Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni touto dobou už měla Poruba za sebou první seč. Letos se lidé brodí trávou, která jim místy sahá až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání další.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě.”
Nově nasmlouvaná firma pracuje denně zhruba do 5 odpoledne, aby celý obvod stihla posekat do 14 dnů
Petr Svoboda, technický vedoucí, Petron servis: “V provozu máme denně 4 samosběrné sekačky, 3 pracovníky se strunovou sekačkou a dva nákladní automobily. Ty stroje denně udělají zhruba 6 až 7 motohodin a vyveze se cirka 5 tun zelené hmoty.”
Miroslav Chýla, zaměstnanec, Petron servis: “Chtěl bych apelovat na maminky s malými dětmi, které si chodí hrát na hřiště, že když tady vidí jezdit sekačky, měly by odejít, protože ty kameny létají 50 metrů daleko v půl metrové výšce a to dítě to může trefit do oka.”
Kosit se ale nebude všude. Na některých plochách zůstanou stejně jako v předchozích letech květinové louky. Zbrusu nová vznikne na Francouzské ulici. Tráva se navíc nebude sekat až tak zvaně na drn.
---
Špatně se jim dýchalo, mluvilo a v horkých letních dnech se cítili vyčerpaní. Takové byly podle dětí i učitelů důsledky nošení roušek ve školách. Díky dalšímu rozvolnění mimořádných opatření je teď mohli všichni konečně odložit.
Hodina přírodopisu ve čtvrté třídě na 5. Základní škole ve Frýdku-Místku je v plném proudu. Děti se aktivně hlásí a dávají bedlivý pozor. Svůj podíl na tom má nejen jejich bystrost, ale také rozvolnění, kdy mohly společně s vyučujícími odložit roušky.
Anketa Děti: 1.) "Je to fajn, protože předtím jsme nemohly moc dýchat a teďka mi je lépe." 2.) "Je to dobře, že konečně jsme si tohle mohli sundat, protože to bylo vážně hrozně vyčerpávající." 3.) "Se mi lépe dýchá a jak jsem přišel domů, tak jsem byl více ospalejší, než bez těch roušek." 4.) "Nemohly jsme chodit do tělocviku, protože jsme musely nosit roušky."
Za odložení roušek bojovaly školy i někteří vládní činitelé dlouhodobě. Jedenácti krajům v Česku to bylo nakonec, díky nízkému počtu nově nakažených, umožněno.
Jana Ondračková, třídní učitelka IV.D; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Se o tom mluvilo už delší dobu, jenom se čekalo, kdy to začne. Pro nás určitě dobře, protože se nám lépe dýchá, lépe se nám mluví, je nám lépe rozumět. Určitě si myslím, že je to fajn. Zvláště pro ty děti, protože byly unavené, ospalé, špatně se jim soustředilo."
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Bylo to příjemné, i když někteří už jsou tak naučení, že je tedy pořád měli. Už jsme tak naučení, že na té chodbě do těch prostor je nosíme, ale pro některé to bylo dneska tu roušku těžké sundat. Musela jsem to zdůrazňovat, už nemusíš, už nemusíš."
Na některých školách se snažili dětem v horkých letních usnadnit průběh dne tím, že tráví co nejvíce času venku. Na 5. Základní škole využívají s dětmi dokonce dlouhodobě možnost se chodit ven i učit.
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Učíme se číst nové učivo, souhlásky bě, pě, vě, zvolila jsem, že půjdeme na dvůr, protože je to příjemnější a chtěla jsem i zkusit, jestli se ti žáci dokáží tady lépe soustředit a myslím si, že nám to jde. Dokonce si myslím, že tady čtou hlasitěji než ve třídě."
Ve společných prostorách, jako jsou šatny a chodby povinnost nosit roušky stále platí.
---
Základní škola M. Pujmanové v Havířově je první ve městě, kde se děti učí pomocí virtuální reality, a to různé předměty. Žáci se touto moderní technologií mohou vzdělávat na prvním i druhém stupni.
Tito žáci z osmé třídy na základní škole Marie Pujmanové v Havířově se mohou detailně podívat v rámci přírodopisu na to, jak vypadají orgány v těle. V zeměpise se pak mohou reálně ocitnout na jakémkoliv místě na světě. Škola je první ve městě, která využívá k výuce virtuální realitu.
Martin Irein, ředitel ZŠ M. Pujmanové Havířov: “Já jsme původně viděl tu myšlenku u žáků druhého stupně, ale nakonec to vyzkoušíme i u těch mladších, protože si myslím, že je to vhodné pro jakékoliv dítě. A ty předměty? Dá se říct, že napříč celým spektrem."
anketa: “Je to dobré v tom, že si to mohu osahat a podívat se na to i zblízka. Zvětšit si to, zmenšit. Je to lepší, než normální výuka.”
anketa: “Zeměpis tam je zajímavý, podívat se třeba na nějaká místa, pláže.”
Pořízení moderní technologie vyšlo na třičtvrtě milionů korun. Město má v plánu virtuální realitu postupně rozšířit i do dalších škol.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My opravdu chceme jít cestou moderních technologií a chceme, aby naše školy držely krok nejen s naším regionem, ale i s celou republikou, celou EU a celým světem a jestliže další generace má být motorem pro tuto zemi, tak do ní potřebujeme investovat.”
Technologii pro školy vyvinula česká firma. Prozatím virtuální realitu využívá v kraji několik škol. Další už ale s firmou o pořízení jednají.
---
Obchodně podnikatelská fakulta získala další akreditaci na profesně zaměřený bakalářský studijní program Mezinárodní obchod. Pro fakultu je otevření tohoto programu velkým úspěchem, v České republice se dá totiž tento program studovat pouze na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Obchodně podnikatelská fakulta se může pochlubit hned několika novými akreditacemi na nové studijní programy. Po programu Digitální business, Bankovnictví, peněžnictví, pojišťovnictví se nově zájemcům nabízí i studium mezinárodního obchodu.
Daniel Stavárek, děkan OPF Karviná: "Studijní program takového zaměření se studuje pouze na Vysoké škole ekonomické v Praze, takže je to obrovská konkurenční výhoda a velké lákadlo pro studenty z MSK a dalších moravských regionů."
Tříleté studium je ukončeno titulem bakalář. Absolventi najdou uplatnění nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru.
Jan Nevima, garant studijního programu: "Mezi základní uplatnění je možno uvést ekonomického ředitele, dále to může být operátor logistiky, obchodní zástupce, analytik. Ta uplatnitelnost byla koncipována při tvorbě programu tak, aby byla využita jak v soukromém tak veřejném sektoru."
Daniel Stavárek, děkan OPF Karviná: "Jelikož se jedná o nový studijní program, tak jsme mohli okamžitě otevřít přijímací řízení, které je otevřeno do 31.8.
Po vystudování mohou studenti pokračovat na OPF v podobně zaměřených studijních programech i v navazujícím magisterském studiu.
---
V letošním roce uplyne 40 let od úmrtí malíře Zdeňka Buriana. Jeho výtvarné rekonstrukce pravěkého života dosáhly mezinárodního věhlasu. Kromě toho ilustroval stovky knih. Průřez umělcovou tvorbou přiravil opavský Památník Petra Bezruče.
Zdeněk Burian – všestranný malíř s velkou dávkou talentu a píle. Maloval od dětství a tato vášeň mu vydržela celý život. Snažil se znázornit, jak asi mohl vypadat život v pravěku. Spolupracoval při tom s předním paleontologem Josefem Augustou. Jeho práce získaly mezinárodní věhlas.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: „Burianův rukopis byl velmi realistický s důrazem na detail. Snažil se o co nejvěrnější zachycení pravěkého života a zvířat. ? Ale zároveň využíval svou bohatou fantazii.“
Návštěvníci výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana, mohou shlédnout cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety. Další částí výstavy jsou ilustrace či přebaly knih. Umělec se věnoval převážně dobrodružné literatuře. Ilustroval na 500 publikací – odborných i populárních.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: "Jedná se zejm. o dobrodružnou literaturu J. Verna, D. Defoa, R. L. Stevensona, R. Kiplinga, K. Maye a další."
Burianovy ilustrace neodmyslitelně patří také ke knihám českých autorů Jaroslava Foglara a Eduarda Štorcha. Jeho kresby ale překvapivě zdobí také literární klasiku: Špalíček pohádek, Babičku Boženy Němcové nebo Nerudovy Malostranské povídky.
---
Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni touto dobou už měla Poruba za sebou první seč. Letos se lidé brodí trávou, která jim místy sahá až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání další.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě.”
Nově nasmlouvaná firma pracuje denně zhruba do 5 odpoledne, aby celý obvod stihla posekat do 14 dnů
Petr Svoboda, technický vedoucí, Petron servis: “V provozu máme denně 4 samosběrné sekačky, 3 pracovníky se strunovou sekačkou a dva nákladní automobily. Ty stroje denně udělají zhruba 6 až 7 motohodin a vyveze se cirka 5 tun zelené hmoty.”
Miroslav Chýla, zaměstnanec, Petron servis: “Chtěl bych apelovat na maminky s malými dětmi, které si chodí hrát na hřiště, že když tady vidí jezdit sekačky, měly by odejít, protože ty kameny létají 50 metrů daleko v půl metrové výšce a to dítě to může trefit do oka.”
Kosit se ale nebude všude. Na některých plochách zůstanou stejně jako v předchozích letech květinové louky. Zbrusu nová vznikne na Francouzské ulici. Tráva se navíc nebude sekat až tak zvaně na drn.
---
Špatně se jim dýchalo, mluvilo a v horkých letních dnech se cítili vyčerpaní. Takové byly podle dětí i učitelů důsledky nošení roušek ve školách. Díky dalšímu rozvolnění mimořádných opatření je teď mohli všichni konečně odložit.
Hodina přírodopisu ve čtvrté třídě na 5. Základní škole ve Frýdku-Místku je v plném proudu. Děti se aktivně hlásí a dávají bedlivý pozor. Svůj podíl na tom má nejen jejich bystrost, ale také rozvolnění, kdy mohly společně s vyučujícími odložit roušky.
Anketa Děti: 1.) "Je to fajn, protože předtím jsme nemohly moc dýchat a teďka mi je lépe." 2.) "Je to dobře, že konečně jsme si tohle mohli sundat, protože to bylo vážně hrozně vyčerpávající." 3.) "Se mi lépe dýchá a jak jsem přišel domů, tak jsem byl více ospalejší, než bez těch roušek." 4.) "Nemohly jsme chodit do tělocviku, protože jsme musely nosit roušky."
Za odložení roušek bojovaly školy i někteří vládní činitelé dlouhodobě. Jedenácti krajům v Česku to bylo nakonec, díky nízkému počtu nově nakažených, umožněno.
Jana Ondračková, třídní učitelka IV.D; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Se o tom mluvilo už delší dobu, jenom se čekalo, kdy to začne. Pro nás určitě dobře, protože se nám lépe dýchá, lépe se nám mluví, je nám lépe rozumět. Určitě si myslím, že je to fajn. Zvláště pro ty děti, protože byly unavené, ospalé, špatně se jim soustředilo."
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Bylo to příjemné, i když někteří už jsou tak naučení, že je tedy pořád měli. Už jsme tak naučení, že na té chodbě do těch prostor je nosíme, ale pro některé to bylo dneska tu roušku těžké sundat. Musela jsem to zdůrazňovat, už nemusíš, už nemusíš."
Na některých školách se snažili dětem v horkých letních usnadnit průběh dne tím, že tráví co nejvíce času venku. Na 5. Základní škole využívají s dětmi dokonce dlouhodobě možnost se chodit ven i učit.
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Učíme se číst nové učivo, souhlásky bě, pě, vě, zvolila jsem, že půjdeme na dvůr, protože je to příjemnější a chtěla jsem i zkusit, jestli se ti žáci dokáží tady lépe soustředit a myslím si, že nám to jde. Dokonce si myslím, že tady čtou hlasitěji než ve třídě."
Ve společných prostorách, jako jsou šatny a chodby povinnost nosit roušky stále platí.
---
Základní škola M. Pujmanové v Havířově je první ve městě, kde se děti učí pomocí virtuální reality, a to různé předměty. Žáci se touto moderní technologií mohou vzdělávat na prvním i druhém stupni.
Tito žáci z osmé třídy na základní škole Marie Pujmanové v Havířově se mohou detailně podívat v rámci přírodopisu na to, jak vypadají orgány v těle. V zeměpise se pak mohou reálně ocitnout na jakémkoliv místě na světě. Škola je první ve městě, která využívá k výuce virtuální realitu.
Martin Irein, ředitel ZŠ M. Pujmanové Havířov: “Já jsme původně viděl tu myšlenku u žáků druhého stupně, ale nakonec to vyzkoušíme i u těch mladších, protože si myslím, že je to vhodné pro jakékoliv dítě. A ty předměty? Dá se říct, že napříč celým spektrem."
anketa: “Je to dobré v tom, že si to mohu osahat a podívat se na to i zblízka. Zvětšit si to, zmenšit. Je to lepší, než normální výuka.”
anketa: “Zeměpis tam je zajímavý, podívat se třeba na nějaká místa, pláže.”
Pořízení moderní technologie vyšlo na třičtvrtě milionů korun. Město má v plánu virtuální realitu postupně rozšířit i do dalších škol.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My opravdu chceme jít cestou moderních technologií a chceme, aby naše školy držely krok nejen s naším regionem, ale i s celou republikou, celou EU a celým světem a jestliže další generace má být motorem pro tuto zemi, tak do ní potřebujeme investovat.”
Technologii pro školy vyvinula česká firma. Prozatím virtuální realitu využívá v kraji několik škol. Další už ale s firmou o pořízení jednají.
---
Obchodně podnikatelská fakulta získala další akreditaci na profesně zaměřený bakalářský studijní program Mezinárodní obchod. Pro fakultu je otevření tohoto programu velkým úspěchem, v České republice se dá totiž tento program studovat pouze na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Obchodně podnikatelská fakulta se může pochlubit hned několika novými akreditacemi na nové studijní programy. Po programu Digitální business, Bankovnictví, peněžnictví, pojišťovnictví se nově zájemcům nabízí i studium mezinárodního obchodu.
Daniel Stavárek, děkan OPF Karviná: "Studijní program takového zaměření se studuje pouze na Vysoké škole ekonomické v Praze, takže je to obrovská konkurenční výhoda a velké lákadlo pro studenty z MSK a dalších moravských regionů."
Tříleté studium je ukončeno titulem bakalář. Absolventi najdou uplatnění nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru.
Jan Nevima, garant studijního programu: "Mezi základní uplatnění je možno uvést ekonomického ředitele, dále to může být operátor logistiky, obchodní zástupce, analytik. Ta uplatnitelnost byla koncipována při tvorbě programu tak, aby byla využita jak v soukromém tak veřejném sektoru."
Daniel Stavárek, děkan OPF Karviná: "Jelikož se jedná o nový studijní program, tak jsme mohli okamžitě otevřít přijímací řízení, které je otevřeno do 31.8.
Po vystudování mohou studenti pokračovat na OPF v podobně zaměřených studijních programech i v navazujícím magisterském studiu.
---
V letošním roce uplyne 40 let od úmrtí malíře Zdeňka Buriana. Jeho výtvarné rekonstrukce pravěkého života dosáhly mezinárodního věhlasu. Kromě toho ilustroval stovky knih. Průřez umělcovou tvorbou přiravil opavský Památník Petra Bezruče.
Zdeněk Burian – všestranný malíř s velkou dávkou talentu a píle. Maloval od dětství a tato vášeň mu vydržela celý život. Snažil se znázornit, jak asi mohl vypadat život v pravěku. Spolupracoval při tom s předním paleontologem Josefem Augustou. Jeho práce získaly mezinárodní věhlas.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: „Burianův rukopis byl velmi realistický s důrazem na detail. Snažil se o co nejvěrnější zachycení pravěkého života a zvířat. ? Ale zároveň využíval svou bohatou fantazii.“
Návštěvníci výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana, mohou shlédnout cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety. Další částí výstavy jsou ilustrace či přebaly knih. Umělec se věnoval převážně dobrodružné literatuře. Ilustroval na 500 publikací – odborných i populárních.
Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: "Jedná se zejm. o dobrodružnou literaturu J. Verna, D. Defoa, R. L. Stevensona, R. Kiplinga, K. Maye a další."
Burianovy ilustrace neodmyslitelně patří také ke knihám českých autorů Jaroslava Foglara a Eduarda Štorcha. Jeho kresby ale překvapivě zdobí také literární klasiku: Špalíček pohádek, Babičku Boženy Němcové nebo Nerudovy Malostranské povídky.
---
