezpečných látek v ovzduší. I když škoda půjde jistě do milionů korun, je důležité, že při výbuchu a následném požáru nebyl nikdo zraněn.
---
10. květen byl velkým dnem i pro ty nejmenší děti. Opět se setkaly se svými kamarády v mateřských školách. Rodiče tak budou moci jít opět do práce a vítají, že vláda upustila od testování.
Konec výuky jen předškoláků. Mateřské školy jsou opět plné dětí. Školka Balzacova v Havířově dokonce hlásí téměř 100% návratnost dětí. Je to i tím, že ratolesti se nemusí testovat.
Miroslava Turecká, ředitelka MŠ Balzacova a MŠ Kosmonautů: “Myslím si, že z pozice rodičů možná by třetina rodičů zvažovala, zda by pod touto podmínkou do mateřské školy dítě dalo."
anketa: "My jsme nikdy testování nezažili, takže nemám osobní zkušenost, ale malá se mě na to ptala, jestli musí se testovat a říkala jsem jí, že ne, tak byla ráda, protože měla z toho trochu obavy.”
anketa: "Bylo nám to hodně líto, pořád o tom mluvila, že by chtěla také do školky za kamarády, bylo jí smutno. Stejně se potkávali na hřišti, nás tam bylo i pět s dětmi. Zbytečné myslím.”
anketa: "Já jsem se strašně těšil na moje kamarády.”
anketa: "Když jsem nechodil do školky, bylo mi to moc líto.”
anketa: "Teď už se nemusíme testovat a je to lepší.”
Tak jako jiná školská zařízení, i mateřské školy se musely v době uzavření postarat o distanční předškolní výuku dětí. Což pro ně byla velká zkušenost.
---
Přestože poslední uhlí bylo z Dolu ČSA v Karviné vytěženo v únoru, horníci v podzemí dále pracují. Jejich úkolem je připravit šachtu k zasypání. To by mělo nastat do dvou let. K zemi půjdou také téměř všechny povrchové objekty.
Jednotlivá důlní pole, kde se uhlí těžilo a také všechna ostatní podzemní pracoviště už byla zbavena technologií, které lze ještě použít. Z hlubiny je nutné vyvézt použitelný materiál a vše, co v dole nesmí zůstat z ekologických důvodů. Prostory totiž v budoucnu zaplaví voda.
Veškeré práce musí probíhat za přísných bezpečnostních opatření. Báňští záchranáři prostory postupně uzavírají a budují hráze, které by bránily šíření ohně v případě požáru nebo exploze metanu.
Libor Krupa, báňský záchranář: “Hráz tady musí být z důvodu výbuchuvzdorného uzavření pole, které se bude rušit. teď se staví zadní peření, přední peření, které se následně vyplní sádrou s míchanou s vodou.”
Veškerá práce na likvidaci šachty musí být schváleny.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Nejprve se musí vyřídit EIA na likvidaci, musí se zpracovat projektová dokumentace, musí se provést odpis zásob, následně bude požádán obvodní báňský úřad o vydání povolení likvidace dolu.”
Jámy karvinského Dolu ČSA by měly být zasypány zhruba do dvou let. Po dobu činnosti zbývajících Dolů ČSM bude nutné z podzemí na Karvinsku odčerpávat vodu a také metan, který se zpracovává k energetickému využití.
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, DIAMO: “Jenom z této lokality těžíme denně zhruba 25 až 30 tisíc kubíků metanu.”
Podívejte se do Dolu ČSA z pohledu závěsného vláčku:
---
Druhy ptáků, rozpoznávání podle zpěvu, zvyky a zajímavosti jejich života, spojené i s odchytem některých druhů. To vše mohli poznat návštěvníci zajímavé akce Vítání ptačího zpěvu. Uspořádalo ji Informační středisko CHKO Jeseníky v prostorách zdejší geologické expozice.
Akce začala nezvykle brzy, již v 6 hodin ráno, což mělo své důvody.
Kateřina Kočí, Actaea, Společnost pro přírodu a krajinu: „Běžně se Vítání ptačího zpěvu dělá takhle brzo ráno, protože je nejlépe ptáky slyšet.“
Cíl a průběh celé akce přiblížil vedoucí Správy CHKO Jeseníky.
Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „My jsme se spíše věnovali pozorování ptáků, určování podle zpěvu, ale máme zde nataženou i síť, takže se nám podařilo některé druhy i chytnout.“
Štěpán Mikulka, fotograf a amatérský ornitolog: „Na základě odchytů, různých výzkumů, telemetrie a tak dále se dozvídáme věci, které jsou i pro odborníky překvapení.“
Nejatraktivnější částí besedy byl samozřejmě odchyt ptáků. Většina lidí vůbec poprvé viděla zblízka Mlynaříka dlouhoocasého nebo Králíčka ohnivého a ukázku jejich kroužkování. Na místě se také například dozvěděli, jaký je rozdíl mezi zpěvem ptáka a hlasem ptáka.
Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „Ptáci zpívají na jaře v podstatě v období, kdy obhajují teritorium, nebo zahání soka, vyzývají samičku a podobně, ptačí zpěv třeba v srpnu už moc nezaslechneme, kdežto ten komunikační hlas ptáka slouží k tomu, aby mohl jak s tím partnerem, tak potom třeba v rámci hejna komunikovat v celém průběhu roku.“
Informační středisko, expozice i celá Karlova Studánka nabízí spoustu dalších zajímavostí a rozhodně stojí za návštěvu.
---
Nad Ostravou se po celé pondělí vznášely velké mraky černého kouře. Hned ráno totiž explodovala ve Vítkovicích třídící linka ve firmě, která provádí recyklaci autovraků. Po výbuchu začala hořet obrovská hromada starých slisovaných vozidel. Oheň byl tak mohutný, že hasiči vyhlásili nejvyšší, tedy zvláštní stupeň požárního poplachu.
V pondělí ráno krátce před 8 hodinou otřásl Vítkovicemi mohutný výbuch. Nad areálem firmy SPV Recycling cz se objevil mohutný mrak černého kouře, který se stále zvětšoval a byl vidět i z Havířova nebo Poruby. Po pár minutách oheň zachvátil velkou hromadu slisovaných aut určených k recyklaci.
Vladimír Vlček, ředitel HZS MS kraje: "Požár vznikl ve firmě SPV Recycling, který zpracovává primárně autovraky, ale samozřejmě i různé druhy odpadu. Vznikl na lince při zpracování tonerů, rozšířil se na technologie a pak až na venkovní plochy na velkou skládku vraků."
Zpočátku to vypadalo, že hasiči oheň ovládnou rychle, ale bohužel se rozfoukal silný vítr a během několika desítek minut už hořela skutečně celá hromada autovraků. Navíc se neustále ozývaly detonace zbytků pohonných hmot v nádržích, takže hašení bylo komplikované a hasiči nemohli příliš blízko k ohni.
Vladimír Vlček, ředitel HZS MS kraje: "Ten zásah je komplikovaný primárně větrem a druhý důvod je, že ty vraky jsou ve velké hromadě, má na výšku 15 - 20 metrů a tím, že došlo k prohoření té hromady a ve vracích se nacházejí zbytku olejových náplní, tak neustále slyšíme nějaké detonace. Je to velmi nebezpečné i pro zasahující jednotky."
Policisté se společně s hasičskými vyšetřovateli zajímali o příčinu vzniku požáru, ale ta bude zřejmě zjištěna až mnohem později na základě expertíz. Velitel zásahu musel 10 minut po půl 11 vyhlásit nejvyšší stupeň požárního poplachu a lidé žijící v okolí měli doporučeno zavřít okna a nevětrat. Hořelo totiž vše, co si dokážete představit v autě. Tedy oleje, lak, plasty i sedačky. Kromě toho hořela i hromada plastových tonerů.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Před 8 hodinou ranní došlo k explozi a zahoření několika kontejnerů ve skladu. Od nich pak chytly plastové tonery a následně začaly hořet i autovraky."
Povolány byl také dva vrtulníky s bambivaky, které dokáží najednou pojmout 400 litrů vody.
Andrej Čírtek, mluvčí firmy SPV Recycling cz: "Příčinu požáru nelze stanovit, vzhledem k tomu, že probíhá dohašování a stejně tak nelze stanovit ani vzniklou škodu."
Na místo vyjel také speciální automobil chemické laboratoře hasičů, který provádí měření koncentrací nebezpečných látek v ovzduší. I když škoda půjde jistě do milionů korun, je důležité, že při výbuchu a následném požáru nebyl nikdo zraněn.
---
10. květen byl velkým dnem i pro ty nejmenší děti. Opět se setkaly se svými kamarády v mateřských školách. Rodiče tak budou moci jít opět do práce a vítají, že vláda upustila od testování.
Konec výuky jen předškoláků. Mateřské školy jsou opět plné dětí. Školka Balzacova v Havířově dokonce hlásí téměř 100% návratnost dětí. Je to i tím, že ratolesti se nemusí testovat.
Miroslava Turecká, ředitelka MŠ Balzacova a MŠ Kosmonautů: “Myslím si, že z pozice rodičů možná by třetina rodičů zvažovala, zda by pod touto podmínkou do mateřské školy dítě dalo."
anketa: "My jsme nikdy testování nezažili, takže nemám osobní zkušenost, ale malá se mě na to ptala, jestli musí se testovat a říkala jsem jí, že ne, tak byla ráda, protože měla z toho trochu obavy.”
anketa: "Bylo nám to hodně líto, pořád o tom mluvila, že by chtěla také do školky za kamarády, bylo jí smutno. Stejně se potkávali na hřišti, nás tam bylo i pět s dětmi. Zbytečné myslím.”
anketa: "Já jsem se strašně těšil na moje kamarády.”
anketa: "Když jsem nechodil do školky, bylo mi to moc líto.”
anketa: "Teď už se nemusíme testovat a je to lepší.”
Tak jako jiná školská zařízení, i mateřské školy se musely v době uzavření postarat o distanční předškolní výuku dětí. Což pro ně byla velká zkušenost.
---
Přestože poslední uhlí bylo z Dolu ČSA v Karviné vytěženo v únoru, horníci v podzemí dále pracují. Jejich úkolem je připravit šachtu k zasypání. To by mělo nastat do dvou let. K zemi půjdou také téměř všechny povrchové objekty.
Jednotlivá důlní pole, kde se uhlí těžilo a také všechna ostatní podzemní pracoviště už byla zbavena technologií, které lze ještě použít. Z hlubiny je nutné vyvézt použitelný materiál a vše, co v dole nesmí zůstat z ekologických důvodů. Prostory totiž v budoucnu zaplaví voda.
Veškeré práce musí probíhat za přísných bezpečnostních opatření. Báňští záchranáři prostory postupně uzavírají a budují hráze, které by bránily šíření ohně v případě požáru nebo exploze metanu.
Libor Krupa, báňský záchranář: “Hráz tady musí být z důvodu výbuchuvzdorného uzavření pole, které se bude rušit. teď se staví zadní peření, přední peření, které se následně vyplní sádrou s míchanou s vodou.”
Veškerá práce na likvidaci šachty musí být schváleny.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Nejprve se musí vyřídit EIA na likvidaci, musí se zpracovat projektová dokumentace, musí se provést odpis zásob, následně bude požádán obvodní báňský úřad o vydání povolení likvidace dolu.”
Jámy karvinského Dolu ČSA by měly být zasypány zhruba do dvou let. Po dobu činnosti zbývajících Dolů ČSM bude nutné z podzemí na Karvinsku odčerpávat vodu a také metan, který se zpracovává k energetickému využití.
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, DIAMO: “Jenom z této lokality těžíme denně zhruba 25 až 30 tisíc kubíků metanu.”
Podívejte se do Dolu ČSA z pohledu závěsného vláčku:
---
Druhy ptáků, rozpoznávání podle zpěvu, zvyky a zajímavosti jejich života, spojené i s odchytem některých druhů. To vše mohli poznat návštěvníci zajímavé akce Vítání ptačího zpěvu. Uspořádalo ji Informační středisko CHKO Jeseníky v prostorách zdejší geologické expozice.
Akce začala nezvykle brzy, již v 6 hodin ráno, což mělo své důvody.
Kateřina Kočí, Actaea, Společnost pro přírodu a krajinu: „Běžně se Vítání ptačího zpěvu dělá takhle brzo ráno, protože je nejlépe ptáky slyšet.“
Cíl a průběh celé akce přiblížil vedoucí Správy CHKO Jeseníky.
Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „My jsme se spíše věnovali pozorování ptáků, určování podle zpěvu, ale máme zde nataženou i síť, takže se nám podařilo některé druhy i chytnout.“
Štěpán Mikulka, fotograf a amatérský ornitolog: „Na základě odchytů, různých výzkumů, telemetrie a tak dále se dozvídáme věci, které jsou i pro odborníky překvapení.“
Nejatraktivnější částí besedy byl samozřejmě odchyt ptáků. Většina lidí vůbec poprvé viděla zblízka Mlynaříka dlouhoocasého nebo Králíčka ohnivého a ukázku jejich kroužkování. Na místě se také například dozvěděli, jaký je rozdíl mezi zpěvem ptáka a hlasem ptáka.
Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „Ptáci zpívají na jaře v podstatě v období, kdy obhajují teritorium, nebo zahání soka, vyzývají samičku a podobně, ptačí zpěv třeba v srpnu už moc nezaslechneme, kdežto ten komunikační hlas ptáka slouží k tomu, aby mohl jak s tím partnerem, tak potom třeba v rámci hejna komunikovat v celém průběhu roku.“
Informační středisko, expozice i celá Karlova Studánka nabízí spoustu dalších zajímavostí a rozhodně stojí za návštěvu.
---
