S nečekanými problémy se museli vypořádat stavbaři, kteří budují poslední úsek silnice I/11 mezi Třincem a dálnicí D48 u Třanovic. I přes zdržení slibují, že finální část obchvatu bude dokončena nejpozději do konce příštího roku.
Stavbě posledního úseku obchvatu Třince mezi Nebory a napojením na dálnici D48 hrozilo zpoždění. Důvodem bylo vypořádávání pozemků a především úprava technické dokumentace pro zakládání mostů a jejich konstrukci podle evropských norem. Mostů je v posledním úseku hned několik.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Právě výstavba těch mostních objektů je to kritické místo celé stavby. Ale zde vidíte, dostáváme se už ze země nahoru. Tvoří se pilíře na těch kritických stavebních objektech a jakmile bude mostní konstrukce a začne stavba vozovky, tak si myslím, že nebrání nic tomu, abychom splnili harmonogram a dokončili stavbu na konci příštího roku.”
Na včasnou dostavbu úseku tlačí město Třinec a především menší obce, přes které teď jezdí veškerá doprava a zejména tisíce kamionů.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: “Nemusí být na podzim příštího roku hotové výsadby, nemusí být protihlukové stěny a všechno, co by mělo být s ukončením stavby spojené. Pro nás je důležité, aby před zimou byl třetí úsek průjezdný.”
Stavbaři ujišťují, že problémy byly pouze technické a nehrozí nedostatek peněz.
Zbyněk Hořelica, ředitel Státní fond dopravní infrastruktury: “Prostředků bude dostatek. Státní fond dopravní infrastruktury má pro ŘSD letos rekordní rozpočet přes 60 miliard a samozřejmě tato stavba je v rámci tohoto rozpočtu úplně pokrytá. Pro letošní rok to cirka 1,3 miliardy, která je vyhrazena čistě na tuto stavbu. Pokud by se ukázalo, že bude potřeba navýšit finanční zdroje, kdyby se urychlily dejme tomu jednotlivé práce, tak jsme připravení takzvaným rozpočtovým opatřením ten rozpočet určitě upravit.”
Jednou z variant je, že poslední úsek obchvatu bude zprovozněn i v částečném režimu, jen aby se zatíženým obcím ulevilo.
---
Ostravská divadla se znovu otevírají lidem. Diváci už mohou v předpremiéře vidět Dvořákovu operu Hubička a činohra nabízí novinku s názvem Češky krásné, Češky mé a také divácký hit stále vyprodanou komedii Habaďůra. Nová sezóna pak začne v srpnu muzikálem West Side Story.
10. června mohli diváci vidět v Divadle Antonína Dvořáka první ze dvou předpremiér opery Hubička, kterou v Ostravě nastudovali po 21 letech. Po Prodané nevěstě je to nejhranější opera Bedřicha Smetany.
Marek Šedivý, dirigent: „V opeře Hubička jsou tři momenty, které dojmou snad každého Čecha. Skřivánčí píseň, kterou zpívá Barče, pak tam máme Lukášovu Polku a především Ukolébavku, kterou zpívá Vendulka. Ukolébavka je i v partituře nadepsána jako národní píseň.“
Martin Šrejma, Lukáš v opeře Hubička: „Role Lukáše je jedna ze stěžejních rolí vůbec českého tenorového repertoáru. Myslím si, že patří k těm těžším, co se týká hlediska Smetanových oper.“
Činohra na červen připravila novinku Češky krásné, Češky mé, kterou stihli divadelníci odehrát v září před zákazem pouze dvakrát. No a diváci se mohu těšit i na populární inscenaci o zneužívání sociálních dávek Habaďůra, která je už 11 let vyprodaná.
Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: „V první polovině divadelní sezóny do prosince čekají diváky hlavně premiéry děl, které jsme před nimi nemohli uvést. Je jich celkem 23. Od ledna budou následovat premiéry nových inscenací. Když divadla byla zavřená, tak nezahálela, ale pracovalo se ve všech čtyřech uměleckých souborech.
Divadla smějí zatím hrát pouze pro 50 procent diváků kapacity hlediště , což je v Divadle Antonína Dvořáka 250 a v Divadle Jiřího Myrona 300 lidí.
---
Městská policie v Havířově si díky přeshraničnímu projektu pořídila novou laserovou střelnici. Během výcviku se zaměří zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy strážníci při střelbě mají.
Naučit se správně a hlavně bezpečně používat zbraň vyžaduje hodiny tréninku. Povinným výcvikem prochází i strážnici. V Havířově nyní mohou trénovat na laserové střelnici, což má značné výhody.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: "Jiné to je v tom, že v reálné střelbě vám ta zbraň tzv. kope. Tohle tu není, ale zase můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně. Všechny tyhle věci můžeme učit a ty náklady jsou minimální, protože dneska náboje jsou drahé a i ekologicky je to v pořádku.”
Trenažér může simulovat různé situace.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tam jsou možnosti opravdu od klasické mířené střelby až po situaci, která se natočí v terénu, kdy vlastně ti figuranti reagují, jeden je rukojmí, jeden je pachatel, který vytáhne zbraň a ten strážník musí v daném časovém limitu střelit, jinak je zastřelen.”
Laserovou střelnici si mohli vyzkoušet i kolegové z Karviné a polského města Jastrzębie-Zdrój, kteří se v Havířově potkali díky společnému projektu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Říkáme na to, že bychom měli více trénovat, ale jinak samozřejmě ve smyslu výcviku ve střelbě je to určitě výborný pomocník.”
Městská policie z Karviné si z projektu pořídila fotopasti, kolegové z Polska pak minikamery.
---
Máte doma nepotřebné kolo? Nebo víte o nějakém, které je například nepojízdné? Přivezte ho do jednoho ze sběrných míst Kol pro Afriku. Najdete ho i ve Frýdku-Místku. Kola se pak opraví, případně z něj vezmou náhradní díly a pošlou se do africké Gambie, kde pomohou dětem při cestách do školy.
Desítky kol už se sešly v prostorách sběrného místa na Palackého ulici ve Frýdku-Místku. Přivezli je sem lidé, kteří se rozhodli podpořit projekt Kola pro Afriku.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Sběrné místo ve Frýdku-Místku, které jsem tady založil funguje od roku 2013. Inspirací mi byla moje návštěva Afriky, a to konkrétně Keni, kde jsem viděl, jak místní obyvatelé kola využívají jako takový hlavní dopravní prostředek. Od té doby nám obyvatelé města i z širokého okolí přinesli více než 1 000 kol, které každoročně odvážíme odsud ze sběrného místa do centrálního skladu v Ostravě-Koblově."
Tam se kola opravují, případně rozeberou na náhradní díly. Cílem je hlavně kolo zjednodušit pro podmínky v Africe.
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Děláme kolo bez přehazovačky, s jedním převodem. To jsou právě nejideálnější kola do africké Gambie, kde nejsou žádné kopce a kde ty děti si v ideálním případě ta kola složí, obohatí je náhradními díly, které jsou odolné proti písku, případně proti vodě, když je období dešťů a na to kolo jednou sednou a budou na nich jezdit do školy."
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Kvůli vzdálenostem, které jsou v Africe z různých vesnic do škol, by pro ně bylo obtížné chodit do školy, takže díky těmto kolům se dostávají do škol a je jim umožněno takto vzdělávání."
Sem do frýdecko-místeckého sběrného místa mohou lidé nosit kola vždy každou středu od 15. do 17. hodiny.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Já bych chtěl poděkovat všem dárcům, kteří doteď přinesli kola. Věřím, že přibudou další a díky nim získají děti v Gambii vzdělání."
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Některá kola, která nám lidé darují, tak v rámci sociální dílny, tak to je takový podprojekt v Kolech pro Afriku, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé ve výkonu trestu, tak ta kola opravují, a to jsou kola, která do Afriky nejdou. Ta kola se prodávají tady jako repasovaná a výtěžek jde na podporu všech našich aktivit, které děláme ve směru do Gambie."
Za dobu existence projektu bylo v celém Česku vybráno na 25 tisíc kol. Přímo ke gambijským školákům se jich dostalo už 7 334.
---
Karvinské gymnázium se může pochlubit novým multifunkčním sportovním areálem. Nechybí klasická běžecká dráha, umělý trávník a nově pro studenty přibylo i workoutové hřiště.
Necelý školní rok, kdy bylo po většinu doby gymnázium pro studenty uzavřeno, tady probíhala kompletní modernizace již nevyhovujícího venkovního hřiště. Vybudováno bylo v půdorysu původního areálu, náklady platil MSK.
Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana MSK: "Ty venkovní sportoviště, které už mají dožito, tak se snažíme modernizovat. Součástí těch sportovišť jsou už i workoutová hřiště, protože sport pro mladou generaci se vyvíjí a workout k nim patří.”
Hřiště se skládá z 200 metrů dlouhého oválu s umělým povrchem. Jedna rovinka je zakončena doskočištěm pro skok daleký a druhá bude umožňovat klasickou sportovní disciplínu 100 metrů na čas.
Jakub Rewenda, tělocvikář: "Nejvíce je pro kluky je asi ta umělá tráva. To, co tady není vidět, vzadu je sektor na vrh koulí, skok do dálky."
anketa, studenti: "Já si myslím, že to je super, že tady je takové hřiště. Na základce jsme takové neměli, umělka vypadá parádně i workout hřiště a určitě to využijeme. Je to v pohodě, můžeme tu cvičit."
V budoucnu by vedení gymnázia rádo nechalo opravit chodníky v areálu školy.
---
S nečekanými problémy se museli vypořádat stavbaři, kteří budují poslední úsek silnice I/11 mezi Třincem a dálnicí D48 u Třanovic. I přes zdržení slibují, že finální část obchvatu bude dokončena nejpozději do konce příštího roku.
Stavbě posledního úseku obchvatu Třince mezi Nebory a napojením na dálnici D48 hrozilo zpoždění. Důvodem bylo vypořádávání pozemků a především úprava technické dokumentace pro zakládání mostů a jejich konstrukci podle evropských norem. Mostů je v posledním úseku hned několik.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Právě výstavba těch mostních objektů je to kritické místo celé stavby. Ale zde vidíte, dostáváme se už ze země nahoru. Tvoří se pilíře na těch kritických stavebních objektech a jakmile bude mostní konstrukce a začne stavba vozovky, tak si myslím, že nebrání nic tomu, abychom splnili harmonogram a dokončili stavbu na konci příštího roku.”
Na včasnou dostavbu úseku tlačí město Třinec a především menší obce, přes které teď jezdí veškerá doprava a zejména tisíce kamionů.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: “Nemusí být na podzim příštího roku hotové výsadby, nemusí být protihlukové stěny a všechno, co by mělo být s ukončením stavby spojené. Pro nás je důležité, aby před zimou byl třetí úsek průjezdný.”
Stavbaři ujišťují, že problémy byly pouze technické a nehrozí nedostatek peněz.
Zbyněk Hořelica, ředitel Státní fond dopravní infrastruktury: “Prostředků bude dostatek. Státní fond dopravní infrastruktury má pro ŘSD letos rekordní rozpočet přes 60 miliard a samozřejmě tato stavba je v rámci tohoto rozpočtu úplně pokrytá. Pro letošní rok to cirka 1,3 miliardy, která je vyhrazena čistě na tuto stavbu. Pokud by se ukázalo, že bude potřeba navýšit finanční zdroje, kdyby se urychlily dejme tomu jednotlivé práce, tak jsme připravení takzvaným rozpočtovým opatřením ten rozpočet určitě upravit.”
Jednou z variant je, že poslední úsek obchvatu bude zprovozněn i v částečném režimu, jen aby se zatíženým obcím ulevilo.
---
Ostravská divadla se znovu otevírají lidem. Diváci už mohou v předpremiéře vidět Dvořákovu operu Hubička a činohra nabízí novinku s názvem Češky krásné, Češky mé a také divácký hit stále vyprodanou komedii Habaďůra. Nová sezóna pak začne v srpnu muzikálem West Side Story.
10. června mohli diváci vidět v Divadle Antonína Dvořáka první ze dvou předpremiér opery Hubička, kterou v Ostravě nastudovali po 21 letech. Po Prodané nevěstě je to nejhranější opera Bedřicha Smetany.
Marek Šedivý, dirigent: „V opeře Hubička jsou tři momenty, které dojmou snad každého Čecha. Skřivánčí píseň, kterou zpívá Barče, pak tam máme Lukášovu Polku a především Ukolébavku, kterou zpívá Vendulka. Ukolébavka je i v partituře nadepsána jako národní píseň.“
Martin Šrejma, Lukáš v opeře Hubička: „Role Lukáše je jedna ze stěžejních rolí vůbec českého tenorového repertoáru. Myslím si, že patří k těm těžším, co se týká hlediska Smetanových oper.“
Činohra na červen připravila novinku Češky krásné, Češky mé, kterou stihli divadelníci odehrát v září před zákazem pouze dvakrát. No a diváci se mohu těšit i na populární inscenaci o zneužívání sociálních dávek Habaďůra, která je už 11 let vyprodaná.
Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: „V první polovině divadelní sezóny do prosince čekají diváky hlavně premiéry děl, které jsme před nimi nemohli uvést. Je jich celkem 23. Od ledna budou následovat premiéry nových inscenací. Když divadla byla zavřená, tak nezahálela, ale pracovalo se ve všech čtyřech uměleckých souborech.
Divadla smějí zatím hrát pouze pro 50 procent diváků kapacity hlediště , což je v Divadle Antonína Dvořáka 250 a v Divadle Jiřího Myrona 300 lidí.
---
Městská policie v Havířově si díky přeshraničnímu projektu pořídila novou laserovou střelnici. Během výcviku se zaměří zejména na odbourávání chyb, či zlozvyků, které někdy strážníci při střelbě mají.
Naučit se správně a hlavně bezpečně používat zbraň vyžaduje hodiny tréninku. Povinným výcvikem prochází i strážnici. V Havířově nyní mohou trénovat na laserové střelnici, což má značné výhody.
Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: "Jiné to je v tom, že v reálné střelbě vám ta zbraň tzv. kope. Tohle tu není, ale zase můžete se zaměřit na ty chyby, které dělají při té ostré střelbě. To znamená strhávání, ten základní postoj, dobré držení zbraně. Všechny tyhle věci můžeme učit a ty náklady jsou minimální, protože dneska náboje jsou drahé a i ekologicky je to v pořádku.”
Trenažér může simulovat různé situace.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tam jsou možnosti opravdu od klasické mířené střelby až po situaci, která se natočí v terénu, kdy vlastně ti figuranti reagují, jeden je rukojmí, jeden je pachatel, který vytáhne zbraň a ten strážník musí v daném časovém limitu střelit, jinak je zastřelen.”
Laserovou střelnici si mohli vyzkoušet i kolegové z Karviné a polského města Jastrzębie-Zdrój, kteří se v Havířově potkali díky společnému projektu.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Říkáme na to, že bychom měli více trénovat, ale jinak samozřejmě ve smyslu výcviku ve střelbě je to určitě výborný pomocník.”
Městská policie z Karviné si z projektu pořídila fotopasti, kolegové z Polska pak minikamery.
---
Máte doma nepotřebné kolo? Nebo víte o nějakém, které je například nepojízdné? Přivezte ho do jednoho ze sběrných míst Kol pro Afriku. Najdete ho i ve Frýdku-Místku. Kola se pak opraví, případně z něj vezmou náhradní díly a pošlou se do africké Gambie, kde pomohou dětem při cestách do školy.
Desítky kol už se sešly v prostorách sběrného místa na Palackého ulici ve Frýdku-Místku. Přivezli je sem lidé, kteří se rozhodli podpořit projekt Kola pro Afriku.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Sběrné místo ve Frýdku-Místku, které jsem tady založil funguje od roku 2013. Inspirací mi byla moje návštěva Afriky, a to konkrétně Keni, kde jsem viděl, jak místní obyvatelé kola využívají jako takový hlavní dopravní prostředek. Od té doby nám obyvatelé města i z širokého okolí přinesli více než 1 000 kol, které každoročně odvážíme odsud ze sběrného místa do centrálního skladu v Ostravě-Koblově."
Tam se kola opravují, případně rozeberou na náhradní díly. Cílem je hlavně kolo zjednodušit pro podmínky v Africe.
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Děláme kolo bez přehazovačky, s jedním převodem. To jsou právě nejideálnější kola do africké Gambie, kde nejsou žádné kopce a kde ty děti si v ideálním případě ta kola složí, obohatí je náhradními díly, které jsou odolné proti písku, případně proti vodě, když je období dešťů a na to kolo jednou sednou a budou na nich jezdit do školy."
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Kvůli vzdálenostem, které jsou v Africe z různých vesnic do škol, by pro ně bylo obtížné chodit do školy, takže díky těmto kolům se dostávají do škol a je jim umožněno takto vzdělávání."
Sem do frýdecko-místeckého sběrného místa mohou lidé nosit kola vždy každou středu od 15. do 17. hodiny.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Já bych chtěl poděkovat všem dárcům, kteří doteď přinesli kola. Věřím, že přibudou další a díky nim získají děti v Gambii vzdělání."
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Některá kola, která nám lidé darují, tak v rámci sociální dílny, tak to je takový podprojekt v Kolech pro Afriku, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé ve výkonu trestu, tak ta kola opravují, a to jsou kola, která do Afriky nejdou. Ta kola se prodávají tady jako repasovaná a výtěžek jde na podporu všech našich aktivit, které děláme ve směru do Gambie."
Za dobu existence projektu bylo v celém Česku vybráno na 25 tisíc kol. Přímo ke gambijským školákům se jich dostalo už 7 334.
---
Karvinské gymnázium se může pochlubit novým multifunkčním sportovním areálem. Nechybí klasická běžecká dráha, umělý trávník a nově pro studenty přibylo i workoutové hřiště.
Necelý školní rok, kdy bylo po většinu doby gymnázium pro studenty uzavřeno, tady probíhala kompletní modernizace již nevyhovujícího venkovního hřiště. Vybudováno bylo v půdorysu původního areálu, náklady platil MSK.
Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana MSK: "Ty venkovní sportoviště, které už mají dožito, tak se snažíme modernizovat. Součástí těch sportovišť jsou už i workoutová hřiště, protože sport pro mladou generaci se vyvíjí a workout k nim patří.”
Hřiště se skládá z 200 metrů dlouhého oválu s umělým povrchem. Jedna rovinka je zakončena doskočištěm pro skok daleký a druhá bude umožňovat klasickou sportovní disciplínu 100 metrů na čas.
Jakub Rewenda, tělocvikář: "Nejvíce je pro kluky je asi ta umělá tráva. To, co tady není vidět, vzadu je sektor na vrh koulí, skok do dálky."
anketa, studenti: "Já si myslím, že to je super, že tady je takové hřiště. Na základce jsme takové neměli, umělka vypadá parádně i workout hřiště a určitě to využijeme. Je to v pohodě, můžeme tu cvičit."
V budoucnu by vedení gymnázia rádo nechalo opravit chodníky v areálu školy.
---
